Česká republika vznikla 1. ledna 1993 rozdělením České a Slovenské Federativní republiky. Je tvořena historickým územím Čech, Moravy a částí Slezska. Je vnitrozemským státem střední Evropy a délka její hranice se sousedním Polskem je 762 km, Německem 810 km, Rakouskem 466 km a Slovenskem 252 km. Hlavním městem státu je Praha. Území je členěno na 7 krajů, 77 okresů a teritorium hlavního města.
Česká republika patří mezi státy s transformující se ekonomikou. Svým privatizačním přístupem, redukcí nehospodárné výroby a strukturálními změnami své ekonomiky se zařadila do čela postkomunistických zemí.
Vymezení území a rozloha
Území České republiky se nachází mezi 48o 33´09´´ s. š. až 51o 03´22´´ s. š. ve směru sever-jih a 12o 05´33´´ v. d. až 18o 51´40´´v. d. ve směru západ-východ.
Celková rozloha činí 78866 km2.
Relief
nadmořská výška
Z celkové plochy státního území leží 67 % v nadmořských výškách do 500 m n.m., 32 % ve výšce 500 až 1000 m n.m. a pouze 1 % teritoria se nachází nad 1000 m hranicí.
nadmořská výška | m n.m. | komentář |
---|---|---|
střední nadm.v. | 430 | . |
nejvyšší nadm.v. | 1602 | Sněžka |
nejnižší nadm.v. | 115 | výtok Labe u Hřenska |
popis reliefu
Z hlediska fyzicko-geografického leží Česká republika na rozhraní dvou různých horských soustav. Západní a střední část ČR vyplňují Sudety, které jsou zde prezentovány Českou vysočinou, mající převážně ráz pahorkatin a středohor, kam patří Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky. Východní část České republiky je zasažena západní Karpatskou horskou soustavou, jež je zde tvořena Moravskoslezskými Beskydami a Bílými Karpatami.
podnebí
Klima České republiky se vyznačuje projevy vzájemného pronikání a míšení oceánských a kontinentálních vlivů a patří do tzv. severního mírného pásma s typickým střídáním čtyř ročních období a proměnlivým počasím během celého roku. Počasí je současně charakterizováno převahou západního proudění, intenzivní cyklonální činností způsobující časté střídání vzduchových hmot s poměrně hojnými srážkami, přičemž srážkový režim je ovlivňován i terénními nerovnostmi, které právě v podhůří Krušných hor vytváří srážkový stín.
Roční průměrná teplota vzduchu ve formě dlouhodobého normálu v nížinách jižní Moravy nepřesahuje 10 oC (Hodonín 9,5 oC) a na vrcholech nejvyšších hor neklesá pod bod mrazu (Sněžka 0,2 oC). Dlouhodobý roční srážkový průměr ČR je 663 mm, přičemž v nejsušších oblastech spadne v průměru 410 mm a ve srážkově nejbohatších horských oblastech je roční průměr 1500 mm (Lysá hora). Sněhová pokrývka je nestálá a v nížinných polohách jsou obvyklé zimy bez nebo s velmi krátkou sněhovou pokrývkou.
Charakteristika půdního fondu
K 1. 1. 1998
Druh pozemku | Podíl na celkové výměře státu v % |
zemědělská půda | 54,3 % |
lesní půda | 33,4 % , ze všech evropských zemí jeden z největších podílů |
vodní plochy | 2,0 % |
zastavěné plochy | 1,6 % |
ostatní plochy | 8,7 % |
Vodstvo
povodí
Českou republikou procházejí tři evropská rozvodí. Západní část patří převážně do úmoří Severního moře, střední a jižní Morava leží v povodí Dunaje, který tuto část odvodňuje do Černého moře, a sever Moravy a Slezsko patří do úmoří Baltu.
hlavní toky
Hlavními říčními osami republiky jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě je to především řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a na severu Moravy a ve Slezsku jsou to Odra (135 km) s Opavou (131 km). Z toho vyplývá, že ČR je pramennou oblastí většiny svých řek, takže její zdroje vody jsou omezené.
vodní plochy
Území má málo přirozených vodních ploch, z umělých ploch je největší Lipenská přehradní nádrž s plochou 48,7 km2.
