Použití Linuxu


The most important design issue... is the fact that Linux is supposed to be fun...

-- Linus Torvalds at the First Dutch International Symposium on Linux

Zde bych chtěl shrnout své osobní zkušenosti s využitím Linuxu pro různé účely, o ktercý se domnívám, že jsou dnes časté. Určitě mnoho věcí zapomenu ale přesto doufám, že si čtenář z toho bude moci udělat obrázek o tom, co dnes Linuxu dokáže či nedokáže.

Linux jako síťový server

Asi nejpoužívanější je dnes Linux jako síťový server. Linux dokáže plnit všechny služby běžné na internetu (například DNS, ftp, www, smtp, pop3, imap server). Jeho podpora TCP/IP však umožňuje i některé další speciality, jako je firewalling, multicasting (obsluha více IP adres najednou), masquerading (připojí celou síť k internetu pomocí jedné IP adresy) apod. Samotná implementace TCP/IP je také velice stabilní a rychlá. Za zmínku stojí asi WWW server Apache, který je v současné době nejpopulárnějším WWW serverem vůbec. Pomocí dodatečných modulů podporuje mnoho rozšíření standardu HTTP a má výbornou podporu automaticky generovaných stránek (pro jejiž generaci v Unixových systémech existuje mnoho mocných nástrojů).

Užitečná je také proxy cache Squid, která ulehčí Vaší lince tím, že si pamatuje nejoblíbenější WWW stránky a nestahuje je stále dokola. Navíc je schopná nahrávat stránky z okolních proxy cache serverů a proto je odezva rychlejší.

Linux je vhodný i jako diskový server. Standardně se používá NFS (Network File System) firmy Sun, ale existují i servery pro některé další protokoly. Server Samba zprostředkovává disk v protokolu SMB použitým v Microsoft Windows a jeho nejnovější verze 2.0 se ukázala v mnoha testech jako rychlejší, než Windows NT samotné. Samba dokáže emulovat i některé další služby Windows, jako je například síťová tiskárna atd.

Díky podpoře protokolu IPX a pomocí serveru Mars dokáže Linux emulovat server Novel Netware. Tato podpora je sice pomalejší, než Netware samotné, ale pro menší sítě bohatě postačí. Firma Caldera navíc vytvořila verzi Netware pro Linux.

Zajímavý i velice moderní síťový filesystém Coda, který umožňuje mnoho zajímavých vymožeností jako je rozdistribuování filesystému na více serverů, lokální cache, podpora offline práce apod.

Linux a databáze

Vyjma standardní databázové knihovny BSD unixu, pro Linux existuje několik volně dostupných implementací SQL serverů a clientů (PostgreSQL, mysql, msql, nosql), přidružených utilit (interface do PHP apod.) a některých dalších databázových aplikací.

Jedny z prvních firem, které se začaly vážně zabývat Linuxem byly právě firmy vytvářející databázové produkty. Proto existují Linuxové verze mnoha známých databázových balíků (například Interbase, Oracle, nebo DB2).

Skrytý Linux

Díky dostupnosti zdrojových kódů a flexibilnosti celého systému, je dnes Linux využíván i v mnoha embedded systémech. Používá jej dnes několik herních konzolí, internetových routerů, X serverů a javovských počítačů.

Pro nasazení v embedded systémech existuje i několik volně dostupných alternativ, jako je například realtimový systém eCos firmy Cygnus apod.

Programování pod Linuxem

Protože free software si vytvářejí programátoři sami pro sebe, existuje pro Linux obrovské množství různých programátorských nástrojů.

Programování pod Linuxem je nenahraditelnou zkušeností. Na rozdíl od uzavřených operačních systémů totiž můžete aktivně zasahovat do nástrojů, které používáte, kopírovat a studovat cizí kód a podílet se na vývoji velkých projektů. Díky filosofii Unixu jednotlivé utility a nástroje spolupracují a je možné je vyžívat z programů. Také existuje množství specializovaných nástrojů, které Vám umožní řešit Váš problém snadněji, než v C, nebo jiném programovacím jazyce.

Linux je vlastně jedním velkým programátorským nástrojem a proto si myslím, že pro vývoj programů je jednou z nejlepších platforem.

Linux v kanceláři

Cestu do kanceláře si Linux začal razit až v posledních mesících. Filosofie Unixu je poněkud liší od toho, co je dnes propagováno za "uživatelsky přítulné" a proto Linux dlouho přitahoval jen počítačové nadšence.

V poslední době však došlo ke zvratu. Díky projektům GIMP a KDE Linux dostal uživatelsky přítulné desktopy. Některé další firmy (jako RedHat, nebo Corel) pak dodávají distribuce, které jsou stále snadnější na instalaci. V dnešní době však podle mého názoru chybí aplikace. Přesto, že existuje několik komerčních i nekomerčních kancelářských balíků, žádný z nich zatím není vážným konkurentem Microsoft Office. Uvidíme, jak se tyto snahy vyvinou v budoucnosti.

Protože Unix původně vznikl jako "systém pro sekretářku", několik klasických programů však dokáží tyto balíky nahradit, ovšem jiným způsobem, než byste čekali. Pro velice kvalitní sazbu textu existuje systém TeX, který ve spojení s několika dalšími utilitami dokáže všechny běžné kancelářské práce vyplnit.

Linux a zábava

Přesto, že Linux sám o sobě je jednou z nejlepších hraček, existují pod Linux i klasické hry. Zajímavé ale je, že free softwarových her je málo. Je to pravděpodobně proto, že free softwarový způsob vývoje zde nepřináší mnoho užitku - na rozdíl od normálních programů, které se od své první verze stále vyvíjí a vylepšují, hra se prostě jednou napíše a je hotova. Uživatelé pak nemají důvod hru vylepšovat a opravovat.

Díky stále stoupajícímu počtu uživatelů ale začaly i některé komerční firmy dodávat verze svých her pro Linux a proto si i milovníci počítačových her snad přijdou na své.

Přesto, že Unix nebyl původně navržen jako platforma pro počítačové hry, má pro ně dnes slušnou podporu (i když je stále co vylepšovat). Existuje free softwarová implementace standardu Open Gl s hardwarovou podporou několika karet (Woodo). Co nejdříve pak bude k dispozici nová verze serveru XFree s vestavěným OpernGL a podporou pro více karet. Standardně jádro Linuxu obsahuje ovladače zvukových karet a joysticků a proto vše podstatné pro provoz her už dnes existuje.

V Linuxu jde provozovat i většinu ostatních činností, které jsou považovány za zábavu - přehrávat MP3 soubory, MPEG filmy a "serfovat" web. Uživatelé Linuxu však mají většinou najdou užitečnější zábavu.

Linux a psaní WWW stránek

Vytváření WWW stránek a internetových serverů všeho druhu se dnes stává velice zajímavým odvětvím. V Linuxu existuje mnoho zajímavých nástrojů, které dokáží vaši práci usnadnit. Pro generování automatických stránek jsou vhodné scriptovací jazyky jako perl a python a pro psaní statických stránek existuje bezpočet utilit a preprocesorů. Já například píši tyto stránky pomocí editoru vim, generuji programem HSC, který je opravdu užitečným preprocesorem a stará se o vzhled stránek, a kontroluji je pomocí ispell, sgmltools a weblint. Nakonec prohlížím browserem Lynx a Netscape.

Mnoho velkých WWW serverů pracuje a je vytvářeno právě pod Linuxem.