![]() ![]()
|
![]() Bird of Paradise - recenze |
![]() Recenze |
||||||||||||||||||||||||||||
Kámen mudrců na CD-extra
Nebývá zvykem, aby se v této rubrice objevovaly články o multimediálních pořadech vydaných na CD ROM. Různých her, zábavných či naučných pořadů v této formě existuje dnes celá řada. Přesto se o málokterém z nich může mluvit jako o kulturním počinu. Výjimkou je český pořad Zlatá rajka (Bird of Paradise), interaktivní program, který nám přibližuje tajemný svět hermetických věd a umění doby Rudolfa II. Však mu byla také na karlovarském festivalu Tourfilm udělena první cena za „důvtipný a tvůrčí přístup mezinárodní prezentace kulturní události, za humanizaci elektronického média". Spoluautor a režisér tohoto projektu Michael Havas soudí, že program má tak pozitivní kritiku, protože ho vyprodukovali filmaři a nikoli počítačoví odborníci. „Jsem přesvědčen, že i do počítače patří filosofie a poezie. Šli jsme na to jako filmaři a hledali jsme kontrapunkt, estetiku. Počítali jsme s inteligencí diváka, s jeho aktivitou." Michael Havas, autor, producent a režisér dokumentárních filmů, vyrůstal po emigraci v r. 1948 na Novém Zélandu. Studoval v Aucklandu a v Praze na FAMU. Už od mládí mu byly blízké myšlenky objevující se hermetických vědách a esoterice. Rudolfínskou tematikou se zabývá asi patnáct let a za velké dobrodružství považuje odhalování neznámých historických souvislostí v archivech. „Když děláte film, spoustu zajímavých objevů musíte oželet. Aby si film udržel určitou poezii, nemůžete mu dát obsah encyklopedie. Interaktivní systém umožňuje v jednom plánu vyprávět příběh a současně uplatnit nashromážděné informace. Každého zajímá něco jiného a tady má možnost si vybrat, o čem chce vědět víc," říká M. Havas a dodává zajímavý postřeh: „Každý národ má sou signaturu, svůj styl. Českému umění sedí nejvíc zvláštní morfologie, kde dáváte nesourodé věci dohromady, vytváříte jakoby koláže." Takovou koláží je i interaktivní program Zlatá rajka. Produkce projektu se ujali pánové Svatopluk Beneš (Avant Bozell) a Jan Remišer (Point Produktions). Počítačové zpracování má na svědomí První multimediální. Projekt, tzv. CD-extra, je kombinací disku a multimediálního CD-ROM. Hudební část tvoří dvanáct vybraných fug z obsáhlého souboru Atalanta Fugiens, jejichž autorem je hudebník, osobní lékař Rudolfa II., alchymista a rosikrucián Michael Maier. Atalanta Fugiens hudebně ztvárňuje alchymistovo hledání kamene mudrců. Skladby nahrál výhradně pro tento program soubor Ars Cameralis v úpravě a aranžmá Lukáše Matouška. Výtvarnou podobu programu včetně animovaných sekvencí, které vycházejí z dobových dřevorytů, vytvořil malíř a animátor Bedřich Glaser, jinak už tradiční spolupracovník Jana Švankmajera. Pro svůj eminentní zájem o alchymii stál Bedřich Glaser také u zrodu celého projektu. Kromě hudby můžeme na CD-extra vyslechnout téměř pět hodin mluvených komentářů a citátů v pěti jazycích, přečíst 120 textových kapitol pro každý jazyk a zhlédnout 27 digitálních videosekvencí, 130 fotografií, obrázků a historických rytin a množství ručně kreslené grafiky. CD-ROM je tedy opravdu „našlapaný". Po sledu úvodních obrazů zahajujících program, poté, co jsme si vybrali jeden z pěti jazyků, jímž má být doprovázen, objeví se před námi globus z rudolfínské doby a náš pohled se zaměřuje na Evropu. Na prsou personifikované Evropy září jako šperk červená šesticípá hvězda. Klesáme níž a zjišťujeme, že klenotem je ve skutečnosti letohrádek Hvězda na Bílé hoře - jedna z nejmystičtějších staveb v srdci Evropy, do jejíchž zdí je vepsáno poselství alchymistické transmutace. Letohrádek byl svědkem bitvy rozsahem sice nijak veliké, zato však významem rozhodující pro budoucí vývoj střední Evropy. Ano, osmého listopadu 1620..., ale o tom bude ještě řeč. Stanuli jsme nyní před třemi dveřmi a je na nás, abychom se rozhodli, do kterých vstoupíme. Levé dveře nesou název Europa. Vejdeme-li dovnitř, budeme mít možnost seznámit se s velikány Rudolfovy doby. Pravé dveře - Factum - nám otevřou vstup do faktografického kabinetu, kde se můžeme dozvědět víc o tehdejších uměleckých dílech, vědeckých nástrojích, přírodních útvarech, budovách, rozličných kuriozitách, le také o pozdějších osobnostech navazujících na myšlenky hermetických věd, jako byli například J.W. Goethe, G. Meyrink, C.G. Jung a řada dalších. Nápis nad prostředními dveřmi nám vyzývá k probádání tajemství alchymie. Lákavá nabídka. Nuže, vstupme... Chceš najít kámen mudrců? Chceš dosáhnout vyššího stupně vědomí? Chceš transmutovat obecné kovy ve zlato? Jsi ochotný vstoupit do alchymistické laboratoře a pokusit se smíchat správnou kombinaci elementů, kovů, znamení zvířetníku a planet? Tak