jak šly měsíce   



Počet přístupů:


french pages russian pages english pages
[ MS Windows | ISO Latin2 |
| Macintosh | Kameníci |
| Dos Latin 2 | 7bit ASCII ]

Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Vstoupili jste doprostřed čapího příběhu? Nevíte, co se stalo v minulých týdnech, měsících a letech? Přečtěte si Resumé!

Čtvrtek 4. února 1999
Satelity v noci na dnešek zachytily jen jeden signál Jonášova vysílače, souřadnice tedy neznáme a nezbývá než čekat dalších pět dnů. Ale kdo ví, třeba Jonáše během víkendu najdou Španělé ve stejných místech, kde byl ještě před týdnem.
Čekáme i na další vysílání Kristýny, které snad v sobotu večer potvrdí domněnku o jejím přesunu na jih.
-mb-

Zdroj: ESA Příčinou Kristýnina přeletu (pokud k němu skutečně došlo) mohl být nejen nedostatek vody, ale třeba i požár v buši. Aktuální údaje nejsou k dispozici.

Středa 3. února 1999
Včera večer jsem psal o Kristýně a ve stejné chvíli (15.30 UTC) se ji podařilo Argosu lokalizovat o několik desítek kilometrů na jih od jejího tradičního zimoviště. Mohla se tam ale dostat při kroužení nebo může jít o chybu v zaměření. Konkrétní údaje viz Čápi on-line.
I David má nové souřadnice prachbídné kvality, ze kterých si netroufám vůbec nic věštit a na Čápech on-line jsem je ani nevystavil.
Jonášův satelitní vysílač by měl být aktivní dnes v noci. Pak se ukáže, jestli se z jižního Španělska náhodou nevydal do Afriky (viz pondělní zápis). To by byla bomba!
-mb-

Upozornění: stručný výtah z "deníčků" za období od září 98 do konce ledna 99 naleznete zde.

Úterý 2. února 1999
Dlouho jsme se tu věnovali jenom Jonášovi a Davidovi, což samozřejmě neznamená, že bychom zanevřeli na naši čapí favoritku Kristýnu. Bohužel satelitům se ji už déle než měsíc nepodařilo lokalizovat, jen tu a tam zachytí ojedinělé písknutí jejího vysílače - máme tedy k dispozici údaje senzorů a můžeme prohlásit, že K. je s největší pravděpodobností v pořádku. Nejspíš stále zůstává na svém tradičním zimovišti u Khossanta ve východním Senegalu.
Jak vypadá Kristýnin denní režim na zimovišti jsme se přesvědčili během první velké expedice na podzim 1995: ráno loví potravu ve vysychajících přítocích řek (marigotech), které se už dávno proměnily v bahnité kaluže, pak odpočívá na stromech a palmách a odpoledne vykrouží do výšin, aby se ochladila a přehlédla své území. Před návratem domů se Kristýna pravidelně vydává na různě dlouhé výlety k jihu; na sklonku zimy 95/96 dokonce letěla až na Pobřeží slonoviny. Asi to souvisí s tím, že marigoty postupně vyschnou (nebo se zmenší a je pak u nich příliš velká tlačenice), ale pro K. je ještě příliš brzo na návrat do Evropy.
-mb-

Animace satelitních snímků. Kliknutím na obrázek spustíte animaci satelitních snímků Senegalu, které zachycují změny vegetačního indexu během Kristýnina pobytu na zimovišti. Čím červenější barva, tím méně chlorofylu a tím sušší buš. Čísla v rohu označují jednotlivé dekády (31/98 = první dekáda listopadu, 2/99 = druhá dekáda ledna).

Pondělí 1. února 1999
Jonáš se ztratil... nevím, jestli za tuhle větu napsat vykřičník nebo otazník. Včera byla v deltě Guadalquiviru paní Cristina Parkes. Našla Davida; Jonáše neviděla a nezaslechla ani signál jeho vysílače. A co víc - ztratilo se i ostatních padesát čápů černých. Nabízí se domněnka, že většina čápů (včetně Jonáše) někam přeletěla. Vzhledem k tomu, jaké je na jihu Španělska počasí, by nebylo divu: dnes v 8.30 naměřili v Seville teplotu 4° C, ochlazování větrem -4° C, vlhkost 56%, rosný bod -4° C, vítr VSV 19.3 km/h.
Družice viděly Jonáše a Davida naposled v pátek večer, kdy byli oba naši čápi ještě na jednom místě. Jonášův satelitní vysílač bude znovu aktivní až v noci ze středy na čtvrtek. Čeká nás velká zkouška trpělivosti...
-mb-

Pondělí 25. ledna 1999
Jonáše včera na jihozápadě Španělska sledoval Alejandro Torés starší. Všechno v pořádku, Jonáš byl s Davidem a dalšími padesáti černými čápy; podle Alejandra je stále sebejistější. Vede mě to k prohlášení, že překonal kritické období a že se životu na svobodě dokázal přizpůsobit.
Procambarus clarkii Jak by také ne, při té stravě, chce se mi napsat. Abych to vysvětlil: uvedli jsme tu, že Jonáš se krmí kraby, což mi připadalo divné, už když to Cristina Parkes říkala (byla ovšem neoblomná: "Crabs?!" ptali jsme se jí a ona na to "Yes, crabs. American crabs."). Minulý týden její informace upřesnil Alejandro, který nám napsal, že Jonáš hltá raky druhu Procambarus clarkii. Když jsem o nich začal hledat podrobnosti na Inetu, zjistil jsem, že je to mimořádná lahůdka (k dispozici je spousta receptů). Ze zoologického hlediska je ale zajímavější, že tihle raci pocházejí z Ameriky a do Evropy byly zavlečeni. Austropotamobius pallipes Na jihu Španělska nahradili v 70. letech tamního raka druhu Austropotamobius pallipes, jehož početnost se už dříve vinou "račího moru" a znečištění prostředí snížila na minimum. Podrobněji o tomto tématu na http://www.geocities.com/RainForest/Canopy/5170/index.htm, ovšem ve španělštině.
-mb-

