Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní
kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné
období české litaratury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu
klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a
na soupis našich literárních památek do r.1800. Jazykověda se orientuje na
výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i
nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických
směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k
analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako
J.A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou
předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici,
se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu,
Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle
tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními
problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v
českém prostředí.
Sekce zahrnuje 7 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých
pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
|