Major Ing. Zdeněk Kos,
vedoucí skupiny finančního plánování k NATO, odboru rozpočtové politiky Mo ČR

Kolik nás stojí členství v NATO

Výdaje resortu MO se staly jednou z hlavních priorit státního rozpočtu České republiky. Tato skutečnost, která byla projednávána při akcesních rozhovorech mezi ČR a NATO, byla přijata pozitivně. Aliance dále uvedla, že dodržení tohoto závazku je mimořádně důležité nejen z hlediska finančního, ale i jako významný politický signál vypovídající o spolehlivosti a důvěryhodnosti ČR.

 

Pravděpodobné finanční náklady

Z hlediska časového přistupování ČR k NATO byl plánovány pravděpodobné náklady pro dvě základní období:

První etapa zahrnovala výdaje v průběhu akcesních rozhovorů a procesu ratifikace ke dni vstupu České republiky do Aliance. V návaznosti na madridský summit o přistoupení k NATO byly prioritně rozpočtovány finanční prostředky na splnění 31 cílů interoperability, následně na 52 cílů výstavby ozbrojených sil (TFG). Jejich postupnou realizací byly splněny minimální vojenské požadavky stanovené České republice ke dni přijetí. Mezi dalšími nezanedbatelnými výdaji této etapy je nutno uvést finanční prostředky vyčleněné na zabezpečení vojenské části mise ČR při NATO, výdaje na přípravu osob do této mise a její všestranné zabezpečení, vysílání pracovníků do struktur a orgánů velení NATO, jakož i plnění aktivit v programu Partnerství pro mír, v rámci kterého se Česká republika připravovala na budoucí členství v Alianci. Zde se jednalo např. o účast v mezinárodních cvičeních, ale i o podíl v mnohonárodních silách IFOR a SFOR a přípravu posluchačů na zahraničních vojenských školách a kurzech.

Druhá etapa zahrnuje plánované výdaje vyplývající z členství České republiky v NATO. Předpokládané náklady můžeme charakterizovat jako budoucí finanční závazky ČR, vyplývající z členství v NATO. Jedná se především o:

Základním metodickým východiskem přijatým státy Aliance je, že náklady rozpočtů se sdílejí podle různých klíčů, které jsou vyjádřeny procentním podílem jednotlivých členských zemí na rozpočtech NATO. Náklady vyplývající z členství v Alianci ponese ČR na individuálním základě. Musíme si uvědomit, že rozhodujícím či základním atributem pro Alianci nejsou pouze příspěvky do jednotlivých rozpočtů, ale rovněž poskytnutí sil ve prospěch akceschopnosti Aliance. Až následně z účasti země ve strukturách Aliance a z poskytnutí předurčených sil vyplývá pro ČR přijetí již několikrát předběžně potvrzeného závazku - alokovat nezbytné rozpočtové prostředky účelově související s členstvím v NATO.

Na základě zprávy o průběhu a výsledcích jednání mezi ČR a NATO o přístupu ČR k Severoatlantické smlouvě přijala vláda ČR usnesení č. 699/97 ze dne 5. listopadu 1998, ve kterém vyjadřuje souhlas s tím, aby podíl příspěvku ČR do civilního rozpočtu, vojenského rozpočtu a programu bezpečnostních investic Severoatlantické aliance činil 0,9 % celkového objemu každého z uvedených rozpočtů. Procentuální podíl 0,9 % (tzv. klíč sdílení nákladů - cost share) platí v případě, že se jednotlivých aktivit v rámci výše uvedených rozpočtů účastní všech 19 členských zemí Aliance. V případě neúčasti Francie dojde ke zvýšení našeho podílu v případě příspěvků do vojenského rozpočtu na 1,08 %, v případě příspěvků do NSIP na 1,033 %.

 

Příspěvky do společných rozpočtů NATO

Na rok 1999 je celkový objem finančních prostředků plánován ve výši 157,48 mil. Kč jako příspěvek ČR do společných rozpočtů NATO; v tomto případě se jedná o příspěvek ČR do vojenského rozpočtu NATO a příspěvek do administrativního rozpočtu agentury NAMSA. Příspěvek ČR do programu bezpečnostních investic NATO (NSIP) je rozpočtován ve výši 18 mil. Kč. Tento objem příspěvků se bude následně zvyšovat v závislosti na postupném zapojování ČR/AČR zejména do jednotlivých projektů NSIP. V programu NSIP bychom tak měli v průběhu 8- 10 let dosáhnout stoprocentního zapojení. K příspěvkům České republiky do programu NSIP je nutno říci, že tyto částky zahrnují jak příspěvky ČR na investiční projekty realizované na území ČR, tak příspěvky na investiční projekty realizované na území ostatních členských států. V žádném případě nelze říci, že tato částka představuje veškeré investiční projekty, které budou realizovány na území ČR.

Projekty realizované na území ČR ze společně financovaných zdrojů členských států NATO se budou v tomto roce a v následujících letech pohybovat v řádech miliard Kč. Z nejvýznamnějších investičních akcí uveáme systémy řízení, komunikace, spojení a velení, páteřní radary, letiště nebo produktovody. V rámci programu NSIP v současné době Česká republika implementuje zařízení a vybavení sil rychlé reakce v ČR (letiště), zajištění počátečních komunikačních a informačních systémů; radary protivzdušné obrany; řidící a kontrolní systém letectva a PVO. Celkové náklady na realizaci výše uvedených Capability Packages (CPs) jsou odhadovány v řádech miliard Kč.

