Průměrný výdělek upravuje zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, který stanoví, že
průměrný výdělek se zjišťuje pro pracovněprávní účely. Nelze jej proto
používat pro jiné účely, např. pro nemocenské pojištění.
Průměrný výdělek se zjišťuje vždy jako průměrný hrubý výdělek a
jen v případě, že tak pracovněprávní předpisy pro určitý účel stanoví
(např. pro poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání), se
zjišťuje průměrný čistý výdělek (§ 275 zákoníku práce).
Podle § 17 zákona č. 1/1992 Sb. se úprava průměrného výdělku pro
pracovněprávní účely vztahuje obecně na všechny zaměstnavatele (tj.
i na ty zaměstnavatele, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi)
a jejich zaměstnance a je zcela nerozhodné, v jakém pracovním vztahu zaměstnanec
vykonává u zaměstnavatele práci, zda na základě pracovního poměru, služebního
poměru, členského poměru k družstvu, kde součástí členství je též
pracovní vztah, nebo zda koná práci na základě některé z dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr.
Právní úprava průměrného výdělku stanoví pouze rámcová pravidla a
předpokládá, že bližší podmínky budou dojednány podle specifik u jednotlivých
zaměstnavatelů v kolektivní smlouvě a pokud u zaměstnavatele nepůsobí odbory,
stanoveny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Bližší úprava průměrného
výdělku nesmí jít nad rámec zákona nebo nesmí s ním být v rozporu
(např. nemůže stanovit jiné rozhodné období nebo odlišnou délku).
Do průměrného výdělku se zahrnují plnění, která odpovídají definici
mzdy podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1992 Sb., tj. všechna peněžitá i
nepeněžitá plnění závislá na výkonu práce, resp. definici platu podle § 3 odst.
1 a 2 zákona č. 143/1992 Sb.
Do průměrného výdělku nelze zahrnout plnění, které ve smyslu výše
uvedeném není poskytováno za vykonanou práci, např. plnění poskytovaná
v souvislosti se zaměstnáním podle zvláštních předpisů (zejména náhrady
mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo
obligací, odměna za pracovní pohotovost.
U zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance podle zákona č. 1/1992 Sb.,
v platném znění, se do průměrného výdělku nezahrnují ani plnění, která se
neposkytují podle obecně závazných právních předpisů, ale např. podle
vnitropodnikových předpisů, která nejsou závislá na výkonu práce a která nejsou
podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném
znění, výdajem k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a
nelze je účtovat do mzdových nákladů, např. některá plnění věrnostního a
stabilizačního charakteru. Jelikož tato plnění nejsou mzdou, nelze je ani zahrnout do
průměrného výdělku.
Zaměstnavatelé, kteří poskytují zaměstnancům plat podle zákona č. 143/1992
Sb., v platném znění, mají situaci při posuzování položek zahrnovaných do
hrubé mzdy pro výpočet průměrného výdělku, jednodušší. Co je platem, totiž
jednoznačně stanoví zákona příslušná nařízení vlády o platových poměrech
zaměstnanců a nic jiného platem být nemůže.
Zaměstnavatel má zjistit pro potřebu úřadu práce průměrný měsíční čistý
výdělek pro výplatu hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání, tzv. podporu
v nezaměstnanosti u zaměstnance, který skončil pracovní poměr dnem 31. 3. 1998
a jemuž se v měsíci lednu téhož roku narodilo dítě, na které uplatnil nárok
na snížení základu daně z příjmů (podle § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, v platném znění). Jak postupovat?
Podle § 275 zákoníku práce se průměrný čistý měsíční výdělek zjišťuje
z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň
z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci,
v němž se tento výdělek zjišťuje.
V daném případě se průměrný výdělek zjišťuje ke dni skončení
pracovního poměru, tj. ke dni 31. 3. 1998. Zaměstnavatel proto použije průměrný
měsíční hrubý výdělek zjištění k 1. 1. 1998 za rozhodné období 4. čtvrtletí
1997. Z tohoto průměrného měsíčního hrubého výdělku provede odpočty
(daně, pojistného atd.) platné pro zaměstnance v měsíci březnu 1998 (tj.
přihlédne k narození dítěte), čímž získá průměrný měsíční čistý
výdělek.