![]() |
Nastavování volebChování vim lze ovlivnit celou řadou voleb. Verze 5.3 jich nabízí bezmála 200, což je možná až příliš mnoho. Ty nejdůležitější jsem se snažil popsat v textu - vždy v těch částech, jejichž činnost ovlivňovaly. Stručný přehled všech dostupných voleb získáte příkazem:help option-list . Zde shrnu jen obecné informace o
jejich nastavování a práci s nimi, čili použití příkazu :set .
Druhy volebExistují tři základní druhy voleb: řetězcové, číselné a pravdivostní, kterým dále budu říkat "vypínače".Hodnotou řetězcové volby může být libovolný řetězec znaků. Používají se například pro jména souborů. Číselná volba, jak název naznačuje, obsahuje celé číslo. Jejich prostřednictvím bývají zadávána početní omezení - například maximální počet příkazů, které lze odvolat.
Volba-vypínač je dvoustavová. Buď je zapnuta nebo vypnuta a podle toho se mění
určitý rys v chování editoru. Například při zapnuté volbě Zobrazení stavuZákladem práce s volbami je být informován o momentálním nastavení jednotlivých voleb. Asi nejužitečnějším příkazem pro tento účel je samotný:set bez parametrů. Ten vypíše hodnoty všech voleb, které
se liší od implicitních. Podává tedy informaci typu "toto je třeba nastavit,
aby se vim choval stejně, jako teď".
Pokud chcete kompletní informaci, použijte
Zajímá-li vás hodnota určité konkrétní volby, nasaďte NastaveníTaké o nastavování voleb se stará příkaz:set .
Nejjednodušší je u voleb řetězcových a číselných. Zde prostě použijete :set <volba>=<hodnota> .
Příklad:U voleb vypínačových je sortiment tvarů poněkud pestřejší. Chcete-li dotyčný vypínač zapnout, použijte :set <volba> .
O vypnutí se postará :set no<volba> .
Pokud chcete vypínač přepnout do opačné polohy, než ve které se právě nachází,
poslouží vám příkaz :set inv<volba> .
Příklad:Optimálním místem pro nastavování voleb jsou pochopitelně konfigurační soubory. Díky nim můžete zajistit, že vim nastartuje vždy v té podobě, ve které jej máte nejraději. © 1997, 1998 Pavel Satrapa |