Úkolem ústavů této sekce je především výzkum českých dějin v širším
mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se
věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního
Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a
záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie.
Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá
vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrným
rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí.
Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových údálostí v letech
1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných
pramenů. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohoasvazkových
Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických
památek. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k
poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Dějiny vědy, vědeckých
institucí i významné osobnosti vědy jsou studovány v Archivu Akademie věd.
Sekce zahrnuje 7 ústavů s přibližně 390 zaměstanci, z nichž je asi 230 vědeckých
pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
|