Téma: TEMELÍN (zdroj: Závěrečná zpráva expertního týmu)
Doporučení k nápravě zjištěných nedostatků ve smluvních vztazích včetně doporučení nástrojů, jak toto zajistit

  1. Uzavřít dodatek ke smlouvě mezi ČEZ a.s. a Škoda Praha a.s. o podmínkách garančního měření, kde již uplynul původně dohodnutý termín pro uzavření dodatku.

  2. Předat smluvnímu ručiteli za splnění závazků společnosti veškeré dodatky a doplňky smlouvy s dodavatelem a odsouhlasit je s ručitelem za účelem zajištění plnohodnotné záruky a vyloučení možných sporů s ohledem na použité právo státu New York.

  3. Navrhnout meziresortní jednání mezi Ministerstvem životního prostředí ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které by posoudilo problematiku aplikace zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a posoudit přijetí opatření ve vzájemné součinnosti, která by mohla vést ke snížení rizika prodloužení výstavby s ohledem na výrok Vrchního soudu v Praze, v němž je napadeno rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve věci odvolatele proti rozhodnutí o vydání stavebního povolení o změnách stavby před jejím dokončením.

  4. Posoudit účelnost provedení kontroly charakteru hlavních změn projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení v roce 1986 s cílem ověřit, zda v důsledku případného porušení stavebního zákona není ohroženo vydání rozhodnutí příslušných úřadů, která jsou potřeba pro uvedení stavby do provozu.

  5. Stanovit několik kontrolních termínů v dalším průběhu výstavby, které s ohledem na návaznosti podmiňujících se činností různých dodavatelů povedou k postupnému ověřování kompletnosti dodávky, stability předmětu plnění, provozuschopnosti jednotlivých výrobních bloků, zejména s důrazem na vzájemnou vazbu mezi strojně-technologickým zařízením a systémem kontroly a řízení firmy Westinghouse, jakož i v neposlední řadě na ověření součinností dodavatelů a investora na jedné straně a činností při posuzování bezpečnostní dokumentace ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na straně druhé.

  6. Provést prověrku, zda ve všech případech, kdy je v dodavatelských smlouvách ujednání o budoucím doplnění smlouvy nebo změně smlouvy, byla taková změna dodatkem ke smlouvě dohodnuta, příp. zda byl dohodnutý termín pro provedení změny smlouvy prodloužen.

Usilovat o dosažení dohody o pevné smluvní ceně s finálními dodavateli, s nimiž dosud taková dohoda uzavřena nebyla, s výjimkou případu, kdy s ohledem na povahu dodávky by zřejmě taková dohoda nebyla pro investora účelná.


Poznámky pod čarou:
Uvedené propočty jsou platné pro zvolený "národohospodářský" pohled. Podnikové hledisko společnosti ČEZ se může v některých aspektech lišit. Jde především o jiný pohled podnikového účetnictví na dokončenou a nedokončenou výstavbu. Zatímco z národohospodářského pohledu se dokončená a nevyrábějící investice liší od nedokončené jen úsporou nákladů na dostavbu, z podnikového hlediska je dokončená investice zcela jinou položkou: může být postupně převedena formou odpisů mezi nákladové položky. To znamená, že pokud odpisy z JETE ve výši cca 5 mld Kč umožní ČEZ snížit daň z příjmu řádově o 2 mld Kč a celkový vzrůst nákladů spojený s provozováním JETE nedosáhne úrovně těchto dvou miliard Kč, skutečné finanční zdroje ČEZ vzrostou i bez nárůstu prodeje elektřiny.
Tento propočet odpovídá dobám využití uvedeným v příloze č. 24
Ekonomicky porovnává různé typy elektráren pro základní zatížení, které by mohly být uvedeny do provozu k k 1.1.2005 v hodnocené zemi (ale nezahrnuje analýzu celkových systémových nákladů, prováděnou na národní nebo podnikové úrovni pří plánování rozšiřování zdrojů a rozhodování) a pro které ta která země provedla odhady nákladů. Obsahuje také citlivostní analýzy pro klíčové ekonomické a technické předpoklady, jako je životnost elektrárny, diskontní míry a eskalace cen paliva. Vychází z dat 19 zemí pro všechny typy elektráren pro základní zatížení (14 členských států OECD, 5 nečlenských) u nichž se očekává, že by mohly být komerčně dostupné pro převzetí do r. 2005-2010 (bez vodních elektráren) a to ve dvou kategoriích (zdroje již dnes komerčně dostupné a zdroje vyvíjené, pro něž ale už dnes existují odhady nákladů). Analýza zahrnula 72 elektráren (uhelné z 18 zemí, plynové z 16 a jaderné z 13 s 3 typy reaktorů, PWR, BWR, PHWR s výkony 455-1460 MWe). Pro harmonizaci propočtů analýza vychází z následujících předpokladů: společné uvedení do provozu bylo zvoleno k 1.1.2005 (tj. discounting date; pro porovnávací účely není rozhodující), uvažuje se 40 let provozu a je definován dohodnutý průměrný koeficient zatížení (75 %). U investic jsou zahrnuty předvýstavbové pro elektrárnu specifické náklady (výběr a příprava staveniště, R&D, licencování, veřejnoprávní řízení ad.), základní (overnight) výstavbové náklady, v některých případech i hlavní předpokládané doplňkové investice a někdy náklady na vyřazování. Úroky během výstavby se počítají s použitím relevantní diskontní míry (5 a 10 %) a započítávají se do celkových výrobních nákladů elektřiny. Náklady na vyřazování - včetně hospodaření s odpady z vyřazování, jsou zahrnuty do investičních nákladů. Nákladové odhady zemí jsou uváděny v konstantních penězích vyjádřených v národních měnách k 1.7.1996 a převedených pro porovnávací účely na USD k témuž datu. NucNet, Business News č. 74, 16.10.1997
viz např. Suk J., LN 9.3. 1993
Vyšší nárůst cen lze očekávat zejména v případě, že by nečekaně rychlý nárůst spotřeby elektřiny potkal v příštím desetiletí celou Evropu a byly by vyčerpány existující rezervy. V takovém případě by zřejmě vzrostla i cena zemního plynu a pak i cena elektřiny vlivem nových a dražších zdrojů. Tento celoevropský vývoj by existence či neexistence Temelína neovlivnila, takže ceny elektřiny by i u nás byly vysoké, pouze v případě dostavby by výnosy z Temelína pravděpodobně vzrostly. To by byla jednoznačně příznivá situace na trhu pro dostavbu.