![]() |
o plnění transformačního projektu Akademie věd ČR Text zprávy projednaný a přijatý vládou České republiky, usnesením č.186 ze dne 26. března 1997 |
Transformační projekt Akademie věd České republiky z dubna 1993 si kladl za cíl, aby se Akademie stala národním vědeckým střediskem, uskutečňujícím vědeckou činnost na dobré mezinárodní úrovni při efektivním využívání státních prostředků. Pro dosažení tohoto cíle bylo nezbytné sloučit autonomii tvůrčí vědecké práce jednotlivců a týmů s odpovědností jednotlivých pracovišť Akademie i Akademie věd jako celku za úroveň dosahovaných výsledků, za jejich zprostředkování vůči společnosti a za optimální využití poskytovaných prostředků.
Pro naplnění svého poslání jako střediska mimouniverzitního badatelského výzkumu s komponentou vzdělávací a poradenskou stanovila Akademie věd ČR svou vědní koncepci a cesty jejího dotváření. Současně Akademie vybudovala účinné mechanismy pro hodnocení ústavů, týmů a jednotlivců i pro alokaci prostředků v závislosti na výsledcích a vědní koncepci. Uvedené mechanismy vytvářejí z Akademie dynamickou soustavu pracovišť a týmů a umožňují jejich rozlišení i strukturální změny, jak je to běžné ve vyspělých evropských zemích.
A.
Výchozí podmínky
Akademie věd ČR vznikla jako nástupnická organizace bývalé ČSAV k 31.12. 1992. Ještě před přijetím transformačního projektu byly v letech 1990 až 1992 uskutečněny v Akademii některé radikální systémové změny. Akademie se oprostila od dřívějšího privilegovaného postavení vůči ostatním výzkumným sektorům i od státní reglementace své výzkumné činnosti a přestala rovněž plnit funkce učené společnosti. Na základě hodnocení pracovišť byly některé ústavy zrušeny a počet pracovníků v celé Akademii věd se snížil o 4 000, tj. o 32 % vzhledem ke stavu roku 1989. Byla zřízena první grantová agentura na našem území a tím v praxi zahájeno účelové financování výzkumu.
B.
Splnění transformačního projektu - strukturální změny během transformace
1. V oblasti legislativní, vědeckoorganizační a personální
1. 1. Pro první etapu transformace byly důležité Stanovy Akademie věd ČR, platné od srpna 1993. Stanovami byla dotvořena struktura a důsledně odděleny funkce celoakademických orgánů, jimiž jsou Akademický sněm (nejvyšší orgán Akademie, zabývající se zásadními otázkami jejího uspořádání a činnosti), Akademická rada (stálá funkce řídící a exekutivní), Vědecká rada (funkce koncepční), Dozorčí komise (funkce kontrolní) a Akademické hodnotitelské grémium (nezávislé hodnocení pracovišť). Vědecká pracoviště Akademie získala postavení základních vědeckých a organizačních jednotek s právní subjektivitou, s prvky samosprávy a s odpovědností za stanovení a realizaci svých výzkumných programů. Pracoviště se sdružila do 9 oborových sekcí (klastrů) podle charakteru své činnosti a výstupů. Sekce netvoří organizační mezičlánek, působí však při tvorbě koncepce jednotlivých oborů, jejich hodnocení i v koordinaci činnosti pracovišť (viz přílohu IV/1). Dva legislativní úkoly zůstaly nesplněny. Příprava přechodu Akademie na tzv. neziskovou či veřejnoprávní organizaci postrádá zákonný podklad ( jediný zákon, který byl zatím v této oblasti přijat, tj. zákon č. 249/95 Sb. o obecně prospěšných společnostech, tomuto účelu nevyhovuje vzhledem k charakteru a rozsahu činnosti Akademie a její struktuře). Úkol připravit návrh nového zákona o Akademii věd ČR, s jehož přijetím transformační projekt původně počítal, byl na návrh tehdejší Rady vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií pozdějším usnesením vlády č. 593 ze dne 19. 10. 1994 zrušen.
1. 2. Na základě hodnocení pracovišť a rozlišení jejich úrovně a výkonnosti a vzhledem k výraznému snížení rozpočtu Akademie věd na rok 1993 (viz přílohu IV/4) bylo v průběhu let 1993 - 1994 zrušeno 18 vědeckých pracovišť a 4 pracoviště servisní a na ostatních pracovištích proběhla restrukturalizace a selektivní personální redukce. Počet pracovníků Akademie se ustálil na zhruba 6 400, tj. na 50 % stavu v roce 1989 (viz přílohu IV/2).
