3. Nástup Unixu
Mezitím, daleko v divočině New Jersey, se rodilo od roku 1969 něco, co později zastínilo tradici PDP-10. V roce narození ARPANETU hacker v Bellových laboratořích se jménem Ken Thompson vynalezl Unix.
Thompson pracoval na vývoji operačního systému se sdílením času s názvem Multics, jehož předkem byl ITS. Multics sloužil jako testovací laboratoř pro některé důležité nápady na skrytí části komplexity operačního systému v jeho jádru tak, aby byly neviditelné pro uživatele a dokonce i pro většinu programátorů. Cílem bylo umožnit přístup k Multicsu zvenčí (a programování pro něj!) mnohem jednodušší, tak aby zbylo více času na opravdovou práci.
Bellovy laboratoře přerušily projekt, když Multics začal přerůstat v nepoužitelného bílého slona (později byl komerčně nabízen společností Honeywell, ale nikdy nebyl úspěšný). Kenu Thompsonovi chybělo prostředí Multicsu a začal implementovat směsici nápadů z tohoto projektu a vlastních myšlenek na odepsaném počítači DEC PDP-7.
Jiný hacker, Dennis Ritchie, vynalezl nový jazyk se jménem "C" pro Thompsonovo embryo Unixu. Stejně jako Unix, i C byl konstruován tak, aby se snadno používal, byl flexibilní a nikoho neomezoval. V Bellových laboratořích stoupal o tyto nástroje zájem a v roce 1971 Thompson s Ritchiem vyhráli soutěž na projekt, který bychom v dnešní době nazvali "systémem pro automatizaci kanceláře". Jenže Thompson s Ritchiem si kladli vyšší cíle.
Tradičně se operační systémy psaly v úsporném assembleru tak, aby hostitelský počítač byl využit s maximální efektivitou. Thompson a Ritchie patřili k prvním, kteří si uvědomili, že technologie v oblasi hardware a kompilerů se stala natolik výkonnou, že celý operační systém mohl být napsán v C. Roku 1974 bylo skutečně celé prostředí úspěšně portováno na několik různých počítačů.
Nikdy předtím se něco takového nepodařilo a důsledky byly ohromné. Pokud mohl Unix vypadat stejně a mít stejné schopnosti na počítačích různých typů, mohl sloužit pro všechny jako společné programové prostředí. Uživatelé už nebudou muset platit za veškerý software, až používaný počítač zastará. Hackeři budou moci používat stejné nástroje na různých počítačích a nebudou muset vynalézat ekvivalenty ohně a kola pokaždé znovu.
Vedle přenositelnosti, Unix a C měly další významné přednosti. Oba byly konstruovány podle filozofie "Vše musí být jednoduché a primitivní". Programátor si mohl snadno pamatovat celou logickou strukturu C (čímž se C liší od většiny dřívějších, ale i pozdějších jazyků) a nemusel neustále listovat manuály. Unix byl strukturován jako flexibilní sada jednoduchých programů, které mohly být vzájemně propojovány.
Tato kombinace byla schopná se adaptovat na mnohé počítačové úkoly, včetně takových, které samotní tvůrci nepředpokládali. Velmi rychle se rozšířila v AT&T, ačkoliv formálně nebyla nijak podporovaná. Do roku 1980 se rozšířila na velké množství univerzit a výzkumných center a tisíce hackerů o ní doma přemýšlelo.
Hlavními počítači prvních Unixů byly PDP-11 a jeho potomek, VAX. Jelikož byl ale UNIX přenosný, téměř nezměněn běžel na mnoha počítačích, které se nacházely na celém ARPANETu. A nikdo již nepoužíval assembler, C programy byly na všechny tyto počítače přenosné.
Unix měl dokonce vlastní podporu sítě, UUCP. Byla sice pomalá a nespolehlivá, ale levná. Jakékoliv dva Unixové počítače si mohly vyměňovat elektronickou poštu přes obyčejné telefonní linky. Tato možnost byla přímo vestavěna do systému, nebyla to žádná přidružená aplikace. V roce 1980 si začaly první servery USENETu rozesílat zprávy a vytvořily gigantickou nástěnku, která brzy přerostla ARPANET. Unix začal vytvářet svůj vlastní síťový národ okolo USENETu.
Několik Unixových počítačů bylo i součástí ARPANETU. Společnosti PDP-10 a Unix/USENET se začaly prolínat na hranicích, ale zpočátku to mezi nimi skřípělo. PDP-10 hackeři často považovali Unixový dav za tlupu začátečníků, kteří používali nástroje směšně primitivní, když byly porovnány s barokní komplexností LISPu a ITS. Mumlali: "Kamenné nože a oblečení do kůže".
A rozběhl se i třetí proud. První osobní počítač byl uveden do prodeje v roce 1975. Roku 1977 byla založena společnost Apple a následující roky přinesly neuvěřitelný pokrok. Potenciál mikropočítačů byl zřejmý a přilákal další generaci schopných mladých hackerů.