1. Katedrála a tržiště
Kdo by si pomyslel ještě před pěti lety, že prvotřídní operační systém může vzniknout jakoby kouzlem z dobrovolné práce několika tisíc programátorů roztroušených po celém světě propojených pouze chapadly Internetu.
Já určitě ne. Počátkem roku 1993, kdy se Linux poprvé objevil na mé radarové obrazovce, jsem se již 10 let zabýval Unixem a otevřeným vývojem . V polovině osmdesátých letl jsem patřil k prvým přispěvatelům GNU, přes Internet jsem zpřístupnil řadu otevřeného software, vyvinul jsem nebo se podílel na vývoji několika programů (nethack, VC a GUD módy Emacsu, xlife, atd.), které se dodnes používají. Domníval jsem se, že vím jak na to.
Linux postavil na hlavu mnohé z toho, co jsem znal. Léta jsem šířil Unixovou víru v drobné nástroje, rychlé psaní prototypů a evoluční programování. Také jsem ale věřil v existenci kritické meze složitosti, po jejímž překročení je již vyžadován více centralizovaný přístup. Věřil jsem, že nejdůležitější software (operační systémy a opravdu velké nástroje jako Emacs) musí být stavěny stejně jako katedrály, pečlivě opracovávány jednotlivými čaroději nebo malými skupinami kouzelníků pracujících v příjemném osamění a publikujícími prvé výsledky své práce až ve vhodný čas.
Vývoj ve stylu Linuse Torvalda - publikuj brzy a často, přenes na ostatní vše co můžeš, buď otevřený až téměř k bodu promiskuity, to bylo velké překvapení.. Linuxové společenství více připomíná velké hlučné tržiště různých metod a postupů než tichou, oddanou práci na stavbě katedrály. Linuxové archivy, které přijímají příspěvky od kohokoliv, jsou toho důkazem. Zdálo by se, že z něčeho takového se může koherentní a stabilní systém vynořit pouze sérií zázraků.
Fakt, že tento styl tržiště fungoval a fungoval dobře, to bylo velké překvapení. Když jsem se naučil v tomto světě orientovat, pracoval jsem usilovně nejen na jednotlivých projektech, ale také jsem se pokoušel porozumět, jak je možné, že se svět Linuxu nejen že nerozletí na kusy v naprostém zmatku, ale naopak neustále sílí rychlostí, kterou si umí stavitelé katedrál stěží představit.
V polovině roku 1996 se mi zdálo, že jsem systému porozuměl. Náhoda mi přihrála do cesty výborný způsob, jak své teorie otestovat formou otevřeného projektu, který jsem mohl cíleně rozběhnout ve stylu tržiště. Využil jsem šance a projekt skončil velkým úspěchem.
Ve zbytku článku vám budu vyprávět příběh tohoto projektu a na jeho základě navrhnu několik algoritmů pro efektivní práci v otevřeném projektu. Ne vše jsem se naučil až ve světě Linuxu, ale uvidíme, jak Linuxový svět klade na některé věci obzvláštní důraz. Pokud se nemýlím, pomůže vám přesně pochopit, co činí z Linuxového společenství takovou studnici dobrého software a pomůže i vám zvýšit produktivitu.