Předpokládané náklady byly upřesněny pouze pro projekty realizované v první fázi implementace CPs, tj. do roku 2000, a následující projekty jsou v počátečním stadiu projednávání. V rámci projektu počátečních komunikačních a informačních systémů, zahrnujícího přeshraniční spojení, byla uzavřena smlouva mezi agenturou NC3A a českou firmou ATS-TELCOM Praha, která jako první obstála v mezinárodním výběrovém řízení. Projekt, jehož cílem je zabezpečit komunikaci mezi pozemními a vzdušnými systémy včasné výstrahy AWACS, je v počátečním stadiu projednávání. Při realizaci těchto projektů se spolu s ostatními firmami členských států NATO otevírá i českým firmám možnost účastnit se výběrového řízení NATO a ve vazbě na výsledky uvedeného výběrového řízení ekonomicky profitovat na projektech v rámci jednotlivých CPs. V případě realizace investičních projektů NATO na území ČR i mimo ně bude proto velmi záležet na schopnostech českých firem využít příležitosti a uspět v mezinárodním výběrovém řízení. Pokud však tuto šanci české firmy a resorty promarní, připraví Českou republiku o mnohamiliardové sumy. Právem si proto tato oblast zasluhuje větší pozornost, než se jí doposud dostává.

Další oblastí je zapojení ČR do činnosti jednotlivých agentur NATO. K problematice příspěvků ČR na činnost agentur Ize v současné době říci, že systém financování není jednotný. Česká republika v průběhu akcesních rozhovorů souhlasila s tím, že je připravena přispívat po svém vstupu do Aliance do těch agentur NATO, které jsou financovány prostřednictvím vojenského rozpočtu. Dále se ČR zavázala přispívat na činnost agentur NC3A, NACMA a NAMSA. Pro ucelenost pohledu musíme dodat, že agentury NATO jsou financovány nejen z vojenského rozpočtu, ale z více zdrojů, např. z vojenského rozpočtu a zároveň z rozpočtu pro infrastrukturu (NSIP), nebo z vojenského rozpočtu a současně z rozpočtů členských států (NAMSA). Česká republika je povinna dnem vstupu přispívat do administrativních rozpočtů agentury NAMSA ve výši 0,9 % schválených objemů těchto rozpočtů a částka plánovaná na rok 1999 činí cca 1,4 mil. Kč. Jakékoliv další zapojení do činnosti některé z agentur (nebo do některého z jejích programů, modernizací či jiných aktivit) je nutno pečlivě zvažovat, neboť s sebou ponese nemalé finanční důsledky, které je nutno předem kvantifikovat, a stanovit, z čeho se tyto výdaje budou hradit. Jde však o další z oblastí, která by mohla mít zpětný nezanedbatelný ekonomický přínos nejen pro resort MO, ale i pro český průmysl nebo další resorty či instituce (např. v zapojení do vývoje a výzkumu). Možná výše příspěvků České republiky v dalších letech bude záviset na celkové výši jednotlivých rozpočtů NATO (z toho 0,9 % ČR) a kurzu koruny vůči NAU (vnitřní přepočítací peněžní jednotka Aliance, přehled kurzu NAU k jednotlivým měnám států Aliance je upravován a zveřejňován každý týden).

Ve vazbě na realizaci projektů v rámci programu bezpečnostních investic NATO jsou stanovovány čtvrtletní kurzy, podle kterých se přepočítávají čtyřikrát do roka finanční požadavky na realizaci jednotlivých projektů.

 

Výdaje na plnění 52 cílů výstavby ozbrojených sil (TFG)

Schopnost aktivní spolupráce a součinnosti AČR s armádami členských států Aliance je jedním ze základních předpokladů plnohodnotného členství České republiky v NATO. Proto jednou z rozpočtových priorit, ve vazbě na dostupné finanční zdroje a možnosti, jsou především prostředky na finanční zabezpečení plnění TFG a plnění cílů interoperability. Pro rok 1999 je plánováno na plnění TFG a cílů interoperability cca 8 mld. Kč. Podíl kapitálových vojenských výdajů na vojenských výdajích státního rozpočtu kapitoly MO ČR na rok 1999 přitom činí 27 %. Mezi větší investiční akce můžeme zařadit pořízení lehkých bitevníků L- 159 pro letectvo, kde je pro rok 1999 plánována částka cca 5,2 mld. Kč.

 

Specifické výdaje - centrálně rozpočtované

Mezi další specifcké centrálně rozpočtované výdaje Ize zařadit náklady na činnost jednotek AČR působících v operaci SFOR (ve výši 1, 058 mld. Kč), zahraniční akce v rámci programu PfP včetně vojenských cvičení (cca 22,2 mil. Kč), cvičení "COOPERATIVE GUARD-99" (cca 32,3 mil. Kč), na realizaci smlouvy OPEN SKIES (3,5 mil. Kč) či na vzdělávací aktivity a jazykovou odbornou přípravu (cca 14,15 mil. Kč).

 

Aliance (1/1999)