Odpor, ilustrovaný
encyklopedický slovník, 1980
Odpor, který klade látka průchodu elektrickému
proudu. Je závislý na jakosti, geometrickém tvaru a fyzikálním stavu látky;
zpravidla se vyjadřuje poměrem elektrického napětí k intenzitě protékajícího
elektrického proudu. (Ohmův zákon). Měrný elektrický odpor viz. rezistiva. Dále
rozeznáváme odpor indukční (induktance), odpor kapacitní (kapacitance) a odpor
povrchový.
Odpor, Abeceda
elektrotechniky 1954
Protékající voda se tře o stěny potrubí. Potrubí ji vlastně
zadržuje, klade průtoku odpor. Odpor potrubí závisí na materiálu potrubí a jeho
rozměrech: drsná betonová trubka klade větší odpor než hladká ocelová trubka.
Čím delší je potrubí, nebo čím menší je průměr trubky, tím větší je odpor.
Zvětšíme značně odpor, např. uzavřeme potrubí ventilem, přestane voda vůbec
protékat. Odstraníme-li tento veliký odpor (otevřeme ventil), nastane opět
proudění.
Podobně platí i u elektrického proudu: čím delší a tenčí je vodič, tím větší
má odpor, protože materiál vedení klade průtoku proudu odpor. Vložíme-li do vedení
veliký odpor, isolant (vzduch, olej u vypínačů), nebude proud potékat stejně jako
když jsme u vody zavřeli ventil. Odpor brzdí proud elektronů. Čím je větší, tím
méně jich propustí. Na překonání odporu se spotřebuje část elektrického
napětí, voltů prostě ubývá. Velikost odporu závisí také na materiálu vodiče.
Odpor, Radiotechnika pro
pionýry 1954
Všechny vodiče nejsou stejně vodivé. V některých je pohyb elektronů
kladeno málo překážek, některými se elektrony musí prodírat namáhavě. Tuto
"neochotu" propouštět elektrony nazýváme odporem a měříme je na ohmy,
"ochotu" naopak nazýváme vodivostí (G) a měříme je na jednotky zvané
siemens (S).
Jednotku ohm píšeme W, což je velké řecké písmeno
"omega". Je tak nazvána po německém vědci Ohmovi, který stanovil vztah
odporu k napětí a intenzitě elektrického proudu. Odpor 1W má sloupec
rtuti o průřezu 1mm2 a délky 1,063m při teplotě 0oC.
Přestože se odpor zdá na první pohled věcí nepříjemnou, jsou už
radiotechnici takoví, že si je uměle pěstují. Pevné odpory pro větší zatížení
jsou drátové, vinuté na keramických válečcích. Nemusí nikoho mýlit, že
jednotlivé závity odporového drátu nejsou na pohled opatřeny isolací.. Jsou, nebojte
se. Povrch drátu je totiž pokryt vrstvičkou kysličníku,
který stačí závity odisolovat. Vysoké odpory pro zatížení málo watty jsou
vytvořeny keramickým válečkem, na nějž se nanese vrstva hmoty obsahující určité
procento uhlíku. Do tohoto povlaku se pak vybrousí závitnice, takže proud musí
protékat drahou delší, než je délka válečku, a užším průřezem, než je celý
plášť válce. Na konec válečku se narazí plechové čepičky a celek se přetře
isolačním lakem.
Odporník, ilustrovaný
encyklopedický slovník, 1980
Elektrotechnická součástka, jejíž
základní vlastností je elelktrický odpor. Vyrábí se z odporového materiálu nebo
uhlíkové odporové vrstvy nanesené většinou na keramickém izolačním rámečku.
Používá se ke snížení průtoku elektrického proudu.
Odporový materiál,
ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Elektrotechnický materiál s vysokým měrným odporem, který se užívá
ve formě drátů, pásků a tyčí k výrobě topných odporů pro elektrické pece nebo
regulačních a měřících odporníků. Má vysoký bod tání, malý teplotní
součinitel odporu, je stálý a odolný proti teplu. Pro nižší teploty se vyrábí ze slitiny mědi, niklu a manganu, pro vyšší
teploty ze slitiny niklu, chromu, železa a hliníku (výr. zn. např. nichrom, antoxid,
megapyr); pro nejvšší teploty se užívá čistý wolfram, molybned nebo jejich slitiny
v ochranné atmosféře.
Ohmův zákon, Abeceda
elektrotechniky, 1954
Abeceda elektrotechniky, 1954
Německý fysik Ohm zjistil, že napětí, proud, a odpor jsou vzájemně v určitém
poměru. Dokázal, že proud stoupá úměrně se stoupajícím napětím nebo s
klesajícím odporem. Přirovnáním s prouděním vody si tento vztah nejlépe
vyložíme. Množství vody, které vyteče potrubím, závisí na tlaku vody. Tlak je
dán spádem vody. Čím větší spád, tím větší bude tlak, tím více vody vyteče.
Čím menší bude odpor potrubí, tím více vody vyteče. Tedy: větší spád
(napětí) - teče více vody, menší odpor - teče více vody, větší odpor - teče
méně vody.
Ještě dokonaleji než u vody platí tento vztah u elektrického proudu: větší
napětí (třeba dvakrát) - teče více proudu (dvakrát); menší odpor (desetkrát) -
teče více proudu (desetkrát). Skoro žádný odpor - teče veliký proud (zkrat=dráty
se dotýkají).
Klesá-li spád, proteče potrubím méně vody. Klesne-li spád na polovinu, neklesne
množství proteklé vody přesně na polovinu. Při elektrickém proudu je však tento
vztah dokonalejší: klesá-li napětí, klesá úměrně i proud. Proto jsou výpočty
velmi snadné a přehledné. Ohmův zákon zní:
Abeceda elektrotechniky, 1954
Německý fysik Ohm zjistil, že napětí, proud, a odpor jsou vzájemně v určitém
poměru. Dokázal, že proud stoupá úměrně se stoupajícím napětím nebo s
klesajícím odporem. Přirovnáním s prouděním vody si tento vztah nejlépe
vyložíme. Množství vody, které vyteče potrubím, závisí na tlaku vody. Tlak je
dán spádem vody. Čím větší spád, tím větší bude tlak, tím více vody vyteče.
Čím menší bude odpor potrubí, tím více vody vyteče. Tedy: větší spád
(napětí) - teče více vody, menší odpor - teče více vody, větší odpor - teče
méně vody.
Ještě dokonaleji než u vody platí tento vztah u elektrického proudu: větší
napětí (třeba dvakrát) - teče více proudu (dvakrát); menší odpor (desetkrát) -
teče více proudu (desetkrát). Skoro žádný odpor - teče veliký proud (zkrat=dráty
se dotýkají).
Klesá-li spád, proteče potrubím méně vody. Klesne-li spád na polovinu, neklesne
množství proteklé vody přesně na polovinu. Při elektrickém proudu je však tento
vztah dokonalejší: klesá-li napětí, klesá úměrně i proud. Proto jsou výpočty
velmi snadné a přehledné. Ohmův zákon zní:
U(napětí)=
I(proud)x R(odpor)
I(proud)= U(napětí):
R(odpor)
R(odpor)= U(napětí):
I(proud)
Při určitém napětí U voltů může procházet
vodičem (spotřebičem), jehož odpor R ohmů je dán provedením, jenom určitý proud I
ampérů.
Ohm Georg Simon,
kdo to byl? Podrobnosti o badateli.
Zde uvádíme kontakty k uvedenému tématu. |
|