Úvahy 18. října 1997
Máte nějaký komentář, nápad či poznámku k tomuto článku nebo Normal One?
Neváhejte a
napište nám!
Hlavní stránka Index rubriky

MHD aneb Průvodce vesnického neználka


Jak už to na světě chodí, jsou lidé moudří a blbí. Blbců je na světě tolik, že nevíme co s nima a moudrých lidí je jako Crocusu Heuffelianusu (kdo uhodne, co to znamená, má u mně červený puntík, za tři červené puntíky dostanete červený pionýrský šátek a Flegmi vám pogratuluje před nastoupenou redakcí). (Eventuelně před rozvitou zástavou pozn.: Flegmi) Jednoho dne se narodil člověk jménem Charles Darwin, který později předložil svoji všeobecně známou teorii o přežití silnějšího. Částí té teorie byl i zákon, který říká, že vůdce smečky má jako první právo na kořist. Ať chceme či nechceme, ať si mamka slzy utírá, člověk je částí přírody a mi můžeme akorát mlátit hlavou do zdi a protože je člověk částí přírody, tak naše redakce je tetraplem (tuplem). Naše redakce se totiž dá přirovnat k takové lví smečce, která právě ulovila antilopu. Tedy, jako první se nažral velký, svalnatý lev jménem Flegmi, po té se zdáli ozval ohlušující řev a dupot, ke kořistí přibíhá lev jménem Šmoula a než bys řekl komše, sežral vše (já vim chabej pous o rým). Nakonec přichází malý lvíček, který se smíšenými pocity smutku, zlosti a bezmocnosti, začíná ohlodávat kosti, které zbyli po těch dvou velkých, ošklivých a fujtajblových lvech. Kosti mu moc nechutnali, ale jedl. Jednou z těch kostí, které ohlodával byla dlouhá a ostrá kost jménem městská doprava (lvíček si odplivl, aby zahnal hořkou chuť v tlamě).

Doprava, doprava znamená přemisťování osob, zvířat, věcí a já nevim čeho ještě z jednoho místa na místo druhé pomocí různých dopravních prostředků. Bohužel (bohudík) doprava městská není tak různorodá jako doprava celesvětová a proto budete v Praze těžko jezdit ponorkou nebo lítat raketoplánem. Doprava ve městech také nepřepravuje takové množství rozličnych druhů věcí, které se dají přepravovat v dopravě celosvětového měřítka. Já jsem totiž ještě neviděl v metru vagón se sto tunami oceli z Bolivie. Z toho vyplývá, že městská doprava je uspůsobena k transportování osob, osob, osob a nějakého domácího miláčka (krajta). Všechen tento tentononc se přemisťuje za pomoci rozličných vozítek, pohyblivých jezdítek, hejblátek a létátek, které souhrnně označujeme jako dopravní prostřdky. Dopravní prostředky létájí, hejbou se a jezdí na pohoné hmoty, elektrický proud nebo pomocí manuální práce. Dříve byly tyto nezbytně nutné součásti našeho života nabarveny stejnou barvou asi tak, jako kluci nosili na tělocvik červené trenky a holky modré neidenfitikovatelné něco na způsob spoďárů. Dnes už jen občas narazíte na tramvaj v původní barvě, protože většina je polepená a nabarvená reklamou.

Nyní se vám pokusím stručně popsat některé z druhů dopravních prostředků.

Metro
Každý den se s tímto dopravním prostředkem setkáváme. Metro se velmi podobá svým vzezřením běžnému vlaku ČD, ale zásadní rozdíl mezi nima je v tom, že metro jezdí pod zemí. Menším odlišením je, že má všechny vagóny stejné a mašina je pouze vagón s kabinou vpředu. Metro, stejně jako jeho pozemský (nadzemní) protějšek, jezdí po trasách s nesčetným počtem zastávek, kde nastupují a vystupují lidé. Každá stanice je hluboko pod zemí a proto se k ní dostáváme pomocí pohyblivých schodišťat (eskalátorů). Všechny stanice jsou na povrchu označeny světelnou značkou s velkým písmenem M. Protože člověk nikdy neví, jestli propukne nebo nepropukne válka, jsou u vstupů do stanic velká železná vrata, po jejichž zavření se stanice stává krytem.

