Klára Vlachová Abstrakt bulletinu Sociálních trendů 3/1997 Parlamentní politická scéna České republiky je stará sedm let. Není to sice příliš dlouhá doba na to, abychom ji mohli označit za zcela stabilní a vyvinutou, je však zřejmé, že se přiblížila politické scéně známé v západních demokraciích. V České republice, stejně tak jako ve stabilních západních demokraciích, zůstávají volební preference relativně neměnné. Volba se zde pomalu stává více zvykem než vždy nově váženým rozhodnutím, je možné vysledovat postupnou stabilizaci volebních preferencí jednotlivých politických stran. Jen relativně málo lidí mění svůj volební záměr od jedněch voleb k druhým nebo uprostřed volební kampaně. Ze změti politických stran vznikajících v letech 1990-1992 vystoupily strany, které reprezentují nejdůležitější politické zájmy a mají pevné jádro voličů. Po letošních volbách jsou v Poslanecké sněmovně Parlamentu zastoupeny převážně klasické politické strany, za nimiž stojí i klasické politické ideologie. Tyto strany se různým tempem stávají součástí českého politického systému, což vede k jeho předvídatelnosti a institucionalizaci politické soutěže, která se zde bude odehrávat. |