Vývoj počtu obyvatel a hustoty obyvatel
Rok | Počet obyvatel | Hustota obyvatel |
---|---|---|
1992 | 10 325 697 | 131 osob/km2 |
1993 | 10 330 518 | 131 osob/km2 |
1994 | 10 334 013 | 131 osob/km2 |
1995 | 10 333 161 | 131 osob/km2 |
1996 | 10 321 344 | 131 osob/km2 |
1997 | 10 309 137 | 131 osob/km2 |
1998 | 10 299 125 | 131 osob/km2 |
V rámci území se hustota obyvatel v okrese pohybuje od 24290 osob/km2 (Praha) do 36 osob/km2 (Český Krumlov). Podíl městského obyvatelstva činí 70 %, přičemž se pohybuje v jednotlivých okresech od 34 % (Brno - venkov) do 100 % (Ostrava, Plzeň, Brno, Praha).
Průměrný věk
V rámci skladby obyvatelstva k 1. 1. 1998 lze říci, že ve věkové skupině předproduktivního věku je cca 17,4 % obyvatel, ve skupině produktivního věku 64,6 % a poproduktivní věk představuje podíl 18,0 %.
celkem | mužů | žen | rok | |
---|---|---|---|---|
průměrný věk | 37,9 | 36,2 | 39,4 | 1998 |
střední délka života | 73,1 | 69,53 | 76,55 | 1994 |
střední délka života | 73,5 | 70,0 | 76,9 | 1996 |
střední délka života | - | 70,5 | 77,5 | 1997 |
Natalita
Za rok 1997
živě narozených dětí na 1000 obyvatel | 8,8 |
Národnostní skladba
Národnostní složení obyvatel státu je poměrně jednoduché, neboť zde žije 94,83 % občanů, kteří patří k národnostem s českým mateřským jazykem. Z menšin je nejsilnější slovenské zastoupení (3,06 %), následuje národnost polská (0,58 %) s německou (0,47 %) a romskou (0,32 %), i když k této národnosti se mnoho obyvatel romského původu nehlásí.
Vzdělanost
Vzdělanost obyvatelstva se u nás rychle zvyšuje, což dokazují indexy počtu středoškoláků 1991/1970 ve výši 179 % a vysokoškoláků ve výši dokonce 225 %. Na 100 obyvatel ve věku 25 let a více připadá 28,4 osob s úplným středoškolským vzděláním a 8,9 osob s vysokoškolským vzděláním.
Urbanizace území
Obyvatelstvo je rozloženo poměrně nerovnoměrně na území republiky, kdy hlavní koncentrace obyvatel je soustředěna ve městech. V rámci republiky představují obyvatelé měst podíl 70 % a největším městem státu je Praha s 1202552 obyvatel (střední stav 1997). V rámci republiky je celkem 6242 obcí, z nichž pouze 7 má více než 100000 obyvatel a 16 obcí má více než 50000 obyvatel.
Makroekonomická data
hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt v roce 1997 představuje 1281,8 mld Kč ve stálých cenách (průměr roku 1994) Na 1 obyvatele připadá hodnota HDP ve výši 124403 Kč za rok 1997.
V přepočtu na USD představuje hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele 114 % hodnoty HDP Maďarska, 160 % hodnoty Polska, 150 % hodnoty Slovenska, 17 % hodnoty Rakouska (podle devizového kurzu).
Zaměstnanost
K 31. 3. 1998 pracovalo v civilním sektoru národního hospodářství celkem 4881,3 tisíc pracovníků.
zaměstnanost podle sektorů
sektor | počet zam. v tis. | v procentech |
---|---|---|
primární | 227,8 | 4,7 %, |
průmysl a stavebnictví | 1817,6 | 37,2 % |
služby | 2835,9 | 58,1 % |
Mzdy
průměrná měsíční mzda
Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníka národního hospodářství v roce 1997 byla 9676 Kč.
Nezaměstnanost
přehled
Míra nezaměstnanosti k 28. 2. 1999 byla 8,3 % celostátně a na jedno volné pracovní místo připadlo 12,2 uchazečů o zaměstnání. Míru nezaměstnanosti vyšší než 12 % vykázalo 13 okresů - Most(16,9 %), Chomutov a Louny (shodně 16,1 %), Karviná (15,1 %), Teplice (13,9 %), Děčín (13,5 %) , Přerov (13,4 %) , Znojmo (13,3 %) a Ostrava-město (13,2 %).