1. 3. Na pracovištích Akademie byly zavedeny pravidelné odborné atestace všech tvůrčích pracovníků. V souvislosti s tím přešlo 80 % těchto pracovníků na pracovní poměr na dobu určitou v trvání maximálně 5 let. Místa tvůrčích pracovníků jsou obsazována zásadně na základě výběrového řízení.
1. 4. Jedním z klíčových kroků druhé etapy transformace bylo vypracování a uplatnění vědní koncepce Akademie věd ČR, schválené Akademickým sněmem v listopadu 1995. Koncepce vychází z kritického zhodnocení tematik řešených na pracovištích AV ČR a kvality dosahovaných výsledků, ze srovnání úrovně daného vědního oboru v ČR a v zahraničí, z analýzy vývojových tendencí světové vědy i očekávaných potřeb české společnosti a z reálných ekonomických možností. Koncepce byla oponována pracovníky vysokých škol a konzultována s představiteli průmyslu a státní správy. Vědní koncepce, která bude periodicky dotvářena, je od 1. 1. 1996 realizována účelově financovanými programy - Programem rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy pěstovaných v AV ČR (viz přílohu IV/3) a Programem rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů v AV ČR.
1. 5. Dalším zásadním transformačním krokem bylo zavedení kvalitativně nové, mezinárodně (zejména v rámci EU) osvědčené metody hodnocení (evaluace) pracovišť Akademie věd nezávislým Akademickým hodnotitelským grémiem. To ustavilo oborová grémia pro hodnocení jednotlivých pracovišť, složená z mimoakademických expertů českých (46 %), vědců zahraničních (47 %) a 7 % pracovníků Akademie. Prvním cyklem evaluace v letech 1994-1996 prošla všechna vědecká pracoviště Akademie. Jejich vědecká úroveň a výkonnost byla v kontextu nejen národní, ale i mezinárodní vědy hodnocena vesměs dobře až velmi dobře. Výsledky hodnocení jsou podkladem pro strukturální a tematické změny uvnitř ústavů. V celoakademickém rámci slouží k účinnější alokaci institucionálních prostředků a spolu s účelovým financováním tak zavádějí princip soutěže o finanční zdroje mezi ústavy a výzkumnými týmy. Zároveň jsou i podkladem ke koncepčním úvahám o další racionalizaci soustavy pracovišť Akademie.
Transformace Akademie je provázena podstatným zvýšením efektivnosti výzkumné činnosti. Jako její kvantitativně vyjádřitelný příklad, který ovšem nemá plnou vypovídací hodnotu, lze uvést, že v roce 1989 připadlo na jednoho tvůrčího pracovníka Akademie a rok 0,74 vědecké publikace a v roce 1995 již 2,31. Akademie věd představuje přibližně 16 % naší výzkumné a vývojové základny, její podíl na celkové české vědecké produkci, zahrnuté do Science Citation Index, dosáhl však v roce 1995 již 35,2 % z počtu článků ve vybraných renomovaných mezinárodních vědeckých časopisech a dokonce 50,2% z počtu citací.
2. V oblasti ekonomické
2. 1. Činnost Akademie věd je financována především z rozpočtových prostředků (institucionálních a účelových) a z menší, avšak postupně vzrůstající části z prostředků mimorozpočtových (zejména zahraničních grantů a grantů z podnikatelské činnosti) (viz přílohu IV/4). Celkem 18 ze 65 pracovišť Akademie (15 vědeckých a 3 servisní) bylo v uplynulých letech převedeno na příspěvkový způsob hospodaření; ostatní jsou zatím rozpočtovými organizacemi. K dořešení tohoto bodu dojde v souvislosti s transformací rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti výzkumu podle chystaných nových Zásad vlády pro oblast výzkumu a vývoje. K vytvoření správného vztahu mezi výsledky vědecké práce a jejím financováním, které patří u nás i ve světě k nejobtížnějším úkolům, přijal Akademický sněm v listopadu 1995 - v souladu s platnými předpisy o hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a o státní podpoře výzkumu a vývoje - “Zásady vnitřní finanční a mzdové politiky Akademie věd ČR”, podle nichž jsou financována jednotlivá pracoviště . Jako hlavní nástroje pro diferencované financování pracovišť jsou využívány vědní koncepce Akademie a výsledky nezávislého hodnocení pracovišť.