Metrem jezdíme do práce z práce, do školy ze školy nebo za školy/lu. Když každé ráno vstupuju rozespalý do vagónu, zní mi otřepaná fráze "Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají" jako druhé zazvonění budíku a já se teprve probouzím z dvouhodinového spánku, který následoval po zběsilé noční pařbě DM2 (mimochodem poraďte nějakej chytrej fígl na Dragotha). Celé toto naše cestování musí také něco stát, a proto za jízdy v metru platíme buď jízdenkami nebo lístky, které kupujeme v trafice a automatu.

Tramvaj
Tímto se dostáváme k dalšímu nejpoužívanějšímu městskému prostředku, který už jezdí po pražských ulicích pěknou řádku let. Tramvaje byly původně podobné krabicým se skosenýma hranama a podvozkem s kolečky, který, světe div se, zajišťoval pohyb, dále tyto babičky tramvaje neměly zavírací dveře, ale jenom futra. Dnešní tramvaje jsou "modernizované" zavíracími dveřmi, otevíracími se okenky, které se neotvírají, sedačkami a topením, které sice vytváří teplo, ale spolu s ním i uděsnej smrad. Tramvajová souprava se skládá z jednoho nebo dvou vozů, kde první vůz obsluhuje tramvaják, který se tváří, jako by vezl sám sebe na popravu a zároveň sňedl plyšovýho mončičáka. Během jízdy se vám mohou přihodit různé přijemné a nepříjemné příhody. Může vás například nějaká nevrlá babička umlátit holí nebo, co je horší, vás čapne revizor a když nemáte lístek, můžete akorát brečet.

V tramvaji se stejně jako v metru platí za jízdu a to obdobným systémem, i když já osobně dávám přednost jízdě na černo, protože je to vzrůšo. (Pro revizory od Flegmiho: Tobogan jezdí každý ráno a odpoledne mezi stanicemi .... ale no tak,dej pryč ten rotační plazmomet s laserovým naváděním, nemůžu se soustředit na udávání, ... JAU, dej bacha, ukápla mi přehřátá plazma na ruku, no, kdo to má furt mejt... grrr) O stanicích platí to samé jako u metra, až na ty eskalátory a vrata.

Autobus
Jak už dává název jasně na jevo, autobus má určité vlastnosti společné s obyčejným autem. Oba mají společné vybavení, jako volant, pohoné hmoty, sedačky, stejný systém karosérie a v neposlední řadě je tu také pět kol, kdo uhodne proč pět, připíše si druhý červený puntík. Autobus je zařízen stejným způsobem jako tramvaj, tedy kromě toho pantografu a železnejch kol. Jak jsem řekl, jezdí na naftu a proto příšerně smrdí, čímš jaksi přispívá k tvoření Londýnské mlhy nad Prahou a to hlavně v zimních měsících. Dalším nemalým problémem je schopnost autobusu jezdit pozdě a hlavně když ho potřebujete nejvíc, což stoprocentně potvrzuje Murphyho zákony.

O systému platby platí to samé co u předešlých dopravních prostředků a o systému neplatby totéž.

Samozřejmě že městská doprava je rozmanitější, ale já jsem chtěl vyjmenovat pouze nejpoužívanější druhy dopravy a utvořit ucelený přehled o možnostech přepravy ve městě. Tímto bych uzavřel tento článek ,ale než skončím, chtěl bych poděkovat asistentům, kteři mi pomohli sepsat tento článek a poskytovali mi důležité informace. Byli to: strojvůdce Pražského metra Igor Můstek, řidič tramvaje Evženie Trolejná a řidič autobusu Emil Volantník, všem děkuji.

Přednosta stanice Pavel Zákravský

[Návrat na hlavní stránku] | [Návrat na index rubriky]