Obsah

I. PREAMBULE
      Koncepční cíle Akademie věd České republiky

II. VÝCHODISKA
      a) Výchozí podmínky Koncepce Akademie
      b) Smysl nové Koncepce Akademie

III. PRINCIPY A VIZE
      a) Otevřenost a transparentnost při přípravě a realizace koncepce
      b) Provázanost s jinými oblastmi výzkumu a vývoje
      c) Účast Akademie na vzdělávání a přípravě nových vědeckých pracovníků
      d) Mezinárodní spolupráce a integrace Akademie do mezinárodních struktur výzkumu a vývoje
      e) Rozvoj kapacit - personální politika v Akademii

IV. CÍLE A PRIORITY
      a) Systémové priority
      b) Věcné, tématické priority
      b 1) U neorientovaného základního výzkumu
      b 2) V oblasti orientovaného základního výzkumu financovaného z institucionálních prostředků
      b 3) V oblasti orientovaného základního výzkumu financovaného z účelových prostředků
      b 4) V oblasti cíleného výzkumu
      b 5) Návaznost na priority národního programu orientovaného výzkumu
      b 6) Návaznost na socioekonomické směry výzkumu a vývoje
      b 7) Výběr a hodnocení výzkumných záměrů a projektů

V. STRATEGIE A NÁSTROJE
      a) Nástin finanční politiky Akademie
      b) Změny legislativního prostředí v Akademii
      c) Otázky morálky a etiky výzkumné činnosti
      d) Vztah k veřejnosti - ediční a vědeckopopularizační činnost Akademie
      e) Infrastruktura výzkumu v Akademii

I. PREAMBULE

Koncepční cíle Akademie věd České republiky

     Bohatší o zkušenosti uplynulých let se Akademie věd České republiky (dále Akademie) hlásí ke svému poslání být národní výzkumnou institucí tvořenou soustavou pracovišť různých vědních oborů. Jejím hlavním a nezastupitelným úkolem je řešení dlouhodobých významných výzkumných záměrů z oblasti základního výzkumu. Zároveň plní i související funkce: vědeckou výchovu, účast na vysokoškolském vzdělávání, popularizaci vědy, napomáhání praktickému uplatnění získaných výsledků a naplňování národních potřeb včetně uchovávání a rozvíjení národního kulturního dědictví.

     Do prvních let 21. století vstupuje Akademie s těmito cíli:

• být centrem prvotřídního výzkumu na mezinárodní úrovni

• rozvíjet výzkum ve spolupráci s nejvýznamnějšími vědeckými institucemi v zahraničí, zejména institucemi Evropské Unie, zapojovat se do jejich struktur a projektů a využívat jejich zařízení

• uskutečňovat výzkum v účinném propojení s ostatními výzkumnými a vysokoškolskými institucemi v ČR

• ve spolupráci s vysokými školami se podílet na kvalitní výchově studentů a doktorandů

• v národním měřítku zavádět a provozovat velká výzkumná zařízení a umožnit jejich využití vysokým školám i dalším výzkumným institucím

• ve spolupráci s průmyslem a aplikovaným výzkumem pomáhat uplatnění nových poznatků vědy a nových technologií v národním hospodářství

• zabezpečit kontinuitu poznávání v těch oblastech života společnosti, které tvoří kulturu národa

• zpřístupňovat a vysvětlovat nové vědecké poznatky a vědecké postupy široké veřejnosti

• dávat existující vědeckou kapacitu trvale k dispozici při přípravě podkladů pro kvalifikované rozhodování o důležitých otázkách tohoto státu a napomáhat při řešení problémů, jakými jsou přežití civilizované společnosti, její zdraví či trvale udržitelný rozvoj přírody, člověka a kultury

• ve všem svém konání striktně dodržovat - a dbát na dodržování - vědecké i obecně lidské etiky.

a) Výchozí podmínky Koncepce Akademie

      Nově formulovaná koncepce navazuje na zásadní transformační kroky, které Akademie doposud uskutečnila.

      Okamžitě po listopadu 1989 zahájila tehdejší Československá akademie věd (ČSAV) vlastními silami svou zásadní proměnu. Na základě přesvědčení, že všichni partneři podílející se na výzkumu si mají být rovni, ČSAV z vlastní iniciativy odmítla své dosavadní legislativně deklarované nadřazené postavení tzv. vrcholné vědecké instituce. Všechna její vědecká pracoviště získala značnou autonomii, na všech byly ustaveny vědecké rady, které byly a nadále jsou voleny tvůrčími pracovníky. Byl zaveden princip jmenování nových ředitelů pracovišť na základě výběrového řízení. Na pracovištích proběhla první náročná hodnocení vědeckých pracovníků a 16.11.1990 byla založena Grantová agentura ČSAV pro účelové financování výzkumu způsobem u nás tehdy zcela novým. V letech 1990-91 a potom znovu počátkem roku 1993 proběhla hodnocení vědecké výkonnosti pracovišť, která vedla k redukcím počtu pracovníků až na polovinu stavu z r. 1989 a ke zrušení 22 pracovišť s nižší vědeckou úrovní či nevhodným zaměřením. Se zánikem ČSAV na konci roku 1992 zanikl u nás i sbor akademiků. I přes redukci finančních prostředků, ve stálých cenách zhruba na jednu třetinu původní úrovně, vedly uskutečněné změny k plynulému růstu počtu prací publikovaných pracovníky Akademie. Ve svém úhrnu byl rozsah změn a posun směrem k vyváženému poměru mezi vnitřní demokracií vědeckého života a osobní odpovědností pracovníků na všech úrovních patrně největší mezi všemi srovnatelnými institucemi vědy a výzkumu v ČR.

      Ihned po svém novém ustavení jako Akademie věd České republiky (zákonem ČNR č.283/1992 Sb.) začala Akademie uskutečňovat vládní úkol daný Transformačním projektem, který přijala vláda svým usnesením č. 206 ze dne 28.4.1993 a jehož plnění a dokončení pak v letech 1994 - 1997 pravidelně sledovala. Hlavními cíli Transformačního projektu bylo dosáhnout úrovně a stylu vědecké práce srovnatelné s mezinárodním standardem, a zajistit účelné a hospodárné vynakládání státních prostředků na výzkum. Jinak řečeno šlo v této druhé etapě transformace o přeměnu Akademie na moderní národní výzkumné středisko. K dosažení těchto cílů stanovil Transformační projekt zavedení pravidelných atestací vědeckých pracovníků a pravidelného hodnocení vědeckých pracovišť nezávislými grémii, vypracování vědní koncepce Akademie, rozvoj nových forem doktorandského studia a účast na přípravě nových zákonů týkajících se vědy, výzkumu a vzdělávání.

      V souvislosti se zavedením periodických atestací přešla v letech 1993-94 převážná část vědeckých pracovníků Akademie na pracovní smlouvy na dobu určitou. (Atestace se opakovaly v letech 1998-99.)

      Hodnocení pracovišť nezávislým Akademickým hodnotitelským grémiem proběhlo za účasti vysokého procenta zahraničních a srovnatelného počtu domácích mimoakademických posuzovatelů v letech 1994 - 1996. Toto hodnocení, které přineslo řadu cenných doporučení týkajících se především vnitřní struktury ústavů a tématického zaměření jednotlivých tvůrčích týmů potvrdilo, že stávající pracoviště Akademie uskutečňují výzkum převážně na dobré či velmi dobré mezinárodní úrovni. Pouze v několika případech doporučila hodnotitelská grémia některé zásadnější změny, které poté Akademická rada ve spolupráci s příslušnými pracovišti uskutečnila. S ročním odstupem pak Akademická rada vyhodnotila i způsob, jakým jednotlivé ústavy reagovaly na konkrétní doporučení hodnotících grémií týkající se interních záležitostí těchto ústavů.

      Vědní koncepce Akademie, která definovala základní systémové priority a profil vědecké činnosti Akademie, byla přijata na VII. zasedání Akademického sněmu dne 28.11.1995.

