Renáta DRAHORÁDOVÁ

Agentura Creo - jednatelka a výkonná ředitelka
      http://www.creo.cz
35 let, rozvedená, syn 16 let
kontakt: creo@creo.cz



Posledních sto let, jejichž letopočet začínal dvojčíslím 19, přineslo v oblasti významu informací a jejich zpracování doslova revoluční změny. Jak hodnotíte tyto změny ze svého pohledu?

Vím, že toto století prožilo dvě světové války, že technický vývoj přispěl i k tomu, aby se na zemi dělo to, co se dělo. Jenže za vším stojí lidé, to si musíme uvědomit. Zatím za nás nemyslí roboti a doufám, že nikdy nebudou. Na význam informací a jejich zpracování se osobně dívám velmi pozitivně. V práci mi rozhodně tyto změny přinesly mnoho prospěšného, zjednodušily některé složité a stereotypní činnosti. Umožnily nám pracovat velmi kvalitně, rychle a efektivně předávat a získávat informace v jakoukoliv dobu bez závislosti na tom, zda strana, se kterou chci komunikovat, zrovna spí či cestuje po světě. A v neposlední řadě i v soukromém životě má tento vývoj význam.


Jak k dalším změnám v této oblasti hodlá přispět Vaše firma nebo Vy osobně?

V oblasti Public Relations se snažíme prostřednictvím médií vysvětlovat pozitivní dopady těchto změn, ale pochopitelně mnozí mohou mít strach, že vývoj informačních technologií z nás udělá individualisty, kteří sedí u počítače a nevědí, jak vypadá pampeliška. Osobně si myslím, že toto je individuální přístup každého jedince. Jestliže mi něco usnadní práci, jestliže moji zaměstnanci budou moci pracovat efektivněji, pak jim rozhodně zbude mnohem více času na vzdělávání a na jejich koníčky.


Následující roky s dvacítkou v letopočtu mohou pro někoho znamenat naději, že lidstvo překoná všechny dosavadní potíže a bude úspěšně pokračovat ve vývoji svého druhu, pro jiného naopak hrozbu blížícího se kolapsu naší civilizace (ať už z důvodů ekologických či sociálních). Jak se podle Vašeho názoru na těchto dvou „scénářích“ podílejí informační technologie a jak se díváte na známý problém přechodu počítačů na rok 2000?

Jsem ráda, že jsem se narodila tak, že budu moci zažít překulení tisíciletí. Pro mne to znamená určitě naději. Mrzí mne, že jsme si naši planetu Zemi zaneřádili tak, jak tomu v současné době je. Trápí mne, že je kolem nás mnoho násilí, válek a nešťastných lidí. Jenže to nemá souvislost s vývojem informačních technologií, snad jenom v tom smyslu, že známe tyto informace ihned. Informační technologie jsou pouze nástrojem. To, co se děje kolem nás, vymýšlíme my, lidé. Určitě můžeme pokračovat ve vývoji naší civilizace, jenom opravdu využít dobrých nápadů a podnětů a pomocí informačních technologií začít dávat naši planetu zase pěkně dohromady.
              A problematika roku 2000? Česká republika má určitě výhodu, že její technologie jsou poměrně nové a že u nás neočekáváme žádný velký problém. Pokud každý z uživatelů bude ukázněný, tak má šanci se těmto problémům vyhnout nebo je alespoň minimalizovat. Pevně věřím, že to zvládnou ti, kteří zodpovídají za chod tam, kde je to pro lidstvo životně důležité. Myslím, že i výrobci v oblasti informačních technologií informují své zákazníky a snaží se jim vysvětlit, jak se mají na tento přechod připravit. Osobně si nedovedu představit, co by mohlo následovat, ale pevně věřím, že nebude žádný velký zmatek a že se tento přechod zvládne.


Co si myslíte o budoucnosti odborných časopisů, jakým je např. Chip, v tištěné podobě a co o jejich případné přeměně do elektronické podoby - buď na pevných nosičích (jako je dnes CD-ROM), nebo na internetu?

Možná, že ještě patřím k té jiné, starší, generaci, ale já si pořád ráda večer lehnu do vany, zapálím si svíčky a listuji si v časopisech a novinách, které nestihnu za celý den projít. A protože jsem již ve vaně utopila asi dvakrát mobilní telefon (pro informaci Nokia 5110 a kdybych ji neztratila na Invexu, tak funguje dodnes), nedovedu si představit, že bych tam měla místo tištěného časopisu notebook. I když možné je, že se budu jednou muset době přizpůsobit. Ale mrzelo by mě to, protože bych přišla o svůj úžasný večerní rituál.


Jaké motto byste zvolila do záhlaví „Kroniky svého života“, kdybyste ji začala psát první den prvního měsíce prvního roku, začínajícího číslicí 2?

Mám moc ráda citáty. Jako školačka jsem je sbírala a opisovala, kde se dalo. Nyní si kupuji různé knížky. Nedávno můj syn objevil na internetu, že si můžete nechat prostřednictvím mobilního telefonu denně posílat nějaký citát, to mne vyloženě nadchlo.
              Ale zpět k vaší otázce. Motto by znělo: „To, co nazýváme začátkem, bývá často konec. To, že něco končí, zároveň znamená, že něco dalšího začíná. Konec byl tam, kde znovu začínáme“. (Thomas S. Eliot)


Na závěr nám – spíše pro zajímavost – dovolte jednu záludnější otázku. Již dlouhou dobu „zuří boj" mezi příznivci dvou možných výkladů konce století (a tedy i desetiletí a tisíciletí). Patříte k zastáncům tzv. „krátké varianty", podle níž století končí už rokem s posledním dvojčíslím 99 nebo s oslavami nástupu nového tisíciletí chcete čekat až na Silvestra roku 2000?

Já rozhodně slavím příchod tisíciletí už s posledním dvojčíslím 99. Už pro jistotu, kdybych se náhodou toho příštího roku již nedožila. A protože slavím ráda, budu slavit i ten Silvestr roku 2000.