Indukce, Henry, cívka

Indukce, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Elektromagnetická indukce, vznik (indukování) elektromotorického napětí v cívce (začne jí protékat tzv. indukovaný elektrický proud) časovou změnou magnetického toku uvnitř této cívky. Základ elektrických točivých strojů a transformátorů.

Indukčnost, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Vlastní indukčnost je míra schopnosti elektrického obvodu indukovat při změně procházejícího proudu elektromotorické napětí, bránící této změně; je to konstanta úměrnosti mezi indukovaným elektromotorickým napětím a časovou změnou elektrického proudu v obvodu. Analogicky je definována vzájemná indukčnost pro dva elektrické obvody. Schopnost indukovat při změně proudu v jednom obvodu elektromotorické napětí v druhém obvodu.

Henry, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Značka H, odvozená jednotka indukčnosti, henry je vlastní indukčnost uzavřeného obvodu, vněmž vzniká elektromotorické napětí 1 voltu, jestliže se elektrický proud, protékající tímto obvodem, rovnoměrně mění o 1 ampér za sekundu.

Indukce, Radiotechnika pro pionýry, 1954
Indu.jpg (26748 bytes)Ze všech uvedených poznatků odvodil bystrý fysik Michal Faraday theoreticky, že vzbuzuje-li elektřina magnetismus, musí být možný také obrácený postup, budit elektřinu pomocí magnetismu. Ale jak? Trvalo to dost dlouho, než došel ke konečnému řešení. Uvažoval asi takto : Elektřinou vzniká pohyb magnetické střelky. Působení magnetismu a elektřiny je doprovázeno pohybem. Pohybuje-li se střelka vzhledem k vodiči, zkusíme tedy těmito součástmi pohybovat a měl by vzniknout proud. Magnetismus v klidu žádnou elektřinu budit nemůže. Aby si to ověřil, zkusil to, co Arago, Ampére a Poggendorf, jenže obráceně. Řekl si: Jestliže se pohybuje kolem jádra proud, vzniká v jádru magnetismus.
Jestliže budu pohybovat siločarami uvnitř cívky, vznikne tedy v závitech proud. A opravdu, když vsunul do cívky tyčový magnet, tu ručka měřidla, připojeného k oběma koncům cívky ukázala výchylku. Jakmile se pohyb magnetu zastavil, měřidlo ukázalo nulu. Při vysunuti magnetu se ručka opět vychýlila, jenže tentokrát na druhou stranu.
Indu0.jpg (15114 bytes)

Jeho pokus si můžeme zopakovat. Citlivé měřidlo již máme a cívku jsme si právě navinuli. Její dutina je malá, než abychom do ní mohli vsunovat magnet. Tuto nesnáz obejdeme docela snadno. Nezáleží přece na vsunování, ale záleží na pohybu siločar uvnitř cívky. Připojíme tedy k meřidlu cívku se šroubem (tomu se říká jádro) a siločáry zavedeme dovnitř cívky tímto jádrem. To je magneticky úplně totéž, jako kdybychom do cívky vsunuli magnet. Vezměte nějaký magnet a přilepte jej k jádru cívky. V okamžiku, kdy magnet přiskočil, ručka se zřetelně pohnula. Nyní magnet odtrhněte: ručka se opět pohnula, jenže na opačnou stranu. Všechny tyto jevy, kdy působením magnetickeho pole vzniká elektrický proud, nazýváme indukcí. Indukce je nesmírně cenná vlastnost, neboť nám umožnila vytvořit takřka všechno, co lze zahrnout pod pojem "elektrotechnika". Generátor, elektromotor, transformátor, telefon, rozhlas jsou bez indukce nemyslitelné.
Indu1.jpg (21991 bytes)My si nyní jednoduchý Faradayův pokus trošku pozměníme. Víme, že pohybem magnetických siločar vzniká v cívce proud a že proudem vznikají v cívce magnetické siločáry. Můžeme tedy při Faradayově pokusu docela klidně magnet vynechat a nahradit jej druhou cívkou. Do vinutí prvé cívky pustíme z baterie stejnosměrný proud. Při zapnutí se objeví magnetické siločáry, jež protnou vinutí druhé cívky. Tímto protnutím vznikne v druhé cívce proud a měřidlo se vychýli; ručka však ihned zase klesne na nulu, protože ted' už se siločáry nepohybují. První cívkou tedy teče stejnosměrný proud, druhou cívkou neteče nic.Teď zase baterii odpojíme. Magnetismus prvé cívky zmizel, utekly i siločáry z druhé cívky: tímto pohybem siločar vznikne v druhé cívce opět proudový náraz, jenže opačného směru než po prvé. Ručka se vychýli na druhou stranu a zase se vrátí na nulu. Magnetické siločáry se ve vzduchu rozptylují, protože vzduch je špatně vodí. Nastavíme-li jim snadnou cestičku, seběhnou se raději na ni. Obě cívky proto navlékáme na železné jádro, které všechny siločáry vzniklé v prvé cívce, svede do druhé cívky beze ztrát. Tím, že závity druhé cívky protne více siločar, zlepšíme převod energie z jednoho vinutí do druhého a máme transformátor.

Henry Joseph, kdo to byl?   Podrobnosti o badateli. 
Pokus: 5) Elektřina z ničeho

Zde uvádíme kontakty k uvedenému tématu.

výrobci kabelů: kabely nakoupíte: Autor textů:
EŽS Brno
pro web J.Borovec

Jak se zde objevíte?

Hledáte odborné výklady?
Testujte Elexikon@, elektrotechnický, inteligentní, slovník.

 

Upozornění: Pokud některé informace nejsou dostupné, je to z důvodu omezení pro toto CD. Elektrika.cz v plné verzi zabírá cca 45MB a zde může být max 4MB. Více na www.elektrika.cz

 hlavní stránka | ceníky výrobců | Elexikon@ | osobnosti elektrotechniky | elektrikářovy rady | z časopisů | novinky | návštívili jsme | recenze | elektrotechnický software | | virtuální konference | kontakt s Elektrikou.cz |  barevné kuriozity

  | redakce Elektriky | seznam elektrotechniků | přátelé |  

elektrárny | ceník služeb a reklamy |

partnerské weby
elektrotechnika | HW server | Mobil server | EŽS Brno

Copyright 1998-2000 Alena Homolková, Elektrika.cz spol. s r.o.
Právní podrobnosti.

TOPlist