      Výsledkem těchto kroků je i současné vnitřní uspořádání Akademie, jež Akademie považuje za funkční i pro budoucnost:

      Akademie má 60 vědeckých pracovišť, která mají postavení základní vědecko-organizační jednotky s právní subjektivitou. Vědecká pracoviště Akademie jsou podle svého zaměření začleněna do tří vědních oblastí a devíti sekcí. Sekce netvoří organizační mezičlánek, působí však při tvorbě koncepce jednotlivých oborů, jejich hodnocení i při koordinaci činnosti pracovišť. Celkem působí v Akademii více než 6000 pracovníků (z toho více než polovina jsou pracovníci tvůrčí). Jejím nejvyšším orgánem je Akademický sněm složený z ředitelů pracovišť, delegátů volených na pracovištích a z externích členů (předních badatelů, zástupců vysokých škol a dalších institucí vědy a výzkumu, podnikatelských kruhů a delegátů státních institucí). Sněm volí předsedu Akademie jako statutárního představitele Akademie a Akademickou radu jako její výkonný orgán. Poradním orgánem Akademie pro vědecké a koncepční otázky je Vědecká rada, která má třetinu externích členů. Její předseda je členem Akademické rady i jejího sedmičlenného předsednictva. Činnost Akademie se řídí Zákonem a Stanovami schvalovanými Akademickým sněmem a potvrzovanými vládou ČR. Je financována převážně státem a to jak institucionálně, tak účelově. Kontrolní funkci plní Dozorčí komise Akademického sněmu. Demokratičnost vnitřního uspořádání Akademie je tedy založena na oddělení funkcí výkonné, koncepční, hodnotící a kontrolní.

b) Smysl nové Koncepce Akademie

      Akademie je v současnosti fungující a stabilizovanou institucí. Ve své nově formulované koncepci však hodlá reagovat na aktuální mezinárodní a domácí programové dokumenty týkající se výzkumu a na vnitřní potřeby změn, jež vyplynuly z jejího dosavadního vývoje.

      Z mezinárodních dokumentů je nutné uplatnit podněty "Deklarace o vědě a využití vědeckých poznatků" ze světové konference UNESCO v roce 1999 v Budapešti a zejména pak výzvu Evropské komise k vytvoření "Evropského výzkumného prostoru", zdůrazňující nezbytnost užšího propojení výzkumu evropských států v zájmu uchování konkurenceschopnosti.

     Z domácích dokumentů je základním východiskem Koncepce dokument "Národní politika výzkumu a vývoje České republiky", vytyčující základní rámec a cíle rozvoje výzkumu v ČR.

     Z hlediska vnitřních potřeb dalšího vývoje Akademie Koncepce potvrzuje ty myšlenky, které prokázaly svou životaschopnost, přehodnocuje akcenty obsažené v její vnitřní politice a zejména pak pojmenovává a řeší další problémy, jež se staly aktuální na prahu XXI. století.

     Za naléhavé problémy, které je však možné řešit jen v součinnosti s vývojem celkové politiky výzkumu a vývoje v ČR, Akademie považuje zejména:

• dokončení legislativních změn v oblasti výzkumu a vývoje,

• stabilizaci pravidel financování výzkumu a vývoje, nalezení a ustálení vhodného poměru mezi institucionálním a účelovým financováním i ustálení pravidel organizačních.

      Z aktuálních úkolů, jejichž řešení je převážně v možnostech Akademie samé, je nutno zdůraznit:

• integraci výzkumných týmů a pracovišť Akademie do mezinárodních struktur,

• získávání, vzdělávání a udržení potřebného počtu kvalitních mladých vědců,

•  vybavování laboratoří zařízeními na odpovídající mezinárodní úrovni,

• vytvoření systémových podmínek pro vznik nových týmů a pracovišť zaměřených na zcela nové obory, oblasti a metodiky, jejichž potřebnost vyplyne z konkrétních vynikajících badatelských výkonů a záměrů, socioekonomických priorit a z nových směrů celosvětového vývoje,

• účinnější spolupráci Akademie s vysokými školami ve vědecké práci, výuce a výchově doktorandů,

• vymezení vztahu Akademie k aplikovanému výzkumu a nalezení nových vazeb na tento typ výzkumu vně Akademie.

      Jednotlivé problémové okruhy a dlouhodobé základní cíle Akademie jsou podrobněji rozvedeny v následujících kapitolách.

III. PRINCIPY A VIZE

a) Otevřenost a transparentnost při přípravě a realizace koncepce

      Koncepce Akademie byla připravena ve spolupráci Akademické rady a Vědecké rady AV ČR. Její koncept byl předložen k diskuzi pracovištím Akademie a vystaven na veřejně přístupných www stránkách Akademie. Po zapracování připomínek byl text předložen XVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který jej po rozpravě schválil.

b) Provázanost s jinými oblastmi výzkumu a vývoje

      Klíčovými partnery Akademie jsou vysoké školy, instituce aplikovaného výzkumu, podniková sféra a orgány státní správy.

      Hlavními formami spolupráce s vysokými školami v oblasti výzkumu budou i nadále společné výzkumné týmy a společná výzkumná pracoviště. Počet - zejména grantových - společně řešených úkolů je již dnes značný (v r. 1999 to bylo 598 výzkumných projektů). Zejména v mnoha oborech společenskovědních včetně humanitních disciplin se pracoviště Akademie mohou díky koncentraci na vědeckou práci stát přirozeným koordinačním místem společných rozsáhlých výzkumných projektů, jejichž organizace by jinak byla nad síly jednotlivých vysokoškolských pracovišť. Tutéž roli mohou plnit pracoviště Akademie dalších oborů, zejména jsou-li vybavena výjimečným anebo nákladným zařízením, které tak v rámci společných projektů bude sloužit i spolupracovníkům z vysokých škol. nebo v případech, kdy řešení výzkumných úkolů vyžaduje spolupráci většího počtu vysokých škol.

      Akademie bude podporovat vznik dalších společných pracovišť. Jejich počet stále roste (v r. 1999 jich bylo 40). Synergický efekt spojených kapacit je evidentní. Přitom společná pracoviště vznikají ze skutečných vnitřních potřeb tam, kde jsou k tomu též reálné podmínky, nikoli zvnějšku vnucenými administrativními opatřeními. Vážnou překážkou dalšího propojování výzkumu se však stalo odlišné právní postavení obou partnerů (tj. vysoké školy jako veřejnoprávní a pracoviště Akademie jako příspěvkové organizace), které komplikuje vzájemné právní a ekonomické vztahy. To lze zásadně řešit jen přechodem pracovišť Akademie na veřejnoprávní uspořádání.

      Novou formou spolupráce se nepochybně stane účast v programu Výzkumných center. Přestože program obsahuje pro Akademii diskriminující podmínky (vynikající, vysoce specializovaný tým z Akademie bude ze soutěže předem vyloučen, pokud nenajde odpovídající partnerskou vysokou školu), spatřuje Akademie v těchto budoucích centrech možná ohniska špičkového výzkumu, ať už základního či aplikovaného, bez ohledu na jejich institucionální zařazení.

      Akademie bude podporovat zvýšení oboustranné mobility pracovníků, včetně využití vynikajících odborníků z vysokých škol pro obsazování vedoucích míst na vlastních pracovištích a naopak.

      Zastoupení pracovníků vysokých škol v Akademickém sněmu, ve Vědecké radě Akademie i ve vědeckých radách jejích pracovišť i v hodnotitelských či posuzovacích grémiích a na druhé straně zastoupení pracovníků Akademie v obdobných orgánech vysokých škol pokládá Akademie za další přirozený způsob propojování oborů a vědecké obce. Bude však třeba odstranit z dosavadního zákona o vysokých školách nevhodnou formulaci (§72, odst. 5 a §74, odst. 3), která ztížila možnost účasti pracovníků Akademie v komisích pro habilitace a profesorská řízení. Akademie bude podporovat i vznik nadinstitucionálních oborových grémií jako zastřešujících, koordinačních orgánů s celostátní působností.

      Akademie bude nadále nabízet své odborné kapacity pro expertní a poradenskou činnost orgánům státní správy k řešení aktuálních i dlouhodobých problémů veřejného zájmu. Hodlá se též zúčastnit (jak po stránce metodické, tak i po stránce expertní) na realizaci postupu foresight pro stanovení dílčích prioritních směrů v rámci Národního programu orientovaného výzkumu.

     Akademie je a bude plně otevřena různým formám spolupráce s institucemi aplikovaného výzkumu a subjekty podnikové sféry. Pro zrychlení převodu vědeckých poznatků do aplikační sféry vypisuje Akademie program podpory cíleného výzkumu a vývoje. V této oblasti bude působit i Technologické centrum AV ČR, které bude přispívat k praktickému využití výsledků výzkumného potenciálu Akademie a ke spolupráci s průmyslem zejména svou činností v transferu technologií, vyhledávání průmyslových partnerů a podporou vzniku a rozvoje malých inovačních podniků v podnikatelském inkubátoru. Technologické centrum AV ČR připravilo ve spolupráci s několika pracovišti Akademie projekt Vědeckého parku AV ČR a bylo pověřeno realizací tohoto projektu. Park bude koncipován podle modelu osvědčeného v zemích EU a bude tak představovat další možnost rozvoje inovačních podniků opouštějících inkubátor a také příležitost pro zachování jejich spolupráce a symbiózy s akademickým výzkumem.

      Technologické centrum AV ČR, které bude (z pověření MŠMT ČR) i nadále vykonávat funkci národní kontaktní organizace pro 5. RP, bude rovněž monitorovat a analyzovat úspěšnost ČR v 5.RP pro potřeby státní správy a informace o možnostech mezinárodních programů EU pro všechny subjekty výzkumu a vývoje v ČR.

