(zpracoval
Antonín Špinler, kronikář v r. 1997)
Těchonín
leží při železniční trati Praha - Hanušovice v
údolí Tiché orlice a jejích přítoků
Těchonínského a Stanovnického potoka. Hory Hejnov,
Vysoký Kámen, Bouda, Srubová hora a Javorně,
porostlé jehličnatými lesy, chrání obec velikou
podkovou na jihovýchodní straně, holý
Faltusův kopec se rozkládá na straně západní a
Studenecké skály na straně severní. Vesnice s
necelými 700 obyvateli má dobré autobusové spojení
do Jablonného nad Orlicí, na Studené a do Mladkova.
Vlakem se výhodně dostaneme do okresního města Ústí
nad Orlicí, do všech stanic na trati
Praha - Hanušovice, dále do Králík a Červené Vody.
Mnoho turistů přitahují možnosti pobytu v dosud
zachovalé přírodě rozsáhlých lesů s krásnými
výhledy, prohlídka staveb opevnění českého
pohraničí, houbaření i rybaření. V obce
je jeden hostinec U mostu, tři potravinářské obchody
a několik možností ubytování v soukromí.
HISTORIE OBCE
Obec Těchonín
je písemně doložena v r. 1514, obec Celné r. 1601 a
osada Stanovník r. 1770. Je pravděpodobné, že
Těchonín vznikl ve 14. a 15. století nikoliv za
kolonizace za vlády posledních Přemyslovců, jak se
leckde uvádí. Můžeme připustit, že již předtím
tu stály samoty jako obydlí pro strážce obchodní
stezky do Kladska, což připomínají místní jména
jako Celné, Hejnov a Stanovník. První osadníci
byli Češi a Těchonín zůstal český až do konce 17.
století. To dosvědčuje urbář panství Kyšperk,
kniha č. 2, fólio 25 až 28 z roku 1654 ve Státním
archivu Zámrsk, kde jsou uvedena jména 19 sedláků a
11 zahradníků /chalupníků/. Všechna
jsou česká, pouze jediné /Valentin Šindler/ by mohlo
patřit osadníku Němci. Německý název naší obce Lintzdörfel se vyskytl až v r. 1651, obce
Celné - Czelney až r. 1790. Obec
Těchonín byla poněmčena v době Temna začátkem 18.
století a poněmčená, později s českou menšinou,
zůstala až do r. 1945.
Těchonínští
i celenští osadníci museli vždy tvrdě bojovat o své
živobytí. Vyklučili prales při řece a potocích, na
rovinách a mírných svazích a odlesnili dokonce i
celou horu Hejnov s příkrými stráněmi. Kamenitá
políčka na strmých svazích dávala za nesmírnou
dřinu jen chudou a ještě nejistou úrodu. Tak v r.
1807 ničivá průtrž mračen smetla z Hejnova veškerou
úrodu i s ornicí, vyhlodala ve stráních až několik
metrů hluboké rýhy, ve vsi zničila rybník a
napáchala škody na staveních.
Těchonín i
Celné patřily v minulosti většinou k panství
Kyšperk. V Těchoníně byla v 16. století sklárna,
dva mlýny, pila na vodní pohon a panský dvůr, jenž
byl jako nevýnosný zrušen v r. 1770. Také v Celném
byl mlýn a pila. Robotou byli Těchonínští povinni v
místním dvoře. Celenští však až v Novém dvoře v
Kyšperku.
Ke konci
třicetileté války byl podle pověsti v místech
zvaných Brendy švédský vojenský tábor. Místo
dřevěného kostelíku dal v roce 1704 hrabě Kolovrat
Libštejnský postavit nový kostel sv. Markéty. Zle se
vedlo těchonínským lidem ve válkách pruských. Roku
1756 přepadli obec Prušáci a zplundrovali. Vrchnost
založila v r. 1772 jako dominikální obec vesničku
Stanovník o 13 chalupách. Kaple sv. Jana Nepomuckého v
Celném byla postavena v r. 1825. Po zrušení
vrchnostenské správy v r. 1849 byli voleni starostové
a Stanovník byl v r. 1850 připojen k Těchonínu.
Teprve v r. 1852 byla zrušena robota a odvod desátek
faře v Nekoři. V letech 1871 až 1873 probíhala
výstavba železnice, zastávky se však Těchonín dočkal
až v roce 1899. Na místě panského dvora byla v r.
1878 postavena nová obecná škola. Předtím se
vyučovalo v chalupě č. 2.
V roce 1880
měl Těchonín již 168 domů a 1 087 obyvatel.
Bratři
Perutzové z Libně dali v r. 1908 postavit na místě
dolního mlýna tkalcovnu a tím zaniklo v obci a okolí
domácí tkalcovství. K posílení české menšiny byla
za podpory Národní jednoty severočeské zřízena v
č. 58 česká menšinová škola. Do dějin obce se
výrazně zapsali vlastenečtí učitelé této školy
Alois Píša a Eduard Jakš. V první
světové válce upsala obec pro vítězství
rakousko-uherských zbraní vysokou válečnou půjčku
460.000 K a odevzdala i tři kostelní zvony. Po vzniku
Československé republiky se výrazně zlepšilo
postavení české menšiny. V roce 1928 byla
založena také v č. 58 česká mateřská škola a při
sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti
přihlásilo 163 občanů z celkového počtu 851. Ze
starostů v této době vynikl Antonín Langer, který
dal postavit obecní dům č. 80 s místnostmi pro
obecní úřad, byty a chudobincem. Po
roce 1936 byla vybudována kasárna a začala výstavba
pohraničního opevnění. Těchonín ožil tehdy vojskem
a zaměstnanci na opevnění.
