Při
stavebních úpravách v domě čp. 145 p. Josefa Voksy
byla nalezena stará německá pamětní kniha obce
České Petrovice, psaná kronikářem Josefem Schubertem
z Českých Petrovic čp. 34. Kniha je psána německy,
proto byl pořízen překlad.
Překládali ji manželé Brejtrovi starší z
Klášterce nad Orlicí a český záznam pak upravili
manželé Brejtrovi mladší. Přepsání do nové
kroniky provedl v zimě v roce 1995 kronikář Karel
Pácha z Českých Petrovic čp. 3.
Původní pamětní kniha byla nalezena v roce 1986 a je
nyní uložena na obecním úřadě v Českých
Petrovicích.
Všechny údaje jsou čerpány z kroniky obce České
Petrovice a jsou zpracovány ve spolupráci s
kronikářem obce p. Karlem Páchou.
České Petrovice je horská obec ve spodní části
Orlických hor, která patřila panství Kyšperskému.
Část obce je po obou stranách potoka Orlička, který
se u Pastvin vlévá do Divoké Orlice. Nadmořská
výška je mezi 600 - 650 m. n. m., kostel je 632 m.n.m.,
nejníže položený dům 590 m.n.m.. Průměrná roční
teplota se pohybuje kolem 3,9oC.
Plošná výměra obce je 626 ha, z toho připadá do
vlastnictví obce 8 ha (z největší části louky).
Obec hraničí severovýchodně s panstvím Kladským,
východně s Německými Petrovicemi (nyní Petrovičky),
jihovýchodně s městysem Mladkov, jižně s
Vlčkovicemi, západně s obcí Klášterec a na severu s
přifařenou obcí Čihák, patřící k panství
Žamberk.
Vrchy v Českých Petrovicích mají tyto názvy: na
východ je Bernardův vrch, směrem na jih Adam
(762m), směrem na západ Jedlina (672 m), směrem
na sever Kirchburg neboli Čihácký vrch. Na
Adamu se nachází rula, od Jedliny směrem k
Vlčkovicím břidlice. Naproti Čiháku je ložisko
pískovce, dnes již méně významné. Složení vrchů
kolem Petrovic je stejné jako u většiny Orlických hor
- slída, rula.
Co se týče pěstebních podmínek jsou České
Petrovice vlivem drsnějšího podnebí bezvýznamné.
Ornice je mělká, převážně písčitá a pěstuje se
na ní ponejvíc žito a oves. V příznivých letech se
urodil dobře len. Jednu z hlavních plodin představují
také brambory, kvalitou srovnatelné s jinými oblastmi.
Bezvýznamné je i ovocnářství vlivem chladného
počasí. Pěstují se jabloně, třešně a hrušně.
VZNIK OBCE A JMÉNA, PRVNÍ OSÍDLENÍ
Tak jako není vše známo o vzniku mnoha měst a
vesnic v 16. století, tak neznáme ani přesný vznik
Českých Petrovic. Jsme odkázáni jen na ústní
podání a domněnky. Dle sdělení p. Skaly kupce a
kronikáře Kyšperka se objevuje v souvislosti s údaji
o hranicích panství Kyšperka z r. 1568 název obce České
Petrovice. Další zmínka o vesnici je z 19. 3.
1601, kdy Adam z Waldsteina prodal Kyšperské panství
Georgu Stutenbergovi.
O vzniku jména obce jsou známy dvě pověsti.
První uvádí, že mezi prvními osídlenci byl Čech
jménem Peter, podle něhož byla obec pojmenována.
Druhá pověst je podložena výpovědí p. Augusta
Schmocka 70 let starého z čp. 118, člena dějepisné
rady. Jmenovaný uvádí, podle vyprávění svého otce,
že Peter byl jediným člověkem, který jako jediný v
naší obci přežil nejmenovanou nakažlivou chorobu.
Tím vzniklo jméno obce České Petrovice.
Prvními usídlenci byli dřevaři, kteří si stavěli
chalupy v údolí hospodářství čp. 149. Pro
nedostatek pitné vody byly chalupy stavěny podél
potoka. Mezi první selské usedlosti patřilo čp. 33 - panský
hostinec. Ze starých náhodně nalezených kupních
smluv hospodářských usedlostí čp. 102 z r. 1660 a
usedlosti čp. 112 z r. 1668, kde majitelé jsou uvedeni
jako první, lze usuzovat, že osídlení horního konce
probíhalo později. Při polních pracích se ještě
nacházejí zbytky dřívějšího zalesnění, což
svědčí o tom, že tato část byla zúrodňována
později.
Z důvodu hledání svého štěstí opustili někteří
obyvatelé půdu a domov a odstěhovali se do Ameriky,
Německa a do oblasti zvané Banat (oblast na rozhraní
Maďarska, Rumunska a Jugoslávie). Před několika lety
se písemně ozval biskup z Temešváru, jehož
prarodiče se před mnoha lety do oblasti Banat
přistěhovali z Českých Petrovic.
Některé části vesnice měly jména, která jsou
známá dodnes. Kolem sochy sv. Marie u chalup čp. 43-47
se říkalo “Na obci”, nejnižší části vsi
se říkalo “Liščí doupě”, louce u
stavení čp. 119 se říkalo “Školní louka”, protože
ji používali učitelé. Své názvy měly i jiné
louky,
například u hospodářství čp. 33 “Hrozinkova
louka”, další louka “U pramene s bublavou vodou”.
Na rozhraní mezi panstvím Kyšperk a Žamberk stojí pamětní
kámen, kde přišel o život pádem pod kola
naloženého vozu předchůdce hospodáře Páchy z čp.
