Téma: TEMELÍN (zdroj: ČEZ, a. s., Dostavba Jaderné elektrárny Temelín - Souhrnná zpráva, část A, 4.5.1998)
DŮSLEDKY PŘÍPADNÉHO VYNUCENÉHO UKONČENÍ VÝSTAVBY ETE

Výstavbu JE Temelín může zastavit a ukončit pouze rozhodnutí Valné hromady ČEZ. Pokud by k takovému rozhodnuti došlo, projevily by se důsledky a dopady tohoto rozhodnutí nejméně v pěti významných oblastech:
ekonomické
finanční
energetické
právní
pověst České republiky
Aspekty ekonomické
Zastavení stavby JE Temelín v polovině roku 1998 by se projevilo ztrátou
ve výši asi 100 mld. Kč.
63,3 mld. Kč v rozestavěné investici (k 30. 6.1998).
2,1 mld. Kč zásob jaderného paliva, které by bylo nutné odvézt zpět do USA, ručně rozebrat a surovinu prodat (výnos by mohl pokrýt náklady této operace).
17,6 mld. Kč dodatečných úhrad dle smluv a nákladů vyvolaných u investora,
17,2 mld. Kč nákladů na částečnou likvidaci staveniště pro výstavbu PPC, případně až 21,1 mld. Kč pro průmyslovou zónu, či 26,5 mld. Kč při úplné likvidaci na zelenou louku.
Ze zastavení stavby by vyplynula společnosti ČEZ ztráta v roce zastavení ve výši 69 mld. Kč (zbývajících cca 30 mld. Kč v letech následujících), z toho 60 mld. Kč v rozestavěné investici, 2,1 mld. Kč zásob jaderného paliva a dalších 6,8 mld. Kč nákladů spojených s rozhodnutím o zastavení stavby (bezprostřední úhrady dodavatelům vyplývající ze smluv a náklady vyvolané u investora).
Při očekávaném (hrubém) zisku v roce 1998 na úrovni cca 4 mld. Kč by tedy skončilo hospodaření společnosti ztrátou cca 65 mld. Kč. Ztráta by přesáhla dokonce celé základní jmění (60 mld. Kč); obchodní zákoník ukládá představenstvu již při ztrátě přesahující polovinu základního jmění svolat mimořádnou valnou hromadu akcionářů a navrhnout likvidaci společnosti, nebo přijetí jiného opatření.
Jiným opatřením by mohlo být rozhodnutí o úhradě ztráty z vlastního jmění společnosti (cca 101 mld. Kč na konci roku 1997), postupně z nerozděleného zisku (33 mld. Kč), kapitálových fondů (1 mld. Kč), a rezervního fondu (8 mld. Kč) a případně snížením základního jmění společnosti. Výsledkem tohoto postupu by bylo:
uzavření roku 1998 s neuhrazenou ztrátou 23 mld. Kč (ztráta 65 mld. Kč krytá pouze 42 mld. Kč z nerozděleného zisku a fondů),
nebo snížení základního jmění společnosti na úroveň blížící se polovině současného základního jmění (na 36 mld. Kč) ve smyslu stanov a rozhodnutí valné hromady.
V následujících letech by byla společnost ČEZ nucena řešit další důsledky v podobě úhrady zbytku nákladů souvisejících se zastavením stavby (dalších cca 11 mld. Kč) a případně i likvidací staveniště (řádově 17-26 mld. Kč). V následujících sedmi letech by společnost neplatila daň z příjmu (snižovala by se neuhrazená ztráta). Pravděpodobnost úhrady celé ztráty (při současné úhradě likvidace staveniště z provozních nákladů) je nízká, ale při zvýšení cen elektřiny možná.
Aspekty finanční
Z finančního hlediska by vynucené zastavení stavby znamenalo faktickou likvidaci společnosti ČEZ. V současné době dosahuje zadluženost ČEZ výše 45 mld. Kč, z toho 25 mld. Kč v obligacích (11 mld. Kč zahraniční, 14 mld. Kč tuzemské) a 20 mld. Kč v bankovních úvěrech, Z toho stát garantuje závazky ve výši 11 mld. Kč. Ve většině smluv s investory a věřiteli jsou závazky o "zásadních negativních změnách ve finanční situaci společnosti ČEZ", které svojí provázaností umožňují věřitelům požádat o předčasné splacení úvěrů najednou. Konkrétně jde o závazky:
o negativním zásahu státu do podnikání dlužníka
o neplnění smluvních podmínek (covenants)
o křížových vazbách (cross default)
o rovnosti závazků (pari pasu)
Je prakticky jisté, že věřitelé ČEZ by svého práva využili a předčasné jednorázové splacení svých úvěrů by požadovali (týká se několika desítek bank a investorů). Toho by ČEZ bez státní pomoci nebyl schopen. Předejít likvidaci, nebo konkurzu, společnosti ČEZ z tohoto důvodu by vyžadovalo citlivé jednání s věřiteli ČEZ a velmi razantní omezení investic ČEZ do hmotného majetku, ale i nákladů (např. odsuny oprav, potlačení služeb, růstu mezd). Zapotřebí by bylo podstatným zvýšením cen elektřiny stabilizovat výnosy společnosti. Participace státu by byla nezbytná přinejmenším v přijetí státních garancí za úvěry (zvýšení z dnešních cca 11 mld. Kč na cca 45 mld. Kč), a záruk za vývoj cen elektřiny. Nelze ani vyloučit, že stát by musel přímo uhradit část závazků ČEZ.
Aspekty energetické
Spolu s finančními potížemi by byla zpochybněna důvěryhodnost společnosti ČEZ u jejích dodavatelů paliva, materiálu, služeb, ale i dodavatelů investičních celků. Všichni by měli oprávněnou tendenci předpokládat pokles likvidity ČEZ, jeho schopnost platit své závazky a hrozilo by vážné nebezpečí poruch v dodávkách důležitých materiálů a služeb. Uvedený vývoj by ohrozil zásobováni elektřinou v reálném čase, případně by mohl vést k opakovaným výpadkům dodávek elektřiny ve významném rozsahu.
Aspekty právní
Stát může na Valné hromadě, s ohledem na majoritní podíl FNM ČR v akciové společnosti ČEZ, prosadit rozhodnutí vlády o zastavení stavby JE Temelín. Závažný zásah státu do hospodaření akciové společnosti, jehož důsledkem dojde ke vzniku škody, by mohl nastolit otázku odpovědnosti státu za vzniklou škodu. Minoritní akcionáři by sotva mohli zpochybnit platnost usneseni Valné hromady; ale mohli by vznášet žaloby za poškození jejich zájmů včetně pravděpodobné významného znehodnocení jejich akcií.
Aspekt pověsti České republiky
Prosazeni vůle státu, jakožto majoritního akcionáře, uvedeným způsobem, by mělo celou řadu vážných konsekvencí. Společnost ČEZ je až dosud zahraničními investory a věřiteli považována za jeden z nejlepších podnikatelských subjektů české ekonomiky. Současně představuje jádro strategického odvětví - energetiky. Úpadek společnosti, který by byl vyvolán jinou skutečností, než špatným hospodařením, by zřejmě nepříznivě ovlivnil důvěru zahraničních investorů v podnikatelské a právní prostředí našeho státu. Rozhodování stávajících i potenciálních investorů ve všech dalších podnicích, kde je v současné době majoritním vlastníkem stát, by bylo velmi ovlivněno.