



 |









Pražská informační
služba
Betlémské nám. 2
116 98 Praha 1
info@pis.cz



|
|
 |
Vánoční zvyky, historie
Staroměstské náměstí, Pražský hrad
Koncerty
Výstavy
Bohoslužby, jesličky
Obchody
Trhy, kapři, stromečky
Recepty
Koledy
Silvestr a Nový rok
Silvestrovská menu, tanec
Silvestr v ulicích
Míchané nápoje
Nový rok a Silvestr - historie
Již staří Římané znali
českou pověru "jak na Nový rok, tak po celý rok".
Jejich bůh s dvojí tváří, Janus,
ochránce vchodů, dal jako bůh všelikého
začátku jméno měsíci, jímž
začíná nový rok - Januarius (leden). Staré
kalendáře vycházely ze sledování
fází Měsíce. V porovnání se
slunečním rokem je lunární rok kratší o
11 dnů, a jeho začátky proto postupně
procházely všemi ročními obdobími.
Termín začátku nového roku se však v
průběhu staletí posouval. Křesťanství
například přijalo juliánský
kalendář, což je starý římský
kalendář reformovaný v roce 46 před Kristem Juliem
Caesarem. Staří Římané původně
počítali nový rok od 1. března. V roce 153
před Kristem ho přesunuli na 1. leden. Když
křesťanská církev tento kalendář
převzala, určila za vstup do nového roku 6. leden. V
polovině 4. století ho změnila na 25. prosinec,
svátek Božího narození. V roce 1582 stanovil
papež Řehoř XIII. Nový rok na 1. leden.
Římskokatolické země přijaly toto datum
bezprostředně. Německo a Dánsko kolem roku 1700,
Skotsko již v roce 1660, Anglie v roce 1752, Švédsko v roce
1753, Rusko až v roce 1918. Gregoriánský
kalendář přijalo i mnoho jiných zemí,
což ovšem neznamená, že by Nový rok slavily 1.
ledna. Pravoslavný a řeckokatolický ritus dodržuje
juliánský kalendář, podle něhož
připadá Nový rok na 14. leden.
Počátkem islámského letopočtu je odchod
proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, první den
prvního islámského kalendářního
měsíce, se počítá podle
lunárního systému, a tak datum konce jednoho a
počátku dalšího roku není přesně
stanoveno a může se posouvat v průběhu celého
roku. Ovšem ani islámský svět nění
jednotný a v Afgánistánu a Iránu slaví podle
perského kalendáře začátek
slunečního roku 21. března.
V Izraeli je začátek nového roku pohyblivý a
spadá na první den měsíce Tišrí, tedy
mezi 6. zářím a 5. říjnem. Roš
hašanan se slaví dva dny a považuje se podle
židovské tradice za čas, kdy se z Boží
vůle rozhoduje o osudu každého člověka v
příštím roce.
V Číně a v některých
dalších východoasijských zemích
začíná nový lunární rok koncem ledna
nebo v únoru.
Thajci oslavují svůj trut (Nový rok) v březnu
nebo v dubnu, jihoindičtí Tamilové při
zimním slunovratu. Tibeťané v únoru. Pro Japonce jsou
novoroční oslavy 1. až 3. ledna. V mnoha venkovských
oblastech se však slavnosti konají mezi 20. lednem a 19.
únorem.
Poslední den roku, 31. prosinec, se nazývá podle
papeže Silvestra I., který zemřel 31. prosince 335. Jeho
jméno bylo v roce 813 zaneseno do církevního
kalendáře.
|