Slípka modrá Pondělí 18. ledna 1999
Zpráva paní Cristiny Parkes o včerejší kontrole našich čápů:
"Tentokrát jsem jela s britským ornitologem Edwardem Hunterem, který mi pomáhá také během migrace. Přijeli jsme ve 12.15 na stejné místo, kde jsme čápy viděli minule. Nebyli tam, ale ve 12.30 jsme je našli a zachytili jsme také signály obou čápů - Jonáše a Davida. Nacházeli se asi dva kilometry od místa, kde Alejandro Torés (otec) pořídil jejich fotografii (viz níže, pozn. -fp-). Celkem tam bylo 50 čápů černých, společně se 17 čápy bílými a 5 slípkami modrými.
V 16.30 jsme se vraceli stejnou cestou, naši čápi byli na stejném místě, kde jsme je před tím opustili. Stáli 200-300 metrů od cesty na vodním kanálu. Počasí nebylo moc dobré, vítr a slabý déšť. Všichni čápi vypadali velmi dobře."

-fp-

David a Jonáš
Pátek 15. ledna 1999
Satelity včera šestkrát (!) zachytily signály Jonášova vysílače; z dat senzorů se dá usuzovat, že je Jonáš v pořádku.
Pěkných pár dnů nemáme od Argosu žádné zprávy o Kristýně a Davidovi. Jejich satelitní vysílače fungují prachmizerně přesto (nebo právě proto?), že jde o poslední a nejmodernější model firmy Microwave Telemetry. Jonášův vysílač naproti tomu šlape bezvadně - kdykoli je aktivní, zaslechnou ho družice několikrát. Přitom byl tenhle vysílač vyroben už v roce 1995 a s jeho pomocí jsme v minulých letech sledovali dva čápy, Zuzanu a Oskara.
Jonášův vysílač teď běží v cyklu 6 hodin aktivity / 120 hodin odmlka, vysílače Kristýny a Davida mají pauzu o 24 hodin kratší.
Od Alejandra Torése přišel další obrázek; byl pořízen 10. ledna. Když na něj kliknete, aby se zvětšil, můžete vidět i anténky satelitních vysílačů.
-mb-

Středa 13. ledna 1999
Podle zpráv z přelomu minulého a tohoto roku se zdá, že Jonáš nebyl jediným čápem černým, který se u nás zdržel až do zimy. Zprávy o pozorování čápů nám přicházejí z Čech i Moravy poměrně často, ale většinou po krátké konzultaci s autory zpráv vyjde najevo, že se jedná o volavky popelavé, které lze snadno s čápy zaměnit a jejich zimování je u nás běžné.
Posledních několik telefonátů a e-mailů o výskytu čápů černých však vypadá velmi hodnověrně, navíc pozorovatelé čápy znají i z hnízdního období. Shodou okolností pochází pět zpráv z Brd - pozorování tří čápů černých 21. října 1998 v blízkosti Padrťských rybníků je velmi pozdní, ale možná to byla ještě skupinka na průtahu. V blízkosti této lokality byl však jeden kroužící čáp pozorován 8. listopadu a kolem 30. prosince se jeden pták zdržoval u Kařezských rybníků na západním okraji brdských lesů. Opakovaně byl čáp černý zaznamenán také na východní straně Brd u Jinců na Příbramsku 14. a 16. prosince a potom znovu 31. prosince.
Zajímavá je také otázka, zda by některý z pozorovaných čápů nemohl být jedním z našich "nezvěstných" čápů. Je málo pravděpodobné, že by to byl Viktor, který zmizel v létě 1996 na Rakovnicku nebo Jakub, hnízdní partner Kristýny z roku 1997, jehož vysílání skončilo v Nigérii koncem téhož roku. Od loňského léta nevíme o dospělém samečkovi Martinovi, který neúspěšně hnízdil u Dobříše a v září selhal vysílač Ondřejovi, jednomu ze tří loňských mláďat Kristýny. Jejich zdržení až do zimy by tedy přicházelo v úvahu, ale žádný z pozorovatelů si nevšiml ani "batůžku" ani barevných kroužků. V každém případě uvítáme vaše další zprávy o čápech.
-fp-

Fotky Jonáše od Alejandra




http://www.transcad.cz/




STARŠÍ ZÁPISY, OBRÁZKY, VIDEA A ZVUKOVÉ ZÁZNAMY


Třídy lokací Argos
Protesty a petice

Hledáme meteorologa, který by s námi spolupracoval při mapování čapího tahu.

TOPlist CLICK HERE TO VISIT THE WORLD 1000! Rambler's Top100 Service


Africká odysea - projekt Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz
Klikněte pro větší obrázek. Klikněte pro větší obrázek.