Není plagiát jako plagiátJe snadné rozhořčit se nad programem, který velmi připomíná jiný, známý a už zavedený program. Nicméně spor Baltík versus Petr není zdaleka prvním ani jediným případem tohoto druhu. Kdo by neznal Volkovův komander, program, který velmi věrně napodobuje známého a populárního Nortona? Kdo se kdy kvůli tomu nějak významně pohoršil? Nicméně tento příklad nemusí být příliš průkazný - koneckonců autor Volkovova komanderu pochází z bývalého Sovětského svazu a vést jakýkoli spor tímto směrem je poměrně beznadějné. Existují však markantnější příklady, které máme všichni po celá léta na očích: mikroprocesory Intel a jejich velice úspěšné napodobeniny - Cyrix, AMD a další. Pokud vím, čas od času se kolem toho rozvíří nějaké řeči, ale dříve či později skončí konstatováním, že pokud se podobně kvalifikovaným mozkům zadají podobné úkoly, lze očekávat i podobná řešení. O původnosti konstrukcí konkurenčních procesorů nikdo nepochybuje, neboť jinak by už dávno vesele běžely soudní spory. (Tady ovšem hrají svou roli také detaily amerického patentového práva.) Navíc je nepochybné, že právě skutečnost, že mikroprocesory pro PC dlouhou dobu vyrábělo několik navzájem si konkurujících firem, nepochybně přispěla k velice rychlému tempu vývoje a k nízkým cenám, a to nemohu jako konečný spotřebitel hodnotit jinak než příznivě. Pokud jde o Baltíka a Petra, o čem je tedy vlastně řeč? Jak kouzelník Baltík, tak králík Petr jsou různá vtělení robota Karla, učební pomůcky, kterou přivedl na svět v sedmdesátých letech prof. V. A. Pettis ze Stanfordské univerzity. Jeho cílem - a podobně cílem tvůrců Baltíka a Petra - je usnadnit výuku programování tím, že začátečníka nebudeme zatěžovat se syntaxí nějakého programovacího jazyka a podobnými podružnostmi, ale naučíme ho nejprve algoritmicky myslet a dáme mu k dispozici prostředek, který mu umožní algoritmy snadno vyjadřovat. Od té doby jsme se s robotem Karlem mohli setkat při mnoha příležitostech; použili jsme ho např. také s R. Pecinovským v knize Základy algoritmizace a nebáli jsme se, že nás někdo bude obviňovat z plagiátorství (poznamenejme, že tento robot se i v angličtině jmenoval Karel, nikoli Charles, neboť své jméno dostal na počest Karla Čapka a jeho Rossumových univerzálních robotů ze hry R.U.R.) V tom tedy jádro sporu není. Pokud se mi podařilo zjistit, je Baltík napsán v Delphi, tedy v Pascalu, zatímco Petr je napsán v C++. To znamená, že je to jiný program, nemůže jít o ukradený kód, jde „jen" o plagiát, a to bude nejspíš právníkům stačit. Ale věc má i jinou stránku, právně možná nepostižitelnou. Vývoj produktů firmy SGP jsem sledoval po nějakých deset let - od prvních vývojových nástrojů pro Pascal, Céčko, asembler atd. přes Baltazara k Baltíkovi. První nástroje byly založeny v podstatě na Jacksonových diagramech, poslední, určené pro mladé programátory, poskytují už možnost opravdu vizuálního programování. Vývoj těchto nástrojů, i když směřoval k jasnému cíli, probíhal metodou pokusu a omylu, neboť teorie je pěkná věc, ale reakce uživatelů a recenzentů prostě předvídat nelze. O původnosti Baltíka tedy nelze pochybovat. Na druhé straně o vývoji králíka Petra nevím naprosto nic - a nevím o nikom, kdo by mi o něm dokázal něco povědět. Objevil se z čista jasna, trochu jako zázrakem, rovnou v naprosto hotové podobě. Jak jeho autoři k této podobě dospěli? Jak dospěli k podobě, která jak zdálky, tak i zblízka připomíná Baltíka? Nevím. Jistě, mezi oběma programy jsou i rozdíly, můžete si o nich přečíst v článku R. Pecinovského, ale to mnoho neznamená. Nemohu se ubránit dojmu, že za oběma programy stojí tytéž zkušenosti, táž dovednost, prostě jak se tak krásně česky říká, totéž know how. Protože průmyslovou špionáž si české softwarové firmy nejspíš ještě dlouho nebudou moci dovolit a na telepatii nevěřím, zajímalo by mne, zda v poslední době nepřešel některý z klíčových programátorů od jedné firmy ke druhé, nebo zda obě firmy na vývoji Baltíka po nějakou dobu nějakým způsobem nespolupracovaly. Miroslav Virius |