Elektronické publikování v Čechách
aneb Několik poznámek a povzdechů
Elektronické publikování je fenoménem dneška
. Internet je jednou z jeho větví, druhou jsou elektronické multimediální aplikace na CD-ROM. Této druhé větvi se chci v následujícím textu zabývat. Poslední tři roky sleduji poměrně pozorně scénu českých výukových programů, ať už vlastním testováním nebo četbou recenzí v odborném tisku. Musím se hned v úvodu přiznat, že dobrých programů jsem mnoho neviděl a mizerných byly skutečně kupy. Má to řadu důvodů, ze kterých považuji za podstatné především následující:Je důležité si uvědomit, že kvalitní výukový multimediální program by měl být výsledkem profesionální týmové práce, kde musí být nejen dobrý autor scénáře, kvalifikovaný pedagog a psycholog, dobrý programátor, kvalitní výtvarník, ale i řada profesí dalších, obdobně jako třeba u animovaného filmu. Absence některé profese nebo její náhrada jen nadšeným amatérem se okamžitě projeví.
Pokusím se specifikovat požadavky na kvalitní multimediální výukovou aplikaci. Samozřejmě se následující výčet nedá brát jako povinné penzum, ale jako základ pro hodnocení.
Text jako základ
I když termín multimediální
znamená kombinaci více druhů informace, tedy mimo textu tu je zastoupen obraz statický i dynamický a zvuk, považuji textovou informaci za základní. Aby titul byl universálně použitelný, musí text být použit alternativně i vedle hlasového komentáře. Hodnotit musíme především správnost, kvalitu a také úplnost textové informace. Například jestliže je tedy titul určen jako středoškolská učebnice, musí text odpovídat tomuto požadavku. Elektronická publikace samozřejmě nevystačí s lineárním textem, ale je nutné využít v odpovídající míře hypertext nebo fulltext pro usnadnění práce. Neměly by tedy chybět ani rejstříky ani podrobný obsah.Obrazová složka
Statické obrázky by měly odpovídat technice, výstup je vždy na počítačovou obrazovku s omezenou kvalitou. Mechanické převzetí grafického řešení určeného pro jiné médium (třeba knihu) nemusí být proto optimální. Grafická úprava aplikace by neměla dominovat
nad vlastní obrazovou informací. Často se stává, že vlastní obrazová informace (třeba fotografie) je díky grafickému řešení okna aplikace jen omezené velikosti bez možnosti zvětšení. Tam, kde to kapacita média dovolí, je vhodné uložení obrázku ve větším rozlišení než běžně zobrazovaném (alespoň VGA 640 na 480 bodů) a umožnit jeho zvětšení (zoom).U dynamické obrazové informace, která je u multimediální aplikace něčím navíc oproti třeba knize, je důležitá její vypovídací schopnost. Animace je vhodná pro zvýšení didaktické hodnoty ve většině oborů. Použití videosekvencí je rovněž vhodné, ale pro j
ejich velký kapacitní nárok je nutné opět brát v úvahu vhodnost ve vazbě na kvalitu výstupu. V okénku 180 na 120 bodů může jinak výborné video být zcela k ničemu.Hudba a zvuk
Hudební doprovod může být jen vysloveně ilustrační
nebo i přímo souvisí s látkou. Pokud je jen ilustrací, měl by být v souladu s tématem aplikace (u zeměpisné učebnice o Asii je určitě nevhodný český popík). Čtený komentář by měl být vždy spojen s alternativním zobrazováním čteného textu, vhodné je i propojení a animací nebo zvýrazněním tématu ve statickém obrázku (to není ostatně v objektově orientovaných autorských systémech problém). Mechanické spojení typu: napřed text, pak obrázky a nakonec video, nesvědčí o schopnostech autorů. Použití zvuků při práci s ovládacími prvky je jistě zajímavé, ale musí mít především nějaký smysl. U jazykových výukových titulů by pak měla být samozřejmostí možnost nahrávání vlastní výslovnosti pro kontrolu.Interaktivní ovládání
Ovládání by mělo být především
intuitivní, v každém případě by měla být aplikace doplněna uživatelskou příručkou v papírové nebo elektronické podobě. Nápověda kontextová nebo místní není nikdy na škodu. Uživatel by měl mít možnost dostat se zpět do místa přerušení, ať už pomocí vytvořených záložek nebo automaticky při znovuspuštění aplikace by mu měla být nabídnuta možnost skoku alespoň na poslední prohlížené téma. U řady titulů by měla být i možnost doplňování textových informací (minimálně vlastních poznámek) nebo i možnost propojení s aktualizovanými informacemi na WWW serveru. Naopak by měla být možnost zkopírování textových informací (nebo jejich vybrané části) do Schránky nebo jejich tisk.Znalostní testy
Výukový program bez znalostních testů je značně ochuzen. Testy by měly být variabilní, s možností například náhodného výběru otázek, případně i s možností jejich vlastní t
vorby. Ukládání výsledků pro další použití nebo zavedení odděleného přístupu k těmto datům pro učitele nebo žáka by měly být samozřejmostí. Není vhodné umístění testů jen v jedné větvi aplikace, výhodná je možnost jejich vyvolání ihned po probrání části látky i ze základní nabídky. Testy by měly být doplněny o možnost zobrazení příslušného výkladu při chybné odpovědi.Služby výrobce a
jeho marketingVýrobce by měl poskytovat registrovaným uživatelům základní podporu typu hot-line. Aplikace by měly být schopny snadné instalace i na serverech LAN a pokud to je možné i na pevný disk. V době
mnohagigabytových pevných disků není kapacita CD-ROM 650 MB již takovým problémem. Argumenty proti s poukazem na možnost porušování autorských práv jsou v době snadno dostupných mechanik CD-R směšné. Cenová dostupnost síťových multilicencí je pak v tomto směru nejlepší obranou.Tam, kde to je možné, je vhodná možnost aktualizace dat z WWW serveru. To se týká například zeměpisných učebnic, kde se mohou aktualizovat údaje o počtu obyvatel a další ukazatele. Vhodná je i otevřená koncepce aplikace, kde k základnímu multimediálnímu stroji si můžeme doplňovat jednotlivé scénáře či komponenty (například
mapy, testy, témata). Koncepce freeware pro tyto komponenty s možností jejich tvorby v aplikaci samé pak umožní i jejich tvorbu pedagogy či uživateli vůbec, propracovaný systém dalšího šíření pak může aplikaci dynamicky rozvíjet s minimálními náklady. Typickým příkladem může být třeba kuchařka, kde je možné recepty v předdefinované formátu soustřeďovat a distribuovat na libovolném médiu, nebo aplikace pro výuku pravopisu s možností tvorby vlastních diktátů.Výrobce
více multimediálních titulů by měl distribuovat i ukázkové samplery s demo verzemi svých titulů nebo pro potřeby autorizovaných prodejců dodávat dále neprodejné verze (not for resale). Jinak uživatel kupuje doslova zajíce v pytli.Základní otázky při hodnocení
Při hodnocení multimediálního titulu je nutné si klás
t následující základní otázky:Samozřejmě teoretizuji, ale jsem veden
snahou především pomoci uživatelům, kteří si nedokáží při výběru vhodného titulu poradit, ale i autorům, kteří jsou většinou v zajetí své práce a často její výsledek nevnímají s nutnou sebekritikou a s odstupem.