zní slova, která nás vítají v alchymistické laboratoři. V peci pod velikou skleněnou baňkou hoří oheň a na policích jsou v nádobách označených tradičními hermetickými symboly uloženy ingredience potřebné k dovršení jednotlivých fází alchymistického Velkého Díla. Podaří-li se nám do baňky vložit prvky, které k sobě patří, bude nám odměnou animovaná videosekvence symbolicky představující proces proměny původní látky. Ovšem, nic není zadarmo. Pokud se dopustíme chyby „může nás vzít čert". Ten se rovněž v animované podobě objeví na obrazovce a za ďábelského chechotu si vychutná naše zděšení. Fází Díla je celkem dvanáct, jako měsíců či znamení zvěrokruhu, a za jejich latinskými názvy se skrývají skutečné operace, které prováděli alchymisté. Od kalcinace (Calcinatio), neboli zvápnění, kdy se původní látka, tzv. materia prima, proměnila v bílý prášek, zbavený hrubých nečistot, přes Putrfacio, neboli „zhnojení", jak zní půvabný starý český ekvivalent, až po promítnutí (Projectio), kdy se zušlechtěná látka - kámen mudrců - spojila s látkou nedokonalou, aby ji transmutovala v nesmrtelné zlato. Upřímně řečeno, se skutečnou alchymií, uměním zasvěcenců, má tato zábavná poznávací hra společnou jen vnější image. Ale nikdo by snad nehledal na jakkoliv povedeném interaktivním programu opravdový návod k výrobě zlata. Tím spíš, že toto zlato bylo „zlatem filosofickým", jak dobře věděli ti, kdo se v různých dobách alchymistickou transmutací zabývali. Výsledný produkt, který se objevil v alchymistově tyglíku na konci celého procesu, symbolizoval „zlato" alchymistova nitra. Úmorná mnohaletá práce, plná odříkání, modliteb a rozjímání, proměnila (transmutovala) především alchymistovu duši, zušlechtila ji. A skuteční alchymisté, nikoli šarlatáni, kterých se v Rudolfově době potloukalo Evropou dost a dost, považovali zlato vnější za osobní signál dokončené vnitřní proměny, za pouhý vedlejší produkt obrovského vnitřního úsilí, korunovaného zasvěcením. „Alchymisté říkali, že všechno pochází z původní jednoty," dodává Michael Havas, „a my musíme najít klíč, aby zde vše mohlo žít společně v harmonii - to je alchymie. Pokud to nedokážeme, nebude svět fungovat. Drancování přírody, které přišlo s novověkem, pýcha člověka, s níž dobýval Nový svět i Afriku - to byla skutečná katastrofa. Dnes už je možná na nápravu pozdě." Esoterní vidění světa a praktikování hermetických věd, jako například astrologie nebo alchymie, bylo v renesanci spojeno s rosikruciánským hnutím. Rosikruciáni tehdy usilovali o obnovu společnosti v nadkonfesním křesťanském duchu, o poznávání tajemství přírody a lidské duše v pokoře a meditaci. Třicetiletá válka a prohraná bitva na Bílé hoře („Zimní král" Friedrich Falcký byl s rosikruciány v úzkém spojení) učinily těmto snahám konec. Po téměř třísetleté odmlce se začaly na scéně znovu objevovat různé společnosti, které se více či méně oprávněně nazývají rosikruciánskými. Proto nepřekvapí, že největšími zahraničními odběrateli Zlaté rajky je Diffusion Rosicrucienne ve Francii. Píšou nám také velmistři zednářských lóží. Dostáváme velmi zvláštní e-maily s pozdravy „ve věčném míru" a podobně," svěřuje se Michael Havas. Vydání CD-ROM bylo plánováno k rozsáhlé letní výstavě Rudolf II. A Praha, ale zpozdilo se o tři měsíce. Rozhodně se však nedá říci, že by tím pozbylo aktuálnosti. Program totiž není jen připomínkou Rudolfovy doby. Tu autoři chápou jako inspiraci vhodnou právě pro naši současnost. Ozývá se v něm volání po harmonii, úctě k přírodě a hodnotách, na které náš pyšný racionalistický novověk už skoro zapomněl. Ostatně, svědčí o tom i závěrečný komentář programu: Mezi muži, kteří bojovali na vítězné straně v bitvě na Bílé hoře, byl i tehdy čtyřiadvacetiletý francouzský filosof René Descartes. Když se konečně rozplynul kouř bitevní vřavy, probudila se Evropa do nového věku karteziánského racionalismu. Z lékařů duše se stali chemici, spojení člověka s přírodou začalo být výhradně mechanické. Po téměř tři století tradiční hermetické učení jako by vymizelo. Keplerovo vědomí úcty k Bohu a obdiv ke Stvoření ustoupily brutálnímu vykořisťování. Člověk již nehledal spojení s přírodou, ale snažil se podmanit si okolní prostředí. Teprve nyní, kdy se zdá, že čas pozvolna vyprší, začínáme zřejmě vnímat volání po harmonii. Vracíme se k Rudolfově vizi světa, v němž je vše neviditelně spojeno a propojeno - od seychylského ořechu po smaragd. Rudolfův svět nezná žádné přehrady. Je to svět mikro- i makrokosmu. Jen tak může dokonale fungovat.
Xantypa únor/1998, autor Ludvík Procházka
|
© První Multimediální s.r.o., Sasanková 2657/2, 106 00 - Praha 10 tel./fax : +420 (0)2 75 51 621, tel. : +420 (0)2 9002 68 87 e-mail : info@multimedia.cz |