TOC / OBSAH  >>>ENCSEN/CSZVONP/T

1. Prologue: The Real Programmers

1. Prolog: Opravdoví programátoři.

In the beginning, there were Real Programmers. Na počátku žili Opravdoví programátoři
That's not what they called themselves. They didn't call themselves `hackers', either, or anything in particular; the sobriquet `Real Programmer' wasn't coined until after 1980, retrospectively by one of their own. But from 1945 onward, the technology of computing attracted many of the world's brightest and most creative minds. From Eckert & Mauchly's first ENIAC computer onward there was a more or less continuous and self-conscious technical culture of enthusiast programmers, people who built and played with software for fun. Tak nenazývali sami sebe. Neříkali si ani hackeři, oni si vlastně neříkali nijak. Označení Opravdoví programátoři počal razit jeden z nich až později, po roce 1980. Ale již od roku 1945 počítačové technologie přitahovaly mnohé nejbystřejší tvůrčí mozky. Od časů prvního počítače EINAC Eckerta a Mauchlyho se udržovalo společenství nadšených programátorů, lidí, kteří psali software pro zábavu.
The Real Programmers typically came out of engineering or physics backgrounds. They were often amateur-radio hobbyists. They wore white socks and polyester shirts and ties and thick glasses and coded in machine language and assembler and FORTRAN and half a dozen ancient languages now forgotten. Opravdoví programátoři obvykle pocházeli z okruhu inženýrů a fyziků. Velmi často patřilo k jejich koníčkům radioamaterství. Nosili bílé ponožky a polyesterové košile a kravaty a tlusté brýle a programovali ve strojovém kódu a v assembleru a ve FORTRANU a půltuctu dalších dávno již zapomenutých jazyků.
From the end of World War Two to the early 1970s, in the great days of batch processing and the ``big iron'' mainframes, the Real Programmers were the dominant technical culture in computing. A few pieces of revered hacker folklore date from this era, including various lists of Murphy's Laws and the mock-German ``Blinkenlights'' poster that still graces many computer rooms. Od konce druhé světové války až do počátku sedmdesátých let, ve velké epoše dávkových zpracování a "velkých železných" centrálních počítačů, byli Opravdoví programátoři dominantní technickou společností v oblasti počítačů. Několik legend pochází z těchto dob, včetně různých Murphyho zákonů a pseudo-německý plakát "Blikající světla", který stále ještě krášlí zdi mnohých počítačových místností.
Some people who grew up in the `Real Programmer' culture remained active into the 1990s. Seymour Cray, designer of the Cray line of supercomputers, was among the greatest. He is said once to have toggled an entire operating system of his own design into a computer of his own design through its front-panel switches. In octal. Without an error. And it worked. Real Programmer macho supremo. Někteří lidé, kteří vyrůstali ve společenství "Opravdových programátorů" zůstali aktivními i v devadesátých letech. Seymour Cray, tvůrce superpočítačů stejného jména, patřil k největším z nich. Říká se o něm, že jednou zavedl celý operační systém, který sám vytvořil, do počítače vlastní konstrukce s pomocí vypínačů na přední stěně počítače. Vše v oktální soustavě. A bez chyby. A fungovalo to. Opravdový programátor-superčlověk.
The `Real Programmer' culture, though, was heavily associated with batch (and especially batch scientific) computing. It was eventually eclipsed by the rise of interactive computing, the universities, and the networks. These gave birth to another engineering tradition that, eventually, would evolve into today's open-source hacker culture. Společenství "Opravdových programátorů" bylo těsně spjato s dávkovým (zejména vědeckým) programováním. Nakonec bylo zastíněno interaktivním počítáním, univerzitami a sítěmi. Z nich vznikla další inženýrská tradice, která se nakonec vyvinula v dnešní hackerskou kulturu otevřených zdrojových kódů.

TOC / OBSAH  >>>ENCSEN/CSZVONP/T