      Hlavní váha v propojování základního výzkumu s aplikační sférou však bude spočívat na přímých kontaktech pracovišť Akademie s partnery v průmyslu, zdravotnictví, vývojových dílnách atd. Důležitou rovinou bude i spolupráce mezinárodní, např. ve finančně náročném testování vědeckých výsledků využitelných v lékařství. Řada humanitních a sociálně vědních disciplin bude své badatelské výsledky uplatňovat v oblasti památkové péče, záchranných archeologických průzkumů, ve spolupráci s předními kulturními institucemi či v právním, sociologickém, ekonomickém a psychologickém poradenství.

      S ohledem na aktuální ekonomické zájmy ČR a na prioritu vyjádřenou v Národní politice V a V jako "konkurenceschopnost" bude Akademie podporovat různorodé formy přesahu základního výzkumu směrem k aplikacím, vytvářet pro ně organizační i právní podmínky, včetně řešení otázek ochrany duševního vlastnictví, licencí a patentů.

c) Účast Akademie na vzdělávání a přípravě nových vědeckých pracovníků

      Akademie považuje vzdělávací roli za integrální a významnou součást svého poslání. Toto vědomí vychází z přesvědčení, že:

• Vědecké kapacity - personální i materiální - soustředěné na pracovištích Akademie musí být využity i pro výchovu nových odborníků jak pro potřeby vlastních pracovišť a vysokých škol, tak pro uplatnění v praxi.

• Studium v prostředí vědeckého pracoviště je obzvláště inspirativní pro rozvoj tvůrčích schopností studentů, neboť zde mají možnost bezprostředního kontaktu s vědeckou prací zkušených badatelů i přímé účasti na ní.

• Vzdělávací činnost pracovišť Akademie realizovaná jak tím, že se stávají školícími pracovišti doktorských studijních programů, tak pedagogickou aktivitou jejich pracovníků na půdě vysokých škol je jednou ze dvou základních forem, jak je možné účinně propojovat aktivity Akademie a vysokých škol jako nezávislých, ale vzájemně úzce spolupracujících institucí. Intenzivní rozvíjení daných možností a odstraňování případných bariér na úrovni konkrétních partnerů v Akademii a na vysokých školách je cestou účinnější než jakákoliv deklaratorní či administrativní opatření. Ostatně i dnešní stav svědčí o tom, že často zmiňovaná odtrženost vzdělávání a vědy neodpovídá reálné praxi.

      Při rozvíjení své vzdělávací funkce bude Akademie využívat zkušeností obdobných zahraničních institucí mimouniverzitního základního výzkumu, např. CNRS ve Francii, Max-Planck-Gesellschaft v SRN, Weizmannova institutu v Izraeli, které jsou rovněž v různé formě a rozsahu zapojeny do vzdělávacích aktivit.

     Vědecká náplň činnosti Akademie i dlouhodobé zkušenosti předurčují její pracoviště k tomu, aby byla využita především pro nejvyšší stupeň vzdělávacího procesu. Hlavní formou bude uskutečňování doktorských studijních programů akreditovaných podle zákona č.111/1998 Sb. na základě dohod s vysokými školami. Do nich by se měla - v případě úspěšné akreditace - zapojit všechna vědecká pracoviště Akademie.

      Akademie bude usilovat o to, aby zůstal zachován dosud vysoký podíl absolventů (téměř 20%) školených na jejích pracovištích na celkovém počtu absolventů doktorských studijních programů v ČR s tím, že by měl postupně růst jejich absolutní počet.

      Pro zvýšení atraktivity tohoto studia pro studenty a udržení jeho odborné úrovně budou pracoviště Akademie klást důraz na:

• individuální práci se studentem a možnost jeho zapojení do dalších vědeckých aktivit pracoviště

• nabídku odborně erudovaných seminářů a přednáškových cyklů, a to i takových, jež by byly společně připravovány spolupracujícími pracovišti Akademie a vysokých škol

• nabídku laboratoří a zařízení, zpřístupněných i studentům

• odpovědný výběr školitelů a členů oborových rad, kteří hrají rozhodující roli v péči o kvalitu doktorských studijních programů

• využití svých zahraničních kontaktů pro možnost zajišťování zahraničních stáží českým studentům a pro zvýšení počtu zahraničních studentů na pracovištích Akademie.

      Zapojení pracovišť Akademie do doktorských studijních programů bude jedním z kriterií jejich hodnocení a promítne se i do jejich financování. Perspektivně by některá pracoviště mohla usilovat i o zahraniční akreditaci svých studijních programů. V případě potřeby bude Akademie zvažovat zřízení školy doktorských studií ve vybraných oborech.

      Akademie bude i nadále podporovat zapojení svých pracovníků do výuky v rámci bakalářských a magisterských programů na vysokých školách (dnes tak působí 1/4 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie), vedení diplomových prací odborníky z Akademie či jejich vypracování na pracovištích Akademie.

      Akademie nepovažuje toto zapojení do pedagogické činnosti za činnost odvádějící pracovníka od vlastních úkolů, ale za jeden ze způsobů uplatnění výsledků vědecké práce a samozřejmě za významnou pomoc studentům.

     Akademie bude oslovovat i studenty středních škol. Pravidelné Dny otevřených dveří na pracovištích Akademie (konané od r.1998 s návštěvností okolo 5000 převážně středoškolských studentů), odborná spolupráce na organizaci studentských vědeckých soutěží, patronát nad vybranými středními školami jsou vhodnou formou, jak přilákat zájem talentované mládeže o vědu a v budoucnu i třeba o práci v Akademii.

d) Mezinárodní spolupráce a integrace Akademie do mezinárodních struktur výzkumu a vývoje

      Dosažení a udržení vysoké úrovně výzkumu a zvyšování jeho efektivity zejména v oblastech provozovaných na pracovištích Akademie je v současné době nemyslitelné bez plně rozvinuté mezinárodní spolupráce na všech úrovních a v co nejpestřejších, vzájemně prospěšných formách. Proto Akademie považuje mezinárodní spolupráci za jednu ze svých nejvýznamnějších systémových priorit. Její pracoviště musí být co nejlépe připravena na vstup ČR do Evropské unie, který vytvoří nové předpoklady k tomu, aby i společná mezinárodní výzkumná centra a internacionální charakter domácích pracovišť byly v ČR stejnou samozřejmostí jako je tomu v zahraničí. To bude vyžadovat nové formy mezinárodní kooperace a dělby práce, ale i schopnost konkurence. Stovky mezinárodních projektů, do nichž jsou již dnes pracoviště Akademie zapojena, a účast na výzkumu v renomovaných mezinárodních centrech k tomu vytvářejí dobré výchozí předpoklady.

      V souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje ČR bude Akademie dávat přednost takovým spolupracím, které přinášejí tzv. "přidanou hodnotu" zejména v efektivitě základního výzkumu a v jeho kvalitě, zvyšují oboustrannou mobilitu výzkumníků a podporují odborný růst zejména mladých českých vědců a internacionalizaci jejích pracovišť.

      Akademie přikládá rovněž zásadní význam široké participaci předních zahraničních vědců a dalších odborníků na procesu hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť Akademie.

1. Spolupráce v mezinárodních vládních organizacích

      Za prvořadé považuje Akademie zapojení svých pracovišť a jejich kolektivů do rámcových programů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji EU (5. RP a 6. RP). Akademie bude také usilovat v kooperaci s ostatními institucemi o možnost ovlivnit formulování 6. RP mimo jiné i formou prosazování zástupců Akademie a dalších domácích odborníků do programových výborů.

     Neméně významná bude podpora úsilí pracovišť a jejich kolektivů o co největší úspěšnost v rámci programů NATO, EMBO, ESA, EURATOM, UNESCO, CERN, NSF, SÚJV v Dubně, COST, EUREKA a dalších o prosazení vysoké účasti expertů Akademie na různých stupních řízení těchto programů a podprogramů i o zajištění co nejvyšší informovanosti o nových programech.

      Akademie bude průběžně vyhodnocovat úspěšnost (i příčiny případných neúspěchů) v mezinárodních projektových soutěžích.

2. Spolupráce v mezinárodních nevládních organizacích

      Akademie považuje za prospěšné účastnit se vybraných aktivit s těmi nevládními organizacemi, které jsou zaměřeny na hledání cest k řešení celoevropských a celosvětových problémů výzkumu a vývoje (např. ALLEA) a které umožňují účast ve vypsaných programech a na konferencích, pořádání vlastních workshopů a posléze i realizaci programů týkajících se českých prioritních směrů výzkumu (ESF apod.).

      Akademie bude i nadále zajišťovat členství Národních komitétů v ICSU (International Council of Scientific Unions), podporovat jejich dosavadní činnost a v rámci možností i jejich další aktivity jako organizování seminářů, workshopů apod.

