Na z kladØ z kona Ÿ. 189/1994 Sb., o vyçç¡ch soudn¡ch £ýedn¡c¡ch, je od 1. ledna 1995 zý¡zena JustiŸn¡ çkola v KromØý¡§i. Tato £Ÿelov organizace resortu Ministerstva spravedlnosti zabezpeŸuje jejich vìchovu a vzdØl v n¡.
Studium vyçç¡ch soudn¡ch £ýedn¡k… /d le jen VSé/ je tý¡let‚ a dØl¡ se na teoretickou a praktickou vìuku. Teoretick Ÿ st se realizuje intern tn¡ formou v JustiŸn¡ çkole v KromØý¡§i a praktick Ÿ st u soud…, ke kterìm £Ÿastn¡k studia uzavýel pracovn¡ pomØr.
Pro çkoln¡ rok 1998 - 1999 bude pýijato cca 50 uchazeŸ…. Pýihl çky ke studiu jsou pro z jemce o studium VSé k dispozici u vçech soud… a v person ln¡m odboru Ministerstva spravedlnosti.
Pýihl çky ke studiu pýij¡m Ministerstvo spravedlnosti, person ln¡ odbor, Vyçehradsk 16, Praha 2, PS¬ 128 10, nejpozdØji do 10. dubna 1998 /raz¡tko poçty, kdy byla pýihl çka odesl na/.
UchazeŸ o studium pýilo§¡ k pýihl çce ovØýenou kopii dokladu o £pln‚m stýedoçkolsk‚m vzdØl n¡ zakonŸen‚m maturitn¡ zkouçkou, v pý¡padØ £pln‚ho pr vnick‚ho vzdØl n¡ i ovØýenou kopii dokladu o absolvov n¡ pr vnick‚ fakulty.
Ti, kteý¡ budou skl dat maturitn¡ zkouçku v letoçn¡m roce pýedlo§¡ ovØýenou kopii maturitn¡ho vysvØdŸen¡ u pýij¡mac¡ zkouçky. UchazeŸi o studium, kteý¡ jsou ke dni pod n¡ pýihl çky v pracovn¡m pomØru k nØkter‚mu ze soud…, pýedkl daj¡ pýihl çku ke studiu slu§ebn¡m postupem.
Pýij¡mac¡ ý¡zen¡ se bude konat v mØs¡ci Ÿervnu 1998. Pýij¡mac¡ zkouçka je p¡semn ve formØ testu, kterì se skl d ze 60 ot zek ze Ÿtyý oblast¡ /vçeobecn‚ znalosti, historick‚ znalosti, Ÿeskì jazyk, logika/, obt¡§nost¡ odpov¡daj¡c¡ch uŸebn¡m osnov m gymn zi¡. Vìsledek tohoto testu bude rozhoduj¡c¡ pro vìsledek pýij¡mac¡ zkouçky. Vedle testem prok zanìch znalost¡ bude zohlednØn pr…mØrnì prospØch u maturitn¡ zkouçky a u zamØstnanc… soud… i pr…bØh jejich dosavadn¡ soudn¡ praxe.
Na z kladØ vìsledk… pýij¡mac¡ zkouçky bude sestaveno poýad¡, dle kter‚ho budou uchazeŸ…m, kteý¡ dosud nejsou zamØstnanci soud…, nab¡dnuta pracovn¡ m¡sta u soud…, pro kter‚ maj¡ bìt vyçç¡ soudn¡ £ýedn¡ci pýipraveni. Seznam tØchto pracovn¡ch m¡st bude k nahl‚dnut¡ u ka§d‚ho soudu ji§ v dobØ pod v n¡ pýihl çek ke studiu. éŸastn¡kem studia se stane ten uchazeŸ, kterì za pýedpokladu £spØçn‚ho zvl dnut¡ pýij¡mac¡ho ý¡zen¡ uzavýe pracovn¡ pomØr a dohodu podle § 143 z kon¡ku pr ce k nab¡dnut‚mu soudu pýed zah jen¡m çkoln¡ho roku nejpozdØji k 1. 9. 1998.
éŸastn¡k studia bude po dobu studia zaýazen do nejni§ç¡ platov‚ tý¡dy podle platnìch mzdovìch pýedpis…. BØhem studia z sadnØ nepýich z¡ v £vahu zmØna zamØstnavatele.
JustiŸn¡ çkola v KromØý¡§i zajiçœuje £Ÿastn¡k…m studia v obdob¡ teoretick‚ vìuky stravov n¡ a ubytov n¡ za £hradu stanovenou v souladu s cenovìmi pýedpisy.
ækoln¡ rok zaŸ¡n 1. z ý¡ a konŸ¡ 31. srpna. ¬len¡ se na teoretickou vìuku a praktickou pý¡pravu, kterou vykon v £Ÿastn¡k studia u pý¡sluçn‚ho soudu, ke kter‚mu uzavýel pracovn¡ pomØr. Obdob¡ teoretick‚ vìuky stanov¡ ýeditel JustiŸn¡ çkoly tak, §e neprob¡h v mØs¡c¡ch Ÿervenec a§ srpen. Z kladn¡mi formami vìuky jsou pýedn çky, semin ýe, cviŸen¡, vŸetnØ kombinace tØchto forem a konzultace.
ObsahovØ je studium zamØýeno pýedevç¡m na z¡sk n¡ odpov¡daj¡c¡ch pr vn¡ch znalost¡ a celkov‚ho pýehledu o pr vn¡m ý du, jako§ i znalost¡ z nØkterìch dalç¡ch obor…, s d…razem na znalosti a osvojen¡ dovednost¡ potýebnìch pro vìkon funkce vyçç¡ho soudn¡ho £ýedn¡ka.
Vysokoçkolsk‚ pr vnick‚ vzdØl n¡ nahrazuje teoretickou pý¡pravu. éŸastn¡k studia s vysokoçkolskìm pr vnickìm vzdØl n¡m absolvuje pouze praktickou pý¡pravu u soudu a je povinen slo§it z vØreŸnou zkouçku.
Studium vyçç¡ch soudn¡ch £ýedn¡k… je ukonŸeno z vØreŸnou zkouçkou, kter se skl d z Ÿ sti p¡semn‚ a £stn¡. P¡semn Ÿ st zkouçky je zamØýena na ovØýen¡ schopnosti £Ÿastn¡ka studia prov dØt £kony soudu, k nim§ je vyçç¡ soudn¡ £ýedn¡k opr vnØn. Pýi £stn¡ Ÿ sti z vØreŸn‚ zkouçky se ovØýuje celkov orientace v pr vn¡m ý du a konkr‚tn¡ znalosti pr va v rozsahu odpov¡daj¡c¡mu p…sobnosti vyçç¡ch soudn¡ch £ýedn¡k….
Z vØreŸn‚ zkouçce jsou povinni se podrobit vçichni £Ÿastn¡ci studia. éspØçnìm ukonŸen¡m studia z¡sk zamØstnanec soudu pýedpoklad pro vìkon funkce vyçç¡ho soudn¡ho £ýedn¡ka.
Absolventi çkoly budou p…sobit jako vyçç¡ soudn¡ £ýedn¡ci zejm‚na u okresn¡ch, krajskìch a krajskìch obchodn¡ch soud…. Ze z kona vyplìv , §e budou Ÿinn¡ hlavnØ v rozkazn¡m ý¡zen¡, v opatrovnickìch, dØdickìch a exekuŸn¡ch vØcech, v konkurzn¡m a v trestn¡m vykon vac¡m ý¡zen¡.