Průmysl a energetika
Průmysl je stále významným zaměstnavatelem i tvůrcem hodnot. Mezi nejdůležitější obory průmyslu patří sektor energetiky, výroba železa a oceli, strojírenský průmysl, výroba skla a keramiky, výroba cementu a stavebních hmot, chemický, textilní a potravinářský průmysl. V roce 1997 dosáhla průmyslová výroba celkové hodnoty 449,8 mld. Kč (ve stálých cenách 1. 1. 1989) a produktivita práce v průmyslu se postupně zvyšuje.
Stavebnictví
Stavebnictví je významným činitelem rozvojového charakteru a v roce 1997 bylo v tomto sektoru vykonáno prací za 136,3 mld. Kč ve stálých cenách, přičemž 84 % představují práce na nové výstavbě včetně modernizací a rekonstrukcí. Pouze 1,4 % výkonů stavebních prací bylo provedeno v zahraničí.
Zemědělství a lesnictví
podmínky
Zemědělská půda je tvořena v rozhodující míře (74,3 %) ornou půdou, zatímco trvalé a dočasné drnové porosty tvoří jen 20,2 %. Zbytek připadá na zahrady a víceleté kultury. Z hlediska výrobních podmínek se u nás příznivě produkují brambory, pšenice, cukrová řepa, sladovnický ječmen a světoznámý vysoce kvalitní chmel.
Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu výrazně od roku 1989 poklesl a tvoří zhruba 5 %. Hrubá zemědělská produkce v roce 1997 činila 76,8 mld. Kč (stálé ceny r. 1989), z čehož 54 % představovala produkce živočišné výroby. Neoseto zůstává cca 1,2 % orné půdy. Hrubá zemědělská produkce v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy jako výraz produktivity zemědělství je v ČR ve výši 18907 Kč, přičemž nejvyšší hodnoty vykazují okresy Pardubice, Hradec Králové a Olomouc, nejnižší zaznamenaly okresy Sokolov a Ústí nad Labem.
lesnická výroba
Těžba dřeva má stále vzrůstající tendenci, přičemž roste trvale i podíl nahodilé těžby. V současné době je poměr těžby dřeva k nárůstu dřevní hmoty ve výši 0,7. Nepříznivá druhová skladba lesů ČR je výsledkem intenzivního využívání monokultur k produkci dřevní hmoty, neboť smrk tvoří cca 55 % porostů. Lesy jsou současně silně postiženy. Dopady znečištění ovzduší a poškození různého stupně vykazuje 60 % celkové plochy lesa. Výše těžby dřeva činila 12584 m3 z čehož 89,5 % činí dřevo jehličnanů.
Doprava
Území České republiky je dobře přístupné, neboť délka silnic a dálnic v roce 1997 činila 55489 km a místně roste především dálniční síť. Délka železničních tratí je 9435 km, z čehož hlavní traťové koridory jsou elektrizovány. Délka splavných toků, jež se nacházejí pouze v Čechách, je 303 km. V ČR existuje pro účely civilního letectví 92 letišť, z toho 9 veřejných mezinárodních a dalších 63 letišť je integrováno do systému dopravní infrastruktury. Činnost sektoru dopravy vykazuje od roku 1990 sestupný vývoj a největší pokles objemu přepravy zaznamenala železnice a veřejná osobní doprava, vzrostla výrazně kamionová doprava a individuální osobní přeprava. Přeprava zboží v roce 1997 činila 199,4 mil. tun, z čehož na železnici připadlo 52 %.
Vodovodní a kanalizační síť
Vodní hospodářství má k dispozici 16898 km vodohospodářsky významných vodních toků, jež jsou v délce 5712 km upraveny. Vodou z veřejných vodovodů je zásobeno 85,8 % populace. Poněkud se opožďuje odvod a čištění odpadních vod, kde podíl obyvatelstva žijícího v domech napojených na veřejnou kanalizaci představuje pouze 73,2 %. Podíl čištěných odpadních vod představuje 89,5 %.
Elektrické sítě
Energetické hospodářství je tvořeno především výrobou elektřiny, která se dosud v rozhodující míře vyrábí v tepelných elektrárnách, jež jsou koncentrovány v severních Čechách. Celkem je vykazováno v České republice cca 200350 km elektrického vedení, z čehož 12 tisíc km tvoří rozvody o velmi vysokém napětí (6 %), téměř 71 tisíc km jsou vedení vysokého napětí (35 %) a 117 tisíc km (59 %) jsou nízkonapěťové rozvody. Stav rozvodné elektrické sítě, především její distribuční části, je velmi nepříznivý, sítě mají malou propustnost a značné opotřebení. V roce 1996 bylo vyrobeno 64257 mil. kWh, tj. o 5,6 % více než v předchozím roce a spotřeba činila 99,99 %.