3. Partnerské vztahy Akademie se zahraničními organizacemi výzkumu a vývoje

      Akademie má v současné době 61 bilaterálních smluv s partnerskými institucemi ze 43 států světa. Kvóty ve starých smlouvách a uzavírání nových smluvních závazků budou přizpůsobovány vyvíjejícím se vědeckým zájmům pracovišť a týmů Akademie. Nově uzavírané a revidované smlouvy budou obsahovat zejména (a) podporu oponovaných společných projektů, (b) účast českých vědců na konferencích a (c) krátkodobé studijní pobyty určené k navázání budoucí spolupráce. Prioritní budou zahraniční pobyty mladých vědeckých pracovníků na počátku jejich vědecké kariéry.

      Vedle partnerských vztahů s národními partnerskými institucemi bude Akademie rovněž vyvíjet snahu o rozšíření forem spolupráce s JRC (Joint Research Centre) Evropské komise.

4. Mezinárodní spolupráce jednotlivých pracovišť Akademie

      Podstatná část mezinárodní vědecké spolupráce Akademie je založena na různých formách spolupráce jednotlivých vědeckých pracovišť Akademie se zahraničními partnery. Spočívá nejen v řešení společných projektů, ale i v pořádání konferencí, symposií, workshopů, či v účasti na nich v zahraničí, ve výměně pracovníků a doktorandů apod. Tato spolupráce je a zůstane plně v kompetenci jednotlivých pracovišť a bude i nadále vedením Akademie podporována.

5. Podpora mezinárodní mobility tvůrčích pracovníků

      Akademie považuje oboustrannou mobilitu tvůrčích pracovníků ve výzkumu a vývoji ve formě krátkodobých i dlouhodobých stáží našich pracovníků na cizích pracovištích a cizinců na pracovištích Akademie za velmi podstatný prvek pro rozvoj výzkumu a vývoje v České republice. Zároveň však konstatuje, že přes velké zlepšení nedosahuje tato mobilita úrovně a samozřejmosti zemí EU. Akademie proto považuje za nezbytné:

• usilovat o nápravu legislativních zábran pro příjem a dlouhodobé pobyty cizinců na pracovištích AV zejména v zákonech o pobytu cizinců na území ČR (č. 326/99 Sb.) a zákoně o zaměstnanosti (č. 167/99 Sb.)

• usilovat o systémové řešení podpory dlouhodobých pobytů cizích tvůrčích pracovníků na pracovištích Akademie a našich tvůrčích pracovníků v zahraničních laboratořích (např. vytvořením celostátních stipendijních fondů a pod.)

• usilovat o vytváření mezinárodních laboratoří při Akademii s nadstandardním vybavením i technickým zázemím, které by umožnily zaměstnat na určité období kvalitní zahraniční vědce, resp. podporovat účast svých vědeckých pracovníků v obdobných laboratořích jiných zemí včetně distanční účasti na výzkumu prostřednictvím nových informačních technologií.

6. Ostatní formy spolupráce

      Akademie organizuje a bude i v budoucnu organizovat řadu multilaterálních setkání o aktuálních tématech jako jsou úloha vědy ve vývoji společnosti, vyšší účast mladých vědeckých pracovníků při organizaci vědy, výuka k vědecké etice, svoboda a nezávislost vědeckého bádání, demografické a sociální trendy a podobně.

      Akademie se bude i nadále angažovat ve středoevropských iniciativách (např. Visegrádského seskupení, Podunajského regionu, apod.) a ve společných aktivitách malých evropských zemí (např. iniciativa Estonské AV).

      Prostřednictvím svého Technologického centra a za využití jeho členství v evropské síti IRC (Innovation Relay Centres) zaměřené na transfer technologií bude Akademie zajišťovat mezinárodní marketing výzkumných výsledků svých pracovišť a vyhledávat partnery pro vznik mezinárodních projektů cíleného výzkumu a vývoje.

      Při všech těchto aktivitách bude Akademie využívat svých mezinárodních kontaktů i ve prospěch zapojení celé české výzkumné základny do mezinárodní spolupráce.

e) Rozvoj kapacit - personální politika v Akademii

      Akademie po redukci počtu pracovníků v prvé polovině 90. let na 50% (oproti r.1989) považuje současný stav za ustálený a nepředpokládá další kvantitativní změny. Klíčovými úkoly bude udržení pověsti Akademie jako pracoviště atraktivního pro prvotřídní odborníky jednotlivých oborů a trvalá péče o vhodnou věkovou strukturu a příliv mladých talentů.

     Základními předpoklady pro splnění obou úkolů je nabídka možnosti svobodné tvůrčí práce ve stimulujícím a technicky dobře vybaveném prostředí spolu s finančním (ale i společenským) ohodnocením.

      V souvislosti s chystaným novým zákoníkem práce bude třeba nově řešit otázku trvalých a (dnes převládajících) termínovaných pracovních poměrů a to tak, aby byla respektována potřeba sociálních jistot, ale aby zároveň zůstaly zachovány faktor motivace a možnost vývoje vnitřní struktury pracovišť.

      Za základní nástroj personální politiky pracovišť považuje Akademie princip výběrových řízení při přijímání nových pracovníků a cyklická atestační řízení prováděná komisemi s účastí i mimoakademických odborníků. Zařazování do platových tříd podle odborné kvalifikace musí dávat možnost rychlejšího platového růstu i mladším pracovníkům. Akademie též zváží formulaci vlastního kariérního řádu. Přechod na veřejnoprávní statut s větší volností ohodnocování poskytne ještě větší prostor pro diferencované ocenění vynikající výkonnosti.

      V 2. polovině 90. let již začalo docházet k omlazování věkové struktury Akademie (60% vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je mladší 50 let, roste podíl nejmladší kategorie do 30 let). Přesto je třeba usilovat nejen o příchod, ale zejména o udržení mladých talentů. Vedle platových podmínek bude klíčová pomoc při řešení bytové situace těchto začínajících vědců, např. vybudováním ubytovacího zařízení kolejního typu.

     Pro efektivní personální politiku však bude nezbytné dosáhnout (a to nejen v Akademii) celkového růstu mezd, jenž by odpovídal náročnosti vysoce kvalifikované práce a byl schopen alespoň zčásti konkurovat nabídkám v jiných profesích.

IV. CÍLE A PRIORITY

a) Systémové priority

     V oblasti základního výzkumu zdůrazňuje Akademie jako hlavní systémovou prioritu své činnosti i nadále nutnost:

• usilovat o výzkum na prvotřídní, mezinárodně srovnatelné úrovni a zvyšovat jeho efektivnost.

     Hlavními nástroji k uskutečňování těchto snah zůstanou periodické atestace vědeckých pracovníků, cyklické hodnocení na úrovni pracoviště, sekcí, vědních oblastí, Akademie i vědních oborů v celé ČR a rovněž různé již existující formy účelové podpory výzkumu včetně grantů a programů národních i mezinárodních. V souvislosti s předpokládaným postupným růstem prostředků na vědu a výzkum bude jako další významný nástroj výraznější měrou využívána selektivní zvýšená podpora zvláště dobře hodnocených jednotlivců, skupin a pracovišť zahrnující i otevírání nových tematických i metodických oborů a okruhů.

• rozvíjení mezinárodní spolupráce a zejména pak rozšíření účasti ve vědeckých programech Evropské unie

• prohlubování spolupráce s ostatními institucemi výzkumu a vývoje v ČR formou společných projektů, pracovišť a výzkumných center

• využití skutečnosti, že pracoviště Akademie a jejich pobočky sídlí v mnoha městech po celém území ČR, k rozvíjení regionální spolupráce s místními vysokými školami a výzkumnými organizacemi

     V oblastech aplikovaného výzkumu a transferu bude Akademie:

• podporovat formou účelově financovaných programů orientovaný výzkum vedoucí k možným praktickým výsledkům

• navazovat kontakty s organizacemi aplikovaného výzkumu a vývoje

• vyhledávat partnery pro praktické uplatnění výsledků výzkumu a rozvíjet technologické parky pro zprostředkování takovéto spolupráce

      b 1) U neorientovaného základního výzkumu stanovuje Národní politika výzkumu a vývoje, že bude v ČR (stejně jako v zahraničí) výběr témat, postupů a metodik řešení ponechán na iniciativě samotných vědeckých pracovníků. Tento neorientovaný výzkum na pracovištích Akademie probíhá převážně v souladu s jejich výzkumným zaměřením a může je myšlenkově předbíhat či naopak dopodrobna rozvíjet. Neorientovaný výzkum bude, v souladu se schválenou politikou, financován zejména Grantovou agenturou ČR (on-line) a Grantovou agenturou AV ČR (on-line).

      b 2) V oblasti orientovaného základního výzkumu financovaného z institucionálních prostředků Akademie budou tematické priority nezbytně vycházet z výzkumných záměrů organizací, tak jak byly přijaty Radou vlády pro výzkum a vývoj. Tyto záměry vyjadřují základní koncepci jednotlivých pracovišť Akademie a byly zvoleny na základě zhodnocení vědecké kapacity a zkušeností navrhovatelů, analýzy světové vědy i potřeb naší země. Výzkumné záměry proto nejsou pouhým shrnutím zkoumaných problematik. Jejich stanovení je výsledkem dlouhodobého selektivního procesu, který započal již v průběhu redukce počtu pracovišť a jejich velikosti, kdy bylo nezbytné soustředit se na témata dlouhodobě nosná, pro akademická pracoviště specifická a z hlediska světové vědy aktuální.