2. 2. Neinvestiční institucionální prostředky pracovišť zahrnují pouze nárokové mzdy kmenových pracovníků, výdaje na úhradu sociálního a zdravotního pojištění a ty nezbytné věcné výdaje, které nemohou být hrazeny z účelových prostředků (opravy nemovitostí a částečně i energie, spoje apod.). Jejich výše je - počínaje rozpočtem na rok 1996 - vždy pro následující rok určována v souladu s vědní koncepcí a podle výsledků hodnocení pracovišť, a to především stanovením počtu kmenových pracovníků. Výše nezbytných věcných výdajů pak musí přihlížet i k nákladnosti příslušného vědního oboru.
2. 3. Neinvestiční účelové prostředky dostávají vědecká pracoviště jednak prostřednictvím grantových soutěží (Grantová agentura ČR, GA AV ČR a další), jimiž je podporována tvůrčí invence vědeckých osobností a badatelských týmů při vyhledávání a řešení perspektivních témat výzkumu, a jednak prostřednictvím Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy pěstovaných v AV ČR, jímž je, v návaznosti na vědní koncepci Akademie, směrována vědecká činnost pracovišť i jejich klastrů. Z účelových prostředků jsou financovány především věcné neinvestiční náklady řešení grantů a projektů a část mzdových výdajů. Pro nedostatek institucionálních prostředků však musí být zatím granty i projekty zatíženy neúměrně vysokými režijními náklady (až 60%). Schválený a po úpravě zvýšený rozpočet Akademie věd ČR na rok 1997 je, jak věříme, prvním krokem k překonání tohoto nežádoucího stavu.
2. 4. Z investičních institucionálních prostředků je třetina až polovina používána na nezbytné rekonstrukce objektů a zbývající část na přístrojové vybavení pracovišť. Část přístrojových investic se rozepisuje na pracoviště podle počtu kmenových tvůrčích pracovníků, tedy v závislosti na hodnocení pracovišť, a zbývající části je použito na soutěž mezi pracovišti, v níž mají i malá pracoviště možnost získat nákladnější přístroj.
2. 5. Investiční účelové prostředky jsou z více než 90% rozdělovány veřejnou soutěží prostřednictvím Programu podpory přístrojového vybavení progresivních vědních oborů v AV ČR a zbytek jako grantové investice poskytované Grantovou agenturou AV ČR.
2. 6. Výše prostředků pro servisní pracoviště je určována charakterem jejich činnosti. Rozpočtové organizace (Kancelář AV ČR, Katedra jazyků) jsou plně dotovány, příspěvky servisním příspěvkovým organizacím (nakladatelství Academia, Středisko služeb) jsou postupně snižovány s cílem dosáhnout jejich úplné finanční soběstačnosti.
2. 7. Využití přebytečného majetku, s nímž hospodařila Akademie věd, bylo soustavně sledováno. Dva soubory návrhů na odprodej majetku byly již realizovány a třetí se připravuje. Vzhledem k důsledkům restitucí a rušení nájmů pracovišť v cizích objektech je však objem přebytečného majetku mnohem menší, než se původně předpokládalo, a příjmy z jeho převodů nejsou pro hospodaření Akademie podstatné (zatím jde celkem o přibližně 3 mil.Kč).
3. V oblasti vědecké a vědeckopedagogické spolupráce s institucemi v ČR a zahraničí
3. 1. Všestranná spolupráce Akademie věd s vysokými školami patří mezi hlavní úkoly transformace. Jde o vzájemnou nominaci či volbu do orgánů škol i pracovišť a o společná pracoviště, jejichž počet vzrostl z 11 v roce 1992 na současných 28. Ve spolupráci pracovníků obou institucí se řeší tč. jen v rámci českých grantových agentur 505 projektů. 1 241, tj. více než třetina tvůrčích pracovníků Akademie pedagogicky pracuje na vysokých školách a na 200 pracovníků vysokých škol má vedlejší výzkumné úvazky na pracovištích Akademie. Do přípravy vysokoškolských studentů a příštích vědeckých pracovníků na pracovištích Akademie je na základě vzájemných dohod s vysokými školami zapojeno různými formami na 1700 osob. Plnému využití vzdělávací kapacity Akademie však brání neujasněnost legislativních podmínek a přetrvávající dvoukolejnost v přípravě nových vědeckých pracovníků. (Podrobnosti viz přílohu IV/5).
3. 2. Spolupráce Akademie věd s resortním výzkumem, průmyslem a podnikatelskou sférou. Třebaže výzkumná činnost Akademie je orientována převážně badatelsky, na mnoha pracovištích jsou jejím výsledkem i technologicky progresivní inovace (příklady viz přílohu IV/6). V rámci realizace transformačního projektu iniciovala Akademie obnovení tradičních a navázání nových kontaktů s významnými českými průmyslovými podniky (Škoda Plzeň, ČKD Praha, ČZ Strakonice, Tatra Kopřivnice, Chemapol, Kaučuk Kralupy, Zbrojovka Brno, Ferox Děčín, ZVVZ Milevsko a j.) Podporu malých inovačních firem spjatých s výzkumnou problematikou Akademie zabezpečuje od roku 1995 vedle jednotlivých ústavů i Technologické centrum Akademie věd. Problémem je, že průmyslové podniky nemají zatím dostatek prostředků pro smluvní výzkum.
