Koncepce a program protidrogové politiky
na období 1998-2000


OBSAH

  1. ÚVOD
  2. CHARAKTERISTIKA DROGOVÉ SCÉNY V ZAHRANIČÍ A V ČR
  3. OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ DROG V ČR
  4. CÍLE A ZÁSADY PROTIDROGOVÉ POLITIKY
  5. PROGRAM PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 1998 - 2000
  6. STRUKTURÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ PRVKY SYSTÉMU ŘÍZENÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY
  7. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU

PŘÍLOHA 1: Charakteristika drogové scény v ČR


1. ÚVOD

     Drogy představují pro Českou republiku závažné společenské riziko, které negativně ovlivňuje základní hodnoty jednotlivce, rodiny i celé společnosti.

     Jedná se o obtížně vymezitelnou skupinu látek, z nichž některé jsou legální (alkohol, tabák, organická rozpouštědla), jiné jsou využívány pouze k lékařským účelům (analgetika, hypnotika, barbituráty, některé opiáty) a další spadají do kategorie tzv. "zakázaných drog" definovaných mezinárodními úmluvami OSN a nařízením vlády. Společnost k těmto látkám zaujímá velmi rozdílné postoje, od výrazné tolerance v případě alkoholu a tabáku až po úplnou netoleranci v případě nezákonných drog. Zacházení s těmito látkami ve smyslu výroby, distribuce, případně užívání stát kontroluje řadou zákonných a regulačních opatření, která se výrazně liší v závislosti na typu látky. Zdravotní a sociální rizika výše uvedených drog se také výrazně liší, ne vždy jsou však zohledněna mírou restriktivních a regulačních opatření.

     Drogy, jimiž se zabývá tento materiál, vymezujeme jako "drogy nealkoholové a netabákové", resp. jako "omamné a psychotropní látky" ve smyslu mezinárodních úmluv OSN. I v tomto vymezení je tzv. "problém drog" neobyčejně komplexním fenoménem, který je třeba řešit v kontextu systémových opatření týkajících se vnitřního pořádku a bezpečnosti státu, ochrany veřejného zdraví, zdravotní a sociální péče, sociální prevence a prevence kriminality, výchovy a vzdělávání, podpory rodiny a řady dalších oblastí. Izolované strategie, ať již na straně preventivní či represívní, se ukazují z hlediska výsledné efektivity protidrogové politiky jako neúčinné. Nezbytná je provázanost dílčích intervencí, ale také součinnost příslušných institucí při řešení dalších závažných problémů, zejména organizovaného zločinu a terorismu.

     Zásadní odlišnosti ve zdravotních a sociálních rizikách jednotlivých drog, sociálním kontextu jejich užívání, společenské závažnosti takového chování, či trestné činnosti spojené s jejich výrobou, distribucí či zneužíváním vedou k nutnosti vytvářet specifické, cílené strategie a intervence, a to jak v oblasti prevence a léčby, tak v oblasti zákonné represe. Vzájemná rovnováha opatření na straně snižování nabídky drog a poptávky po nich i jejich koordinovanost je základním východiskem efektivního protidrogového působení.

     ČR zvolila usnesením vlády ze dne 18. srpna 1993 č. 446 systémový přístup k řešení problematiky drog, vycházející z Akčního programu OSN schváleného Valným shromážděním na mimořádném zasedání v roce 1991. Vláda schválila "Koncepci a program protidrogové politiky" jako základní dokument určující rámec protidrogového působení v letech 1993 - 1996 vymezující kompetence a odpovědnosti věcně příslušných ministrů. Pro zabezpečení koordinace protidrogové politiky vytvořila Mezirezortní protidrogovou komisi (MPK). Vytvořila dále mechanismy pro praktickou realizaci protidrogové politiky na dvou vzájemně nezastupitelných úrovních: centrální a místní (okresní/městské).

     9. dubna 1997 byla vládou projednána "Zpráva o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice" obsahující vyhodnocení efektivity protidrogových opatření v roce 1996, včetně předcházejícího období platnosti Koncepce a programu protidrogové politiky. Svým usnesením č. 208 vláda přijala seznam úkolů k plnění protidrogové politiky v roce 1997. Uložila zároveň MPK vypracovat dlouhodobou koncepci protidrogové politiky na období od roku 1998. Tato koncepce byla projednána a schválena na řádném zasedání MPK dne 20. 11.1997.

     Koncepce a program protidrogové politiky na období 1998 - 2000 je novou strategií vlády pro řešení problémů spojených s nezákonnou výrobou, obchodem, distribucí i užíváním drog. Vychází z obecných zásad Koncepce platné od roku 1993, zohledňuje však specifičnost vývoje drogové scény v ČR v posledních 3 letech a zaměřuje se na nová témata, která se ukazují pro další protidrogové působení na národní úrovni jako klíčová.

 

2. CHARAKTERISTIKA DROGOVÉ SCÉNY V ZAHRANIČÍ A V ČESKÉ REPUBLICE

2.1 DROGY JAKO CELOSVĚTOVÝ PROBLÉM

     Problémy spojené s užíváním omamných a psychotropních látek (dále pro zjednodušení - drog) představují v druhé polovině dvacátého století závažné mezinárodní riziko zasahující do oblasti sociální, zdravotní, bezpečnostní, ekonomické i politické téměř všech zemí světa, od rozvojových po rozvinuté. Svým nadnárodním rozměrem přesahujícím hranice jednotlivých států, regionů i geopolitických uskupení pak drogy představují typický příklad problematiky, kterou je možné efektivně řešit pouze na základě intenzívní mezinárodní spolupráce, opírající se o mezinárodní úmluvy a konvence, regionální programy spolupráce i bilaterální dohody mezi jednotlivými státy.

     Světový trh s nezákonnými drogami zásobuje podle odhadů přibližně 100 milionů osob a jeho zisky se odhadují na více jak 500 miliard US dolarů ročně. Světové společenství vydává každoročně na řešení drogových problémů řádově stovky miliard US dolarů, navzdory tomu nedochází k zásadním změnám při snahách o omezení nabídky nezákonných drog na světových trzích.

     V oblasti snižování poptávky po drogách přinesla v první polovině devadesátých let řada výzkumů určitý optimismus, naznačující v některých zemích trendy snižování počtu experimentátorů i pravidelných uživatelů drog. Tyto úspěchy byly přičítány efektu dlouhodobého preventivního působení i účinnosti komplexních léčebně-resocializačních programů. Navzdory těmto příslibům druhá polovina devadesátých let přinesla opětovný nárůst počtu prvokonzumentů, a to ve většině vyspělých zemích.

     Je tedy nepochybné, že drogový fenomén se stal chronickým problémem (post)moderního světa, jehož příčiny lze spatřovat jak ve vlivech prostředí, tak v oblasti biologických či psychických dispozic jedince. Obecně je sdílen konsensus, že navzdory nepříliš optimistickým výsledkům protidrogových strategií je nutné problému čelit, a to vyváženými přístupy kombinujícími preventivní, léčebná a represívní opatření, a to především taková, u kterých se v praxi ověřilo, že fungují.

2.2 HLAVNÍ EVROPSKÉ TRENDY

     Evropské monitorovací centrum pro drogovou problematiku hodnotí hlavní evropské trendy druhé poloviny devadesátých let takto:

2.3 HLAVNÍ TRENDY V ČR (podrobněji uvedeno v příloze 1)

     V České republice byl zaznamenán od roku 1989 plynulý nárůst problémů spojených s nezákonnou výrobou, pašováním i užíváním ilegálních drog a obchodem s nimi. Příčin tohoto jevu je celá řada, mezi nejdůležitější je třeba počítat otevření hranic, nárůst počtu přepravovaných osob a zboží přes hranice ČR a celkovou liberalizaci společnosti, oslabení vnější i vnitřní sociální kontroly, změnu hodnotového systému i transformaci ekonomiky. Tyto faktory ovlivnily jak narůstající nabídku a dostupnost drog podmíněnou zvyšující se atraktivitou ČR pro organizovaný obchod s drogami, tak zvyšující se poptávku po drogách především mezi dospívající mládeží a mladými lidmi.

     Nejčastěji užívanou ilegální drogou tak jako v dalších evropských zemích jsou produkty konopí (především marihuana). Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi se ČR řadí na přední místo v rozsahu užívání kouření marihuany mezi mládeží. Kvalitativní studie naznačují, že také užívání halucinogenních, tzv. tanečních drog (např. extasy) drog se stává u dospívajících a mladých lidí "módním" jevem v rámci nově se formující tzv. techno scény, rozsah možných důsledků však zůstává skryt oficiálním statistikám.

     Nejčastěji užívanou základní drogou mezi již problémovými uživateli drog je pervitin, výrazně však narůstá od roku 1994 počet uživatelů vysoce návykového heroinu. Věkový průměr uživatelů je méně než 22 let. Frekvence a rozsah užívání je nejvyšší ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem). Muži užívají drogy dvakrát častěji než ženy. Při srovnání ČR s evropskými zeměmi je zřejmé, že celkový počet chronických problémových uživatelů a závislých osob ještě nedosáhl evropského průměru, i když trendy naznačují.

     Závažným zjištěním je nejčastější způsob aplikace drog u problémových uživatelů. Nadpoloviční většina z nich užívá drogy nitrožilně s vysokou mírou rizikového chování ve vztahu k šíření infekce HIV či hepatitidy. výrazný podíl problémových uživatelů (kvalitativní studie naznačují až 80%) není navíc v kontaktu s léčebnými institucemi, což vytváří významné veřejné zdravotní riziko. Vysoké procento nitrožilních uživatelů drog, míra rizikového chování ve vztahu k šíření infekce HIV a skutečnost, že výrazný podíl problémových uživatelů drog není v kontaktu s léčebnými institucemi.

     V ČR výrazně narůstá nabídka drog a jejich pouliční dostupnost. V oblasti ilegálního obchodu s drogami se stále zřetelněji projevuje mezinárodní a organizovaný prvek. Lze pozorovat trend nárůstu trestné činnosti v souvislosti s drogami a snížení věkové hranice pachatelů této trestné činnosti. Jedná se především o výrobu a šíření drog a majetkovou trestnou činnost.

 

3. OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ DROG V ČR

     Za realizaci opatření vyplývajících z platné protidrogové koncepce vlády nesou na centrální úrovni odpovědnost věcně příslušní ministři a na místní úrovni přednostové a primátoři okresních a magistrátních úřadů.

     Koordinací činností jednotlivých subjektů na obou úrovních je pověřena Mezirezortní protidrogová komise (dále jen MPK). Předsedou MPK je premiér vlády a členy jsou ministři vnitra, spravedlnosti, obrany, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy a práce a sociálních věcí. Jednání MPK se mohou v případě potřeby zúčastnit i další ministři vlády do jejichž působnosti spadají dílčí aspekty protidrogové politiky. Faktická koordinační činnost MPK je zabezpečena prostřednictvím sekretariátu, který spadá do působnosti Úřadu vlády ČR a do jehož čela je jmenován na návrh předsedy MPK jeho ředitel.

     Opatření proti šíření a zneužívání drog jsou v ČR systematicky plánována od roku 1993, kdy byl vládou přijat klíčový dokument "koncepce a program protidrogové politiky" na období 1993 - 1996. Řada přijatých opatření významně ovlivnila efektivitu při naplňování cílů protidrogové strategie, nicméně některá opatření nesplnila očekávání a řada nových problémů vyvstala v důsledku vývoje na drogové scéně v ČR. Klíčová opatření jsou dále popsána, počínaje legislativními změnami, opatřeními na straně snižování nabídky i poptávky , ale také opatřeními v oblasti koordinace protidrogové politiky, mezinárodní spolupráce a financování programu.

3.1 LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ

3.1.1 Oblast boje proti organizovanému zločinu

     Novelou trestního zákona, trestního řádu, zákona o Policii ČR, zákona o vyšších soudních úřednících a zákona o výkonu trestu odnětí svobody (č.152/1995 Sb.) byly vytvořeny nástroje, které zvýšily efektivitu boje proti organizované drogové kriminalitě.

     Nejvýznamnější změnou se stalo zavedení institutu záměny zásilky, zajištění peněžních prostředků na účtu v bance, dočasného odložení trestního stíhání, vymezení institutu zločinného spolčení a rozšíření okruhu operativně pátracích prostředků některých služeb policie o použití agenta a předstíraný převod věci. Navzdory zavedení výše uvedených instrumentů se ukázala jejich omezená využitelnost v operativní praxi a potřeba dalších úprav. Vláda uložila svým usnesením č. 673/97 danou oblast řešit.

     Novela zákona č.113/1997 Sb. (tzv. "celního zákona") posílila kompetence celních orgánů a umožnila jim využívat operativně pátrací prostředky a institut sledované zásilky, nezbytné nástroje pro potlačování především vyšších forem organizované drogové kriminality.

