Těchonín




Cesta strmá, kamenitá, vede vás při lánu žita

k naší obci Těchonínu, ponořené v lesů klínu,
jež vás vřele vítá.


(1997 - Ant. Špinler)



(zpracoval Antonín Špinler, kronikář v r. 1997)  

Těchonín leží při železniční trati Praha - Hanušovice v údolí Tiché orlice a jejích přítoků Těchonínského a Stanovnického potoka. Hory Hejnov, Vysoký Kámen, Bouda, Srubová hora a Javorně, porostlé jehličnatými lesy, chrání obec velikou podkovou na jihovýchodní straně, holý Faltusův kopec se rozkládá na straně západní a Studenecké skály na straně severní. Vesnice s necelými 700 obyvateli má dobré autobusové spojení do Jablonného nad Orlicí, na Studené a do Mladkova. Vlakem se výhodně dostaneme do okresního města Ústí nad Orlicí, do všech stanic na trati Praha - Hanušovice, dále do Králík a Červené Vody. Mnoho turistů přitahují možnosti pobytu v dosud zachovalé přírodě rozsáhlých lesů s krásnými výhledy, prohlídka staveb opevnění českého pohraničí, houbaření i rybaření. V obce je jeden hostinec U mostu, tři potravinářské obchody a několik možností ubytování v soukromí.

 

 

HISTORIE OBCE

Obec Těchonín je písemně doložena v r. 1514, obec Celné r. 1601 a osada Stanovník r. 1770. Je pravděpodobné, že Těchonín vznikl ve 14. a 15. století nikoliv za kolonizace za vlády posledních Přemyslovců, jak se leckde uvádí. Můžeme připustit, že již předtím tu stály samoty jako obydlí pro strážce obchodní stezky do Kladska, což připomínají místní jména jako Celné, Hejnov a Stanovník. První osadníci byli Češi a Těchonín zůstal český až do konce 17. století. To dosvědčuje urbář panství Kyšperk, kniha č. 2, fólio 25 až 28 z roku 1654 ve Státním archivu Zámrsk, kde jsou uvedena jména 19 sedláků a 11 zahradníků /chalupníků/. Všechna jsou česká, pouze jediné /Valentin Šindler/ by mohlo patřit osadníku Němci. Německý název naší obce Lintzdörfel se vyskytl až v r. 1651, obce Celné - Czelney až r. 1790. Obec Těchonín byla poněmčena v době Temna začátkem 18. století a poněmčená, později s českou menšinou, zůstala až do r. 1945.
Těchonínští i celenští osadníci museli vždy tvrdě bojovat o své živobytí. Vyklučili prales při řece a potocích, na rovinách a mírných svazích a odlesnili dokonce i celou horu Hejnov s příkrými stráněmi. Kamenitá políčka na strmých svazích dávala za nesmírnou dřinu jen chudou a ještě nejistou úrodu. Tak v r. 1807 ničivá průtrž mračen smetla z Hejnova veškerou úrodu i s ornicí, vyhlodala ve stráních až několik metrů hluboké rýhy, ve vsi zničila rybník a napáchala škody na staveních.
Těchonín i Celné patřily v minulosti většinou k panství Kyšperk. V Těchoníně byla v 16. století sklárna, dva mlýny, pila na vodní pohon a panský dvůr, jenž byl jako nevýnosný zrušen v r. 1770. Také v Celném byl mlýn a pila. Robotou byli Těchonínští povinni v místním dvoře. Celenští však až v Novém dvoře v Kyšperku.
Ke konci třicetileté války byl podle pověsti v místech zvaných Brendy švédský vojenský tábor. Místo dřevěného kostelíku dal v roce 1704 hrabě Kolovrat Libštejnský postavit nový kostel sv. Markéty. Zle se vedlo těchonínským lidem ve válkách pruských. Roku 1756 přepadli obec Prušáci a zplundrovali. Vrchnost založila v r. 1772 jako dominikální obec vesničku Stanovník o 13 chalupách. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Celném byla postavena v r. 1825. Po zrušení vrchnostenské správy v r. 1849 byli voleni starostové a Stanovník byl v r. 1850 připojen k Těchonínu. Teprve v r. 1852 byla zrušena robota a odvod desátek faře v Nekoři. V letech 1871 až 1873 probíhala výstavba železnice, zastávky se však Těchonín dočkal až v roce 1899. Na místě panského dvora byla v r. 1878 postavena nová obecná škola. Předtím se vyučovalo v chalupě č. 2.
V roce 1880 měl Těchonín již 168 domů a 1 087 obyvatel.
Bratři Perutzové z Libně dali v r. 1908 postavit na místě dolního mlýna tkalcovnu a tím zaniklo v obci a okolí domácí tkalcovství. K posílení české menšiny byla za podpory Národní jednoty severočeské zřízena v č. 58 česká menšinová škola. Do dějin obce se výrazně zapsali vlastenečtí učitelé této školy Alois Píša a Eduard Jakš. V první světové válce upsala obec pro vítězství rakousko-uherských zbraní vysokou válečnou půjčku 460.000 K a odevzdala i tři kostelní zvony. Po vzniku Československé republiky se výrazně zlepšilo postavení české menšiny. V roce 1928 byla založena také v č. 58 česká mateřská škola a při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti přihlásilo 163 občanů z celkového počtu 851. Ze starostů v této době vynikl Antonín Langer, který dal postavit obecní dům č. 80 s místnostmi pro obecní úřad, byty a chudobincem. Po roce 1936 byla vybudována kasárna a začala výstavba pohraničního opevnění. Těchonín ožil tehdy vojskem a zaměstnanci na opevnění.
V poválečných letech 1945-46 byli odsunuti Němci kromě antifašistů a smíšených manželství. Obec rychle osídlili čeští i slovenští obyvatelé. Našli zaměstnání v textilce, v zemědělství, v lese, na železnici i v blízkých městech. Tkalcovna byla znárodněna v r. 1948, r. 1949 bylo ustanoveno JZD, které se v r. 1961 zapojilo do Státního statku v Mladkově. V r. 1960 byla k Těchonínu připojena obec Celné. V letech 1973 - 74 bylo dokončeno sídliště Bahna, budoval se vodovod, dokončila se elektrifikace a začala výstavba školní jídelny a nové mateřské školy. Při novém sídlišti byla postavena samoobslužná prodejna Jednoty a r. 1989 začala výstavba nové prodejny v Celném.
V r. 1990 se rozpadl státní statek. Na těchonínských pozemcích hospodaří ZD Jamné nad Orlicí, firma Šlesingr, ZD Nekoř a rolník Stan. Studený. V r. 1997 se dokončila výstavba hasičské zbrojnice. Tkalcovnu koupila německá firma Kümpers. Po roce 1945 bylo v obci zbořeno celkem 31 nevyhovujících chalup a chatrčí. Kromě stovky bytů na sídlišti a v nových činžovních domech bylo postaveno přes 40 výstavných domků nových. Přesto má obecní zastupitelstvo již několik let starosti s úbytkem obyvatel.