      Formulace výzkumných záměrů pracovišť i priorit vzešlých z celoakademické diskuse může být stručně vyjádřena jen velmi obecnými pojmy. Ty označují spíše širší tématický rámec, v němž se výzkum bude zaměřovat vždy k jasně definovaným cílům. Pro blízkou budoucnost lze z hlediska obsahu výzkumu tyto priority shrnout takto:

      b2.1.: Matematické disciplíny (matematika, kybernetika a informatika) se soustředí na komplexní rozvoj matematických metod jak v rámci čisté matematiky, tak i s ohledem na potřeby fyziky a technických oborů, chemie, biologie i společenských a humanitních věd, na nové informatické technologie a na neurčitostní metody teoretické kybernetiky.

      b2.2.: V oblasti fyziky a jejích aplikací se budou získávat nové poznatky nejen o základních přírodních zákonech mikrosvěta a makrosvěta, ale i o konkrétním chování různých fyzikálních systémů za extrémních podmínek a o možnostech praktického využití nových objevů a jevů. K prioritám bude patřit výzkum kondenzovaných systémů s význačnými fyzikálními vlastnostmi, studium vlastností, struktury a interakcí hmoty na fundamentální úrovni, atomových jader, výzkum vlastností ionizovaných prostředí a laserového plazmatu, klasická, částicová, kvantová a nelineární optika, generování a diagnostika vysokoteplotního a nízkoteplotního plazmatu, přenosové jevy v kapalných systémech a hydrosféře, mechanika poddajných těles a biomechanika, dynamika tekutin, termodynamika, nové koncepce konverze energie, přenos a zpracování signálů.

      Předmětem zájmu astrofyziky a astronomie bude studium povahy a chování hmoty a záření v celém prostoru od horní atmosféry planety Země až po nejvzdálenější dosud pozorované části vesmíru. Výzkum se proto bude orientovat na astronomii a astrofyziku galaxií, hvězdných soustav, hvězd, Slunce, vztahů Slunce-Země, meziplanetárních těles a umělých družic Země.

      Značnou částí bude patřit do oblasti fyziky i materiálový výzkum a výzkum degradací užitných materiálových vlastností. Osvojení nových fyzikálních metod, speciálních technologií a přístrojových principů bude přitom podporovat rozvoj celé řady dalších oborů přesahujících výrazně rámec fyzikálních věd.

      b2.3.:Objektem zkoumání věd o Zemi bude zemské těleso a jeho blízké i vzdálené okolí. K prioritám bude patřit studium vnitřní stavby a fyzikálních vlastností Země, výzkum vývoje litosféry, biosféry a přírodního prostředí od nejstarší geologické minulosti do současnosti včetně výzkumu procesů v litosféře jako interakce s působením lidského činitele, studium vybraných procesů v atmosféře Země i praktičtěji orientovaný výzkum geodynamických procesů ve svrchní vrstvě zemské kůry a hydrologických procesů ovlivňujících životní prostředí a ekologické využívání surovin.

      b2.4.: V chemických vědách bude výzkum směrován k rozvoji instrumentálních a analytických metod a dále k cílené syntéze a strukturní a funkční charakterizaci nových anorganických a organických sloučenin, se zvláštním zaměřením na krystalické, skelné a polymerní materiály a supramolekulární soustavy. Dalšími prioritami výzkumu budou vztahy mezi strukturou, vlastnostmi a reaktivitou látek, chemická dynamika, reakční mechanismy uvnitř i na rozhraní fází, kinetika a kvantová chemie. Ke hraničním disciplinám bude patřit studium chemických principů biologických jevů v biomedicíně a ekologii a vývoj nových chemoterapeutik a látek účinných proti škůdcům. K vyspělým technologiím bude směřovat i teoretický popis procesů ve vícefázových reagujících soustavách, katalýza a dekontaminace znečistěného životního prostředí.

      b2.5.: Výzkum v biologicko-lékařských vědách se soustředí na procesy v živých organizmech na úrovni molekulární, buněčné i na úrovni organizmů s cílem poznat tyto procesy a využít výsledky pro prevenci a terapii chorob, moderní biotechnologie a chovatelství. Zaměří se na biofyzikální vlastnosti živých systémů a jejich ovlivnění vnějšími faktory, mechanizmy farmakologického ovlivnění imunitního a nervového systému, na signální cesty uplatňující se v genové expresi, na biologii mikroorganizmů a mikrobní biotechnologie, fyziologii a patofyziologii živočichů, vývoj fyziologických funkcí a na buněčné základy humánních onemocnění se zřetelem na působení civilizačních faktorů. Dále se výzkum soustředí na genetické základy vývoje rostlin a interakci genomu rostlin s prostředím a na studium hmyzu jako biologického modelu i škůdce. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji oboru genomiky jako jednoho ze základů budoucí biomedicíny a biotechnologií.

      b2.6.: V oblasti biologicko-ekologických věd se výzkum soustředí na vztahy mezi organizmy navzájem, mezi organizmy a prostředím a na funkční mechanizmy v ekosystémech s ohledem na antropogenní vlivy. Cílem je poznání klíčových procesů a využití výsledků jako podkladů pro rozhodování orgánů státní správy v ochraně životního prostředí. Studium se zaměří na biodiverzitu rostlin na úrovni organizmů, společenstev a ekosystémů, interakci parazitických a symbiotických organizmů, společenstva organizmů v půdách ekosystémů, vztah volně žijících obratlovců s prostředím, fungování ekosystémů údolních nádrží a jezer a na ekologii krajiny ovlivňované člověkem, její funkce a na ekologicky šetrné hospodaření v krajině. Významnou složkou je využití pokročilých metodologií v ekologii, hlavně metod molekulární biologie, dálkového průzkumu a matematického modelování.

      b2.7.: V ekonomickém, sociologickém, psychologickém a právním výzkumu se pozornost soustředí na analýzu aktuálních otázek ekonomické a sociální transformace české společnosti včetně regionálních aspektů. V sociologii budou v této souvislosti zkoumány sociální změny v širším kontextu změn ekonomických, politických a demografických. V ekonomickém výzkumu bude prohlubován teoretický výzkum makro- a mikroekonomie. Významný podíl výzkumné kapacity bude věnován spektru teoretických i aplikačních problémů spojených s připravovaným vstupem ČR do EU. V psychologii bude důraz položen na psychologii osobnosti, na kognitivní psychologii a na psychologii zdraví včetně řešení metodologických problémů. Právní vědy budou řešit s využitím prostředků právní komparatistiky zejména otázky sbližování právního řádu České republiky s právními řády zemí evropského společenství, některé otázky rekodifikace soukromého práva a budou se podílet na legislativní přípravě závažných právních předpisů.

      b2.8.: Historický výzkum zahrne zkoumání dějin hmotné a duchovní kultury našich zemí v evropském kontextu od pravěku po současnost. Kromě archeologického výzkumu, který využívá i nejrůznějších metodologických přístupů včetně aplikace přírodovědných metod, se prioritou jeví zkoumání politických, sociálních a hospodářských dějin, archivní studium a vydávání pramenného materiálu, dále dějiny vědy a umění. Řada historických oborů přispívá k poznání a ochraně kulturního dědictví našich zemí v mezinárodních souvislostech.

      b2.9.: Pokud jde o humanitní a filologické discipliny, soustředí se ve filozofii pozornost na aktuální problémy současné filozofie, logiky a teorie vědy, politické filozofie a na filozofické aspekty přírodních věd. Zvláštní zřetel bude věnován vývoji českého filozofického myšlení. I nadále bude mít nezastupitelné místo výzkum českého jazyka, jeho spisovných i nespisovných podob, a to jak z hlediska synchronního tak i diachronního. Právě tak se literárněvědná studia zaměří na výzkum vývoje české literatury. Klasická studia jsou soustředěna zejména na latinský kontext české kultury, etnologický výzkum zpracovává poznatky o způsobu života a kultuře různých sociálních a etnických skupin obyvatelstva českých zemí, slovanská studia budou orientována na slovanskou lingvistiku se zvláštním důrazem na paleoslovenistiku, orientální studia se budou věnovat poznání a zprostředkování kultury a jazyků zemí Asie a Afriky.

     b 3) V oblasti orientovaného základního výzkumu financovaného z účelových prostředků Akademie bude Akademie podporovat jednotlivé projekty programy vyhlašovanými formou veřejné soutěže:

     b.3.1.: V nejbližší době bude pokračovat (avšak s postupným utlumováním) "Program rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech věd". Cílem je koncepční soustředění badatelského výzkumu rozvíjeného v souladu s vědní koncepcí Akademie formou dlouhodobých rozsáhlých projektů, zaměřených na rozvoj oborové struktur výzkumu jednak orientací pracovišť zapojených do Programu na klíčové oblasti vědy, jednak podporou rozvíjení nových tématik. Projekty Programu musí navazovat na tématiky úspěšně rozpracované v předcházejících letech. Program je zaměřen především na realizaci hlavních věcných cílů koncepce Akademie zejména v těch specifických oblastech, které se nekryjí s problematikou řešenou v rámci výzkumných záměrů pracovišť. Jedním z cílů je i podpořit vzájemnou spolupráci pracovišť, které se spolupodílejí na jednotlivých projektech. Program je vyhlášen pro 28 tématických oblastí výzkumu.

      b.3.2.: Velmi úspěšný "Program podpory rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů" bude rozvíjen i nadále. Cílem je podpořit obnovu a modernizaci přístrojového vybavení v těch tématických oblastech badatelství rozvíjeného v souladu s vědní koncepcí Akademie, které slibují svými dosavadními výstupy přinášet v kratším časovém horizontu originální výsledky srovnatelné s předními zahraničními pracovišti. Na jednotlivých projektech se podílí vždy více pracovišť Akademie i jiných organizací. Vedle projektů končících v roce 2000 budou do konce roku 2001 pokračovat tyto projekty:

• Rozvoj unikátních diagnostických a detekčních metod.
• Komplexní přístup ke studiu živých a neživých systémů.

     Předpokládá se i vyhlášení soutěže v rámci tohoto programu pro další léta.

      b.3.3.: V oblasti interdisciplinárního výzkumu se Akademie v roce 2001 chystá vyhlásit "Program podpory mezioborového výzkumu", který propojí více spolupracujících pracovišť a bude akcentovat socioekonomické priority ČR. Program umožní pracovištím spolupracovat na významném širším projektu, který pro svou komplexnost nemůže být součástí specializovaných záměrů jednotlivých pracovišť. Je navrženo, aby se v jeho rámci řešily následující projekty:

• Fyzikální, chemické a biologické základy rozvoje technologií
• Matematické modelování, informatika, poznání a integrace vědy do společnosti
• Země, vesmír a základní zákony přírody
• Biologické základy prevence a terapie civilizačních chorob
• Ekologické systémy, jejich funkce, ohrožení a ochrana
• Ekonomické, právní a sociální aspekty evropské integrace a globalizace
• Kulturní hodnoty a národní identita

     b 4) V oblasti cílených programů zahájila Akademie v roce 2000 pětiletý "Program podpory cíleného výzkumu", který v souladu se socioekonomickými prioritami bude podporovat orientovaný výzkum vedoucí k možným praktickým výstupům v oblasti kvality života, konkurenceschopnosti i společenské transformace.

     Týmy Akademie se zúčastní též soutěže o projekty vypisované v rámci projektů MŠMT, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva kultury atd. Tento typ projektů bude rovněž nabízet možnost propojení základního výzkumu a praktických aplikací.

     b 5) Návaznost na priority národního programu orientovaného výzkumu

     Do připravovaného národního programu orientovaného výzkumu je Akademie připravena se zapojit jednak aktivní účastí při výběru dílčích programů (metodou foresight), jednak účastí v soutěžích, jež budou vypsány v rámci tématických a průřezových programů.

     Již nyní řada pracovišť Akademie usiluje ve spolupráci s vysokými školami a organizacemi aplikovaného výzkumu o ustavení "Výzkumných center" v rámci průřezového programu Integrovaný V a V, a to v obou kategoriích A i B.

     Řada účelově financovaných projektů Akademie splňuje kritéria, aby mohly být v budoucnu případně zařazeny do některého z programů národního programu orientovaného výzkumu.

      b 6) Návaznost na socioekonomické směry výzkumu a vývoje

     V souladu s Národní politikou V a V v ČR si v základním výzkumu cíle vycházející ze socioekonomických priorit budou určovat sami vědci. V prostředí Akademie jsou tyto cíle vyjádřeny především výzkumnými záměry pracovišť a cíli účelově financovaných projektů.

    b 7) Výběr a hodnocení výzkumných záměrů a projektů

      V oblasti neorientovaného základního výzkumu:

     Grantová agentura AV ČR, podporující projekty neorientovaného základního výzkumu, byla první agenturou založenou v ČR. Bude i nadále pokračovat v osvědčené praxi každoročního vypisování veřejné soutěže projektů v těchto kategoriích:

Standardní granty
Postdoktorandské doplňkové granty
Publikační doplňkové granty
Integrační doplňkové granty

      Rovněž systém hodnocení jednotlivých žádostí třemi nezávislými posuzovateli (z nichž minimálně 1 musí být ze zahraničí) a oborovými komisemi bude zachován. Oborové komise též každoročně kontrolují plnění grantových projektů (s možností odebrání podpory v případě jejich neplnění) a hodnotí závěrečné výsledky projektů.
Na základě stanovisek oborových komisí schvaluje přidělení grantové podpory a hodnocení výsledků projektů Vedení GA AV.

     V oblasti orientovaného základního výzkumu financovaného z institucionálních prostředků:

     Výzkumné záměry formulují jednotlivá pracoviště Akademie na základě své vlastní vědní koncepce, v souladu s vědní koncepcí Akademie a s přihlédnutím k socioekonomickým prioritám V a V. V záměrech jsou formulovány cíle a priority výzkumu. Hodnocení výzkumných záměrů a výsledků vědeckých pracovišť Akademie Hodnotícími komisemi schválenými Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj proběhne dle Směrnice AV ČR 1/1999 do konce roku 2000. Písemná stanoviska připravená komisemi projedná Akademická rada AV ČR. Na základě tohoto hodnocení budou pak výzkumné záměry upraveny.

     V oblasti orientovaného základního a cíleného výzkumu financovaného z účelových prostředků:

Pro programy pokračující, a to:

"Program rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech věd"
"Program podpory rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů"
"Program podpory cíleného výzkumu"
i pro chystaný:
"Program podpory mezioborového výzkumu"

vyhlašuje veřejnou soutěž Akademická rada AVČR. Pro posouzení přihlášek a kontrolu plnění projektů jsou a budou vytvářeny rady jednotlivých programů s účastí mimoakademických členů. Po stránce obsahové z hlediska vědeckých přínosů a výsledků spolupůsobí na průběžném a závěrečném hodnocení jednotlivých projektů Vědecká rada Akademie, která k tomuto účelu zřizuje ad hoc komise (s účastí mimoakademických členů VR a s vyloučením ředitelů pracovišť - členů VR).

V. STRATEGIE A NÁSTROJE

a) Nástin finanční politiky Akademie

     V předchozí kapitole, pojednávající o cílech a prioritách základního výzkumu je popsáno, že výzkumné záměry našich pracovišť jsou a budou i nadále financovány z institucionálních prostředků, zatímco veškeré vyhlašované programy rozvoje badatelského, cíleného i mezioborového výzkumu, program podpory rozvoje přístrojového vybavení a granty vypisované interní grantovou agenturou jsou financovány z účelových prostředků. Dosavadní podíl účelových prostředků na schváleném rozpočtu AV ČR se v posledních letech prakticky nemění a pohybuje se mezi 21-24 %. Poněvadž plně odpovídá potřebám i struktuře financování AV ČR, měl by v dalších letech zůstat zachován. Zde je třeba zdůraznit, že poměrně vysoký podíl institucionálních prostředků je dán způsobem financování Akademie věd: ta (na rozdíl od jiných rozpočtových kapitol VaV) nemá žádný jiný zdroj financování a veškeré své potřeby (včetně všech osobních i režijních nákladů, údržby, stavebních investic apod.) musí hradit pouze z prostředků na výzkum a vývoj.

     Způsob rozdělování a použití účelových prostředků na základě veřejné soutěže je legislativně přesně určen a může být změněn až novým zákonem o výzkumu a vývoji. Následující nástin finanční politiky AV ČR se týká pouze rozpisu institucionálních prostředků na výzkumné záměry pracovišť.

     Dosavadní způsob hospodaření Akademie, zejména rozpis prostředků státního rozpočtu na pracoviště, byl schválen VII. zasedáním Akademického sněmu v listopadu 1995. V posledních letech došlo ke zvýšení rozpočtu Akademie při relativně malém nárůstu mezd: tím se samozřejmě snížil podíl mzdových prostředků při současném nárůstu prostředků věcných. Rozpis rozpočtu orientovaný především na počty pracovníků pak nemůže vystihovat skutečné potřeby (náklady) pracovišť Akademie.

     V souladu s přijatou Národní politikou výzkumu a vývoje ČR budou prostředky státního rozpočtu rozepisované na institucionální záměry našich ústavů silně záviset na výsledcích jejich hodnocení. Vyjádření této závislosti musí být klíčovou otázkou vytváření koncepce finanční politiky Akademie.

     Koncepci finanční politiky rozdělování prostředků státního rozpočtu na institucionální záměry pracovišť bude nutno nejprve kvantitativně dopracovat ve vzájemném konsensu členů Akademické rady a po diskusi na pracovištích předložit ke schválení XVII. zasedání Akademického sněmu. Rozpis rozpočtu na rok 2001 bude proveden již podle přijaté koncepce.

     Zásady koncepce finanční politiky AV ČR lze shrnout do následujících bodů:

• přechod na novou finanční politiku musí být postupný tak, aby změnou pravidel nemohlo dojít k podstatnému zhoršení ekonomických podmínek pracoviště

• koncepce by měla platit nejméně po dobu 4 let

• základní rozpočet pracoviště bude obsahovat osobní náklady tvořené nárokovými platy a pojištěním kmenových pracovníků ústavu a část nákladů věcných.

• osobní náklady budou stanoveny z platových poměrů pracoviště a nebudou jako dosud záviset na kolísání počtu a výše platu jednotlivých pracovníků. Odchod starších lépe placených vědeckých pracovníků nesníží jako dosud tvorbu rozpočtu následujícího roku, což by mělo přispět k lepšímu ohodnocení mladších perspektivních pracovníků

• věcné náklady (vyjadřované např. jako nákladovost, tj. poměr věcných ku celkovým nákladům pracoviště) budou stanoveny podle skutečné potřeby pracoviště s přihlédnutím k jeho finanční soběstačnosti

• základní rozpočet pracoviště bude na základě hodnocení každoročně "bonifikován" (násobením koeficientem > 1). Výše koeficientu bude dána zejména výsledky hodnocení a prioritami vědní politiky Akademie (případně i s přihlédnutím k úspěšnosti pracoviště v soutěžích o účelové prostředky)

• meziroční nárůst rozpočtových prostředků bude použit k bonifikaci popsané výše. Může být použit i k financování nového vědního směru či pracoviště

• hlavním zdrojem investičních prostředků budou odpisy investičního majetku: tím bude zvýšena samostatnost pracovišť a podstatně omezena potřeba centrálních investičních dotací. Centrální investiční dotace budou poskytovány především těm pracovištím, které nemají dosud investiční majetek, či mají majetek již starý, plně odepsaný, tudíž nemohou tvořit odpisy a nové investice potřebují.

• stavební odpisy budou používány jako dosud centrálně a budou spolu s rozpočtovou investiční dotací sloužit k financování nových staveb, k rekonstrukcím a modernizacím staveb. Neinvestiční prostředky na nákladné opravy budou z rozpočtu vyčleněny zvlášť. Použití všech těchto prostředků bude na návrh Akademické rady schvalováno Sněmem.

b) Změny legislativního prostředí v Akademii

     Požadavek vytvořit odpovídající legislativní prostředí pro badatelský výzkum v Akademii navazuje na věcnou náplň Národní politiky výzkumu a vývoje ČR a na  organizační uspořádání státní správy výzkumu a vývoje a směřuje k zajištění účelnějšího a hospodárnějšího využívání státních prostředků.

     V souladu se stanoviskem Akademického sněmu, pracovišť Akademie i Akademické rady je nutné zachovat zákon o Akademii věd České republiky. Potřebné legislativní změny lze provést jeho novelou v souvislosti s přípravou nového zákona o výzkumu a vývoji.

    Novelizovaná ustanovení zákona o Akademii věd ČR by měla transformovat postavení pracovišť Akademie jako veřejných výzkumných institucí. Dosavadní pracoviště Akademie, která jsou příspěvkovými organizacemi (státními právnickými osobami), by se stala veřejnými výzkumnými institucemi. Práva a závazky dosavadních pracovišť zůstanou nedotčeny s výjimkou práva hospodaření k majetku státu. Právo hospodaření k majetku státu, s nímž dosud hospodařila pracoviště Akademie, přejde na Akademii. Akademie pak může po dohodě s pracovištěm Akademie rozhodnout o přechodu majetku do vlastnictví příslušného pracoviště.

     Tato přeměna mj. výrazně usnadní všestrannou spolupráci pracovišť Akademie s veřejnými vysokými školami - při nutném zachování plurality institucí i zdrojů - neboť oba typy institucí budou pracovat v obdobných právních a ekonomických podmínkách. Aby byl ponechán dostatečný prostor pro uplatnění budoucích praktických zkušeností s touto novou formou hospodaření pracovišť, bude třeba stanovit další práva a povinnosti pracovišť Akademie při hospodaření s majetkem ve Stanovách Akademie, které schvaluje vláda ČR.

    Pro ujasnění právního vztahu Akademie k ústředním orgánům státu bude dále třeba založit jmenovací pravomocí prezidenta republiky vztah předsedy Akademie, osobně odpovědného vládě.

    Z důvodů účelného a hospodárného využívání majetku pro účely výzkumu a jeho kontroly bude nutno nově zřídit Dozorčí radu Akademie, kterou jmenuje ministr - předseda Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj (nebo volí Poslanecká sněmovna Parlamentu). Na jednotlivých pracovištích by byla současně posílena úloha vědeckých rad pracovišť jako orgánů dohledu při účelném propojení výzkumných aktivit a využívání finančních prostředků.

    Vedle přípravy nového zákona o výzkumu a vývoji bude třeba novelizací Stanov Akademie a dalších interních předpisů Akademie vytvořit adekvátní podmínky pro vnitřní činnost transformovaných pracovišť Akademie. Současně je nutno řešit právní otázky spojené s restrukturalizací pracovišť a se změnami vnitřních organizačních struktur, jakož i s odměňováním (platový řád), atestacemi vědeckých pracovníků apod. V neposlední řadě bude třeba hledat nové právní nástroje pro větší propojení spolupráce vědeckých pracovišť Akademie a vysokých škol, zejména v oblasti výchovy mladých vědců a při zapojení vědců do pedagogického procesu. Aktuálním problémem je i odstranění právních bariér, které přinášejí problémy při zaměstnávání zahraničních vědců.

c) Otázky morálky a etiky výzkumné činnosti

    I věda působí v prostředí a ve vztazích, jež nelze do všech důsledků regulovat právními předpisy. Prostor přesahující působnost právních norem představuje oblast možného vzniku citlivých problémů, proto je třeba i pro výzkumnou instituci formulovat také určité normy etické. Těmito otázkami by se v budoucnu měla zabývat etická komise Akademie věd.

    Akademie hodlá po důkladné diskusi připravit a poté přijmout etický kodex badatele, pracovníka Akademie, který by mohl být rozdělen na dva okruhy podle zdrojů, z nichž z etického hlediska mohou sporné otázky vyvěrat:

    První je dán dynamickým rozvojem oborů, týkajících se zejména života, zdraví a osobních dat lidí. Zde je třeba - příp. i v koordinaci s legislativou - bránit vzniku závažných škod na fyzickém i psychickém zdraví lidí při zneužití některých výsledků výzkumu i negativním vlivům na životní prostředí; dále se Akademie hodlá výslovně zavázat, že nebude podporovat výzkum směřující ke zdokonalování chemických a biologických zbraní nebo k usnadnění nebezpečných psychologických manipulací.

     Druhý okruh zahrnuje osobní přístup badatele k výzkumu, k okolní badatelské komunitě, k poskytované finanční podpoře a k nakládání s výsledky výzkumu. Zde si vědecká obec sama musí stanovit zásady pro práci v souladu s pravidly oboru, zahrnující mj. otázky pravdivosti a původnosti výsledků, autorství a spoluautorství, zneužívání důvěrných informací, zodpovědnosti za vlastní práci a za efektivní využití svěřených prostředků, ochrany výsledků výzkumu před zneužitím a podpory vědeckého dorostu. Také sem spadá problém velikosti úvazků, včetně účelnosti více souběžných úvazků a v oblasti řízení vědy závazná pravidla při rozhodování o důležitých otázkách výzkumu a vývoje (např. otázky střetu zájmů při těchto rozhodováních). Tato oblast vyžaduje stálou pozornost, má-li být soustavně kultivováno prostředí, v němž se věda pěstuje.

d) Vztah k veřejnosti - ediční a vědeckopopularizační činnost Akademie

      Akademie pokládá vlastní ediční činnost, tj. vydávání periodických a neperiodických publikací na pracovištích Akademie, za jeden z důležitých způsobů prezentace výsledků české vědy na odborném i vědecko-popularizačním tuzemském i mezinárodním poli, za příspěvek k rozšiřování vzdělanosti národa a v neposlední řadě i za svůj příspěvek do mezinárodní sítě odborných časopisů a vydavatelských domů pro vědeckou literaturu. Proto bude podporovat tuto činnost těmito způsoby:

     Nakladatelství Academia bude zachováno jako součást Akademie i po přechodu pracovišť na veřejné výzkumné organizace s tím, že bude hospodařit na principu vyrovnaného rozpočtu. Akademie však bude od nakladatelství Academia požadovat:

• aktivnější přístup v získávání autorů zejména z pracovišť Akademie pro závažná díla odborné a populárně vědecké literatury a díla encyklopedická. Od svých zaměstnanců pak Akademie očekává, že takováto díla, vytvořená v rámci pracovního úvazku na pracovišti Akademie, nabídnou k publikování přednostně nakladatelství Academia,

• zlepšení profesionálních kontaktů nakladatelství Academia s velkými světovými nakladatelskými domy, zvýšení nabídky zahraniční odborné a populárně vědecké literatury v prodejnách Academia a zprostředkování nabídky a distribuce publikací pracovišť Akademie do zahraničí.

    V záměrech je i rozšíření prodejen Academia do dalších univerzitních měst ČR.

     Z prostředků Akademie bude nadále podporováno vydávání komerčně ztrátových, avšak odborně nepostradatelných neperiodických publikací, resp. dlouhodobých publikačních řad s tím, že tato podpora bude přidělována těm autorům, kteří vydají svá díla buď v nakladatelství Academia, nebo na pracovištích Akademie. Jednou z forem podpory budou též publikační granty GA AV.

    Finanční podpora vědeckým, resp. populárně-vědeckým časopisům, vydávaným na pracovištích Akademie bude přidělována diferencovaněji než dosud, a to s ohledem na prokázaný růst kvality jejich obsahu i formy, u mezinárodních časopisů pak zejména s ohledem na to, zda vykazují relativně dobrý či zlepšující se faktor citovanosti. Akademie bude rovněž podporovat vydávání vlastních populárně vědeckých časopisů.

    Hlavním úkolem popularizační a propagační činnosti Akademie bude i nadále přibližovat co nejširší veřejnosti a zvláště mládeži význam výzkumu a vývoje pro rozvoj moderní demokratické společnosti. Aktuální seznamování s výsledky badatelství nejen u nás, ale i ve světě je neoddělitelnou součástí činnosti Akademie v současném věku informací. Probouzením většího zájmu o vědecké poznání a racionální přístup ke všem novým poznatkům přispěje Akademie ke zvyšování úrovně vzdělanosti a může tak i inspirovat mladé talenty k pozdější práci v oblasti výzkumu.

    Na celoakademické úrovni se bude těmto úkolům nadále věnovat jeden z útvarů Kanceláře Akademie vybavený kvalifikovanými pracovníky pro styk s veřejností. Tento útvar bude využívat všech komunikačních strategií k popularizaci a šíření informací o odborné činnosti Akademie. Všechny informační výstupy budou umísťovány i na Internetu.

     Hlavní roli v popularizaci výsledků vědy však musí plnit jednotlivá pracoviště. Akademie bude nadále podporovat zapojení svých odborníků do veřejných diskusí na odborná témata i rozmanité a pro širokou veřejnost atraktivní formy zpřístupňování výsledků vědecké práce. Bude usilovat o to, aby se těmto výsledkům dostalo většího prostoru ve veřejných médiích.

e) Infrastruktura výzkumu v Akademii

     Infrastruktura je soubor zařízení, organizačních opatření a služeb, který umožňuje výzkumnou činnost. Je kombinací aktivit jednotlivých pracovišť a společných činností.

    Společné postupy v rámci Akademie budou uplatňovány zejména při

• zajištění těch činností, které jsou svou povahou nadinstitucionální (např. provoz počítačových sítí)

• pořízení a provozu nákladných zařízení, která nemůže financovat ani efektivně využít jedna organizace

• získání množstevních slev a dalších výhod v rámci uzavírání hromadných smluv s dodavateli.

     Na základě dosavadních pozitivních zkušeností a všestranné výhodnosti bude Akademie v co největší míře rozvoj infrastruktury koordinovat s vysokými školami, případně s dalšími institucemi výzkumu a vývoje.

     Infrastruktura bude financována převážně z institucionálních prostředků, neboť pouze tak lze zajistit její dlouhodobý a koncepční rozvoj. Nositeli příslušných institucionálních záměrů pro celoakademické potřeby budou "servisní" pracoviště zajišťující infrastrukturu výzkumu a vývoje. Kromě Knihovny AV ČR, která zajišťuje knihovní a některé databázové služby, lze uvažovat i o zřízení specializovaného pracoviště, které by zajišťovalo síťové, počítačové a další služby. Současně bude podporován rozvoj ústavních a areálových knihoven.

    Účelové financování bude doplňkovou formou zaměřenou zejména na nastartování nových programů, pořizování nákladného přístrojového vybavení, vytváření databází a na některé programy spolupráce mezi organizacemi.

    Trvalá pozornost bude věnována převodu účelově financovaných projektů na institucionální financování po skončení grantové podpory. V nejbližší době se to bude týkat např. některých projektů podporovaných v rámci programu INFRA (jejichž podpora končí k 31.12.2000), v budoucnosti (od r. 2003) i konsorciálního projektu na provoz multilicence Web of Science.

1. Informační infrastruktura

     Páteří informační infrastruktury je síť CESNET, provozovaná sdružením vysokých škol v ČR a Akademie, CESNET, z.s.p.o. V Praze a v Brně jsou provozovány metropolitní sítě PASNET a BAPS. Pracoviště Akademie jsou zpravidla připojena optickými kabely nebo mikrovlnným pojítkem. V nadcházejících letech bude podle potřeb zvyšována průchodnost jednotlivých tras a budou modernizována koncová zařízení. Ze společných prostředků budou hrazena pouze vnější a případně areálová zařízení, renovace vnitřních sítí zůstanou záležitostí jednotlivých ústavů.

       Zvýšená pozornost bude věnována bezpečnosti počítačových sítí a dodržování pravidel přípustného užívání sítě. V blízké době budou vypracována Závazná pravidla užívání počítačových sítí.

      Náročné výpočty jsou a budou prováděny na různých platformách v závislosti na jejich povaze. Pro úlohy, které jsou náročné na výpočetní čas, ale nemají extrémní požadavky na paměť, jsou vhodné klastry osobních počítačů, jejichž pořízení a provoz jsou v možnostech jednotlivých ústavů. Pro vektorizované úlohy vytvoří Akademie podmínky pro pokračování projektu Meteor (Využívání superpočítače v ČHMÚ). Nároky řady aktuálních úloh přesahují možnosti stávajících systémů instalovaných v ČR. Přitom pořízení odpovídajícího superpočítače je kapacitně nad potřebami a finančně nad možnostmi jedné instituce. Akademie proto bude iniciovat - ve spolupráci s vysokými školami - jednání o zřízení superpočítačového centra, které by sloužilo celé badatelské obci v České republice.

     Významnou součástí informační infrastruktury Akademie je Knihovna AV ČR. Její rozvoj jako pracoviště poskytujícího informační servis široké obci pracovníků výzkumu a vývoje bude Akademie i nadále podporovat. Z iniciativy Knihovny AV ČR byl zformulován konsorciální projekt na pořízení velkoplošné multilicence databázového produktu Web of Science (ISI, Philadelphia), který získal účelovou finanční podporu na léta 2000-03 v rámci programu Informační zdroje pro výzkum a vývoj. Pracovníkům a studentům Akademie, vysokých škol a knihoven projekt umožní využívat databáze Current Contents a citačních indexů na webovském rozhraní s retrospektivou od roku 1985, což představuje zásadní kvalitativní změnu v přístupu k těmto informacím.

      Databáze a informační zdroje v oblasti aplikací výsledků výzkumu a vývoje a transferu technologií bude na základě projektového financování zajišťovat Technologické centrum AV ČR.

      Ve spolupráci s vysokými školami bude Akademie usilovat o prodloužení existujících a uzavírání nových smluv na nákup a pronájem software za výhodných podmínek (multilicence, speciální nabídky pro školství a vědu).

2. Technická infrastruktura

V přístrojovém vybavení trvá v řadě výzkumných oborů kritická situace. Většina přístrojů je zastaralá, polovina movitého investičního majetku je již zcela odepsaná (u některých pracovišť tento podíl činí až 80%). Předpokladem alespoň k částečné nápravě je očekávaný nárůst prostředků na výzkum. K reprodukci movitého majetku budou využívány především odpisy, u pracovišť s obzvlášť zastaralým (a tudíž odepsaným) přístrojovým vybavením i investiční dotace. Pro pořízení méně nákladných zařízení budou pracoviště využívat i grantových prostředků. Na získání velmi nákladných nebo společně využívaných zařízení bude Akademie vypisovat účelově financované programy. Kriteriem výběru bude kvalita výzkumného projektu (záměru), pro nějž je přístroj požadován, stupeň využití přístroje a také schopnost řešitelů finančně zajistit trvalý provoz zařízení.