3.1.2 Oblast praní špinavých peněz

     Zásadní význam mělo schválení vládního návrhu zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (č.61/1996 Sb.), který vytvořil mechanismy výrazně ztěžující "praní špinavých peněz" pocházejících také z obchodu s drogami. Zákon plně odpovídá požadavkům ES.

3.1.3 Oblast zákonného zacházení s OPL a prekursory

     Vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh zákona o návykových látkách, který upravuje oblast kontroly zákonného zacházení s omamnými a psychotropními látkami, včetně prekursorů. Návrh zákona plně odpovídá podmínkám mezinárodních úmluv OSN i ES.

3.1.4 Právní úprava držení drogy pro vlastní potřebu

     V průběhu roku 1997 vyvrcholila několikaletá odborná a veřejná diskuse, která vyústila v předložení vládních návrhů na uzákonění obecné trestnosti držení drogy pro vlastní potřebu. Jedná se o dva návrhy: novelu přestupkového zákona a novelu trestního zákona.

     Přestupkový zákon je v návrhu doplněn o novou skutkovou podstatu držení omamné nebo psychotropní látky pro vlastní potřebu v "malém množství". Co je "malé množství", není návrhem zákona stanoveno. Návrh je vnímán jako pojistka proti zbytečné kriminalizaci těchto deliktů jejich zařazením do trestního zákona. Navrhuje se, aby tento přestupek byl projednáván orgány Policie ČR, u kterých se předpokládá, že mohou nejlépe posoudit, zda se jedná o přestupek (v případě "malého množství" drogy), nebo trestný čin (v případě množství "většího než malého"). Očekává se, že evidence těchto přestupků Policií ČR umožní zároveň použití preventivních sankcí, např. při posuzování spolehlivosti u osob, pachatelů přestupku, v případě žádosti o řidičský průkaz, zbrojní průkaz či o povolení k pobytu na území ČR.

     Trestní zákon je doplněn v návrhu o novou skutkovou podstatu držení drogy pro vlastní potřebu v množství "větším než malém". Návrh zároveň připouští možnost podmíněného upuštění od potrestání za současné aplikace probačních opatření (tzv. dohledu) v případě osob, které jsou na drogách závislé. Návrh dále předpokládá, že v případě takto postižených osob budou přednostně uplatňována léčebně resocializační opatření.

     Oba návrhy představují významnou změnu zákonného rámce, ve kterém je uplatňována protidrogová politika, a musí být doplněny příslušnými opatřeními na straně preventivního a léčebného působení.

3.2 OBLAST SNIŽOVÁNÍ NABÍDKY DROG

     Do oblasti snižování nabídky drog je zapojeno Ministerstvo vnitra činností Policie ČR a dalších specializovaných útvarů, Ministerstvo financí činností celních orgánů a dále Ministerstvo spravedlnosti oblastí vězeňství, legislativní činností a působností státních zastupitelství a částečně i soudů. Zvláštní oblast zaujímá problematika kontroly zákonného zacházení s omamnými a psychotropními látkami, včetně prekursorů, která patří do gesce Ministerstva zdravotnictví.

     Činnost jednotlivých rezortů při potlačování nezákonné výroby, šíření drog a obchodu s nimi se v posledních letech významně zintenzivnila v reakci na nárůst dostupnosti drog v ČR. Byla přijata řada legislativních opatření, která zvýšila efektivitu činnosti policie a dalších orgánů činných v trestním řízení. Tato opatření měla za následek narůstající počet odhalených zásilek pašovaných drog přes území ČR, stoupající množství zadržených drog, rostoucí počet zadržených a odsouzených pachatelů drogové kriminality, narůstající počet odhalených laboratoří na výrobu nelegálních drog, z nichž některé případy svojí závažností a rozsahem nezákonné výroby přesahují hranice ČR.

3.2.1. Ministerstvo vnitra

     Zásadní význam mělo v uplynulém období dokončení celorepublikové struktury policie zaměřené na potírání nedovolené výroby, obchodu a šíření drog, a dále profilace specializovaného útvaru služby kriminální policie pro boj především s vyššími etážemi organizované drogové kriminality.

     Celorepublikovou strukturu Policie ČR v této oblasti tvoří odborná a specializovaná pracoviště Služby kriminální policie (SKP). Odborná pracoviště SKP jsou zřízena na okresní, krajské a centrální úrovni Ředitelství SKP, specializovanými pracovišti jsou Národní protidrogová centrála (NPDC) Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a dále krajské expozitury ÚOOZ. NPDC byla reorganizována jako vrcholové výkonné, operativní, analytické, koordinační a metodické pracoviště Policie ČR, které plní klíčovou úlohu především v oblasti boje proti vyšším etážím organizované drogové kriminality a v oblasti zahraniční spolupráce, včetně mezinárodních operací.

     Postup jednotlivých složek policie v oblasti trestné činnosti související s drogami je upraven závazným pokynem policejního prezidenta. V rámci potlačování organizovaných forem drogové kriminality byl zprovozněn celoplošný informační systém. Zvyšující se kvalita spolupráce s celními orgány umožnila řadu úspěšných zásahů proti středním a vyšším etážím organizovaných zločineckých skupin.

     Objevila se také řada problémů: přetíženost odborných útvarů v souvislosti s nárůstem drogové trestné činnosti, pomalé prosazování závazného pokynu na okresní úrovni (řada okresů nedisponuje příslušnými specialisty), nedostatečné technické vybavení řady okresních útvarů, vysoké zatížení úřadů vyšetřování komplikující proces realizace drogových deliktů či praktické obtíže s využitím institutu záměny zásilky. Funkčnost celorepublikového systému je nutné nadále precizovat vzhledem k rychle se měnící drogové scéně, a to především ve smyslu provázanosti, rychlosti a kvality spolupráce mezi jednotlivými prvky systému.

     Ministerstvo vnitra dále vypracovalo a vláda ČR schválila Strategii prevence kriminality do roku 2000 zahrnující částečně i oblast nespecifické protidrogové prevence. Na místní úrovni ve městech s vysokým indexem trestné činnosti byly zavedeny komplexní součinnostní programy prevence kriminality.

3.2.2 Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel

     V návaznosti na novelu tzv. celního zákona došlo v rámci celní správy k podstatným kompetenčním a organizačním změnám, které se významně promítly také do boje proti podloudnictví v oblasti drog.

     Pro efektivní potírání pašování drog na hraničních přechodech byli na všech oblastních celních úřadech vyčleněni pracovníci, kteří se zabývají problematikou boje proti drogám, a bylo zároveň dokončeno budování mobilních operativních skupin, včetně jejich technického vybavení. Pro tyto pracovníky byla zajištěna řada odborných školení a kursů.

     V roce 1996 se dokončený systém významně odrazil v množství zadržených omamných a psychotropních látek na státních hranicích ČR. Zadrženo bylo např. 11 866,1 kg marihuany, 15,7 kg heroinu či 20,7 kg amfetaminu. Bylo zabráněno vývozu více než 1,6 t efedrinu, který měl být podle získaných informací zneužit pro výrobu drog.

3.2.3. Působnost Ministerstva spravedlnosti

     V oblasti vězeňství byla od roku 1994 realizována systémová opatření, jejichž cílem je zabránit průniku drog do vězeňských objektů. Pro orientační zjišťování drog mají všechny věznice k dispozici indikační testy umožňující monitorování situace. Odsouzení jsou při nástupu výkonu trestu vyšetřováni s cílem identifikovat uživatele drog a závislé.

     V rámci diferencovaného výkonu trestu pro osoby závislé na drogách bylo vytvořeno specializované oddělení ve věznici Plzeň - Bory s celkovou kapacitou 25 lůžek. Tato kapacita je nicméně v rámci celorepublikové potřeby pro diferencovaný výkon trestu nedostačující.

     V souvislosti s dohledem nad výkonem alternativních trestů (také u pachatelů drogové trestné činnosti) byl nově zaveden institut probace jako nástroj trestní justice u trestů nespojených s odnětím svobody. Probační služba bude mít klíčový význam pro využívání jiných než trestněprávních nástrojů v případě osob závislých na drogách (především za podmínek připravované novely trestního zákona).

     Drogová problematika se stala součástí dalšího vzdělávání soudců, státních zástupců a probačních úředníků.

3.2.4. Ministerstvo zdravotnictví - Inspektorát omamných a psychotropních látek

     V působnosti MZ došlo v roce 1994 k vytvoření Inspektorátu omamných a psychotropních látek, který je pověřen výkonem kontroly zákonného zacházení s OPL a prekursory, povolováním zacházení s OPL, spoluprací s orgány OSN a kompetentními orgány partnerských zemí. Důsledná kontrola dovozu a vývozu prekursorů spolu s kvalitní spoluprací s orgány OSN vedla v několika případech k odhalení pokusů o nezákonný vývoz těchto látek.

3.2.5. Koordinace činností v oblasti zákonné represe

     Zásadní roli při potírání nezákonného obchodu s drogami i jejich výroby a šíření má úroveň a kvalita koordinace mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení. Pro zabezpečení maximální koordinace dvou klíčových represívních složek byla uzavřena v roce 1994 Dohoda mezi MV a MF o vzájemné pomoci a součinnosti orgánů celní správy ČR a Policie ČR a v návaznosti na ní byla vytvořena společná pracovní skupina složená z NPDC a protinarkotického oddělení odboru boje proti podloudnictví Generálního ředitelství cel. Činnost pracovní skupiny je zaměřena především na operativní praxi při rozkrývání drogové kriminality.

     V roce 1995 byla vytvořena druhá společná pracovní skupina "Prekursory", jejímž členem se navíc stal Inspektorát pro omamné a psychotropní látky Ministerstva zdravotnictví. V roce 1996 bylo vytvořeno administrativní zázemí pro dislokované pracoviště společných pracovních skupin.

3.3 OBLAST SNIŽOVÁNÍ POPTÁVKY PO DROGÁCH

     Snižování poptávky po drogách patří do věcné příslušnosti rezortu školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Preventivní opatření proti užívání drog jsou dále přijímána v rezortu obrany, vnitra a rezortu zemědělství (odborné školy). Do této oblasti spadají činnosti preventivní, léčebné a resocializační.

3.3.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

     V rezortu školství jsou uplatňovány preventivní aktivity v rámci standardu vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu, standardu středoškolského odborného vzdělávání a standardu základního vzdělávání s navazujícími programy pro základní, národní a obecnou školu, které zahrnují novou vzdělávací oblast "zdravý životní styl" (včetně prevence zneužívání návykových látek). Tímto systémovým opatřením je vytvořen rámec pro zajištění komplexního preventivně-výchovného působení na žáky přímo v rámci školní výuky.

     Pro zabezpečení protidrogové prevence ve školách a školských zařízeních uložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy všem ředitelům škol a ostatních školských zařízení přijmout účinná opatření ke snižování poptávky po drogách. Školským úřadům bylo uloženo koordinovat preventivní aktivity a sledovat výskyt jevů souvisejících s drogami. Školní řády byly doplněny o paragrafy týkající se výskytu a zneužívání drog ve školním prostředí s cílem ochránit žáky a studenty před nelegálními drogami. Prioritou se stala oblast včasné identifikace problémů zneužívání drog u dětí a školní mládeže. Byly zpracovány metodické návody na řešení vznikajících problémů spojených s užíváním drog za spolupráce pedagogicko - psychologických poraden a dalších školských zařízení. Pro efektivní realizaci primární prevence v působnosti školských zařízení byl vytvořen soubor metodických materiálů, včetně učebnicových textů, u kterých je v současné době ověřována jejich účinnost.

     Průběžně jsou proškolováni pedagogičtí pracovníci tak, aby byli schopni účinně preventivně působit na žáky. K zabezpečení kvality takového působení přispívají i dvě metodická pracoviště pro pregraduální výchovu pedagogů a dále 7 pedagogických center a síť pedagogicko-psychologických poraden a středisek výchovné péče.

     V rezortu školství byla dále zpracována metodika pro zavádění peer programů do škol a po jejím experimentálním ověření byla tato forma primární prevence doporučena jak pro základní, tak i pro střední školy. Specifická preventivní opatření jsou dále doplněna o podporu mimoškolních aktivit zaměřených na volný čas dětí a mládeže.

