Kapacita, Farad, Kondenzátor

Kapacita, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Schopnost kondenzátoru, poměr náboje na jeho deskách (na vodiči) a napětí mezi deskami (vodičem a zemí). Také schopnost akumulátoru, množství proudu (v Ah), které pojme akumulátor při jednom nabití.

Kondenzátor, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Kondik.jpg (8140 bytes)Zařízení k hromadění elektrických nábojů, tvořené dvěma vodivými deskami nebo dvojicemi desek střídavě do sebe zasunutých a oddělených vzduchem nebo jiným dielektrikem. Obě desky nebo dvojice desek nesou stejně velký  náboj opačného znaménka. Pro stejnosměrný proud představuje kondenzátor nekonečně velký odpor, střídavé proudy propouští a jeho odpor klesá se vzrůstajícím kmitočtem. Podle provedení se kondenzátory dělí na otočné, svitkové, keramické a elektrolytické.
A)pro vysoké napětí, B)papírový, C)elektrolytický, D)svitkový, E)slídový, F)keramický-slídový, G)keramický dolaďovací

Farad, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Značka F, fyzikální jednotka elektrické kapacity; 1farad je kapacita elektrického kondenzátoru, který při napětí 1 voltu pojme náboj 1 coulombu.

Kapacita a Kondenzátor, Abeceda elektrotechniky, 1954
Do dvou kovových destiček přivedeme elektrický proud dle obrázku. I když pak přívod přerušíme, můžeme spojit desky drátkem a v doteku přeskočí jiskra. V deskách se tedy nahromadilo trochu elektřiny. Takové zařízení (dvě vodivé desky proti sobě oddělené isolací) se jmenuje kondenzátor.
Přidáváním naboje stoupá napětí (potenciál) na kondensátoru až nakonec přeskočí někde jiskra a tím se kondenzátor vybije. Jiskry snadněji srší z rohů, výstupků, konců těles a proto části, na nichž chceme udržet např. pro fysikální pokusy obrovská napětí, mají tvar koule.
Kondik0.jpg (20210 bytes)Částečky náboje na tělese se vzájemně odpuzují (tlačí se jedna od druhé). Můžeme dobře sledovat jejich počet (množství) např. na 1cm2 povrchu, čili hustotu elektrického náboje. Největší hustota je na rozích těles, tam se natlačilo jako na nejvzdálenější místa nejvíce částeček. Je-li příliš velká, srší elektřina ven z vodiče. To je tichý výboj slabě svítivý (ze starých dob nazvaný Eliášův oheň).
Schopnost jímat elektřinu se jmenuje kapacita (jímavost). Je tím větší, čím větší jsou desky a čím je jich více a čím je jich více (ale isolovaně). Isolaci mezi deskami (dielektrikum) tvoří např. vzduch, sklo, slída, navoskovaný papír atd. V radiotechnice se používá kondenzátorů otočných, jejichž kapacita se mění posuvem desek. Zvětšením počtu desek byla zvýšena i kapacita. Otáčením desek proti sobě se mění velikost ploch stojících proti sobě, tedy i kapacita.

Kondenzátor, Radiotechnika pro pionýry 1954
Kon2.jpg (19043 bytes)Pročísneme hřeben a dotkneme se jím kulaté

plechové destičky, podložené kouskem skla. Dosud byla neelektrická, nebyl na ní ani jeden elektron navíc, ani jí jediný elektron nechyběl. Volné elektrony z hřebenu vyženou domácí elektrony z jejich míst a tyto uvolněné elektrony zůstanou bez přístřeší. Stejné náboje se odpuzují, pokoušejí se tedy volné elektrony rozutéci od sebe co nejdále. Usadí se rovnoměrně po obvodu destičky. Naznačíme si tu směr jejich rozutíkávání šipkami.

Tak můžeme destičku nabíjet dalšími dávkami elektronů, až už namačkané elektrony nebudou ochotny mezi sebe další připustit. Kon.jpg (20746 bytes)Destička už není schopna přijímat další náboj, její kapacita je plně obsazena.
A přece dovedeme dostat na ni ještě více elektronů. Užijeme malého podvodu a milé elektrony ošálíme. Když jsou tak nesnášenlivé, odvedeme jejich pozornost od domácích svárů, ukážeme jim vnadidlo, a zatím co se na něj budou dívat, vpašujeme mezi ně nepozorovaně další elektrony. Nachystáme si další destičku, připájíme na ni drátěné ouško a přiblížíme ji k prvé destičce. Volné elektrony na prvé destičce se obrátí k druhé v naději, že se jim podaří skočit na tuto dosud prázdnou destičku a tím uniknout z dosavadní tlačenice. Jejich hladových pohledů se leknou elektrony v atomech druhé destičky a honem utekou co nejdál. Tentokrát mohou utéci doopravdy, ouškem, rukou a tělem do země, kde je pro ně místa dost. Kon0.jpg (21038 bytes)

Na desce zbudou kladná jádra, která svou blízkostí přidržují záporné elektrony na prvé desce. Jejich pozornost je obrácena sem.... a nám se podaří mezi ně vpravit další a další dávky elektronů. Na prvé desce tím dostaneme určitý náboj záporný, na druhé desce určitý náboj kladný. Elektrony jsme tímto zařízením namačkali a zhustili.
Ale vždyť na desce není nic vidět. Jak můžeme tvrdit, že elektrony jsou namačkány? Destičku s ouškem odložíme, sklo s první destičkou zdvihneme ze stolu a přiblížíme k destičce prst. Vletí do něho krásná dlouhá jiskra.

Faraday Michael, kdo to byl?   Podrobnosti o badateli.

Zde uvádíme kontakty k uvedenému tématu.

Autor textů:
EŽS Brno
pro web J.Borovec

Jak se zde objevíte?

Hledáte odborné výklady?
Testujte Elexikon@, elektrotechnický, inteligentní, slovník.

 

Upozornění: Pokud některé informace nejsou dostupné, je to z důvodu omezení pro toto CD. Elektrika.cz v plné verzi zabírá cca 45MB a zde může být max 4MB. Více na www.elektrika.cz

 hlavní stránka | ceníky výrobců | Elexikon@ | osobnosti elektrotechniky | elektrikářovy rady | z časopisů | novinky | návštívili jsme | recenze | elektrotechnický software | | virtuální konference | kontakt s Elektrikou.cz |  barevné kuriozity

  | redakce Elektriky | seznam elektrotechniků | přátelé |  

elektrárny | ceník služeb a reklamy |

partnerské weby
elektrotechnika | HW server | Mobil server | EŽS Brno

Copyright 1998-2000 Alena Homolková, Elektrika.cz spol. s r.o.
Právní podrobnosti.

TOPlist