(Rozloha) (Relief) (Půdní fond) (Vodstvo) (Podnebí) (Flora a fauna) (Chráněná území) (Urbanizace)
Rozloha okresu (k 1.1.1998):
1 659 | absolutní rozloha v km2 |
---|---|
2 | % území státu |
162 | % průměrné velikosti okresu |
4 | pořadí rozlohy mezi okresy |
Nadmořská výška okresu:
Nadmořská výška | m n. m. | Komentář |
---|---|---|
Střední | 580 | 128 % průměru ČR, 7. místo v ČR |
Nejvyšší | 1 492 | vrchol Pradědu |
Nejnižší | 203 | místo, kde řeka Osoblaha opouští státní území |
Pramen:
Český statistický úřad
Geomorfologicky náleží téměř celé území k provincii Česká vysočina, soustavě Sudetské a podsoustavě Východní Sudety. Pouze malá část území v nejsevernějším výběžku a při východním okraji je součástí soustavy Středopolská nížina a podsoustavy Slezská nížina.
V severní částí okresu se nachází tzv. Zlatohorská vrchovina, která je členěna na následující podcelky: Hynčická plochá hornatina (stř. n. v. 618,6 m) a Jindřichovská členitá pahorkatina (stř. n. v. 338,6 m). Plošně nepatrná část náleží Bělské pahorkatině.
Západní omezení okresu leží na východních svazích Hrubého Jeseníku, který je nejvyšším horským celkem území a je tvořen Medvědskou členitou hornatinou (stř. n. v. 814,8 m) a Pradědskou členitou hornatinou (stř. n. v. 953 m). Jeho páteří je spojnice Keprníku, Pradědu a Vysoké Hole.
Centrální a jihovýchodní část zabírá Nízký Jeseník s podcelky: Brantická členitá vrchovina (stř. n. v. 491,8 m), Bruntálská plochá vrchovina (stř. n. v. 566,6 m), Slunečná členitá vrchovina (stř. n. v. 624,5 m), Domašovská členitá vrchovina (stř. n. v. 489,6 m), Štěbovická členitá pahorkatina (stř. n. v. 332,7 m). Hrubý Jeseník je od Nízkého Jeseníku oddělen linií, směřující od Zlatých Hor přes Vrbno p. P. a Malou Morávku dále k jihu.
Při jihozápadním okraji okresu se rozkládá tzv. Hraběšická plochá hornatina (stř. n. v. 603,1 m), která je součástí Hanušovické vrchoviny.
Z části zasahuje na území okresu Slezská nížina, reprezentovaná celkem Opavská pahorkatina. Vyskytuje se v malé oblasti severního výběžku (Osoblažská nížina) a v úzkém pruhu při východní hranici s okresem Opava (Poopavská nížina).
Z uvedeného vyplývá, že převážnou část území okresu Bruntál tvoří hornaté a vrchovinné oblasti vyznačující se poměrně členitým reliéfem a značnou krajinnou pestrostí.
Půdní fond okresu k 1.1.1998:
Druh pozemku | Výměra v ha | Podíl na výměře okresu v % | Podíl na výměře druhu pozemku ČR v % |
---|---|---|---|
Zemědělská půda | 78 476 | 47,32 | 1,83 |
Lesní půda | 73 832 | 44,51 | 2,81 |
Vodní plochy | 1 972 | 1,19 | 1,24 |
Zastavěné plochy | 1 722 | 1,04 | 1,33 |
Ostatní plochy | 9 852 | 5,94 | 1,43 |
Celkem | 1 65 854 | 100 |
Pramen:
Zeměměřický ústav
Využití zemědělské půdy v okrese:
Druh kultury | Výměra v ha |
---|---|
Orná půda | 38240 |
Zahrady | 1918 |
Ovocné sady | 157 |
Louky | 16740 |
Pastviny | 21421 |
Celkem zemědělská půda | 78476 |
Pramen:
Český statistický úřad
Významné řeky v okrese:Moravice, Opava, Lomnice
Pramen:
Český hydrometeorologický ústav
Hydrologicky náleží území okresu Bruntál do povodí Odry a do povodí Dunaje, resp. Moravy, jejichž rozvodnice probíhá po hřbetech Hrubého a Nízkého Jeseníku. Hlavními toky, které odvodňují Hrubý a Nízký Jeseník, jsou Opava a Moravice. Zlatohorská vrchovina je odvodňována Osoblahou, která náleží do povodí Odry. Do povodí Moravy náleží jižní část Nízkého Jeseníku, s nejvýznamnějším tokem Bystřicí. Nejvyšší odtokové součinitele a průměrné roční specifické odtoky mají horní části povodí Opavy a Moravice v Oblasti Hrubého Jeseníku, nejnižší hodnota průměrného ročního odtokového součinitele a specifického odtoku je v povodí Osoblahy. Čistota vody v říčních tocích je poměrně dobrá, o čemž svědčí skutečnost, že většina vodohospodářsky významných toků vykazuje čistou vodu podle ČSN 757221.
V geografickém území okresu Bruntál lze rozlišit oběhy podzemní vody jednak průlinového prostředí a jednak oběh podzemní vody v puklinovém prostředí skalního masívu. Oběh podzemních vod v průlinovém prostředí je realizován v aluviálních (nivních) uloženinách potoků a řek. V převážné části okresu Bruntál dominuje oběh podzemní vody v puklinovém prostředí (puklinový oběh podzemních vod).
Na území okresu byla realizována výstavba vodního díla Slezská Harta na základě úvah o nutnosti posílení vodárenského povrchového zdroje Kružberk. Povodí vodní nádrže má rozlohu 464 km2, celkový objem nádrže činí 217,5 mil. m3 a zatopená plocha dosahuje výměry 943 ha.
Celé území okresu Bruntál lze rozdělit dle klasifikace E. Quitta na klimatickou oblast chladnou s okrsky CH 4, CH 6 A CH 7 a mírně teplou s okrsky MT 2, MT 3, MT 7 a MT 9.
Nejchladnější okrsek CH 4 zaujímá vrcholové partie Hrubého Jeseníku, k východu je podnebí s klesající výškou reliéfu charakterizováno postupně klimatickými okrsky CH 6 a CH 7.
Nejrozsáhlejším klimatických okrskem v okrese Bruntál je CH 7, charakteristický velmi krátkým létem, mírně chladným a vlhkým, s dlouhým přechodným obdobím, mírně chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká, s dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrný roční úhrn srážek v tomto území činí 750 až 900 mm, průměrný roční výpar 475 až 525 mm.
Spolu s klesající nadmořskou výškou reliéfu směrem k východní hranici okresu dochází k postupnému střídání klimatických okrsků MT 2, MT 3, MT 7 a MT 9 až k nejteplejšímu MT 10 v osoblažském výběžku. Zároveň se snižuje průměrný roční úhrn srážek od 750 mm až na 650 mm. Plošně nejrozsáhlejší jsou okrsky MT 2 a MT 7.
Sledované území patří do fytogeografického obvodu Českého oreofytika, územního okrsku Hrubý Jeseník. Ráz vegetace byl formován v základě poslední dobou ledovou a v současnosti k tomu velmi výrazně přistupuje lidský činitel, jehož výraznější krajinotvorná činnost začala v 17. století rozsáhlým mýcením lesů a rozvojem pastvy dobytka. Nejvyšší hřebenové partie Hrubého Jeseníku pokrývají alpinské hole, nejbohatší a nejhodnotnější rostlinná společenstva představují však horské nivy, které jsou v ČR vyvinuty pouze zde a v Krkonoších. Nejvzácnější rostliny jsou svým výskytem omezeny na málo lokalit jako jsou Petrovy kameny, Veliká kotlina, Malá kotlina. Je zde častý i výskyt rašelinišť s unikátní květenou i hmyzí faunou (Skřítek). Nejpodstatnější složkou vegetačního krytu jsou však lesy, které představuje zastoupení především smrku. Původní horské bučiny se uchovaly jako fragmenty (Divoký důl, Františkova myslivna).
Vegetace nižších poloh území je silně ovlivněna působením zemědělské činnosti člověka a tak původní ráz rostlinného pokryvu lze nalézt podél vodních toků.
Na popisovaném území žije pravděpodobně kolem 25000 živočišných druhů, což je více než polovina živočichů ČR. Fauna zdejších hor i nížin je obdobná jako v podobných oblastech ČR. Pro ilustraci lze říci, že v Jeseníkách žije cca 200 druhů ptáků, ze savců je nutno vzpomenout zejména na glaciální relikt myšivku horskou. Bohatství původní zvěře doplňuje uměle aklimatizovaný chov kamzíka horského v počtu cca 300 ks.
Nejvyšší moravské pohoří - horský masiv Hrubého Jeseníku - zaujímá Chráněná krajinná oblast Jeseníky, která se rozkládá na ploše 740 km2 a zasahuje i část území okresu Šumperk a Jeseník.
Seznam chráněných území v okrese
Poloha chráněných území v okrese
Počty obcí a jejich členění v okrese k 1.1.1998:
Počet obcí | Z toho měst | Počet částí obcí | Počet katastrálních území |
---|---|---|---|
71 | 7 | 165 | 164 |
Pramen:
UIR MMR
Města nad 10 000 obyvatel v okrese k 1.1.1998:
Město | Počet obyvatel | Pořadí v ČR |
---|---|---|
Krnov | 26 178 | 48 |
Bruntál | 17 735 | 74 |
Pramen:
Český statistický úřad