 |
vim versus vi
vim vznikl jako následovník vi a je s ním podle vyjádření
autora na 99 % kompatibilní. Při své práci jsem zatím nenarazil na případ,
kdy by některý postup či příkaz vi ve vim nefungoval.
Samozřejmě v řadě věcí bylo původní chování vi vylepšeno. Za
nejvýznamnější rozdíly považuji:
- Víceúrovňové undo. Ve vim lze odvolat několik posledních operací
(co se vejde do paměti) a případně odvolané operace zopakovat (redo).
- Současná práce na několika souborech. Příkazem
:split lze
rozdělit obrazovku a bez problémů pak přenášet části souborů mezi sebou.
- Historie a editor příkazového řádku. Po stisknutí dvojtečky se můžete
kurzorovými klávesami pohybovat mezi předchozími příkazy, upravit některý z
nich a znovu použít.
- Vylepšený vkládací režim (lze v něm pohybovat kurzorem po textu). Navíc je
doplněn možností formátování textu (hlídání pravého okraje).
- Vizuální režim vyznačování bloků písma včetně sloupcových.
- Nápověda.
- Doplňování částí příkazového řádku a slov v textu.
- Podpora myši a GUI.
- K dispozici je i nahrávání maker, kdy editor ukládá vámi prováděnou
sekvenci operací a později ji na přání zopakuje.
Základním nástrojem pro určení míry kompatibility s vi je volba compatible . Když ji zapnete (příkazem :set compatible ), bude se vim snažit být co
nejvíce kompatibilní s původním vi. Toto nastavení je implicitní, což
mně osobně velice vadí, protože člověk přijde o většinu výše uvedených
vymožeností. Proto jednou z prvních konfiguračních akcí, které vždy konám, je
provedení :set nocompatible v globálním konfiguračním souboru.
© 1997, 1998 Pavel Satrapa
|