     Oblast včasné intervence je zabezpečována sítí 104 pedagogicko-psychologických poraden. Narůstající počet nezletilých a mladistvých problémových uživatelů drog vyžaduje vytvoření specializovaných zařízení, kterých je v současné době nedostatek. Rezort školství sice disponuje 25 středisky výchovné péče a 61 speciálním výchovným zařízením, nicméně specializovaná léčebně výchovná péče pro mladistvé uživatele drog je prováděna pouze ve dvou zařízeních Střediska mládeže v Praze s kapacitou 30 lůžek, dále ve výchovném ústavu ve Dvoře Králové s kapacitou 24 lůžek (s možností navýšení na 36) a v diagnostickém ústavu v Ostravě se 16 lůžky. Pražský magistrát se rozhodl v roce 1997 podpořit vznik prvního výchovně léčebného zařízení pro uživatele drog ve věku do 15 let, obdobné zařízení se připravuje v Brně.

     Při vyhodnocení efektivity preventivních aktivit v různých školských zařízeních se projevily velmi významné rozdíly v kvantitě i kvalitě prováděných činností. Pro zabezpečení alespoň minimálního preventivního působení uložila vláda ministru školství zpracovat a zabezpečit realizaci tzv. "Minimálního preventivního programu" obligatorního pro všechny školy a školská zařízení.

     Jedním z aktuálních problémů je skutečnost, že v rámci řady škol a školských zařízení nejsou vytvořeny dostatečné personální a organizační podmínky pro dlouhodobé a systémové uplatňování preventivních aktivit. Problémem je také oblast preventivního působení na středních školách a středních odborných učilištích, kde je protidrogová prevence zpravidla realizována nahodile a nesystémově. V mnoha případech (a to platí i o základních školách) je prevence založena pouze na informačně orientovaných přístupech či emočních apelech, jejichž účinnost ve vztahu k naplňování cíle prevence je omezená.

3.3.2 Ministerstvo zdravotnictví

Systém léčebné péče:

     Hlavní prioritou Ministerstva zdravotnictví bylo vytvoření komplexního a kontinuálního systému péče o drogově závislé (ve spolupráci s MŠMT a MPSV). V ČR je v současné době v databázi léčebných center registrováno 266 zařízení, z nichž přibližně polovina je státních, druhá polovina pak nestátních či privátních.

     Do sortimentu služeb komplexního systému péče patří: terénní programy a programy včasné intervence, detoxikační centra, programy ambulantní péče včetně denních stacionářů, krátkodobá a střednědobá ústavní léčba, dlouhodobá léčebně-resocializační péče, programy následné péče a prevence relapsu, substituční programy a programy minimalizace zdravotních rizik.

     Oblast včasné intervence se podařilo systematičtěji začít rozvíjet až v posledních dvou letech, kdy byl podpořen vznik terénních programů v některých velkých městech (Praha, Brno, Olomouc, Ústí nad Labem). Programy včasné intervence je nezbytné vytvořit v dalších oblastech s vysokým výskytem skrytého problémového užívání drog ( Ostrava, Plzeň).

     Pro zabezpečení detoxikačních služeb byla vytvořena síť specializovaných pracovišť (Praha, Most, Ústí nad Labem, Plzeň, Český Krumlov, Havlíčkův Brod, Opava), pro doplnění sítě je třeba vybudovat detoxikační jednotku v Brně, Ostravě, Hradci Králové a Liberci .

     Ambulantní péče je v současné době prováděna v rozsáhlé síti obvykle nestátních nízkoprahových kontaktních center, některých ordinací pro alkohol a toxikománie (řada ordinací poskytuje specializované služby pouze pro oblast alkoholu) a ve výjimečných případech také některých psychiatrických ambulancích. V roce 1997 byl v Praze zahájen první stacionární ambulantní program pro mírnější formy závislostí, jehož činnost je experimentálně ověřována. Obdobné zařízení je připravováno v Brně.

     Krátkodobá a střednědobá ústavní péče je v současné době zajišťována především zdravotnickými zařízeními, a to jak státními, tak i nestátními. Poměrně uspokojivě pokrývá celé území ČR S ohledem na stoupající poptávku po těchto léčebných službách bylo nutné rozšířit kapacitu některých zařízení (např. v Praze - Bohnicích), popř. zřídit programy nové (např. v Hradci Králové - Nechanicích). ČR v současné době disponuje přibližně 250 lůžky pro nealkoholové závislosti.

     Dlouhodobá léčebně-resocializační péče je prováděna v zařízeních typu terapeutických komunit. ČR disponuje v současné době kapacitou přibližně 90 lůžek v 8 zařízeních, která se ukazuje z hlediska reálných potřeb jako nedostatečná. Tento typ zařízení spadá svojí činností také do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

     V roce 1997 byl zahájen experimentální program methadonové substituce pro osoby závislé na opiátech. V této souvislosti ministr zdravotnictví jmenoval odbornou pracovní komisi, která jako poradní orgán dohlíží na klinický průběh programu. Vzhledem k závažnosti a rozsahu užívání heroinu v některých dalších regionech (především severní Čechy) se uvažuje o rozšíření programu, popř. o využití dalších substitučních preparátů (např. buprenorphinu).

     S cílem minimalizovat zdravotní rizika spojená s užíváním drog byly v rizikových městech ČR (např. v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Olomouci, Teplicích) vytvořeny specializované programy výměny použitého injekčního materiálu. Při striktním dodržování zásad správné výměnné praxe je nutné obdobné programy rozšířit i do dalších rizikových oblastí ČR (Ostravsko, Plzeňsko, Chomutovsko).

     Hlavním problémem současné sítě léčebně-resocializačních služeb je jejich nedostatečná provázanost, nedostatečná kapacita některých léčebných modalit a velmi různorodá forma a kvalita poskytované péče. Z tohoto důvodu vláda uložila ministru zdravotnictví navrhnout a zabezpečit fungování tzv. "Minimálního rozsahu péče o problémové uživatele drog a závislé" (dále jen "Minimální síť"). Pro zabezpečení kvality a efektivity poskytovaných služeb byl vypracován návrh "Minimálních standard léčebné péče" a dále navržen systém pro udělování akreditací zařízením, která tyto standardy budou plnit.

Primární prevence:

     Do působnosti MZ patří také oblast primární prevence, a to především podpora zdraví a výchova ke zdraví. V rámci Národního programu zdraví byly podpořeny programy zaměřené na výchovu ke zdravému životnímu stylu, na prevenci šíření infekce HIV u uživatelů drog a byla vydána řada metodických materiálů s protidrogovou tematikou.

Drogový informační systém:

     Drogový informační systém v působnosti hygienické služby je řízen národním koordinátorem drogové epidemiologie a poskytuje klíčové podklady pro racionální formulování prioritních úkolů protidrogové politiky státu. Je založen na: průběžném monitorování "incidence problémových uživatelů drog" (noví uživatelé) v síti léčebně-kontaktních center po celé ČR, hlášeních o incidenci infekčních onemocnění (HIV/AIDS, hepatitida A,B,C) prostřednictvím automatizovaného systému EPIDAT, sledování akutních intoxikací systémem sentinelových pracovišť, včetně sledování předčasných úmrtí, pravidelném vyhodnocování prevalence (výskytu) užívání drog ve všeobecné populaci středoškoláků a na příležitostně prováděných studiích ve specifických cílových populacích (např. odsouzení ve výkonu trestu, rómská populace atd.).

     Navzdory tomu, že je zmíněný systém svojí kvalitou srovnatelný s vyspělými evropskými státy, neposkytuje úplnou informaci o rozsahu problémů působených užíváním drog. Neposkytuje zatím kvalitní prevalenční data o problémovém užívání drog, ke kterému je nutný především jednotný registr uživatelů. Vláda proto uložila ministru zdravotnictví v roce 1997 takový registr zřídit. Jeho plná funkčnost se předpokládá v roce 1998. Ve vztahu k poměrně rychle narůstajícímu počtu závislých na heroinu se ukazuje jako nezbytné diferencovat v rámci vznikajícího registru mezi tzv. problémovými uživateli a těmi, kteří již splňují diagnostická kritéria závislosti.

     Dalším problémem existujícího systému je skutečnost, že problémoví uživatelé drog registrovaní v léčebně-kontaktních centrech představují, jak ukázala kvalitativní studie drogové scény z přelomu roku 1995/1996 "Rapid Assessment", pouze zlomek z celkového počtu problémových uživatelů v ČR. Pro doplnění velmi dobrých kvantitativních údajů o rozsahu drogové scény v ČR je proto nutné pravidelně (minimálně 1x za 2 roky) provést kvalitativní vyhodnocení problému pomocí etnografických studií.

3.3.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí

     Koncepční záměry MPSV v oblasti prevence sociálně patologických jevů, včetně drogových závislostí jsou vymezeny Programem sociální prevence schváleným vládou v roce 1994 a dále Strategií prevence kriminality do roku 2000.

     Na úrovni okresních úřadů poskytují sociální pomoc drogově závislým sociální kurátoři, kurátoři pro mládež a především sociální asistenti. Na této úrovni funguje 60 specializovaných pracovišť sociální prevence spojujících výkon agendy sociálních kurátorů a kurátorů pro mládež. (V ČR působí 150 sociálních kurátorů a 350 kurátorů pro mládež.) Pracovní náplní sociálních asistentů je práce s rizikovou populací dospívajících a mladých lidí ohrožených také zneužíváním drog. V ČR v současné době působí na 19 místech 28 sociálních asistentů, na 14 místech je navíc práce sociálního asistenta spojena s fungováním nízkoprahových zařízení. Oblast dlouhodobé resocializace a následné péče o osoby již na drogách závislé není pokryta dostatečnou kapacitou a je pravděpodobně nejslabším článkem komplexního systému léčebně-resocializační péče o závislé osoby v ČR. V současné době zabezpečuje tyto služby 8 terapeutických komunit (viz kapitola 3.2.2) a 2 specializované programy následné péče (v Praze a Olomouci) disponující doléčovacím programem, programem chráněného bydlení, popř. programem chráněných dílen. Vznik obdobných programů je nutné iniciovat v následujících regionech: Ostravsko, Brněnsko, Plzeňsko, Ústí nad Labem, Hradec Králové a České Budějovice.

3.3.4 Ministerstvo obrany

     Těžištěm protidrogových aktivit v rezortu obrany je oblast primární prevence a vzdělávání. Preventivní působení vychází z Koncepce a programu prevence sociálně-patologických jevů v rezortu obrany na 1995 - 1998. Cílem preventivního působení je vytvářet příznivé podmínky pro zdravý životní styl vojáků v činné službě a zabránit pronikání drog do Armády ČR.

     V uplynulém období bylo zabezpečeno proškolení velitelů armádních sborů, samostatných brigád i vzdělávání na nižších úrovních velení v drogové problematice. Kurs protidrogové prevence absolvovali i příslušníci jednotky IFOR a SFOR. Oddělení sociální prevence Ministerstva obrany realizovalo u vybraných útvarů školící aktivity také pro vojáky základní vojenské služby, a pro účely těchto programů byly vydány metodické materiály.

     V rámci vzdělávání na vysokých vojenských školách byla protidrogová prevence začleněna do výuky humanitních věd a dále do řádné výuky vojenské lékařské akademie.

     U branců a vojáků základní služby byla prováděna detekce a monitorování zneužívání drog. Výskyt těchto problémů byl sporadický (80 osob v roce 1996).

3.3.5 Ministerstvo vnitra - odbor prevence

     Odbor prevence MV ČR se v rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality významně podílí na nespecifické primární prevenci drogových závislostí, a to především ve městech zatížených vysokou mírou trestné činnosti a dalších kriminálně rizikových jevů. Programy prevence kriminality jsou v těchto oblastech realizovány v součinnosti s prioritními úkoly protidrogové politiky na místní (okresní/městské) úrovni. Důležité jsou i preventivní aktivity NPDC v oblasti přednáškové, výcvikové a metodické činnosti pro odbornou i laickou veřejnost.

3.3.6 Role nestátních organizací

     V oblasti snižování poptávky po drogách dnes hrají významnou úlohu nestátní organizace. Jedná se o nejrůznější profesionální či laická sdružení, církevní a charitativní organizace, nadace, či privátní organizace, převážně však občanská sdružení (přibližně v 80 %), méně často nadace (přibližně v 10 %), popř. obecně prospěšné společnosti či soukromé osoby (v případě některých nestátních zdravotnických zařízení).

     Z hlediska existujícího systému v oblasti preventivní a léčebné péče neposkytují nestátní organizace pouze doplňkové či nadstandartní služby, ale provozují programy, které dnes stát svými přímo řízenými organizacemi zprostředkovává omezeně (vzdělávání pedagogických pracovníků, terénní programy a programy včasné intervence, programy minimalizace rizik) případně vůbec (terapeutické komunity, programy následné péče).

     Nestátní organizace mají při svých činnostech řadu výhod, také ale řadu nevýhod. Mezi výhody bezesporu patří jejich flexibilita, skutečnost, že vznikají na základě reálných potřeb terénu, a dále jejich nákladnost (vzhledem k menšímu administrativnímu aparátu je nižší). Mezi nevýhody patří často nízká odbornost a kvalita poskytovaných služeb, malé záruky kontinuity působení a potíže s kontrolou efektivity a účelnosti vynakládání finančních prostředků. V ČR existuje řada problematických, ale také řada vysoce profesionálních nestátních organizací.

     Z výše uvedených důvodů uložila vláda MPK navrhnout vymezení úlohy a kompetencí tzv. nestátních subjektů v praktické implementaci protidrogové politiky vlády. Nestátní organizace budou mít povinnost v případě žádosti o finanční podporu ze státních či veřejných zdrojů doložit svoji odbornost a kvalitu akreditací, popř. licencí při plném respektování minimálních standardů léčebné péče či zásad efektivní primární prevence (stejný princip bude platit i pro státní organizace). Zařízení, která se stanou součástí tzv. "Minimální sítě" dostanou od státu záruku prioritního financování s cílem zabezpečit kontinuitu a provázanost poskytovaných služeb.

3.4 OBLAST KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY

     Koordinace protidrogové politiky probíhá v současné době na dvou úrovních: centrální a místní. Obě jsou zabezpečovány MPK a jejím sekretariátem.

3.4.1 Koordinace na centrální úrovni (horizontální)

     Tuto úroveň představuje koordinace činností věcně příslušných ministerstev. Na nejvyšší úrovni je tato koordinace zabezpečena jednáním vlády a řádným zasedáním MPK. Působnost MPK je vymezena statutem, podle kterého zasedá minimálně 2x ročně. V praxi probíhají jednání častěji.

     Na pracovní úrovni vytváří podle potřeby MPK "ad hoc" pracovní skupiny, složené podle povahy řešeného problému ze zástupců věcně příslušných rezortů, expertů, odborných společností, vědeckých institucí, nestátních organizací či dalších subjektů.

3.4.2 Koordinace na okresní/magistrátní úrovni (vertikální)

     Přenášení protidrogové politiky na okresní/magistrátní úroveň je zabezpečováno prostřednictvím protidrogového koordinátora. Protidrogoví koordinátoři jsou metodicky řízeni podle platného statutu přímo MPK, a konkrétně pak ředitelem jejího sekretariátu.

     Funkce protidrogového koordinátora je obligatorně zřízena na všech okresních a magistrátních úřadech s doporučenou výší pracovního úvazku 1,0. Pracovní náplň protidrogového koordinátora vychází z metodického pokynu schváleného MPK. Koordinátor je zodpovědný za vyhodnocování rozsahu drogových problémů v daném okrese/městě, za definování potřeb, priorit, strategií, za předkládání konkrétních návrhů opatření na řešení problémů v dané oblasti, a za celkovou koordinaci protidrogových opatření v působnosti okresního/magistrátního úřadu. Koordinátor připravuje podklady pro jednání okresní/magistrátní protidrogové komise.

     Protidrogové komise jsou zřizovány podle platného pokynu v působnosti každého okresního/magistrátního úřadu jako poradní a iniciativní orgán přednosty či primátora. Jejich cílem je zapojit do protidrogového působení v daném místě všechny klíčové subjekty a zabezpečit komplexní a vyváženou realizaci protidrogové politiky daného okresu/města.

     Efektivita působení protidrogových koordinátorů a komisí je velmi rozdílná, a od ní se také odvíjí výsledná kvalita protidrogových strategií v rámci jednotlivých úřadů (od vynikajících po velmi podprůměrné). Pro zvýšení efektivity protidrogového působení na místní úrovni bylo rozhodnuto jednáním MPK o zahájení distančního vzdělávání protidrogových koordinátorů.

3.5 OBLAST MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

     Platný statut ukládá MPK koordinovat plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, a z členství ČR v mezinárodních organizacích. Tuto činnost MPK vykonává v úzké spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. Česká republika je aktivně zapojena do programů mezinárodní spolupráce v rámci Organizace spojených národů - Programu kontroly drog OSN (United Nations Drug Control Programme), Mezinárodního úřadu pro kontrolu omamných látek OSN (International Narcotic Control Board) a Komisí pro narkotika OSN (Commission on Narcotic Drugs). Česká republika se dále podílí na spolupráci v rámci Komise ES a Regionálního programu PHARE boje proti drogám (PHARE Multicountry Programme for the Fight Against Drugs), Světové zdravotnické organizace (Programme on Substance Abuse, Programme of Activities in Central and Eastern Europe for the Prevention of Drug Abuse and Concomitant HIV Transmission), Interpolu, Rady pro celní spolupráci, HONLEA (Head of National Law Enforcement Agencies), Rady Evropy (Group Pompidou) aj.

     Vzhledem k určitým podobnostem ve vývoji drogové scény a s tím spojenými problémy je rozvíjena i spolupráce v rámci regionu střední Evropy. 4.-5. října 1995 uspořádala Česká republika ve spolupráci s UNDCP "Regionální konferenci o drogách" ministrů zemí střední Evropy, za účasti představitelů Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska, ČR a pozorovatelů z Německa, Rakouska, Itálie a Velké Británie. V rámci této spolupráce již byla realizována řada projektů, a to jak v represívní, tak v preventivně léčebné oblasti.

     Pro oblast potlačování drogové kriminality na mezinárodní úrovni má zásadní význam bilaterální spolupráce. Ta byla navázána v různých oblastech protidrogové politiky se všemi sousedními a řadou dalších zemí. Úroveň spolupráce je hodnocena našimi partnery jako velmi kvalitní.

3.6 FINANCOVÁNÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY

     Protidrogová politika byla v uplynulém období financována dvěma odlišnými způsoby. Na centrální úrovni byly vyčleněny na tuto problematiku finanční prostředky přímo v rozpočtech věcně příslušných rezortů. V působnosti některých rezortů takové vyčlenění nebylo možné, vzhledem ke skutečnosti, že specifické protidrogové aktivity jsou běžnou součástí pracovních činností prováděných příslušnými útvary spadajícími do pravomoce daných rezortů (např. Ministerstvo vnitra).

     Druhým a odlišným způsobem probíhalo financování protidrogové politiky na místní úrovni. Usnesením vlády bylo rozhodnuto o vyčlenění finančních prostředků v kapitole Všeobecná pokladní správa na protidrogovou politiku okresních úřadů, magistrátní úřadů a úřadů statutárních měst. Čerpání prostředků se řídilo vládou schválenými "Pravidly", jejichž cílem bylo zabezpečit účelnost a maximální efektivitu vynakládaných prostředků.

     Celkový objem finančních prostředků vynakládaných na zabezpečení protidrogové politiky se v posledních několika letech zvýšil v důsledku nutnosti řešit narůstající drogové problémy. Určitým problémem je skutečnost, že výše účelově vyčleněných prostředků, a to i přes jejich nárůst, neodpovídá vždy reálným potřebám a prioritám stanoveným jednotlivými resorty.

     Dalším závažným problémem je skutečnost, že výše vyčleněných prostředků se v jednotlivých rezortech v průběhu roku mění, a to i přesto, že se jedná o tzv. závazné ukazatele. Dochází tak často k podstatnému snižování výdajů na protidrogovou politiku, což samozřejmě v důsledku limituje rozsah a do jisté míry i kvalitu protidrogového působení.

     Pro zabezpečení potřebné systémovosti, kontinuity a provázanosti protidrogových opatření i pro podporu prioritních rozvojových programů jednotlivých rezortů či okresních úřadů budou vyčleněny prostředky v kapitole státního rozpočtu VPS, o jejichž přidělování bude rozhodovat vláda na základě návrhu a doporučení MPK.

Přehled prostředků vyčleněných z rozpočtových Kapitol resortů v roce 1996 a v roce 1997

Resort

Náklady 1996
(zaokrouhleně v tis. Kč)

Náklady 1997
(odhad v tis. Kč)

Výhled 1998
(návrh v tis. Kč)
viz Poznámka

Ministerstvo vnitra 70 000 89 000 100 000 (v rámci zabezpečení KSP)
Ministerstvo spravedlnosti 8 300 8 300 6 865
Ministerstvo financí GŘC 28 600 28 400 14 800
Ministerstvo zdravotnictví 70 000 30 700 48 000
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 25 000 18 600 16 800
Ministerstvo práce a sociálních věcí 14 106 10 000 10 000
Ministerstvo obrany 2 400 5 000 9 100
Celkem 218 406 190 000 205 565

Poznámka:

Objemy finančních prostředků vyčleněných v rozpočtových kapitolách MV, MŠMT, MZ, MPSV na protidrogovou politiku je třeba považovat za orientační, neboť neobsahují výdaje, související např. s každodenní činností PČR, která je v mnoha aspektech od specifiky protidrogového působení neoddělitelná, nebo se zdravotní péčí o problémové uživatele drog a závislé, která je poskytována a hrazena formou zdravotního pojištění.

KSP - Komplexní součinnostní program prevence kriminality

 

4. CÍL A ZÁSADY PROTIDROGOVÉ POLITIKY

4.1 OBECNÝ CÍL PROTIDROGOVÉ POLITIKY

     Ústředním motivem protidrogové politiky vlády ČR je ochrana občana před negativním vlivem drog a podpora jeho individuálního rozhodnutí pro život bez drog. Občanu musí být poskytnuta ochrana před nabídkou ilegálních drog a poznatky k tomu, aby přijal osobní rozhodnutí pro život bez drog, a v případě potřeby poradenská, léčebná a resocializační pomoc.

4.2 PROSTŘEDKY A OPATŘENÍ

     Vláda učiní potřebná opatření ke snížení nabídky a dostupnosti drog:

Vláda také učiní potřebná opatření ke snížení poptávky po drogách:

v oblasti primární prevence -

v oblasti sekundární prevence -

v oblasti terciární prevence -

4.3 ZÁSADY PROTIDROGOVÉ POLITIKY

4.3.1 Vyvážený přístup kombinující represívní a preventivní opatření

     Vládní politika v oblasti drog bude založena na rovnováze a vzájemném doplňování represívních a preventivních přístupů. Důraz na jejich vyváženost a vzájemnou nezastupitelnost zamezí jejich konkurenčnímu postavení vůči finančním zdrojům. Aby se tzv. vyváženost nestala pouze formální proklamací v rámci koncepčního dokumentu, je nezbytně nutné, aby v reálné praxi existovaly účinné koordinační mechanismy propojující jednotlivé rezorty i sektory a aby každé zásadní rozhodnutí v oblasti protidrogové politiky bylo včas a dostatečně v rámci těchto mechanismů diskutováno.

4.3.2 Koordinovaný přístup na úrovni mezirezortní, mezisektorové i mezioborové

     Problematiku drog lze vzhledem k její složitosti řešit pouze komplexními a systémovými opatřeními. Nelze ji naopak úspěšně ovlivnit z jednoho místa a pouze jediným způsobem. Protidrogová politika proto musí být komplexní, integrující všechny složky společnosti a založená na:

4.3.3 Mezinárodní spolupráce

     Nadnárodní rozměr drogové problematiky především v oblasti nezákonné výroby, pašování a distribuce drog vyžaduje vysoký stupeň mezinárodní spolupráce. Česká republika přistoupila ke všem významným mezinárodním konvencím o drogách a bude se i nadále podílet na spolupráci v rámci významných nadnárodních organizací v oblasti drog i na bilaterální spolupráci se sousedícími a řadou dalších států s prioritním zaměřením na integraci do evroatlantických struktur.

4.3.4 Racionální a realistický přístup

     Protidrogová politika nesmí být ideologií, musí naopak vycházet z reálných dat a z kvalitního zmapování skutečného rozsahu problémů spojených s ilegálními drogami. Z tohoto hlediska má klíčovou roli funkční drogový informační systém vyhodnocující kvantitativní i kvalitativní aspekty rychle se vyvíjející drogové scény, a to jak v oblasti preventivní, tak represívní.

     V rámci účinné protidrogové strategie musí být zároveň vydefinovány realistické a splnitelné cíle. Absolutní cíl "společnosti bez drog" patří mezi nesplnitelné, a to jak globálně, tak místně. Realistickým cílem je dosažení určitého stupně kontroly nad rozsahem drogové scény, a to jak na straně nabídky drog, tak na straně poptávky po nich.

4.3.5 Pragmatický a cílený přístup

     Smyslem protidrogových opatření musí být zlepšení současného stavu, a nikoliv jeho zhoršení, zmenšení problémů, a nikoliv jejich nárůst. Protidrogová politika se proto zaměří na ty aktivity na straně prevence i represe, které v praxi na základě empirické zkušenosti mohou přinést příslušný efekt.

     Protidrogová politika musí být cílená, to znamená, že budou uplatňována jednotlivá opatření v závislosti na přesně vydefinované cílové populaci s preferencí represívních opatření na straně potlačování nezákonné výroby, šíření drog a obchodu s nimi a preventivně-léčebných opatření v populaci uživatelů drog a závislých.

4.3.6 Přístup založený na principu kvality a hodnotitelnosti

     Důsledky užívání drog v ČR představují vzrůstající zátěž pro státní rozpočet. Omezenost finančních zdrojů, a to jak v oblasti represívní, tak v oblasti preventivně léčebné, znamená nutnost investovat prostředky tam, kde je garantována příslušná kvalita působení a kde je také možnost vyhodnotit výslednou efektivitu jednotlivých opatření.

 

5. PROGRAM PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 1998 - 2000

     Program protidrogové politiky na období 1998 - 2000 (dále jen Program) je konkrétní protidrogovou strategií vlády ČR pro následující tři roky. Vychází z aktuálního rozsahu problémů spojených s ilegálními drogami a z velmi podrobného a kritického vyhodnocení opatření, jak na straně snižování nabídky drog, tak na straně snižování poptávky po drogách. Definuje konkrétní odpovědnosti věcně příslušných rezortů i dalších subjektů státní správy a vymezuje působnost a roli dalších veřejných či soukromých subjektů v dané oblasti, včetně nestátních organizací. Vytváří nezbytné koordinační mechanismy pro funkčnost a provázanost celého systému a zavádí jednotný a koordinovaný způsob financování v dané oblasti.. Pro zabezpečení kvality a efektivity realizovaných činností vytváří nezbytné nástroje, jako např. zavedení akreditačního a licenčního systému či "minimálních standardů" péče. Pro faktické naplnění delegovaných odpovědností vymezuje jednotlivým státním subjektům zcela konkrétní úkoly.

SYSTÉMOVÉ CÍLE:

5.1 LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ

5.1.1 Rekodifikace trestního zákona a trestního řádu

     Vláda zabezpečí zakomponování drogové problematiky do připravované rekodifikace trestního zákona a trestního řádu s cílem zvýšit účinnost potírání všech forem drogové kriminality, především však její nejnebezpečnější, vysoce organizované formy. Vláda dále zabezpečí vyhodnocení příslušných opatření trestního řádu týkajících se institutů záměny zásilky a dočasného odložení trestního stíhání a případně navrhne legislativní změnu s cílem umožnit efektivnější potírání vyšších forem organizované drogové kriminality a zabezpečit nezbytnou mezinárodní spolupráci v této oblasti.

5.1.2 Kontrola zákonného zacházení s OPL

     Vláda vytvoří legislativní opatření k zavedení účinné kontroly zákonného zacházení s OPL a prekursory s cílem minimalizovat pravděpodobnost úniku těchto látek na nezákonný trh, se zvláštní pozorností věnovanou problematice zacházení s efedrinem. V návaznosti na schválení zákona o návykových látkách zabezpečí vypracování metodického pokynu zahrnujícího oblast vývozu, dovozu i výroby OPL, včetně kontroly správné výrobní praxe.

5.1.3 Další legislativní potřeby

     MŠMT navrhne legislativní úpravu nařízené či ochranné ústavní péče o mladistvé uživatele drog v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy pro mládež tak, aby byla v souladu se standardy používanými v zemích EU.

     MZ vypracuje návrh zásad a tezí novely zákona č.37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi, včetně kouření, a předloží jej k projednání vládě.

5.2 OBLAST SNIŽOVÁNÍ NABÍDKY DROG

CÍLE:

OPATŘENÍ:

     Vláda učiní všechna potřebná opatření, která povedou ke snížení nabídky, pouliční dostupnosti drog a k omezení primární i sekundární trestné činnosti páchané v souvislosti s drogami. Vláda učiní potřebná opatření k účinnému a rychlému vynucování platných zákonných norem v oblasti drogové problematiky. Zabezpečí komplexní a kontinuální vzdělávání odborných pracovníků na všech úrovních působení v oblasti zákonné represe a zajistí vypracování závazných metodik postupu při potlačování drogové kriminality. Vláda vytvořením mezirezortní koordinační pracovní skupiny dále zabezpečí maximální možnou součinnost a harmonizaci postupů všech orgánů činných v trestním řízení zahrnující orgány MV, MF, MO, MS, včetně státních zastupitelství.

     V oblasti snižování pouliční dostupnosti drog vláda zabezpečí organizační a technické posílení příslušných útvarů zabývajících se potíráním drog, s prioritou řešení situace vysoké dostupnosti drog v hlavním městě Praze. Vláda dále podpoří programy prevence kriminality, které povedou ke zvýšení komunální bezpečnosti.

     V oblasti potlačování vyšších forem organizované drogové kriminality vláda zabezpečí vypracování jednotných metodik postupů orgánů činných v trestním řízení s cílem zabezpečit součinnost a vzájemnou koordinaci. Podpoří činnost společných mezirezortních pracovních skupin a především mezinárodní spolupráci v oblasti drogové problematiky na všech úrovních. Zabezpečí další profilaci odborných útvarů věcně příslušných rezortů zabývajících se organizovanou drogovou kriminalitou.

     V oblasti vězeňství a výkonu trestu vláda zajistí navýšení kapacit pro diferencovaný výkon trestu odnětí svobody u osob závislých na drogách. Zabezpečí dále postupné zavádění programů "bezdrogových zón" ve věznicích ČR.

5.2.1 Ministerstvo vnitra

     Vymezení působnosti: MV nese v rámci protidrogové politiky odpovědnost především za oblast:

Prioritní úkoly:

  1. MV bude nadále precizovat funkčnost celorepublikové struktury Policie ČR zaměřené na potírání nedovolené výroby, šíření drog a obchodu s nimi, především s ohledem na provázanost, kvalitu a efektivitu spolupráce mezi Národní protidrogovou centrálou (NPDC), krajským článkem služby kriminální policie a odbornými a specializovanými skupinami zaměřenými na problematiku mládeže a toxikománie na okresní úrovni.
  2. MV zabezpečí personální a technické posílení NPDC, protidrogových oddělení krajských expozitur ÚOOZ i okresních pracovišť tak, aby v okresech s vysokým výskytem problémů působených užíváním drog, a především ve městech s rozsáhlou pouliční distribucí byl vyčleněn dostatečný počet pracovníků na řešení drogové kriminality s cílem zvýšit komunální bezpečnost. V působnosti NPDC vytvoří specializované pracoviště na oblast potírání pouliční dostupnosti a distribuce drog.
  3. MV zabezpečí v návaznosti na připravované legislativní změny v oblasti nedovolené výroby, obchodu a držení OPL:
  4. MV ve spolupráci MS a MF vytvoří společnou součinnostní pracovní skupinu zahrnující útvary Policie ČR, Úřadu vyšetřování ČR, GŘC MF, Nejvyššího státního zastupitelství ČR s cílem harmonizovat postupy a vypracovat "součinnostní metodiku" pro oblast potírání drogové kriminality.
  5. MV ve spolupráci s MF a MZ podpoří činnost společných pracovních skupin zaměřených na harmonizaci postupů a součinnost v oblasti snižování nabídky drog i kontroly zákonného zacházení s OPL, k zabezpečení maximální operativní součinnosti mezi MV a MF i na úrovni nižších článků řízení.
  6. MV zabezpečí odbornou přípravu všech policistů v oblasti problematiky drog. Prioritně vypracuje a zavede systém komplexního a kontinuálního vzdělávání specializovaných pracovníků okresních ředitelství PČR a úřadů vyšetřování v oblasti drogové problematiky.
  7. MV ve spolupráci s dalšími rezorty (MS a MZ) předloží návrh na efektivní postup policie proti osobám podezřelým z konzumace drogy před jízdou a během jízdy. Součástí tohoto návrhu bude i eventuální návrh na změnu příslušných zákonů a ekonomická analýza nutných rozpočtových výdajů (detekce, výcvik, laboratorní rozbor apod.).
  8. MV a Magistrát hlavního města Prahy v souladu s plněním úkolu č.2 vypracují návrh střednědobé strategie řešení drogové problematiky především v oblasti snižování nabídky a dostupnosti drog na území hl. m. Prahy.
  9. MV zabezpečí v návaznosti na Usnesení vlády č. 673 z 29. října 1997, kde bylo MV uloženo navrhnout koncepci ofensivních metod odhalování korupce u pracovníků a funkcionářů veřejné správy, vypracování souboru opatření zaměřených na zamezení korupce u příslušníků PČR a dalších specializovaných útvarů v působnosti MV v oblasti drogové problematiky.
  10. MV provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.2.2 Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel

Vymezení působnosti:

     MF GŘC nese odpovědnost především za potlačování nezákonného převážení OPL přes hranice ČR a ve spolupráci s MV za oblast boje proti podloudnictví.

Prioritní úkoly:

  1. MF zabezpečí v návaznosti na novelu celního zákona vypracování metodických pokynů pro činnost celníků v oblasti potírání drogové kriminality, se zaměřením především na problematiku sledované dodávky nebo její záměny. Ve spolupráci s MV zpracuje společnou metodiku celních a policejních orgánů v souvislosti s novými kompetencemi celních orgánů. Prioritní pozornost bude věnována formám a metodám předávání operativních informací mezi specializovanými pracovišti MF a MV.
  2. MF zabezpečí vytvoření společných pracovních skupin na Inspektorátech celní a finanční stráže vybraných celních úřadů a expozitur Policie ČR s cílem maximálně zabezpečit součinnost MF a MV při potírání drogové kriminality.
  3. MF posílí organizačně, personálně a technicky činnost specializovaných útvarů boje proti podloudnictví s cílem reagovat na narůstající rozsah organizovaného obchodu s OPL.
  4. MF zabezpečí dovybavení celních úřadů potřebnou kontrolní a detekční technikou ke stanovení OPL.
  5. MF zabezpečí vybudování informačního systému boje proti podloudnictví s prioritním zaměřením na drogovou problematiku a v součinnosti s MV zajistí legislativní a technické podmínky k vzájemné výměně dat.
  6. MF zabezpečí ve spolupráci s MS a MV potřebnou úroveň spolupráce se státními zastupitelstvími, především v oblasti plnění úkolů vyplývajících z provádění sledované dodávky a uplatňování pravomoce používání operativní techniky.
  7. MF zabezpečí program komplexního a kontinuálního vzdělávání pro celníky specializované na drogovou problematiku a zároveň zabezpečí i proškolení ostatních celních pracovníků se zaměřením na tipování dopravních prostředků a stanovování rizik. Pro uvedené činnosti zajistí výchovu vlastních lektorů.
  8. MF vypracuje návrh a vytvoří ve spolupráci s MZV podmínky na zřízení funkcí celních styčných důstojníků (celních atašé) v zahraničí.
  9. MF zřídí na vybraných celních přechodech speciální pracovní skupiny k provádění výběru dopravních prostředků ke kontrole.
  10. MF dokončí vybudování výcvikového zařízení služební kynologie celní správy a zabezpečí výcvik psů pro všechny stanovené typy drog.
  11. MF zabezpečí vybudování kontrolní haly na celním úřadu Břeclav - dálnice.
  12. MF ve spolupráci s MV zabezpečí dobudování společného komunikačního systému (na bázi MOTOROLA) mezi NPDC a GŘC.
  13. MF - GŘC provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.2.3 Ministerstvo spravedlnosti

Vymezení působnosti:

     MS nese odpovědnost v oblasti protidrogové politiky za:

Prioritní úkoly:

  1. Hlavním úkolem MS v oblasti protidrogové legislativy bude zohlednit zásady vládou schválené Koncepce a programu protidrogové politiky v rámci připravované rekodifikace trestního zákonodárství.
  2. Hlavním úkolem MS v oblasti trestní justice bude vytvoření a zavedení uceleného a dlouhodobého systému vzdělávání pro státní zástupce, soudce a vyšší soudní úředníky se zaměřením na komplexní řešení drogové problematiky, na možnosti a výhody uplatňování jiných než trestně právních opatření u problémových uživatelů drog a osob závislých na drogách.
  3. MS doporučí Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) s ohledem na závažnost drogové problematiky zavedení specializace týkající se drogové kriminality u státních zástupců okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. MS si následně vyžádá od NSZ jména specializovaných státních zástupců na jednotlivých stupních soustavy státního zastupitelství. Hlavním úkolem těchto specialistů bude dbát na maximální možnou součinnost a harmonizaci postupů při snižování všech forem nabídky OPL v rámci spolupráce s Policií ČR, úřady vyšetřování, vojenskou policií, soudy i rezortem zdravotnictví. Specializovaní státní zástupci budou přednostně proškoleni.
  4. MS vyhodnotí "Zvláštní zprávu o závažných poznatcích k trestným činům spáchaným v souvislosti s výrobou, držením, přechováváním a prodejem drog" a po konzultacích s NSZ navrhne příslušná opatření k projednání MPK.
  5. MS podpoří další rozvoj probační služby, která bude mít nezastupitelnou roli v případě dohledu nad problémovými uživateli drog a závislými osobami s podmíněným trestem odnětí svobody s dohledem nebo v rámci využití institutu upuštění od potrestání s dohledem, případně v rámci využití přiměřených omezení při podmíněném odsouzení. MS zabezpečí vypracování metodického materiálu k výkonu probační služby u problémových uživatelů drog a osob závislých na drogách.
  6. Hlavním úkolem MS v oblasti vězeňství bude vytvoření dostatečných kvantitativních i kvalitativních podmínek pro diferencovaný výkon trestu v případě osob závislých na drogách. MS zabezpečí nárůst kapacity míst v rámci specializovaných oddělení pro diferencovaný výkon trestu z dnešních 25 na 75 v roce 1998, 100 v roce 1999 a 150 v roce 2000.
  7. MS zabezpečí ve spolupráci s MZ zpracování podmínek pro způsob výkonu tzv. "ochranného léčení protitoxikomanického" během výkonu trestu odnětí svobody. MS navrhne MZ podepsání příslušné dohody.
  8. MS bude průběžně monitorovat drogové i lékové závislosti vězňů při přijetí a v průběhu výkonu trestu s cílem snížit nabídku drog a poptávku po nich ve vězeňských zařízeních.
  9. MS zavede v roce 1998 experimentálně programy tzv. "bezdrogových zón" ve vybraných věznicích v ČR, jejichž cílem je ochrana odsouzených uživatelů návykových látek motivovaných k abstinenci. MS po ověření experimentu rozšíří jejich působnost do celé ČR.
  10. MS zabezpečí v součinnosti s MZ a národním koordinátorem drogové epidemiologie průběžné monitorování drogové problematiky ve výkonu trestu, včetně vazebních věznic.
  11. MS zabezpečí realizaci penologického výzkumu zaměřeného na zacházení s drogově závislými pachateli trestné činnosti.
  12. MS v návaznosti na připravované legislativní změny v oblasti nezákonné výroby, držení, šíření OPL a obchodu s nimi provede analýzu dalších legislativních potřeb ve vztahu k drogové problematice, vyhodnotí stávající úroveň součinnosti mezi orgány trestní justice a MV, vyhodnotí další potřeby v oblasti diferencovaného výkonu trestu a vyhodnotí potřebný rozsah služeb v oblasti probační práce s uživateli drog a závislými na drogách.
  13. MS vyhodnotí stávající úpravu institutu záměny zásilky a dočasného odložení trestního stíhání v trestním řádu a s využitím podnětů MV a MF případně navrhne legislativní změnu s cílem vytvořit podmínky umožňující využití těchto opatření v reálné praxi za účelem potírání vyšších forem organizovaného obchodu s OPL.
  14. MS provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.2.4 Ministerstvo zdravotnictví - Inspektorát omamných a psychotropních látek

Vymezení působnosti:

     MZ - Inspektorát omamných a psychotropních látek nese odpovědnost za kontrolu zákonného zacházení s OPL a prekursory, za vydávání vývozních a dovozních certifikátů a za dodržování postupů vyplývajících ze zákona o návykových látkách.

Prioritní úkoly:

  1. MZ zabezpečí v návaznosti na schválení zákona o návykových látkách vypracování metodického postupu Inspektorátu omamných a psychotropních látek v oblasti kontroly zákonného zacházení s OPL, prekursory a pomocnými látkami, včetně oblasti vydávání dovozních a vývozních certifikátů, kontroly správné výrobní praxe v institucích vyrábějících OPL a prekursory, udělování sankcí a předávání informací se zahraničními partnery.

5.2.5 Ministerstvo zemědělství

Vymezení působnosti:

     Ministerstvo zemědělství kontroluje legální produkci zemědělských plodin obsahujících OPL a dále vývoz a dovoz těchto plodin.

5.3 OBLAST SNIŽOVÁNÍ POPTÁVKY PO DROGÁCH

CÍLE:

OPATŘENÍ:

     V oblasti primární prevence vláda podpoří takové aktivity, které povedou ke snížení rozsahu užívání drog a zvýšení odolnosti k negativnímu působení drog ve všeobecné populaci s patřičným důrazem na děti a dospívající mládež. Zajistí proto, aby všechna školská zařízení realizovala tzv. "Minimální preventivní program". Zabezpečí v příslušném rozsahu a kvalitě pregraduální a postgraduální vzdělávání pedagogických pracovníků. Vláda dále podpoří činnost subjektů nabízejících volnočasové aktivity pro děti a mládež a bude iniciovat vznik programů včasné intervence zaměřených na rizikovou populaci dětí a mládeže ohroženou užíváním drog, se zvláštním ohledem na problematiku minoritních skupin obyvatelstva. Podpoří vznik preventivních programů založených v komunitě (místním společenství) s cílem zapojit do preventivního působení především děti a dospívající mládež, jejich rodiče, ale také širokou veřejnost. Zabezpečí dále uplatňování zdravotní výchovy zaměřené především na snížení rizika šíření infekčních onemocnění při užívání drog.

     V oblasti sekundární prevence zabezpečí vláda fungování nezbytného komplexního a vzájemně provázaného systému státem garantované péče v rámci tzv. "Minimální sítě ", a to v potřebném rozsahu a kvalitě. Vláda dále podpoří programy zaměřené na včasnou intervenci a zvýšení dostupnosti péče. Pro zvýšení kvality a efektivity poskytovaných služeb zabezpečí v patřičném rozsahu a kvalitě vzdělávání odborných pracovníků a vytvoří také potřebné nástroje, jako např. akreditační a licenční systém, "minimální standardy" péče či manuál pro hodnocení efektivity léčebné péče. Vláda dále zajistí fungování drogového informačního systému, včetně registru problémových uživatelů drog.

     V oblasti terciární prevence bude vláda iniciovat a podporovat programy zaměřené na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik spojených s užívání drog, především pak programy prevence šíření infekčních onemocnění mezi uživateli drog (HIV, hepatitida A,B,C). Podpoří také vznik dlouhodobých resocializačních programů a programů následné péče pro závislé osoby. Vláda bude dále rozvíjet síť sociálních asistentů zaměřených na práci v terénu a sociální práci s rizikovou mládeží.

5.3.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Vymezení působnosti:

     MŠMT nese odpovědnost především za oblast:

Prioritní úkoly:

  1. Hlavním úkolem MŠMT bude zavedení tzv. "Minimálního preventivního programu" do každé školy či školského zařízení, založeného na principech včasného a kontinuálního preventivního působení, cílenosti a adekvátnosti použitých prostředků, komplexnosti a koordinovanosti působení se zaměřením na podporu protidrogových postojů a interaktivních technik nácviku dovedností odmítání drogy. Pro zavedení "Minimálního preventivního programu" MŠMT využije, případně doplní stávající standardy základního vzdělávání, standardy vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu a standardy středoškolského odborného vzdělávání a využije, případně doplní osnovy vzdělávacích programů základní školy, národní školy a obecné školy.
  2. MŠMT využije stávajícího systému řízení i metodického vedení škol a školských zařízení pro koordinovanou realizaci preventivních aktivit. Vydefinuje dále dílčí odpovědnosti jednotlivých subjektů za realizaci "Minimálního preventivního programu", promítne jeho obsah do metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy a zajistí v patřičném rozsahu zvýšení informovanosti ředitelů školských úřadů i jednotlivých škol a školských zařízení v dané oblasti.
  3. MŠMT vytvoří potřebné personální, koordinační a organizační podmínky (včetně způsobu financování) pro dlouhodobé a systémové uplatňování preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních v rámci "Minimálního preventivního programu", včetně metod hodnocení efektivity takového působení.
  4. Nedílnou součástí "Minimálního preventivního programu" je oblast vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT zabezpečí vypracování "Národních vzdělávacích osnov", které budou obsahovat kvantitativní i kvalitativní vymezení vědomostí a dovedností, které jsou potřebné pro efektivní realizaci protidrogové prevence ve školách a školských zařízeních. V návaznosti na zpracování osnov zabezpečí MŠMT proškolení lektorů, kteří budou zapojeni do vzdělávání na pedagogických fakultách a v pedagogických centrech, kde proběhne důsledné proškolení metodiků primární prevence jednotlivých škol a školských zařízení.
  5. MŠMT zabezpečí v patřičném rozsahu a kvalitě zařazení problematiky návykových látek do systému pregraduálního vzdělávání na vysokých školách lékařského, pedagogického, sociálního a psychologického zaměření.
  6. Pro zabezpečení výchovně vzdělávací péče o problémové žáky a rizikové skupiny dětí a mládeže vytvoří MŠMT potřebné podmínky pro včasnou identifikaci problémů i aplikaci alternativních přístupů a metod jejich řešení. Zabezpečí dále vypracování metodiky včasné intervence určené pro pedagogické pracovníky.
  7. V oblasti mimoškolních a volnočasových aktivit MŠMT podpoří prioritně programy zaměřené cíleně na problémové děti a rizikové skupiny dětí a mládeže se zvláštním důrazem na problematiku etnických minorit.
  8. V oblasti speciálního školství provede MŠMT analýzu potřeb a vyhodnocení dostupnosti výchovně léčebné péče v ČR zaměřenou na oblast zneužívání drog mezi dětmi a dospívající mládeží, a na základě takové analýzy pak zabezpečí případné rozšíření existující sítě.
  9. MŠMT legislativně upraví nařízenou či ochrannou ústavní péči o mladistvé uživatele drog v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy pro mládež tak, aby byla v souladu se standardy používanými v zemích EU.
  10. Pro zabezpečení kvality a efektivity výchovně léčebné péče ve specializovaných odborných ústavech vytvoří MŠMT podmínky (včetně finančních) pro rozšíření pregraduálního i postgraduálního vzdělávání výchovných pracovníků, a to v rámci studia etopedie na VŠ, v rámci nadstavbového studia speciální pedagogiky na vyšších odborných školách i v rámci dalšího vzdělávání výchovných pracovníků zařízení pro výkon ústavní, ochranné a preventivně výchovné péče. Do učebních osnov výše uvedených oborů zakomponuje oblast péče o problémové uživatele drog.
  11. Pro zabezpečení efektivity realizované primární prevence vypracuje MŠMT "Zásady efektivní primární prevence" a zavede systém udělování akreditací a licencí jako podmínku pro přidělení finančních prostředků státním i nestátním subjektům. 12. MŠMT vyčlení tři pracovníky na plný pracovní úvazek s diferencovaným zaměřením na primární a sekundární prevenci, úkoly v oblasti výzkumu i zabezpečení koordinace a plnění úkolů rezortu vyplývajících z Koncepce.
  12. MŠMT provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.3.2 Ministerstvo zdravotnictví

Vymezení působnosti:

     MZ nese odpovědnost především za oblast:

     Úkoly MZ v oblasti zdravotní péče o problémové uživatele a závislé osoby jsou dány postavením rezortu v decentralizovaném a částečně privatizovaném systému zdravotnictví. Hlavní odpovědnost MZ tedy spočívá ve vypracování koncepce zdravotní péče o danou cílovou populaci, ve stanovení minimálního rozsahu ("Minimální sítě") takové péče, včetně zabezpečení její dostupnosti, ve vytvoření mechanismů pro systematický a udržitelný rozvoj "Minimální sítě", v legislativě a ve vytvoření účinných nástrojů pro kontrolu kvality a efektivity poskytované péče.

Prioritní úkoly:

  1. MZ ve spolupráci s MŠMT a MPSV kvantitativně i kvalitativně vydefinuje s cílem vymezit rozsah potřebné (a tedy dnes chybějící) státem garantované péče "Minimální síť" zdravotní (léčebně-resocializační) péče o problémové uživatele drog a závislé. V rámci "Minimální sítě":
  2. MZ vytvoří nástroje pro systematický a udržitelný rozvoj této "Minimální sítě":
  3. MZ vytvoří mechanismy a nástroje pro zabezpečení kvality a efektivity poskytované péče:
  4. MZ zabezpečí pro zvýšení aktuální dostupnosti léčebné péče vytvoření detoxikačního pracoviště v Brně, Ostravě a Hradci Králové, a z hlediska dlouhodobé perspektivy pak v dalších místech na základě vyhodnocených potřeb.
  5. MZ ve spolupráci s MPSV zabezpečí pro zvýšení aktuální dostupnosti léčebné péče provoz nízkoprahových kontaktních center ve všech regionálních městech budoucích VÚSC, a výhledově pak v dalších okresech/městech na základě vyhodnocených potřeb. Pro oblast včasné intervence a kontaktní práce zabezpečí vypracování metodického pokynu, zvláště s ohledem na připravovanou změnu trestního zákona v oblasti držení a přechovávání drogy.
  6. MZ zabezpečí dostupnost odborné ambulantní péče pro problémové uživatele drog a závislé ve všech okresních městech, a výhledově pak v dalších městech na základě vyhodnocení rozsahu problémů a potřeb v dané oblasti.
  7. MZ ve spolupráci s MPSV zabezpečí v roce 1998 v rámci zvýšení aktuální dostupnosti léčebné péče kapacitu minimálně 120 lůžek v dlouhodobých léčebně-resocializačních programech, do roku 2000 pak kapacitu na základě aktuálně vyhodnocovaných potřeb.
  8. Úkoly MZ v oblasti terciární prevence jsou zaměřeny na prevenci šíření infekce HIV/onemocnění AIDS, hepatitidy A, B, C a dalších infekčních onemocnění či minimalizaci zdravotních rizik mezi problémovými uživateli drog a závislými, a to formou programů včasné intervence (terénních programů), výměnných programů injekčních jehel a stříkaček a substitučních programů. MZ zabezpečí do r. 1998 činnost programů zaměřených na minimalizaci zdravotních rizik, a zvláště prevenci šíření infekce HIV mezi uživateli drog ve všech regionálních městech budoucích VÚSC, do r. 2000 pak v dalších rizikových městech.
  9. MZ vyhodnotí do konce roku 1998 klinický experiment methadonové substituce, a na základě analýzy potřeb rozšíří tento program do rizikových regionů ČR s vysokým výskytem užívání opiátů.
  10. Úkoly MZ v oblasti primární prevence nejsou zdaleka podružné, svým rozsahem a významem doplňují preventivní aktivity ostatních rezortů (především MŠMT). Formou zdravotní výchovy MZ zabezpečí prevenci užívání drog u etnických skupin (ve spolupráci s MŠMT), v komunitě (místním společenství) a na pracovištích. MZ průběžně podpoří v rámci činnosti Státního zdravotního ústavu a hygienické služby realizaci preventivních programů na pracovištích a v místních komunitách.
  11. Významným nástrojem primární prevence v působnosti MZ je také Národní program zdraví. MZ podpoří prostřednictvím Národního programu zdraví programy primární prevence drogových závislostí zaměřené na výchovu ke zdravému životnímu stylu, programy zdravého města a zdravé školy.
  12. Úkoly MZ v oblasti drogového informačního systému jsou zaměřeny na průběžné vyhodnocování kvantitativních i kvalitativních údajů o rozsahu drogové scény v ČR. MZ bude minimálně sledovat následující ukazatele:
  13. V oblasti vzdělávání vytvoří MZ specializované výukové pracoviště pro obor návykových nemocí v rámci IPVZ a zabezpečí průběžné doškolování lékařů, farmaceutů, zdravotních sester i jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví v oblasti drogové problematiky.
  14. Pro zabezpečení dalšího vzdělávání nezdravotnických pracovníků, kteří pracují v zařízeních poskytujících léčebnou péči a spadajících do "Minimální sítě", se bude MZ podílet na vypracování programu distančního vzdělávání a napomáhat při jeho realizaci a rozvoji.
  15. MZ za účelem zkvalitnění procesu posuzování závažnosti postižení u závislých osob v průběhu soudního řízení zabezpečí vypracování návrhu kritérií pro subspecializaci soudní psychiatr - oblast návykových látek a navrhne MS další postup v této oblasti. Zároveň se bude podílet ve spolupráci s MS na zpracování podmínek pro způsob výkonu tzv. "ochranného léčení protitoxikomanického" během výkonu trestu odnětí svobody.
  16. MZ vypracuje návrh zásad a tezí novely zákona č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi, včetně kouření, a předloží jej k projednání vládě.
  17. MZ vyčlení minimálně jednoho pracovníka na plný pracovní úvazek k zabezpečení koordinace a plnění úkolů vyplývajících z Koncepce.
  18. MZ provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.3.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vymezení působnosti:

     MPSV nese odpovědnost především za oblast:

Prioritní úkoly:

  1. MPSV ve spolupráci s MZ zabezpečí vypracování základního koncepčního materiálu vymezujícího problematiku resocializace a následné péče v oblasti drogových závislostí a určujícího metodiku a základní směry působení.
  2. V oblasti resocializace a následné péče, která v současné době není v ČR pokryta dostatečnou kapacitou služeb, bude MPSV iniciovat vznik resocializačních zařízení pro osoby s ukončenou odvykací léčbou v nejrizikovějších regionech ČR, prioritně pak v Ostravě, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Zároveň MPSV zabezpečí činnost již existujících programů v Praze a Olomouci.
  3. V rámci výběrových řízení na poskytování dotací občanským sdružením a charitativním organizacím stanoví MPSV pro rok 1998 priority v oblasti:
  4. V oblasti činnosti sociálních pracovníků, kurátorů, asistentů a kurátorů pro mládež se MPSV zaměří na oblast dalšího vzdělávání výše uvedených pracovníků se zaměřením na drogovou problematiku, a především pak na oblast včasné intervence a terénní práce. MPSV vypracuje metodiku pro práci sociálních asistentů, zvláště s ohledem na připravované změny trestního zákona v oblasti přechovávání a držení drogy a zabezpečí jejich proškolení v oblasti terénní práce.
  5. MPSV vypracuje metodiku experimentálního zavedení sociální intervence do rodin, kde žijí nezletilí toxikomané. Na základě vyhodnocení experimentu začlení tento typ intervence do pracovní náplně kurátorů pro mládež.
  6. MPSV zabezpečí průběžně další vzdělávání sociálních asistentů, sociálních kurátorů a kurátorů pro mládež se zaměřením na drogovou problematiku.
  7. Pro zabezpečení kvality a efektivity činnosti kurátorů pro mládež ustanoví MPSV funkci supervizora (tak, jak tomu je v případě sociálních kurátorů a asistentů) a zabezpečí kvalitní vyškolení týmu supervizorů ve spolupráci s experty ze SRN.
  8. Pro zajištění kvality a efektivity služeb v oblasti resocializace a následné péče MPSV vytvoří a ve spolupráci se sekretariátem MPK zavede akreditační systém.
  9. V oblasti minimalizace rizik spojených s užíváním drog MPSV finančně podpoří činnost nízkoprahových center pro problémové uživatele drog a závislé zaměřenou na sociální a kontaktní práci.
  10. MPSV zřídí nové funkční místo pro pracovníka na plný pracovní úvazek k zabezpečení koordinace a plnění úkolů vyplývajících z Koncepce.
  11. MPSV provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.3.4 Ministerstvo obrany

Vymezení působnosti:

     MO nese odpovědnost především za oblast:

     Tato opatření jsou realizována v souladu s platnou Koncepcí a programem prevence sociálně-patologických jevů v rezortu obrany.

Prioritní úkoly:

  1. MO zabezpečí průběžně důsledné plnění úkolů vyplývajících z resortní Koncepce a programu prevence sociálně-patologických jevů.
  2. V rámci platné koncepce bude výnosem Ministerstva obrany vymezen další systém vzdělávání v dané oblasti. Rozkazem ministra obrany budou definovány dílčí odpovědnosti v oblasti prevence toxikománie, alkoholismu a kouření.
  3. MO zabezpečí kontinuální vzdělávání velitelů - vojáků z povolání a velitelů poddůstojníků - vojáků v základní službě v oblasti drogové problematiky. MO bude dále realizovat preventivní protidrogové programy pro vojáky základní vojenské služby prostřednictvím proškoleného lektorského týmu.
  4. MO zabezpečí komplexní diagnostiku problémů spojených s užíváním návykových látek u vojáků základní služby i u vojáků z povolání.
  5. Pro zajištění kvality zabezpečí MO proškolení odborného personálu odvodních komisí a pracovníků vojenských nemocnic a vojenských zdravotnických zařízení.
  6. MO dokončí vybudování diagnosticko-regeneračních center ve vojenských školách a u vojsk k realizaci programu zdravého životního stylu.
  7. MO bude pokračovat v monitorování situace v oblasti zneužívání návykových látek (včetně alkoholu) a v oblasti postojů k návykovým látkám u vojenského i civilního personálu a u vojáků v základní službě. MO bude v úzké součinnosti s národním koordinátorem drogové epidemiologie provozovat drogový informační systém v Armádě ČR.
  8. MO bude spolupracovat s MŠMT na plnění "Minimálního preventivního programu" pro školy a školská zařízení ve své působnosti. Bude se také podílet na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti protidrogové prevence v působnosti školských zařízení, která přímo řídí.
  9. MO provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.3.5 Ministerstvo vnitra - odbor prevence Vymezení působnosti:

     V preventivní oblasti nese MV odpovědnost za činnosti, jejichž cílem je předcházet kriminalitě, či minimalizovat důsledky, které jsou s trestnou činností spojené.

Prioritní úkoly:

  1. MV podpoří v rámci Komplexních součinnostních programů prevence kriminality ve městech zatížených vysokou mírou kriminality programy nespecifické primární prevence drogových závislostí, především v oblasti výchovy ke zdravému životnímu stylu a v oblasti podpory volnočasových aktivit pro děti a mládež.
  2. MV zabezpečí ve spolupráci s MŠMT a MZ vypracování "Zásad efektivního preventivního působení policistů" v oblasti protidrogové prevence realizované ve školách, na pracovištích či v místních komunitách.

5.3.6 Ministerstvo zemědělství

Vymezení působnosti:

     Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy pro odbornou přípravu studentů zemědělských škol má hlavní odpovědnost za oblast primární prevence drogových závislostí ve školských zařízeních, která přímo řídí.

Prioritní úkoly:

  1. MZe bude spolupracovat s MŠMT na plnění "Minimálního preventivního programu" pro školy a školská zařízení. Bude se také podílet na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti protidrogové prevence v působnosti školských zařízení, která přímo řídí.
  2. MZe provede vyhodnocení dopadu Koncepce a programu protidrogové politiky na období 1998 - 2000 na resortní rozpočtovou kapitolu a zohlední prioritní úkoly při sestavování rozpočtů na rok 1999 a 2000.

5.3.7 Úloha nestátních organizací

     Hlavním úkolem nestátních organizací je doplnit síť existujících služeb především v oblasti primární, sekundární a terciální prevence, a to především tam, kde stát tyto služby nevykonává nebo vykonává pouze v omezené míře. Z tohoto hlediska se jedná o služby komplementární a systém doplňující, bez kterých samotný systém nemůže efektivně a plnohodnotně fungovat. Je nepochybné, že v takovém případě se musí jednat o služby, u kterých platí stejné nároky na kvalitu a efektivitu jako v případě státních organizací.

     Vláda podpoří činnost nestátních organizací, které doplňují nezbytný rozsah preventivní, léčebné a resocializační péče v případě zachování standardů kvality a efektivity poskytovaných služeb. Pro vymezení pojmů kvality a efektivity budou vydefinovány "Minimální standardy péče" a "Zásady efektivní primární prevence". Nestátní organizace při splnění uvedených standard budou žádat příslušná ministerstva o udělení akreditace či licence k provozování služeb. Na základě takto získané akreditace či licence mohou požádat o přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu. Obdobný proces budou povinny absolvovat i státní organizace s totožným cílem - maximálního zabezpečení kvality a efektivity vynakládaných prostředků.

     Vláda přijme jednotný systém financování těch nestátních organizací, které splňují podmínky kvality a efektivity poskytovaných služeb a které svojí činností doplňují nezbytný rozsah služeb a péče v oblasti primární, sekundární a terciární prevence drogových závislostí. Jednotný systém financování poskytne nestátním organizacím dlouhodobější existenční garance a státu naopak kontinuitu zabezpečovaných služeb.

     Významnou úlohu jako garant kvality poskytovaných služeb v oblasti prevence a léčby drogových závislostí bude mít "Asociace nestátních organizací", která sdružuje klíčové nestátní organizace v dané oblasti.

5.4 OBLAST MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

     Nadnárodní rozměr drogové problematiky především v oblasti nezákonné výroby a šíření drog vyžaduje vysoký stupeň mezinárodní spolupráce a koordinace. Protidrogová strategie ČR bude v následujícím období zaměřena na posilování bilaterální spolupráce v oblasti potlačování vyšších forem organizované drogové kriminality, na aktivní účast ČR v klíčových mezinárodních organizacích, a především na oblast integrace ČR do evropských struktur.

5.4.1 Bilaterální a regionální spolupráce

     ČR bude nadále rozvíjet vztahy v oblasti bilaterální spolupráci se všemi sousedícími státy. Zvýšené úsilí o prohloubení spolupráce a především zaměřené na předávání informací, včetně operativních, bude zaměřeno na ty státy, které jsou součástí tradičních tras pašování drog.

