Článek předsedy vlády Miloše Zemana otištěný dne 16. listopadu 1998 v Plzeňském deníku na straně 7 pod názvem ZPRÁVA EU JE VŮČI ČR KRITICKÁ A PRAKTICKY NÁS ZAŘAZUJE NA JEDNO Z POSLEDNÍCH MÍST Z KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ a v Hradeckých novinách na straně 4 pod názvem DVA RŮZNORODÉ TYPY POHLEDŮ NA TÉMA EVROPA A MY

16.11.1998 Zpráva EU je vůči ČR kritická a prakticky nás zařazuje na jedno z posledních míst z kandidátských zemí
str. 7 MILOŠ ZEMAN
Plzeňský deník

     Nedávno byla zveřejněna zpráva Evropské komise, která hodnotí postup České republiky na její integrační cestě do celoevropských struktur. Zpráva je vůči České republice velice kritická a prakticky nás zařazuje na jedno z posledních míst z kandidátských zemí. Na tuto zprávu se ozvaly dva různorodé typy reakcí. Prvním typem byly ohlasy představitelů těch stran, které zasedaly v minulých vládách, především Občanské demokratické strany. Zprávu Evropské komise bagatelizují, podceňují, tvrdí, že jde o dílo bruselských úředníků, kteří nemají co mluvit do našich záležitostí a na jejichž zprávu bychom v podstatě ani neměli reagovat. Říká se, že potrefená husa se ozve. V tomto případě se však spíš než o husu jedná o jiného ptáka. Jmenuje se pštros a tvrdí se o něm, že strká hlavu do písku, aby unikl nepříjemnostem. Před nepříjemnostmi nás však strkání hlavy do písku nikdy nezachránilo. Druhý typ reakcí by neměl být založen jenom na konstatování, že se minulé vlády zpožďovaly v přípravě našeho vstupu do Evropské unie, ale měl by především hledat reálná řešení, jak dalšímu zpožďování zabránit. Protože jinak by se nám mohlo klidně stát, že bychom byli převedeni z první do druhé vlny uchazečů. Jaké jsou tedy základní problémy, na něž Evropská unie poukazuje? Především je to všudypřítomná korupce. Zasahuje naši státní správu, zasahuje naši policii a bohužel i naše novináře. Nedávno mě navštívili britští a němečtí experti a uváděli některé příklady týkající se mimo jiné i korupce novinářů v záležitosti obchodního domu Kotva, úzce související s vytunelovaným fondem Trend. Pokud nebudeme ochotni podívat se do zrcadla, pokud nedokážeme akceptovat i trpkou pravdu, pokud si nedokážeme říci, že u nás je ekonomická kriminalita mimořádně závažným problémem a budeme naopak problém zlehčovat, potom ti lidé, kteří z korupce až do této chvíle žili, budou mít volné pole, aby zabránili jakékoli protikorupční kampani včetně akce Čisté ruce. Nová vláda si tedy nemůže stěžovat jenom na nečinnost svých předchůdců, kteří nám občas říkali, že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi. Musí usilovat především o to, aby se tuneláři dostali do vězení a aby jim byl zkonfiskován majetek. Nemůže přitom očekávat, že tuneláři a ti, kdo je přímo nebo nepřímo podporují, budou nad takovou snahou vlády a jejími opatřeními jásat. Musí naopak očekávat velmi tvrdý odpor. Další problém, na který jsme Evropskou komisí neustále upozorňováni, je zpožděná restrukturalizace průmyslu a zpožděná privatizace bank. Oba problémy spolu úzce souvisejí. Předchozí vlády, které zde řídily zemi v uplynulých šesti letech, měly víc než dost času, aby české banky privatizovaly. Výnosy z privatizace pak mohly užitečně použít, například k podpoře bytové výstavby, školství, zdravotnictví, veřejné dopravy a řady dalších oblastí. Místo toho se v uplynulých šesti letech nalilo do krachujících bank zhruba 160 miliard korun, aniž by to přineslo jakýkoliv viditelný efekt. Naše banky, často vedené velmi neschopným managementem, mají zhruba 30 procent ztrátových, tedy nesplatitelných úvěrů, v celkové skladbě těch, které poskytly. Kdyby si takto počínal bankéř na Západě, asi přestane být bankéřem, u nás jsou však tito neúspěšní manažeři vydáváni někdy téměř za finanční génie. Proto musí vláda urychleně privatizovat banky do rukou solidních zahraničních investorů, proto musí oživit náš průmysl s pomocí dlouhodobých rozvojových úvěrů, které budou mít vládní respektive státní garance. Přihlížet dalšímu krachu našich průmyslových a jiných podniků, jak se to dělo například v případě Poldi Kladno, je cesta do pekel. Nad zprávou Evropské komise tedy můžeme buď mávnout rukou a říci, že se nic neděje, nebo se trpělivě zamyslet nad našimi vlastními chybami a uvědomit si, že jejich náprava je nikoli v zájmu Evropské unie, ale v zájmu České republiky. Není dobré, aby k nám cizinci přestávali jezdit proto, že je okrádají pražští taxikáři. Není dobré, aby od nás odcházeli zahraniční investoři kvůli neprůhlednosti našeho kapitálového trhu nebo kvůli korupci. Není dobré, aby se miliardy vyvážely od nás do zahraničí včetně různých exotických ostrovů jen proto, že zde povolujeme tunelování. Ano, mnozí lidé na nápravné operace doplatí, ale pokud přestanou být na svobodě a pokud se ocitnou ve státních ubytovacích zařízeních, kde budou mít dokonce i zdarma stravu, pak si tento národ ve své drtivé většině oddychne.