Žamberk - úvodní strana

Museum

 


Městské muzeum

 

 

MĚSTSKÉ MUZEUM  Čs. armády 472  Žamberk

Roku 1911 bylo založeno městské muzeum. 20. září 1911 byl zapsán první exponát. Sbírky muzea postupně narůstaly. Jejich původním místem uložení byla žamberská radnice, odtud však byly v letech 1940 - 42 přemístěny nejprve do Kateřinského špitálu a poté do zámku. Ovšem ani budova zámku nebyla jejich posledním místem uložení. V 50. letech sbírky čekal osud nejchmurnější - byly uloženy do beden a ukryty v objektu kasáren. Teprve poté se dostaly zpět do Kateřinského špitálu. V letech 1974-75 byla vytvořena stálá muzejní expozice v této památkově chráněné budově. Kateřisnký špitál byl postaven na přání majitele zdejšího panství - Angličana Johna Parishe v roce 1845, původně sloužil jako útulek pro přestárlé služebnictvo.  Pojmenování CATHARINE HOSPITAL dostal na počest baronovy manželky Kateřiny.

Základem každého muzea jsou jeho sbírky a v případě žamberského muzea je možné konstatovat široké spektrum sběratelské činnosti. Mobiliář tvoří převážně předměty etnografické, dokumentující tvorbu mistrovskou, ale i lidovou. Prohlídka muzea začíná sbírkami geologickými, paleontologickými a archeologickými. Život člověka v nedalekých lokalitách dokládají kamenné vrtané mlaty, sekeromlaty a kamenná závaží. Vaší pozornosti jistě neujdou ani hroty oštěpů z doby železné nebo bronzový náramek z nedalekého Pěčína zastupující zde produkci doby bronzové. K pozoruhodným exponátům jistě náleží také hliněné popelnice a nádoby na obilí. Práci středověkých kovářů a podkovářů dokládají hřeby, podkovy a část meče. V našich sbírkách jsou zastoupeny také staré kachle období gotiky, renesance, baroka i klasicismu. O zručnosti místních hrnčířů Vás jistě přesvědčí nejrůznější užitkové nádoby. K zajímavým náleží hliněný kropící džbán, srostlíky či kobližník, mnohé nádoby byly zdrátováním znovu připraveny plnit svoji funkci. Naše poznání by bylo velice chudé, kdybychom neměli texty smluv, listin, výnosů a nařízení. I když jsou v našich sbírkách zastoupeny pouze fotokopie těchto významných archiválií, přesto jsou pro nás velkým zdrojem poznání - sounáležitosti Žamberka k různým panstvím, o proměnách majitelů panství, o právech a povinnostech občanů, o velikosti obvodů vrchnosti, o zastoupení jednotlivých řemesel, o přestupcích občanů, o konání vánočních trhů. Originály těchto listin jsou většinou pečlivě střeženy archivy. Expozice je doplněna nábytkem zdobeným řezbou, intarzií i lidovou malbou. Ke skvostům sbírek patří také překrásné hodiny v nejrozmanitějších provedeních - od věžových, přes obrazové, rámové, konzolové, altánové, až po astronomické hodiny s kalendáriem. Za pozornost stojí také práce cínařů. Z cínových předmětů jsou zastoupeny překrásné konvice, mísy, talíře, džbány, holby, z předmětů sloužících obřadním účelům jsou to zejména svícny, mešní konvičky, kropenky a oleária.

V Žamberku se od nepaměti muzicírovalo.  Znamenitým kantorem a varhaníkem byl Josef Jan Šarapatka (1731 - 17. 1. 1795), který byl rovněž aktivním skladatelem a pořídil cennou hudební sbírku notových záznamů. V domácnostech a samozřejmě i na zámku se pěstovala hudba světská, hrály se koncerty, dua, tria i kvarteta. 1. polovina 19. století představuje v hudební oblasti velmi intenzívní život. V Žamberku se s oblibou provozovala díla vídeňských klasiků a francouzských romantiků.

Jan Ferdinand Mazura byl nenasytným hudebníkem  1. pol. 19. stol, hrával denně v kostele part houslí a byl vedoucím chrámového hudebního tělesa. Jemu vděčíme za bohatý hudební archiv, předaný dalšími generacemi Mazurů do hudebních sbírek muzea. Žamberk měl mimořádné štěstí na skutečné osobnosti v oblasti hudby i v pozdější době. V Žamberku se narodil hudební skladatel Petr Eben, dále dirigent Národního divadla v Praze Jan Hus Tichý, hudební teoretik Dr. Emil Trolda a působil zde řadu let učitel František Šašek, zdatný textař a skladatel, rovněž pohotový karikaturista, otec herce Jiřího Šaška, který zde v Žamberku trávil chvíle raného dětství.

