| |

Informovanost veřejnosti o biotechnologii
Před více jak rokem jsme zveřejnili výsledky
průzkumu informovanosti o biotechnologii mezi občany všech členských států
EU. Jedna z otázek byla: považujete výrok"Běžná
rajčata nemají geny, ale modifikovaná ano"
za / správný / nevíte / mylný.
Ukázalo se, že tento výrok považuje za správný
30,6% občanů EU, v Německu a Rakousku je tento podíl 44%.
Nyní byl proveden podobný průzkum v Kanadě a USA. Výsledky jsou následující:
|
Správný |
nevím |
chybný |
Kanada |
15 |
33 |
52 |
USA |
10 |
45 |
45 |
|

Nečetli jste v poslední době něco podobného?
"Mr Stephenson si troufá tvrdit, že jeho 'ohnivé
stroje' dokáží z Manchestru do Liverpoolu dopravovat výrobky i lidi dvakrát rychleji
než poštovní kočáry. Nevěřte mu! Lidé by při takové rychlosti nemohli dýchat a
zadusili by se. Krávy v okolí železné trati přestanou dojit a ptáci budou otráveni
kouřem z komína ďábelského vynálezu." Pravil vážený poslanec Anderson, v
britském parlamentu léta páně 1825.
(Lidové noviny 29.4.2000) |

Žurnalisté ignorují české ochránce přírody
(SAMOOBSLUHA HESEL GREENPEACE)
Projednávání zákona o geneticky modifikovaných organismech (GMO) a
novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích vyvolalo prakticky ve všech
mediích pozornost k otázkám genetických modifikací a legislativní regulace této
nové technologie. Na rozdíl od jiných zemí se však k tomu nevyslovili čeští
ochránci přírody. Ani v jednom pořadu, interview či stati je naši žurnalisté
neoslovili a nesnažili se zjistit jejich názor. Spokojili se s nekonečným opakováním
tezí mezinárodní organizace Greenpeace tlumočených jejími zaměstnanci. To ovšem
nic neříká o českých problémech, které by měli předkládat naši aktivisté a
nemůže přinést ani nic nového v diskusi o této problematice, protože teze
vypracované centrálou Greenpeace jsou staré a notoricky známé a hlavně nejsou
určeny k diskusi, ale pouze ke globální proklamativní propagandě. Je sice správné,
že publicisté se snaží přinést názory pro a proti, ale očekávali bychom
originální myšlénky českých aktivistů doložené fakty, ne stále stejná známá
hesla navíc zkreslená. Celý článek ... |
 |

Biotechnologie není pro některá národní
zemědělství luxusem
Je skutečně ostuda, kolik času a energie ztrácíme v
Evropě na diskusi o nesmyslech. Místo abychom hledali jak nejlépe a nejšetrněji
používat nové technologie, plýtváme papírem a slovy na vysvětlování, že
hypotetické ohrožení několika housenek pasoucích se v kukuřičném poli na plevelu
je maličkost nehodná naší pozornosti proti reálné "klasicky" provozované
plošné likvidaci veškerého hmyzu (včetně včel) aplikací insekticidů. Zabýváme
se vysvětlováním základní logiky, ze které plyne, že u nové technologie nemůžeme
znát dlouhodobé dopady, protože slovo nová znamená, že tu dřív nebyla. Také by se
zdálo samozřejmé, že použijeme-li neznalosti dlouhodobých dopadů k zákazu
technologie, nikdy se o nich nedovíme. Jenže pro některé politiky je tato logika mimi
jejich chápání.
Je to naše ostuda a naše vina, protože jsme se profesionály na desinformační
kampaně nechali vmanipulovat do takovýchto bláznivých diskusí. Velmi nutně
potřebujeme občas nahlédnout do zrcadla. Následující
článek je takovou příležitostí ... |
 |

Stanovisko Evropské molekulárně
biologické organizace (EMBO) ke geneticky modifikovaným organismům
Geneticky modifikované organismy (GMO) byly poprvé
vytvořeny před 30 lety. U široké veřejnosti však po dlouhou dobu nevyvolaly
významnější odezvu. Tento nedostatek zájmu jako by odrážel snadnost, se kterou byly
pomocí GMO řešeny problémy v medicíně a zemědělství. Například snadný
zdroj lidského inzulínu produkovaného geneticky modifikovanými bakteriemi
v tichosti nahradil nedostatek hovězího inzulínu využívaného k léčbě
stále rostoucího počtu diabetiků. Toto využití GMO nebylo nikde oslavováno, ačkoli
zabránilo velmi nepříjemné krizi.
Celý článek ... |

Nová manipulace veřejného
mínění ve vztahu k transgenním rostlinám
M. Ondřej, J. Vlasák - Ústav
molekulární biologie rostlin AVČR.
Arpad Pusztai, který se nechvalně proslavil svými diskutabilními
pokusy s krmením krys transgenními bramborami, obsahujícími také lektin
sněženky a zcela jinými kontrolními bramborami dospěl nakonec k závěru, že
ne-li lektin sněženky, tedy samotná transgenóze působí nepříznivé změny
celkového vývoje a zvláště imunitního systému krys, které jsou transgenními
bramborami krmeny (Ewen a Pusztai 1999). Celý článek ... |

Zakladatele a dlouholetého ředitele Greenpeace inspiroval profesor Vladimír Krajina.
Patric Moore (52)
patří k základním budovatelům hnutí Greenpeace, které
z poněkud kuriosní skupiny dovedl ke globální vysoce profesionální organizaci
pro manipulaci veřejným míněním s pobočkami v 21 zemí a jměním
řádově sto milionů USD. Získal doktorát v oboru životního prostředí na
universitě Britské Kolumbie, byl devět let presidentem Greenpeace Kanada a sedm let
ředitelem Greenpeace International. K tomuto hnutí ho podle jeho slov inspiroval český
botanik a ekolog profesor Vladimír Krajina. Nyní Patrick Moore odešel z organizace
Greenpeace a řekl stručně proč:”Je čas hledat konsensus místo konfrontace”. Celý článek ... |
 |

Informace o postoji Patricka Moora a
zejména jeho slova o vlivu profesora Krajiny na jeho životní dráhu spojenou s
organizací Greenpeace nás upozornily na dluh, který máme vůči tomuto patrně
nejvýznamnějšímu českému botanikovi. V jeho osobě se totiž pojí vysoké kvality
vědecké a občanské. Ti z nás, kdo studovali za komunistické éry, o profesoru
Krajinovi nic prakticky nevědí, protože strana se tehdy usnesla, že osoby, které
emigrovaly se vlastně ani nenarodily, takže neexistují. Obzvláště když byly
představiteli pravicových stran, i vyslovení jejich jména bylo kádrovou skvrnou.
Celý článek ... |

Komentář k
článku K Jecha: Člověk a genové inženýrství
(Časopis VERONIKA, březen 1999)
(ing. Jech píše: Geneticky modifikované organismy
opravdu mohou přinést značný pokrok. Ovšem jen za předpokladu, že budou
používány naprosto bezpečným způsobem. Pod pojmem bezpečným způsobem rozumím
následující principy:
- Budou probíhat modifikace jen těch organismů,
jejichž genetický kód je úplně a beze zbytku znám. To znamená, že nebudou
používány tam, kde je genetický kód organismu znám jen zčásti, a proto může
dojít k nepředvídatelné změně organismu.). Celý článek ... |

|