Zpět na hlavní stránku výroční zprávy

1. Ú v o d

       Těžištěm činnosti Akademie věd České republiky jako soustavy autonomních vědeckých pracovišť v roce 1999 byla i nadále badatelská práce vysoké úrovně, vycházející z Vědní koncepce Akademie. Zaměření vědecké činnosti jednotlivých pracovišť bylo od 1. ledna 1999 konkretizováno jejich 63 institucionálně financovanými výzkumnými záměry, které byly schváleny Akademickou radou i Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj. Současně byla tato činnost usměrňována i účelově financovanými programy - Programem rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy a Programem podpory rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů, účastí na dalších výzkumných programech a realizací schválených grantových projektů Grantové agentury AV ČR (on-line), Grantové agentury ČR (on-line) a dalších domácích i zahraničních institucí.

        Přesto, že úplné výčty publikací za uplynulý rok budou k dispozici až později, je již teď patrné, že se v roce 1999 udržovala standardní dobrá publikační aktivita pracovníků Akademie (viz příloha 5). V Akademii pracuje 18-20 % všech pracovníků výzkumu a vývoje v ČR. O tom, že vědečtí pracovníci Akademie publikovali v posledních letech 42 až 45 % vědeckých publikací z celé produkce České republiky, svědčí počet dokumentů z databáze Web of Science (on-line) k 1. 3. 2000:

 

1997

1998

1999

Česká republika (celkem)

4288

4679

4699

z toho AV ČR

1921

2099

1978

        Vynikající vědeckou práci jednotlivců i pracovních týmů ocenila Akademie udělením Cen a čestných medailí (viz příloha 7). Podrobnější přehled hlavních výsledků výzkumu, kterých bylo na pracovištích Akademie dosaženo v roce 1999, je uveden ve 2. kapitole této zprávy, o stavu a výsledcích projektové a grantové soutěže v Akademii a o nově vytvořeném Programu podpory cíleného výzkumu informuje kapitola 3 a příloha 2.

        Ve spolupráci s Radou vlády pro výzkum a vývoj a spolu se zástupci dalších institucí výzkumu a vývoje se vedení i celá vědecká obec Akademie aktivně podílely na přípravě Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky (on-line), kterou schválila vláda svým usnesením č. 16 ze dne 5. ledna 2000. Na tento celostátní dokument naváže vlastní “Koncepce Akademie věd ČR na začátku 21. století”, která bude předložena k posouzení XVI. zasedání Akademického sněmu v dubnu 2000.

        V souvislosti s přípravou Národní politiky výzkumu a vývoje se během roku 1999 jednalo i o optimálním právním a ekonomickém prostředí pro činnost Akademie jako celku i jejích pracovišť. Tato jednání vedla k závěru, že by aktuální právní a ekonomické problémy Akademie neměly být řešeny samostatnými dílčími legislativními opatřeními, ale měly by být pojímány jako součást širších transformačních změn rozpočtových a příspěvkových organizací i celé oblasti výzkumu a vývoje za předpokladu zachování samostatného zákona o Akademii. AV je toho názoru, aby změny v právním a ekonomickém postavení Akademie a jejích pracovišť byly uskutečněny v souvislosti s přípravou nového zákona o výzkumu a vývoji.

        Během roku 1999 bylo dále - v návaznosti na předchozí hodnocení vědecké úrovně a výkonnosti vědeckých pracovišť Akademie, provedené v letech 1994-1996 a v souladu s vládním usnesením č. 281/1998 – připravováno další hodnocení výzkumných záměrů a výsledků činnosti pracovišť Akademie. Po přípravě ve Vědecké radě AV ČR a předchozím souhlasu Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj vydala Akademická rada v červenci 1999 podrobnou směrnici k chystanému hodnocení. Současně byl schválen i statut a personální složení tří patnáctičlenných oborových hodnotících komisí, které budou hlavními odbornými poradními orgány Akademické rady pro připravované hodnocení. Komise, které již zahájily svou činnost, jsou vytvořeny pro oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických věd a oblast věd humanitních a společenských. Tvoří je vždy deset odborníků z vysokých škol a dalších mimoakademických výzkumných pracovišť a pět předních vědeckých pracovníků z pracovišť Akademie. Vlastní interní i externí hodnocení pracovišť proběhne v roce 2000 a jeho závěry se promítnou do diferencovaného institucionálního financování vědeckých pracovišť AV ČR.

            V průběhu roku 1999 byly učiněny další kroky k zajištění účasti Akademie na výchově nových vědeckých pracovníků formou doktorských studijních programů a k rozšíření její spolupráce s vysokými školami v oblasti výzkumu i přípravy nových odborníků. S tím úzce souvisí i problematika péče o mladé vědecké pracovníky a postupného překonávání nepříznivé věkové struktury pracovišť Akademie. Podrobné kvalitativní i kvantitativní údaje o těchto aktivitách jsou uvedeny v kapitole 4 a příloze 3 této zprávy.

        Podstatnou součástí aktivit Akademie je také spolupráce s nevysokoškolskými institucemi výzkumu a vývoje, kde ústavy Akademie zajišťovaly konzultační, expertní a poradenskou činnost zejména pro orgány státní správy, rezortní výzkumné ústavy, průmyslové a jiné podniky. Dále je významná spolupráce s některými regionálními institucemi - například s muzei, knihovnami, hvězdárnami apod. Některé společné projekty získaly podporu grantových agentur, a to především Grantové agentury České republiky. Také otevření nové studovny Knihovny AV ČR je příspěvkem k podpoře vzdělanosti, neboť studovna se svými bohatými fondy slouží rovněž širší odborné veřejnosti včetně studentů vysokých škol.

        Pro efektivitu činnosti Akademie a uplatňování jejího výzkumného potenciálu v praxi měla význam její spolupráce s podnikatelskou sférou, s průmyslovými podniky a jinými zařízeními ekonomické a společenské praxe. V roce 1999 bylo Akademii uděleno deset patentů (z toho pět zahraničních), zapsán jeden užitný vzor, přihlášeno 18 vynálezů a dva užitné vzory, a uzavřeno sedm licenčních smluv. Celkově je v Akademii uzavřeno 74 platných licenčních smluv. Věcné údaje o další spolupráci jsou obsaženy v kapitole 5 výroční zprávy.

        V soudobém rozvoji mezinárodního společenství nabývá stále většího významu mezinárodní vědecká spolupráce Akademie a její integrace do mezinárodních vědeckých programů a struktur. Přehled nejdůležitějších aktivit v této oblasti je uveden v kapitole 6 výroční zprávy a v příloze 4.

        Nedílnou součástí vzdělávacího a kulturního poslání Akademie byl její kontakt s veřejností a popularizační činnost. Pro popularizaci vědecké práce a pro podnícení zájmu především mládeže o vědeckou práci byl významný již 2. ročník Dnů vědy v ČR, na nichž se velkou měrou podílela Akademie věd ČR, a to především Dny otevřených dveří na pracovištích AV ČR, které probíhaly ve dnech 21.-24. října 1999 a jichž se zúčastnilo celkem 44 ústavů Akademie; tyto ústavy navštívilo přibližně 5200 návštěvníků, mezi nimiž převládali středoškoláci. Součástí akce byla výstava “Invence 99”, kterou zajišťovalo sdružení AMAVET a jíž se zúčastnilo kromě několika vysokých škol a průmyslových firem též pět ústavů Akademie věd.

        K významným odborným a veřejným událostem uspořádala AV ČR 16 tiskových konferencí. Největší ohlas v médiích měly tiskové konference Zatmění slunce, Evropský den mozku, Meteorologie a její proroctví pro 21. století a Historikové a kauza Lety. Značný publicistický ohlas měly i tiskové konference Rady pro popularizaci vědy na téma Léky šité na míru a Člověk a zvíře.

        V roce 1999 propagovala Akademie formou tiskových zpráv 55 vědeckých událostí; 35 z nich mělo mediální ohlas. Z monitorování tisku vyplývá, že měsíční průměr zpráv týkajících se AV ČR se pohybuje mezi 150 až 170 články. Videodatabází příspěvků o AV ČR lze dokumentovat, že řada jejích pracovníků vystupovala v televizi v různých typech pořadů; o aktivitách AV ČR přinesla Česká televize informaci ve 20 případech. Veškeré popularizační a propagační výstupy jsou v plném znění přístupné na webovských stránkách Akademie věd ČR.

        I v roce 1999 věnovala Akademie věd velkou péči a podporu vlastní ediční činnosti. Ta se soustředila jak na periodické odborné a populárně vědecké publikace (časopisy), vydávané převážně vědeckými pracovišti, tak na publikace neperiodické, knižní, vydávané zejména nakladatelstvím AV Academia. Na podporu vydávání vědecké literatury rozdělila AV ČR celkem 4,5 mil. Kč. Nakladatelství Academia se svými dvěma prodejnami v Praze existuje již několik let jako servisní pracoviště s vyrovnaným rozpočtem. Rozpočtové vyrovnanosti dosahuje i tím, že rozšířilo spektrum vydávaných knih zejména o oblast vědeckopopularizační i beletristickou a že ve svých prodejnách nabízí jeden z největších počtů titulů mezi pražskými knihkupectvími. Přehled knižních publikací vydaných v AV ČR je uveden v příloze 6.

