![]() |
Automatické příkazyTato konstrukce vám umožňuje definovat činnosti, které mají být provedeny při každém výskytu určité události. Jejich prostřednictvím lze zajistit vhodné nastavení pro jednotlivé typy souborů. Hledáte-li pokročilejší příklad, v on-line dokumentaci najdete ukázku automatických příkazů, které umožňují editovat komprimované soubory. Před zahájením editace dojde k jejich rozbalení a po uložení na disk se opět zabalí. Zadejte:help gzip-example .
DefiniceAutomatický příkaz lze definovat příkazem
<událost> vyjadřuje, při jaké příležitosti má být příkaz
proveden. Události odpovídají různým význmaným milníkům v životě programu, jako
je třeba načtení souboru, vstup do okna či ukončení editoru.
<vzor> určuje, na jaké soubory se tento automatický příkaz vztahuje. Můžete používat žolíkové znaky v obvyklých významech. příkaz pak říká, co se vlastně má provést.
Příklad: Příklad:Pokud k příkazu :autocmd připojíte vykřičník, bude
automatické příkazy naopak odstraňovat. Můžete jej použít v plném tvaru (s
uvedením události, vzoru pro jméno souboru i příkazu) a pak odstraní jediný
příkaz. Jestliže některou z částí vynecháte nebo místo události uvedete
hvězdičku, odstraní všechny, které vyhovují ostatním podmínkám.
Příklad:Když příkazu :autocmd (bez vykřičníku) neuvedete
příkaz nebo dokonce více informací, vypíše existující automatické příkazy,
které vyhovují vašemu zadání. Samotné :autocmd pak
zobrazí všechny existující automatické příkazy. Pokud máte zapnuto
zvýrazňování syntaxe, budete jejich množstvím
překvapeni.
Událostivim nabízí široký sortiment událostí. Většinou jsou spojeny s vyrovnávací pamětí, souborem, oknem či samotným editorem. V následující tabulce uvádím přehled těch, které považuji za nejčastěji používané.
© 1997, 1998 Pavel Satrapa |