Napětí,
Volt, úbytek napětí |
 Rozdíl v tlaku je příčinou pohybu vzduchu.
Rozdíl v
napětí je příčinou pohybů elektronů.
Napětí, ilustrovaný
encyklopedický slovník, 1980
Rozdíl dvou elektrických potencionálů. Jeho velikost se udává ve
voltech (V). Napětí rozdělujeme např. na stejnosměrné (má tentýž směr a
velikost), střídavé (jeho směr a velikost se periodicky mění), tepavé (pulsující,
má stále tentýž směr, ale jeho velikost se periodicky mění), dotykové (nejvyšší
přípustné napětí dané soustavy neohrožující bezpečnost při dotyku vodivých
částí), jmenovité (nejvyšší přípustné napětí dané soustavy nebo zařízení.
Napětí, Radiotechnika
pro pionýry 1954
Elektrickému tlaku říkáme napětí a měříme jej ve voltech (V),
pojmenovaných tak po učenci Voltovi, který vynalezl prvý elektrický článek. Tento
článek má napětí asi 1V. Plochá baterie, jaké dnes používáme, má nová napětí
asi 4,5V. Skládá se ze tří článků. Tyto články jsou zapojeny za sebou. Jeden
článek má tedy napětí 1,5V. Napětí v osvětlovací síti je 220V, jen místy 120V
(podívejte se na elektroměr!). Elektrický vláček má motórek na 24V. Gramofonová
krystalová přenoska dává napětí řádu 1V.
Napětí, Abeceda
elektrotechniky 1954
Potenciál čili napětí elektřiny. Je to název pro tlak snažící se vytlačit
kladnou elektřinu z tělesa. Silové čáry vybíhají vždy z tělesa, které má
elektrické napětí vyšší než okolí. Při vodivém spojení nabitých těles silové
čáry zmizí, elektřiny se vyrovnají proudem.
O celé zeměkouli říkáme, že má potencionál roven nule. Má-li těleso vyšší
potenciál než Země, má potencionál kladný, mižší potencionál než Země je
záporný. Rozdíl napětí se měří prací, kterou by proud při průtoku mohl vykonat.
Obvyklá jednotka rozdílu potencionálů (napětí) se jmenuje volt. Ve světelné síti
máme proud o napětí 220 voltů.
Úbytek napětí, Abeceda
elektrotechniky 1954
 Aby
potrubím protékala voda, nesmí být potrubí přerušeno. Rovněž elektrický
proudový obvod nesmí být přerušen, tedy musí být uzavřen, má-li jím protékat
proud. Proudový obvod se skládá z vedení a spotřebiče, např. žárovky. Vedení
klade průchodu proudu odpor (ohmický), zvaný ztrátový, žárovka klade odpor
užitečný. Dlouhé nebo příliš tenké vedení spotřebuje značnou část napětí
samo, na žárovku zbývá málo. Vodič se zahřívá neužitečně a žárovka svítí
špatně, slabě.
Ve vedení vzniká tedy ubýtek napětí, spotřebuje se v něm část elektrického
napětí. Napětí změřené u spotřebiče je menší než napětí u zdroje. Úbytek
napětí se snadno vypočítá podle Ohmova zákona. Úbytek napětí ve voltech:
úbytek = I(proud)xR(odpor)
 Úbytek napětí je tím větší, čím
větší je odpor vedení a čím větší prou jím protéká. Mění-li se odebíraný
proud, kolísá i ztráta na napětí (prakticky vzato: do žárovek by přicházelo
rúůzně velké napětí, svítily by někdy jasně, někdy slaběji). Aby se tomu
zabránilo, musí mít vedení dostatečný průřez a malý odpor, který umožní
stálé napětí.
 Volta Allessandro Giuseppe Antonio Anastazio,
kdo to byl?
Podrobnosti o badateli.
Zde uvádíme kontakty k uvedenému tématu. |
|