Zásobování teplem
Centrální zásobování teplem je v důsledku své investiční i územní náročnosti v útlumovém rozvoji a provozovány jsou dříve vybudované sítě - 368 soustav centrálního zásobování plynem. Délka primárních tepelných sítí činí cca 2400 km a zapojena je na ni přibližně jedna pětina bytového fondu. Největší soustavy této energetické distribuční cesty jsou v Ostravě, Brně, Praze, Karviné, Mostě. Úroveň opotřebovatelnosti je značná, s maximální četností soustav kolem hodnoty 70 %.
Zásobování plynem
Velmi rychle probíhá plynofikace území, kde je používáno výhradně topného média zemního plynu z dovozu. Postupně je vytlačována i spotřeba propan-butanu jako zdroje energie v domácnostech a provozovnách služeb.
Spoje
Na území je nyní 3018 tisíc hlavních telefonních stanic, z nichž 29 % slouží podnikání a v roce 1996 prudce vrostl počet mobilních telefonních stanic na 203 tisíc.
školství k 30. 9. 1997
školní zařízení | absolutně | žáků/studentů |
---|---|---|
mateřské školy | 6152 | 307508 |
základní školy | 4132 | 1092476 |
speciální školy | 1374 | 71582 |
odborná učiliště | 499 | 122082 |
střední odborné školy | 756 | 157418 |
gymnázia | 364 | 125885 |
vysoké školy | 23 | 177723 |
Zdravotnictví
Zdravotnictví je prezentováno jak soukromým, tak i státním sektorem. Celkem zde působí 38326 lékařů, takže v roce 1996 připadl 1 lékař na 269 obyvatel. Ve zdravotnických zařízeních bylo na 1000 obyvatel k dispozici 12,2 lůžek a z toho v nemocnicích 6,9. Prodej léků byl zajištěn v 1517 lékárnách.
Lázeňství
V lázních je k dispozici 18248 lůžek (k 31. 7. 1997) v lázeňských léčebnách a z 218230 lázeňských pacientů bylo 48605 cizinců.
Kultura
Kulturní dění se opírá o síť stálých divadelních scén v počtu 89, z nichž největší koncentrace je v Praze a v Brně. Návštěvnost představení má stoupající trend a nyní dosahuje kapacitní využití 82 %. Síť muzeí a památníků je tvořena 485 zařízeními a galerií je v ČR celkem 58. Významná je síť knihoven, jež představuje veřejné knihovny (7386) a 9 státních vědeckých knihoven. Na území je také 15 zoologických zahrad a 26 astronomických zařízení.
Sport
Sportovní zařízení celostátního významu jsou pro zimní sporty koncentrována v Krkonoších (všechny druhy lyžování), na Šumavě (sjezdové a běžecké lyžování), na Českomoravské vrchovině (běh na lyžích) a v Beskydech (skoky na lyžích). Fotbalové a hokejové stadiony s umělou lední plochou jsou i v menších městech. Evropský význam má dostihový areál v Pardubicích, stále známější je golfové hřiště v Mariánských Lázních. Velký sletový stadion má Praha. Víceúčelové sportovní haly jsou v Praze a Ostravě, cyklistická dráha je v Brně.
Cestovní ruch
Cestovní ruch je poměrně rozšířen, neboť jsou zde příznivé rozvojové předpoklady. ČR má čtyři městské památkové rezervace zapsané v seznamu UNESCO (Praha, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora) z celkového počtu 40 městských památkových rezervací a 214 městských památkových zón. V seznamu světového dědictví jsou zapsány i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a Lednicko - Valtický zámecký a přírodní areál. V rámci přírodních předpokladů je na území ČR vyčleněno 1041,6 tisíc ha chráněných území, která zahrnují především území velkoplošného charakteru, neboť jsou zde tři národní parky a 24 chráněných krajinných oblastí.
V roce 1997 navštívilo náš stát 107,9 milionů účastníků cestovního ruchu a do zahraničí vyjelo 46,1 mil. obyvatel ČR. Turistický ruch přinesl našemu státu 3,7 mld USD a výdaje činily cca 2,5 mld. USD.