Horní právo
Už od poloviny 13. století byla Jihlava proslulá vlastním soupisem právních norem. Tento soubor městských a horních práv vznikl postupně na základě zkušeností nových osídlenců v kombinaci s domácími zvyklostmi.
S největší pravděpodobností byla tato norma sepsána již v polovině 13. století, ale nedochovala se. S jejím použitím vzniklo v 70. letech tzv. privilegium A, v němž byly poprvé ve střední Evropě písemně vyjádřeny zásady horního práva. Listina má tři části a je uložena v jihlavském archivu. O deset let později vznikla další verze jihlavského horního práva, tzv. privilegium B, které zachycuje další vývoj a změny norem - jednotlivé články jsou rozšířeny, opraveny a doplněny. Obě jsou psány latinsky. Počátkem 14. století byly zmíněné listiny přeloženy do němčiny, protože jihlavské právo vyžadovala i města mimo české království. Tak se jihlavské právo dostává do saského Freiburgu - významného evropského centra těžby stříbra - a stalo se základem tamního horního práva. Tato skutečnost bývá právem považována za doklad vysoké úrovně jihlavské právní školy. Také tato listina C je uložena v jihlavském archivu.
Jihlavské německé horní právo se stalo základem pro proslulý horní zákoník krále Václava II. Ius Regale Montanorum, vypracovaný v roce 1300 italským učencem na králově dvoře Goziem ab Orvieto. Tento zákoník se stal vzorem pro horní práva v celé Evropě, v 16. století se ze Španělska dostal až do jižní Ameriky. Výkon horního práva náležel Jihlavskému hornímu soudu. Původně jeho pravomoc sahala jen tam, kde pracovali jihlavští horníci. S tím, jak postupně pronikali do dalších oblastí, šířilo se s nimi i jihlavské horní právo. Oblast jeho působení se stále zvětšovala a jihlavský soud se postupně stal vrchním horním soudem pro celý český stát. Růst autority jihlavského práva již nezáležel na rozsahu vlastního dolování, ale na úrovni jihlavských právníků. Jihlavský soud rozhodoval o sporných případech, které sem byly zasílány z nejrůznějších míst k rozřešení. Nejzajímavější případy byly zaznamenávány a tím zachovány pro další právní praxi - viz Gelnhausenův kodex. Právní žádosti byly do Jihlavy zasílány až do počátku 16. století a poté byl horní soud přenesen do Kutné Hory.
zpět na významné památky