V
poválečných letech 1945-46 byli odsunuti Němci kromě
antifašistů a smíšených manželství. Obec rychle
osídlili čeští i slovenští obyvatelé. Našli
zaměstnání v textilce, v zemědělství, v lese, na
železnici i v blízkých městech. Tkalcovna byla
znárodněna v r. 1948, r. 1949 bylo ustanoveno JZD,
které se v r. 1961 zapojilo do Státního statku v
Mladkově. V r. 1960 byla k Těchonínu
připojena obec Celné. V letech 1973 - 74 bylo
dokončeno sídliště Bahna, budoval se vodovod,
dokončila se elektrifikace a začala výstavba školní
jídelny a nové mateřské školy. Při novém
sídlišti byla postavena samoobslužná prodejna Jednoty
a r. 1989 začala výstavba nové prodejny v Celném.
V r. 1990 se
rozpadl státní statek. Na těchonínských pozemcích
hospodaří ZD Jamné nad Orlicí, firma Šlesingr, ZD
Nekoř a rolník Stan. Studený. V r. 1997 se dokončila
výstavba hasičské zbrojnice. Tkalcovnu koupila
německá firma Kümpers. Po roce 1945 bylo v obci
zbořeno celkem 31 nevyhovujících chalup a chatrčí.
Kromě stovky bytů na sídlišti a v nových
činžovních domech bylo postaveno přes 40 výstavných
domků nových. Přesto má obecní zastupitelstvo již několik
let starosti s úbytkem obyvatel.
KOSTEL
Kostel sv.
Markéty v Těchoníně byl vystavěn v roce 1704 za
hraběte Kolovrata Libštejnského na místě
dřevěného kostelíka z nejstarších dob obce. Orlice
s korunou na prsou jako znak zakladatele je nad vchodem
do kostela. Na hlavním oltáři je obraz sv. Markéty,
jak zabíjí draka. Namaloval jej jablonský malíř
Josef Vorlíček r. 1862. Opravu kostela v osmdesátých
letech zajistil farář Karel Výprachtický z Nekoře.
VÝZNAMNÍ RODÁCI
- Jan Josef Plha
- František Fischer
ODPOČINKOVÉ
MÍSTO PRO TURISTY
- okraj lesa na Hejnově s výhledem na
Těchonín
- vrchol Růženčina kopce nad
myslivnou s výhledem na sever
- Celenský kříž s pohledem na
Celné a skupinu Králického Sněžníku
- široká skála ve Studeneckých
skalách s výhledem na Suchý vrch
- vrcholová
cesta na Faltusově kopci s výhledem na Těchonín a
Suchý vrch
- odpočinkové
lavičky u samoobsluhy Konzum a krámu U Hušků v
Těchoníně a u prodejny potraviny, Zd.Leichtová v
Celném
TIPY NA
VÝLET
Chceš-li poznat
naše hory,
kolik krásy v sobě tají,
když v zeleni rozkvétají,
modravé až po obzory,
ať jsi zblízka nebo zdáli,
navštiv Studenecké skály!
Čarovný tam spatříš rozhled
na Těchonín, naši vísku,
Stanovník a Celné vblízku,
na rodný kraj něžný pohled.
Temné lesy, příkré stráně ...
Modrým nebem krouží káně.
Také bys chtěl vzduchem plout,
ten horský ráj obejmout.
Olšový háj při Orlici,
v dáli Lázek s řídkou kšticí
a nejvýše s mocnou věží
Suchý vrch ten koutek střeží.
Obraz hodný slavných znalců!
Náš kraj drvařů a tkalců.
(1997 - Ant. Špinler)
Suchý vrch
ze zastávky
Těchonín po modré značce krásným čerňovickým
údolím celkem 9,5 km
Pevnost Bouda
po zelené ze zastávky 6,5 km
Studenecké skály
ze zastávky
po modré do Horního lesa a dále po červené 3 km
TĚCHONÍN V
LITERATUŘE
O minulosti Těchonína píše poutavě
profesor Dominik Filip v knize V srdci české
divočiny.
Několik
pověstí a pohádek z Těchonína a okolí je v knížce
“O bílé lišce” od
Antonína Špinlera. V knize “Lidé od Orlice” od téhož autora najdeme
popsány osudy zajímavých lidí
od Tiché Orlice.
Místní
znalec opevnění Emil Trojan napsal knihu “Betonová hranice”, v níž je mnoho údajů o
pevnosti Bouda a událostech v Těchoníně kolem roku
1938.
O
Těchoníně a okolí v letech kolem r. 1938 jsou též
údaje ve spisech Oty Holuba “A věže mlčí”, “Zrazené
pevnosti”, “Třicátá pátá hraniční oblast.”
OBECNÍ ÚŘAD |
|
561 66 Těchonín 80 |
0446/635359 |
|
|
|
|
POŠTA |
|
Těchonín 80 |
0446/635306 |
|
|
|
|
OBECNÍ
KNIHOVNA |
|
Těchonín 80 |
|
|
|
|
|
UBYTOVÁNÍ |
|
|
|
p.
Zucker |
|
Těchonín 123 |
|
Dům
dětí a mládeže |
|
Těchonín - Celné 99 |
0446/635
372 |
|
|
|
|
HOSTINEC |
|
|
|
HOSTINEC
U MOSTU |
|
Těchonín 68 |
0446/95
722 |
- v
letní sezóně otevřen denně od 13 do
22 hod
- mimo
sezónu středa - neděle od 13 do 22 hod
|
|
|
|
|
OBČERSTVENÍ |
|
|
|
KONZUM
- samoobsluha |
|
Těchonín |
0446/635243 |
HUŠEK
- potraviny |
|
Těchonín 6 |
0446/635402 |
Potraviny
- Zdenka Leichtová |
|
Těchonín - Celné 101 |
0446/635415 |
|
|
|
|
|