 

KOSTEL

Kostel sv. Markéty v Těchoníně byl vystavěn v roce 1704 za hraběte Kolovrata Libštejnského na místě dřevěného kostelíka z nejstarších dob obce. Orlice s korunou na prsou jako znak zakladatele je nad vchodem do kostela. Na hlavním oltáři je obraz sv. Markéty, jak zabíjí draka. Namaloval jej jablonský malíř Josef Vorlíček r. 1862. Opravu kostela v osmdesátých letech zajistil farář Karel Výprachtický z Nekoře.

 

VÝZNAMNÍ RODÁCI

- Jan Josef Plha

-  František Fischer

 

ODPOČINKOVÉ MÍSTO PRO TURISTY

- okraj lesa na Hejnově s výhledem na Těchonín

- vrchol Růženčina kopce nad myslivnou s výhledem na sever

- Celenský kříž s pohledem na Celné a skupinu Králického Sněžníku

- široká skála ve Studeneckých skalách s výhledem na Suchý vrch

- vrcholová cesta na Faltusově kopci s výhledem na Těchonín a Suchý vrch

- odpočinkové lavičky u samoobsluhy Konzum a krámu U Hušků v Těchoníně a u prodejny potraviny, Zd.Leichtová v Celném

 

  TIPY NA VÝLET  

Chceš-li poznat naše hory,
kolik krásy v sobě tají,
když v zeleni rozkvétají,
modravé až po obzory,
ať jsi zblízka nebo zdáli,
navštiv Studenecké skály!


Čarovný tam spatříš rozhled
na Těchonín, naši vísku,
Stanovník a Celné vblízku,
na rodný kraj něžný pohled.

Temné lesy, příkré stráně ...
Modrým nebem krouží káně.
Také bys chtěl vzduchem plout,
ten horský ráj obejmout.

Olšový háj při Orlici,
v dáli Lázek s řídkou kšticí
a nejvýše s mocnou věží
Suchý vrch ten koutek střeží.
Obraz hodný slavných znalců!

Náš kraj drvařů a tkalců.  

(1997 - Ant. Špinler)

 

Suchý vrch
ze zastávky Těchonín po modré značce krásným čerňovickým údolím celkem 9,5 km 
 
 

Pevnost Bouda
po zelené ze zastávky 6,5 km 
 
 

Studenecké skály
ze zastávky po modré do Horního lesa a dále po červené 3 km 

 

 

TĚCHONÍN V LITERATUŘE

O minulosti Těchonína píše poutavě profesor Dominik Filip v knize V srdci české divočiny.
Několik pověstí a pohádek z Těchonína a okolí je v knížce “O bílé lišce” od Antonína Špinlera. V knize “Lidé od Orlice” od téhož autora najdeme popsány osudy zajímavých lidí od Tiché Orlice.
Místní znalec opevnění Emil Trojan napsal knihu “Betonová hranice”, v níž je mnoho údajů o pevnosti Bouda a událostech v Těchoníně kolem roku 1938.
O Těchoníně a okolí v letech kolem r. 1938 jsou též údaje ve spisech Oty Holuba “A věže mlčí”, “Zrazené pevnosti”, “Třicátá pátá hraniční oblast.”
 
 

OBECNÍ ÚŘAD   561 66 Těchonín 80 0446/635359
       
POŠTA   Těchonín 80 0446/635306
       
OBECNÍ KNIHOVNA   Těchonín 80  
       
UBYTOVÁNÍ      
p. Zucker   Těchonín 123  
Dům dětí a mládeže   Těchonín - Celné 99 0446/635 372
       
HOSTINEC      
HOSTINEC U MOSTU   Těchonín 68 0446/95 722
  • v letní sezóně otevřen denně od 13 do 22 hod
  • mimo sezónu středa - neděle od 13 do 22 hod
       
OBČERSTVENÍ      
KONZUM - samoobsluha   Těchonín 0446/635243
HUŠEK - potraviny   Těchonín 6 0446/635402
Potraviny - Zdenka Leichtová   Těchonín - Celné 101 0446/635415