     V návaznosti na "Regionální konferenci o drogách" zemí střední Evropy v roce 1995 bude ČR aktivně participovat ve všech programech, které se staly součástí středoevropské "Dohody o porozumění". Jedná se o programy:

5.4.2 Mezinárodní organizace, spolupráce v rámci EU

     ČR se bude aktivně podílet na významných mezinárodních jednáních, včetně 40. zasedání Komise pro omamné látky ve Vídní, aktivitách Programu kontroly drog Organizace spojených národů, Mezinárodního úřadu pro kontrolu omamných látek a především pak na přípravě zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1998, které bude zaměřeno na problematiku drog. ČR bude dále participovat na programech Světové zdravotnické organizace zaměřených na problematiku užívání stimulačních drog, problematiku užívání drog mezi mládeží a nakonec na problematiku minimalizace zdravotních rizik a prevence šíření infekce HIV mezi uživateli drog. ČR se bude podílet na společném projektu s USA a Velkou Británií v oblasti primární prevence drogových závislostí.

     V rámci rozvíjení evropské spolupráce se bude ČR podílet na řádných zasedáních a programech Skupiny Pompidou Rady Evropy, a především pak na spolupráci v rámci programů a aktivit EU.

     ČR se zapojí do Regionálního programu PHARE boje proti drogám v oblastech:

     Patřičná pozornost bude věnována harmonizaci legislativy ČR s požadavky EU. Bude vypracován program zaměřený na výměnu zkušeností z oblasti protidrogové politiky na místní úrovni mezi ČR a vybranými evropskými státy (např. Velká Británie).

 

6. STRUKTURÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ PRVKY SYSTÉMU ŘÍZENÍ A KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY

     Program protidrogové politiky v následujícím období bude uplatňován na dvou vzájemně nezastupitelných úrovních: centrální a místní. Pro výslednou efektivitu protidrogových strategií je nezbytné precizní vymezení působnosti jednotlivých subjektů zapojených do protidrogové politiky. Koordinace a provázanost činností těchto subjektů na úrovni centrální i místní bude zabezpečena působností MPK prostřednictvím jejích statutárních nástrojů.

6.1 CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ

6.1.1 Vláda České republiky

     Vláda ČR jako vrcholný výkonný orgán:

6.1.2 Věcně příslušná ministerstva

Věcně příslušné rezorty jako centrální orgány státní správy:

6.2 MÍSTNÍ ÚROVEŇ

6.2.1 Vyšší územní samosprávné celky

     Vyšší územní samosprávné celky po jejich vytvoření:

6.2.2 Okresní a magistrátní úřady

Okresní a magistrátní úřady:

6.3 KOORDINACE PROTIDROGOVÉ POLITIKY

6.3.1 Mezirezortní protidrogová komise

     Pro efektivní uplatňování protidrogové politiky je nezbytná těsná součinnost a koordinace činností všech subjektů zapojených do její realizace. Jejich odlišná působnost, rozdíly v používaných formách a prostředcích činnosti, a často i jejich rozdílné právní postavení vedou k nutnosti koordinace na centrální úrovni orgánem, vybaveným expertizou potřebnou k účinnému výkonu vládou svěřených pravomocí. Tímto koordinačním orgánem a zároveň garantem protidrogové politiky vlády ČR je Mezirezortní protidrogová komise.

     Předsedou MPK je na základě platného statutu předseda vlády, členy jsou: ministři vnitra, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, spravedlnosti a obrany. Jednání MPK se může v případě potřeby zúčastnit další člen vlády. Hlavním úkolem MPK je:

     Pro zabezpečení výše uvedených činností používá MPK nástrojů vymezených statutem. Pro zabezpečení účinné koordinace vytváří "ad hoc" pracovní skupiny v nejrůznějších oblastech protidrogového působení. Pro zabezpečení standardní koordinace mezi věcně příslušnými rezorty vytváří stálou Radu zástupců rezortů. Pro zabezpečení koordinace a metodického řízení protidrogových koordinátorů okresních/magistrátních úřadů vytváří stálou Radu koordinátorů.

     MPK spolupracuje také s experty v různých oblastech protidrogového působení, odbornými společnostmi a nestátními organizacemi. Delegovaný zástupce Asociace nestátních organizací je členem pracovní skupiny Rady zástupců rezortů.

 

7. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU

     Program na období 1998 - 2000 si klade za cíl vytvořit jednotný a koordinovaný systém financování protidrogové politiky, a to jak na centrální, tak na místní úrovni při zabezpečení minimálních standard kvality a efektivity realizovaných opatření a poskytovaných služeb a činností. Opatření a nástroje, která za tímto účelem vytváří jsou:

7.1 CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ FINANCOVÁNÍ

7.1.1 Rozpočtové kapitoly věcně příslušných rezortů

     V rámci svých věcných působností, v návaznosti na Koncepci a program protidrogové politiky a s ohledem na resortní priority v oblasti protidrogové politiky vytváří věcně příslušná ministerstva návrhy resortních rozpočtů zohledňující oblast standardního protidrogového působení (např. činnost Policie ČR v oblasti drog, preventivní působení pedagogů ve školách, činnost zdravotnických zařízení v rámci existující sítě služeb). Návrhy resortních rozpočtů schvaluje vláda a Parlament ČR. MPK na základě čl. II. svého Statutu spolupracuje s ústředními orgány státní správy při sestavování těchto návrhů rozpočtových kapitol.

7.1.2 Všeobecná pokladní správa

     V rozpočtové kapitole státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa bude vytvořena samostatná položka "Protidrogová politika", která bude mít dvě součásti:

  1. protidrogová politika věcně příslušných rezortů,
  2. protidrogová politika okresních a magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst.

     Část a) bude obsahovat prostředky, o které bude mít možnost věcně příslušný rezort požádat MF na zabezpečení vývojových programů v oblasti protidrogové politiky (např. zabezpečení "Minimální preventivního programu" v působnosti MŠMT, zabezpečení "Minimální sítě" v působnosti MZ aj.), popř. na řešení urgentních problémů, jejichž výskyt je vzhledem k charakteristikám vývoje drogové scény velmi pravděpodobný (např. epidemie hepatitidy, infekce HIV mezi uživateli drog, atd.). O výši této částky rozhodne Parlament ČR na základě návrhu MPK a vlády.

7.2 MÍSTNÍ ÚROVEŇ FINANCOVÁNÍ

7.2.1 Rozpočet okresního/magistrátního úřadu

     V rámci svých věcných působností, v návaznosti na Koncepci a program protidrogové politiky a s ohledem na priority v oblasti protidrogové politiky v daném místě vytváří okresní/magistrátní úřady návrhy svých rozpočtů zohledňující oblast protidrogového působení na místní úrovni. 10 - 30 % finanční spoluúčastí se navíc okresní a magistrátní úřady podílí na realizaci protidrogových programů podpořených z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

7.4.2. Všeobecná pokladní správa

     V rámci části b) samostatné položky kapitoly státního rozpočtu "Protidrogová politika okresních a magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst" jsou vyčleněny prostředky na podporu protidrogového působení na místní úrovni. Každý okresní a magistrátní úřad obdrží z této položky na začátku kalendářního roku paušální částku, určenou na zabezpečení "minimálního" a obligatorního protidrogového působení v okrese/městě (výše takto plošně rozdělených prostředků dosáhne maximálně 30% z celkové částky v této části samostatné položky VPS). Čerpání zbylých prostředků (minimálně 70% celkové částky) bude cílené, zohledňující místní priority protidrogové politiky a závislé na kvalitě předložených projektů okresních a magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst. Čerpání prostředků v obou uvedených případech se řídí závaznými "Pravidly" schválenými usnesením vlády.

7.3 MODEL FINANCOVÁNÍ

Model financování - schema

7.4 SYSTÉMOVÉ NÁSTROJE NA ZABEZPEČENÍ KVALITY A EFEKTIVITY

7.4.1 Vymezení kompetencí a působností věcně příslušných resortů

     Přesné vymezení kompetencí a působností věcně příslušných rezortů v oblasti protidrogové politiky je obsaženo v Koncepci a programu protidrogové politiky vlády na období 1998 - 2000.

7.4.2 Centrální databáze

     Centrální databáze je zřizována MPK, jejím správcem je ředitel sekretariátu MPK, slouží především:

  1. jako koordinační nástroj pro efektivní přidělování finančních prostředků,
  2. jako zdroj informací pro efektivní plánování a organizaci sítě služeb v oblasti primární, sekundární a terciární prevence,
  3. jako objektivní zdroj dat pro analýzu financování aktivit protidrogové politiky.

     Databáze je dále nástrojem napomáhajícím efektivnímu plánování a organizaci sítě služeb v oblasti primární, sekundární a terciární prevence. V centrální databázi organizací podporovaných z různých zdrojů státního rozpočtu se shromažďují data týkající se protidrogových aktivit těchto organizací.. Jsou zde uložena data o typu a působnosti projektu, dále o celkovém plánovaném rozpočtu žadatele, o žádaných finančních prostředcích a o přidělených prostředcích z různých zdrojů státního rozpočtu pro každý projekt.

     Správce CDTB (ředitel sekretariátu MPK) průběžně vyhodnocuje požadavky o finanční podporu s cílem zamezit duplicitnímu financování organizací.

7.4.3 Sjednocení dotačních postupů

     Jednotlivé orgány státní správy a samosprávy stanoví ve stanoveném termínu jednoznačné zadání projektů a programů v oblasti protidrogové politiky a vypíší výběrové řízení, včetně stanovení podmínek žádosti o dotace.

     Ve sjednaném společném termínu shromáždí odpovědné orgány předložené projekty a provedou výběrové řízení.

     Pro výběrová řízení budou sestaveny expertní komise, ředitel sekretariátu MPK a zástupce nezávislé odborné organizace budou vždy členy těchto komisí.

     Společné termíny budou stanoveny v návaznosti na vytváření návrhu státního rozpočtu.

7.4.4 Akreditační a licenční systém

     Akreditační licenční systém je formální nástroj garance kvality služeb poskytovaných v oblasti primární, sekundární a terciární prevence. Akreditace/ licence je udělována na období tří let státním i nestátním organizacím (licence je udělována fyzickým osobám) splňujícím požadovaná odborná a organizační kritéria pro poskytování konkrétní služby, která je předmětem akreditace /licence. V případě prokázaných závažných nedostatků nebo porušení podmínek akreditace při poskytování služeb může být akreditace organizaci zrušena.

     Akreditace/licence je udělována na základě splněných kritérií akreditační komisí, která je zřizována příslušným ministerstvem pro danou oblast protidrogového působení. Jednotlivá ministerstva vymezují specifické akreditační podmínky (např. minimální standardy léčebné péče, zásady efektivní primární prevence ap.). V rámci systému se zřizují komise pro: oblast primární prevence (MŠMT), oblast léčebné péče (MZ), oblast resocializační péče (MPSV).

     Sekretariát MPK vypracuje metodiku pro zřízení a činnost akreditačních komisí, které budou ustanoveny při příslušných ministerstvech.

7.4.5 Kontrolní nástroje

     Věcně příslušné resorty vypracují metodiky a manuály pro hodnocení kvality a efektivity poskytovaných služeb v daných oblastech protidrogového působení.

     Přidělené finanční prostředky podléhají věcné a ekonomické kontrole příslušného resortu. Resort jako poskytovatel finanční podpory je povinen ověřovat správnost použití poskytnuté podpory. Vzhledem k narůstajícím úkolům spojeným s realizací protidrogové politiky vlády dochází k personálnímu posílení MŠMT, MZ, MPSV, které zabezpečí mj. i větší účinnost kontroly.

     Po stránce věcné kontroly má významnou úlohu okresní protidrogový koordinátor, který má úplný přehled o aktivitách financovaných ze státního rozpočtu či rozpočtu samosprávy.

     Po zavední akreditačního a licenčního systému bude všem akreditovaným subjektům uloženo předkládat okresnímu protidrogovému koordinátorovi závěrečnou hodnotící zprávu o projektu a výroční zprávu o činnosti organizace za období proběhlého roku.

7.5 PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD KONCEPCE NA STÁTNÍ ROZPOČET

     Koncepce a program protidrogové politiky vlády na období 1998 - 2000 stanoví věcně příslušným ministerstvům řadu nových úkolů, jejichž plnění si vyžádá prostředky ze státního rozpočtu. Vzhledem ke skutečnosti, že Koncepce a program protidrogové politiky byla zpracována v době, kdy již byl připraven návrh státního rozpočtu na rok 1998, nebylo možné zohlednit v plném rozsahu nákladnost prioritních úkolů v rozpočtových kapitolách jednotlivých rezortů. Z tohoto důvodu byl každému věcně příslušnému ministerstvu uloženo takovou kalkulaci provést a promítnout ji do návrhu rozpočtů na rok 1999 a 2000.