Místní specialitou bylo kromě výšivky a paličkování také zhotovování šperků a sítěk z lidských vlasů. Tato tradice se zde udržuje ještě ve 20. století. V podhůří Orlických hor se setkáváme se všemi podobami textilní výroby. Od spřádání lnu až po tkaní lněných, vlněných a hedvábných látek. Zdejší šlechta i měšťané se vždy uměli dobře bavit. Okolní lesy byly centrem proslulé honitby. Nejednu místnost zdejšího zámku prý zdobily lovecké trofeje. Aby mohli změřit své síly, nechávali si zhotovovat střelecké terče, často výtvarně velmi cenné. Jejich sbírka začleněná do stále expozice Vás jistě upoutá. V muzeu můžete také spatřit zcela unikátní „loveckou skříň“, tato skvostná práce byla dlouho pokládána za práci řezbáře Josefa Rouse. Dále si můžete prohlédnout ucelenou sbírku plastik. ak. sochaře Fr. Rouse ml., bohatě jsou v muzeu zastoupeny i jeho portrétní plastiky

 

Mobiliář muzea 
Nábytek s řezbou imitující krajinu z Indie ze státu Pandžáb, vyrobený v 19.stol.

 

Pravděpodobně řadu návštěvníků překvapí to, že v Žamberku fungovala v minulém století zámecká hvězdárna - zřídil ji majitel zdejšího panství JOHN PARISH svobodný pán ze Senftenberku v roce 1844 a do jejího vedení povolal dánského hvězdáře Theodora Brorsena. Oba se zde věnovali výpočtům a pozorováním. Žamberská hvězdárna byla ve své době vybavena znamenitými přístroji, pražská Klementinská hvězdárna prý byla co do vybavení ve srovnání s ní hotovou „Popelkou“. Theodor Brorsen zde v Žamberku popsal několik vlasatic a dále zde pokračoval v průzkumu „periodické komety“, žel s odchodem Johna Parishe v roce 1858 je zrušena a srovnána se zemí také žamberská hvězdárna a její vybavení nabídnuto do Vídně a do hvězdárny ve Španělsku.

Malá rohová místnost je věnována vynikajícímu českému chirurgovi, profesoru vídeňské lékařské fakulty doktoru Eduardu Albertovi. Tento vynikající vědec dal lékařské vědě velmi potřebné učebnice a vychoval mnoho významných chirurgů. K rodnému městu měl hřejivý vztah a rád zde trávil dovolenou, přestože se mu v celém světě dostalo řady poct a uznání.

Nenechte si ujít příležitost nahlédnout do Erxlébenovy novogotické lékárny. Lékárenská repozitoria byla zhotovena v 90.-tých letech minulého století vídeňskou firmou Kárla Frankeho na přání lékárníka Eduarda Norberta Erxlébena. Tuto drobnou sbírku doplňují také další předměty z oblasti historické farmacie - váhy a ruční vážky, hmoždíře, prachovnice, stojatky dřevěné, skleněné a porcelánové

.

Erxlébenova lékárna ze zbírek muzea (90.léta 19.stol)

 

Také práce z oblasti lidové dřevořezby jsou zajímavou součástí etnografických sbírek. Zejména dřevěné hračky, zhotovené dětskýma rukama, překrásné dřevěné loutky, ale i znamenité lidové plastiky. Ke skvostům sbírek patří Jedličkův dřevěný pohyblivý betlém, tzv. „podorlického typu“. Je dílem otce a syna Jedličkových, tématika společná všem betlémům je doplněná ztvárněním řemesel typických pro podhůří Orlických hor.

Dosud jsme se věnovali památkám, které sloužily většinou k účelům světským. V našich sbírkách jsou však poměrně početně zastoupeny předměty sakrální, které sloužily potřebám církevním a vznikly přímo na její objednávku. Jsou to nejrůznější relikviáře, křtitelnice, menší lampy, kropenky, svícny, nádoby na svěcené oleje, konvice na mešní víno. K nejhodnotnějším pracem z tohoto okruhu předmětů patří dále dřevěné polychromované plastiky z období pozdního baroka představující patrony České země - Sv. Václava, Víta, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Za shlédnutí stojí také soubor 12 obrazů z celkového počtu 14 obrazů Křížové cesty. Jde o práci neznámého tvůrce. Malba je provedena na dřevěných deskách a představuje nejstarší soubor obrazů v našich sbírkách.

Věříme, že Vás muzejní sbírky potěší a že poskytnou věrný obraz o životě lidí ve zdejším kraji v minulosti dávné i nedávné.

 S historií města Žamberka je spojeno jméno rodáka Prokopa Diviše, který jako první na světě zkonstruoval „stroj proti bouřím“ - „ machinu energetiku“ a tím zbavil lidstvo navždy strachu z elektrických výbojů. Diviš se stal také průkopníkem akustiky a zhotovil hudební nástroj nevídaných akustických možností. Další oblastí jeho výzkumu bylo pozorování účinku elektřiny na lidský organismus. Maketa rodného domku Prokopa Diviše, zeměného bleskosvodu i řada významných prací jsou zařazeny do stálé expozice muzea. Divišův rodný domek dosud stojí při státní silnici 1/11 v blízkosti helvíkovického mostu a pan průvodce Vás srdečně zve k jeho návštěvě.

Rodný domek Prokopa Diviše