        Pracoviště AV ČR vydávala nebo se podílela na vydávání celkem 87 odborných časopisů nebo periodických tiskovin, z toho 5 vědeckopopulárních. Z odborných časopisů vychází 31 jen v češtině (případně slovenštině), ostatní buď jen nebo alespoň částečně v cizích jazycích, převážně v angličtině. Pouze 15 z cizojazyčných časopisů má mezinárodně evidován tzv. impakt faktor, který se u nejlepších z nich blíží hodnotě 1. Řada časopisů AV (62 v r. 1999) vycházela za pomoci dotací AV ČR, které činily celkem 10 mil. Kč. Akademie vydala i 14 čísel Akademického bulletinu, který je distribuován na 1600 adres. K větší informovanosti nejen uvnitř Akademie, ale zejména směrem k veřejnosti nemalou měrou přispívá i Informační měsíčník, který poskytuje přehled veškerých akcí pracovišť AV ČR.

        Celoakademické orgány - Akademický sněm, Akademická rada a Vědecká rada Akademie - pokračovaly v roce 1999 ve své pravidelné činnosti v souladu se Stanovami Akademie. Akademický sněm se sešel na XIV. zasedání dne 28. dubna 1999 a na XV. zasedání dne 14. prosince 1999. Počet volených zástupců podnikatelských a bankovních kruhů ve Sněmu se snížil o jednoho úmrtím prezidenta Společnosti vědeckotechnických parků ČR ing. Jiřího Čoupka, CSc. Ostatní změny v personálním složení Sněmu vyplynuly z obměn některých ředitelů a volených zástupců pracovišť Akademie. Akademická rada AV ČR se v roce 1999 sešla na 14 zasedáních. Po ukončení činnosti doc. RNDr. Milana Bezděka, CSc., a doc. RNDr. Milana Mareše, DrSc., v Akademické radě začali od ledna 1999 v Radě pracovat Ing. Rostislav Mach, DrSc., a prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. Vědecká rada Akademie zasedala v roce 1999 čtyřikrát a zabývala se Vědní koncepcí Akademie, přípravou hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť, otázkami vyhlašování a hodnocení výzkumných programů a vytvářením podkladů pro Národní politiku výzkumu a vývoje. Novými členy Vědecké rady jmenovalo XV. zasedání Akademického sněmu doc. PhDr. Miloše Havelku, CSc., a PhDr. Pavla Janouška, CSc.

        V soustavě pracovišť Akademie, která na základě předchozích hodnocení prošla zásadními změnami v letech 1990-1993, došlo v roce 1999 k jediné úpravě: vzhledem k převládajícímu charakteru a zaměření Knihovny AV ČR bylo toto pracoviště přeřazeno ze 7. sekce sociálně-ekonomických věd do kategorie pracovišť zajišťujících podle článku čl. 45, písm. b) Stanov Akademie služby nutné pro činnost vědeckých pracovišť. Tím však není dotčeno další plnění úkolů při výzkumu moderních knihovnických procesů uchovávání, přenosu a analýzy vědeckých informací a dějin knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800, jimiž se Knihovna rovněž zabývá. Přehled o struktuře pracovišť Akademie k 31. prosinci 1999 a o počtu jejich zaměstnanců je uveden v příloze 1 tabulce 1 výroční zprávy.

        O hospodaření Akademie s finančními prostředky pojednává kapitola 7. Číselné údaje jsou uvedeny v tabulce 2 přílohy 1. V roce 1999 byla ukončena kontrolní akce NKÚ č. 98/19 “Hospodaření se státním majetkem a s prostředky státního rozpočtu kapitoly Akademie věd ČR”. Zjištěnými nálezy se podrobně zabývalo vedení Akademie, vyvodilo konkrétní závěry (např. odvolání jednoho ředitele z funkce, finanční postih jedenácti ředitelů z kontrolovaných 22 pracovišť apod.) a přijalo preventivní opatření. Došlo i k personální i věcné rekonstrukci vnitřního kontrolního systému Akademie. Celkově k výsledkům kontroly NKÚ je však třeba konstatovat, že zjištěné nedostatky na pracovištích mnohdy způsobil nejednoznačný výklad zákona o zadávání veřejných zakázek nebo že o věci rozhodoval pracovník z titulu své funkce bez respektování příslušného právního předpisu. V žádném případu nedošlo k újmě na státním majetku a nebylo shledáno osobní obohacení těch, kteří o záležitosti rozhodovali.

        Jednotlivé úseky činnosti Akademie věd jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách a dokumentovány v sedmi přílohách.

Zpět na hlavní stránku výroční zprávy