3. 3. Podíl na řešení veřejných záležitostí, zpřístupňování a popularizace výsledků výzkumu. Pracovníci Akademie se účastní práce v poradních orgánech a vědeckých radách státních orgánů na ústřední i místní úrovni a vyjadřují se odbornými články, posudky a expertizami k aktuálním společenským a hospodářským otázkám. Vedle tradičního vydávání vědeckých a vědeckopopulárních knih a 70 titulů časopisů a sborníků znásobila Akademie svůj přímý kontakt se sdělovacími prostředky (30 tiskových konferencí jen v r.1996) a spolupracuje v této oblasti s řadou společností a občanských sdružení.
3. 4. Akademie věd ČR se během transformace úspěšně začlenila do evropských a světových vědních komunit a podstatně zvýšila kvalitu i kvantitu své mezinárodní vědecké spolupráce, která bude hrát stále dominantnější roli ve sjednocující se Evropě a ve vývoji vědy 21. století vůbec. Přesunem těžiště mezinárodní vědecké spolupráce na pracoviště a její orientací na společné nebo mnohostranné projekty schvalované ve výběrovém řízení se kvalitativně zvýšila její efektivnost (podrobnosti viz přílohu IV/7). Akademie věd je každoročně pořadatelem více než 100 mezinárodních vědeckých setkání. Na základě pověření vědecké komunity ČR odpovídá Akademie za činnost 34 národních vědeckých komitétů v rámci Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU) a za podporu mezinárodní spolupráce oborových vědeckých společností. V řídících funkcích mezinárodních vládních i nevládních vědeckých organizací (např. CERN, UNESCO atd.) je činných 492 pracovníků Akademie.
C.
Závěry a doporučení k dalšímu postupu
Na základě shrnutí dosažených výsledků lze konstatovat, že transformační projekt Akademie věd ČR, přijatý vládním usnesením č. 206 z 28. 4. 1993, byl v rozsahu, který umožnily současné právní předpisy a daná výše státní podpory výzkumu, úspěšně splněn. Uskutečnil se základní cíl transformace - hluboce změnit charakter Akademie, pronikavě zvýšit efektivitu její výzkumné práce na dobré mezinárodní úrovni a vytvořit z ní nikoli rigidní strukturu, ale dynamickou soustavu se značnou schopností pozitivní samoregulace podle potřeb společenského a hospodářského vývoje a podnětů světové vědy. Po věcné stránce bylo tedy v klíčových otázkách dosaženo cílového stavu.
V zahraničních analýzách transformačních procesů probíhajících v akademiích věd zemí střední a východní Evropy (např. prof. P. Weingart, Univerzita Bielefeld) je postup transformace Akademie věd ČR příznivě hodnocen. Zejména je pozitivně oceňováno, že vědečtí pracovníci Akademie aktivně podporují transformační proces, otevírají se ochotně mezinárodní soutěži i mezinárodní evaluaci a přijímají hodnotový systém, jenž preferuje svobodu a autonomii výzkumu i za cenu větší existenční nejistoty. V tom je, podle mínění zahraničních vědců, nejvlastnější jádro úspěchu.
V další etapě bude postupováno podle chystaných nových Zásad vlády pro oblast výzkumu a vývoje. Pro zabezpečení podmínek ke své další úspěšné činnosti Akademie věd zejména doporučuje:
1. V souvislosti s chystanou transformací rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti výzkumu přesněji upravit právní postavení Akademie věd ČR a jejích pracovišť i způsob jejich financováni.
2. Při konečné formulaci nového zákona o vysokých školách vytvořit podmínky pro aktivnější podíl Akademie věd ČR na vysokoškolském vzdělávání, zejména pro rovnoprávnou, příslušnými atestacemi podmíněnou účast jejích vědeckých pracovišť na uskutečňování doktorandského studia.
3. Po dořešení bodů 1 a 2 patřičně novelizovat Stanovy Akademie věd ČR.
4. S přiměřeným odstupem zahájit druhý cyklus evaluace vědecké úrovně a výkonnosti pracovišť Akademie věd ČR, a to nejlépe v rámci celostátní evaluace vědeckých a výzkumných pracovišť iniciované Radou vlády pro výzkum a vývoj.
Seznam příloh: