Československá společnost mikrobiologická |
|
|
|
Dnes nabízíme: |
![]() |
---|
[Main page] [Úvodem] [Ohlédnutí za 21. Kongresem ČSSM] [Kniha Kapitoly z historie...] |
![]() |
Tato stránka slouží k pravidelnému zveřejňování informací o činnosti Československé společnosti mikrobiologické. Příspěvky, komentáře i kritické připomínky posílejte na adresu Sekretariát ČSSM, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4-Krč popř. je zašlete správci stránek e-mailem.
Ohlédnutí za 21. Kongresem ČSSM
(Jaroslav Spížek, převzato z Bulletinu 4/1998)
Kongres Československé společnosti mikrobiologické se uskutečnil ve dnech 6.-10. září 1998 na
Farmaceutické fakultě University Karlovy v Hradci Králové. Zprávu o Kongresu, zejména o jeho organisačním
zajištění, podává na jiném místě prof. RNDr. Bohumil Sikyta, DrSc., předseda Organisačního výboru Kongresu.
Ve svém příspěvku se pokusím o stručné zhodnocení 21. kongresu očima jednoho z účastníků a na závěr připojím
několik poznámek a návrhů, které by mohly být vzaty v úvahu při organisaci kongresů budoucích.
Kongres byl nepochybně úspěšný po stránce organisační i vědecké. Patří zato můj dík organisačnímu výboru v čele s
prof. Sikytou i všem dalším, kteří se na přípravách podíleli. Dr. Siatka a další vykonali velký kus dobré práce a rád bych
jim za to chtěl srdečně poděkovat. Každý, kdo podobný kongres organisoval, a mě se to několikrát přihodilo, ví, jak moc je to
práce. Přípravy obvykle zaberou nejméně rok času a z toho obvykle 3 měsíce před kongresem nedělá takový organisátor prakticky
už nic jiného. Z kongresu vlastně nic nemá, několikrát se během něj téměř nervově zhroutí a po jeho ukončení, po kratičké
zdravotní dovolené, ještě dlouho vyřizuje administrativní záležitosti, korespondenci, pracuje na závěrečném
vyúčtování atd. Organizátorům hradeckého Kongresu se podařilo všechno velmi dobře zvládnout. Sekretariát pracoval
dobře, registrace probíhala rychle, nebyly zásadní problémy s ubytováním ani dopravou, recepce byla skvělá, koncert
velmi krásný, výlety se vydařily a nakoneci počasí Kongresu přálo.
Přes to si však dovolím několik kritických připomínek. Zdá se mi, že zatímco přednášky v jednotlivých sekcích probíhaly organisačně bez problémů, prostory určené pro vystavení posterů byly zvoleny nešťastně. Nebylo tam dost místa pro autory, natož pak pro diskutující. Bylo to však pravděpodobně zaviněno tím, že organisátoři museli dát přednost vystavujícím firmám, které za výstavní plochy zaplatily. Je to tedy nakonec pochopitelné, stejně si však myslím, že posterům mohlo být vyhrazeno místo poněkud důstojnější.
Vědecká úroveň kongresu byla slušná, základní themata byla vybrána dobře. Bylo možno vyslechnout přednášky znamenité i průměrné, v některých případech však také slabší. Řada posterů měla úroveň vynikající, jiné byly průměrné; vysloveně slabé se nevyskytovaly, ale tak je tomu skoro vždycky.
Zpráva organisačního výboru hovoří o tom, že se Kongresu zúčastnilo asi 400 vědců, z toho 35 zahraničních. To jsou jistě čísla úctyhodná a zřejmě nepoměrně vyšší než na kongresech předchozích. Účastníci většinou zůstali až do posledního dne, což samo o sobě ukazuje, že byl Kongres vědecky zajímavý. Velmi příjemně mě překvapila hojná účast i na Valném shromáždění Společnosti, kde se obvykle o přítomnost dostatečného počtu účastníků bojuje. Ukazuje to, že se členové Společnosti začínají o její činnost více zajímat. Zcela jistě na tom má nemalou zásluhu i odstupující výbor v čele s prof. Liborem Ebringerem.
V říjnu jsem se zúčastnil také 26. "Biochemického zjazdu" ve Staré Lesné a mohu jej proto srovnávat s Kongresem hradeckým. Organisace našeho Kongresu byla nepoměrně lepší, naopak, vědecká úroveň "zjazdu" tatranského byla trochu vyšší. Myslím, že bychom měli při organisaci budoucích setkání českých a slovenských mikrobiologů, nikoli nezbytně pouze kongresů, věnovat ještě větší pozornost přípravě vědeckého programu, včetně výběru předsedů sekcí. Na právě proběhnuvším Kongresu mohly být např. některé z přednášek, zejména přednášek účastníků z ciziny, přednáškami plenárními, alespoň padesátiminutovými, a my jsme se mohli z takových vystoupení dovědět mnohem více. Mohly být např. zařazovány na začátek každého zasedání, jedna vždy ráno a druhá odpoledne. Nepochybuji ani o tom, že mezi českými a slovenskými účastníky by se rovněž nalezlo dost badatelů, kteří by mohli přednést znamenitou plenární přednášku. Velice bych se za to přimlouval při organisaci budoucích setkání.
Pokud mi čas dovolil, zúčastnil jsem se většiny přednášek v sekcích a symposiích. Zdálo se mi, že předsedové sekcí
byli někdy až příliš laskaví a nedokázali dodržet časový program. To platí i pro řízení diskuse. Co naplat, předseda
sekce se prostě musí chovat rázně a nesmí se dát ovládnout přehnanou společenskou slušností. Za velký nešvar ve
vystoupeních některých českých a slovenských řečníků pokládám málo hlasitý projev, v zadních řadách pak není často
rozumět. To ostatně platí i pro některé předsedy sekcí, každý účastník jednání má přece právo vědět, oč vlastně
běží, i když sedí v poslední řadě. To, že se v některých sekcích, které měly být anglicky, hovořilo česky nebo
slovensky, pokládám za nezdvořilost vůči zahraničním účastníkům. Když jsem tuto skutečnost kritisoval na závěrečném
zasedání, bzl jsem z pléna upozorněn, že někteří přednášející nevěděli, v jakém jazyce mají mluvit. Rád tomu
věřím, ale pak to byla pravděpodobně chyba předsedů sekcí. V budoucnu bychom se však měli držet zásadně toho,
že rozhodnutí o jazyku, v jakém bude jednání probíhat, je konečné a všichni o něm již dlouho předem dobře vědí.
Doporučuji též, abychom při účastni pracovníků ze zahraničí, používali zásadně angličtinu, což je samozřejmě zbytečné
tam, kde jsou pouze účastníci ze Slovenska nebo České republiky. Velice bych se přimlouval také za to, aby při vědeckých
jednáních naší Společnosti předseda takového jednání před zahájením přednášky alespooň velmi stručně představil následujícího
řečníka. Plénum velmi často řečníka, zejména zahraničního, vůbec nezná, a proto by bylo slušné alespoň stručně jej uvést.
Nesmís zapomenout pochválit tištěné materiály, které byly ke kongresu vydány, ať již se jedná o Program nebo o Kniho abstrakt.
Obojí bylo připraveno s péčí a naprostou profesionalitou. Vděčíme za to organisátorům Kongresu a dr. Jiřímu Matějů, redaktorovi
Bulletinu Československé společnosti mikrobiologické a našeho časopisu Folia Microbiologica.
Co tedy říci na závěr. Byl to dobrý kongres, velmi dobře organisovaný a se slušnou odbornou úrovní. Tak a ještě pochvalněji
se o něm vyjadřovali i všichni zahraniční účastníci, se kterými jsem měl přiležitost mluvit, např. Arnold Demain,
Alan Bull a Eric Vandamme. Ostudu jsme si rozhodně neudělali. Patří za to můj upřímný dík všem, kteří Kongres připravili i kteří
se jej zúčastnili. Z chyb se při budoucích setkáních musíme poučit a vyvarovat se jich.
Kapitoly z historie československé mikrobiologie
Knihu Kapitoly z historie československé mikrobiologie (editoři Libor Ebringer, Ctirad John, Jiří Matějů a Vladimír Vinter), která ve 32 kapitolách shrnuje vývoj mikrobiologie na našem území až do osmdesátých let, je možné objednat za 50,- Kč na sekretariátě společnosti.
![]() |
---|
Back to international main page |
![]() |
Stanovy | Adresář | Bulletin | Připravujeme | Soutěž | Regiony | Sponzoři | Činnost | Odkazy |
Design © J. Gabriel 1999 |