1. Úvod
V roce 1986 se stal SGML (standardní zoběcněný značkovací jazyk) mezinárodním standardem pro formátování textu a dokumentů a v testu času obstál. Jeho obliba rychle roste v organizacích, které produkují, spravují a distribuují velké množství dokumentů. Distribuci SGML dokumentů přes WWW však brání řada překážek. K těmto překážkám patří absence široce podporovaných tabulek stylů, potřeba komplikovaného software (SGML obsahuje velké množství funkcí) a problémem je i kompatibilita mezi různými softwarovými balíky zpracovávajícími SGML.
HTML (hypertextový značkovací jazyk) se stal všudepřítomným formátem WWW. Zatímco je HTML neocenitelný pro zpřístupnění jednoduchých dokumentů přes WWW, jeho jednoduchost je vyvážena různými omezeními a tím i podstatně stoupá finanční náročnost při jeho použití v komplexních webovských aplikacích.
Běžné prohlížeče nepodporují SGML a tak aplikace, které vnitřně využívají SGML, musí nejdříve převést data do formátu HTML a až poté je přenášet po webu. Touto transformací se ale ztrácí velké množství popisných dat, které obsahoval původní SGML dokument. Bez těchto popisných dat se téměř vytrácí flexibilita přenášených informací. Je nyní velmi obtížné tyto informace znovu využít, s někým dalším vyměňovat nebo automatizovat jejich zpracování.
XML (rozšiřitelný značkovací jazyk) je vytvářen tak, aby umožnil přenos SGML informací přes web a tak překonal omezení HTML. Pozornost, kterou si získává toto úsilí zaručuje, že se XML bezpochyby stane všudepřítomnou technologií pro velmi hodnotné a všestranné obchodní aplikace na Internetu, intranetech i extranetech.