133. Pamětní kámen je ještě dnes z jedné strany
čitelný.
Na cestě ke kapličce na Adamu stojí křížek
na místě, kde přišel o život kočí, kterého jeho
kůň za sebou uvláčel. Na polní cestě
hospodářství čp. 102 je křížek, kde byl
usmrcen člověk bleskem.
KOSTEL V ČESKÝCH PETROVICÍCH
I když se kostel nemůže srovnávat se sousedními
kostely, a to nejstarším kostelem v Klášterci,
prostorným kostelem v Mladkově, hezkým kostelem v
Bartošovicích, přesto stojí skromně jednoduchý jako
vesnický kostel skoro 200 let a zve mírumilovného
pocestného k modlitbě.
KAPLE NA ADAMU
O úmyslu a založení této kaple vypovídá
pamětní destička v kapli, nápis na obrazovém sloupku
i na samotném obrazu a obecní a farská kronika. Údaje
jsou následující:
Anton Bayer, místní obchodník z čp. 23 a člen
hudební kapely onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí
nosu. V době nemoci viděl ve snu výjev slavného
Zmrtvýchvstání. Po tomto snu si předsevzal postavit
na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem. Své
předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce
stojí slova: “Jeho víra se naplnila a on se
uzdravil!” Zpočátku stál obraz volně na sloupku.
Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce.
Proto toto místo obestavěl v r. 1821 se svolením
majitele pozemku Josefa Schrollera dřevěnou kaplí.
Tím byl obraz také chráněn před nepřízní
počasí.
Na obraze je napsáno: Věnováno v r. 1821 Antonem
Baierem z Českých Petrovic. V roce 1847 byla Antonem
Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v
r. 1856 ve věku 76 let. V roce 1860 nechali obnovit
oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier - děti
zakladatele a vnučka Anna Baier.
Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěná
3. července 1860: “Můj Bože buď k nám stále
milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň,
Ámen”.
Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa
Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltář a
křížová cesta (Johann Hermann). Další oprava byla
provedena v r. 1912. Náklady byly hrazeny z obecního
fondu a z darů šlechetných dobrodinců.
Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit
v r. 1927 Anna Lux a nechala původní obraz
Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem
je k přečtení: “Původní obrazový sloupek ke
slávě Zmrtvýchvstání postaven v roce 1821 Antonem
Baierem České Petrovice.”
Kapli se také říkalo “Nosní kaple” podle
zakladatele, který trpěl nepříjemnou nemocí nosu. Ke
kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý
rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí
Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala
z hůry od kaple přicházející procesí veselá hudba.
JINÁ ARCHITEKTONICKÁ PAMÁTKA
Zvláštností jsou v tomto pohraničním pásu
jednotlivá vojenská opevnění, která dodnes vzbuzují
údiv připravenosti naší armády chránit samostatnost
našeho národa a naše státní hranice. Sledovat je
můžeme od Králík až po Rokytnici v Orlických
horách. V katastru obce máme asi 13 těžkých
pěchotních betonových srubů a mnoho objektů lehkého
pevnění a pevnůstek.
Velká vojenská tvrz (seskupení několika těžkých
objektů) je na kopci Adamu nad vesnicí, dosud
nepřístupná ve vojenské správě. Nejbližší
přístupná tvrz je pak Bouda u Těchonína a Hanička u
Rokytnice. V oblasti Orlických hor a prostoru u Králík
je na 60 km obranné linie celkem 96 těžkých
betonových objektů a 525 objektů lehkého opevnění,
což představuje průměrně 10 pevnostních objektů na
1 km linie.
Nově otevřený turistický přechod je na Adamu do
sousedního Polska
ROZHLED
Doporučit můžeme pěknou vyhlídku od turistické
chaty na Adamu s výhledem do Kladské (polské)
nížiny, na okolní hory Kralického Sněžníku,
pěkný je pohled na Kralický klášter, rozhlednu na
Suchém vrchu a při dobré viditelnosti je vidět
televizní věž na Pradědu.
OBECNÍ ÚŘAD |
|
České Petrovice |
0446/95266 |
|
OBECNÍ KNIHOVNA - na Obecním
úřadě |
|
České Petrovice |
0446/95266 |
|
UBYTOVÁNÍ |
|
|
|
|
|
|
|
UBYTOVNA HASIČÁRNA |
|
|
|
majitel: Obecní úřad |
|
|
|
provozovatel p. Fišer Jaroslav |
|
České Petrovice 36 |
0446/95289 |
- celoroční ubytování,
ubytovací kapacita 7 lůžek
- ústřední topení,
rádio v pokojích, psům vstup
povolen
- zastávka veřejné
dopravy
- krásná krajina,
turistika - naučná stezka, koupání,
hraniční přechod do Polska 10 km,
možnost stravování v hostinci
|
|
Chata BABETA |
|
majitel: Obecní úřad |
|
provozovatel p. Fišer Jaroslav |
|
České Petrovice 36 |
0446/95289 |
- specifická provozní doba
- letní sezóna
- ubytovací kapacita 5
lůžek
- ústřední topení,
rádio v pokojích, psům vstup
povolen
- zastávka veřejné
dopravy
- krásná krajina,
turistika - naučná stezka, koupání,
hraniční přechod do Polska 10 km,
možnost stravování v hostinci
|
|
OBČERSTVENÍ - LAHŮDKY - BUFETY |
Prodejna smíšeného zboží ŽIVA a.s. |
|
České Petrovice |
0446/95291 |
|
AUTOOPRAVNA |
|
|
|
Opravna zemědělských strojů |
|
České Petrovice |
0446/95261 |
|