Dnem 1. ledna 1998. nabude účinnosti zákon č. 209/1997 Sb. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, který byl publikován v částce č. 74 Sbírky zákonů rozeslané vydavatelem dne 3. 9. 1997.
Počínaje začátkem příštího roku tedy bude možno uplatnit právo žádat stát o poskytnutí pomoci ve smyslu uvedeného zákona. Žádosti o poskytnutí pomoci bude vyřizovat Ministerstvo spravedlnosti a po ověření, že jsou naplněny zákonem stanovené podmínky, bude obětem trestných činů jménem státu v odůvodněných případech poskytovat peněžitou pomoc. Nicméně již v současné době docházejí uvedenému ministerstvu předběžné žádosti, z jejichž obsahu je často patrné, že se žadatelé neseznámili ani s nejpodstatnějšími zásadami, bez jejichž naplnění nebude možné žádost vyřídit a shledat opodstatněnou. Ministerstvo spravedlnosti se proto na potenciální žadatele obrací s prosbou, aby se před podáním žádosti seznámili s podmínkami bez jejichž splnění by jejich žádosti nebylo možno vyhovět, a v této souvislosti poukazuje na hlavní principy zákona:
Obětí se rozumí fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví. Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
Pomoc bude možno poskytnout v případech, kdy újma na zdraví dosáhla takové intenzity, která zpravidla vyvolává dlouhodobé zhoršení sociálních a dalších poměrů poškozeného přičemž jako určující a rychle zjistitelné hledisko, které umožní poskytnout pomoc co nejdříve, bylo stanoveno bodové ohodnocení bolestného, přičemž stát pomoc neposkytne, jestliže celková výše bodového hodnocení za bolest nedosáhne hodnoty 100 bodů. Hodnotu bolestného stanoví lékařský posudek, který podává ošetřující lékař podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
Peněžitá pomoc se poskytne pokud vzniklá škoda nebyla oběti uhrazena a přihlíží se k tomu, zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli. Pomoc spočívá v poskytnutí jednorázové peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem.
Zákon stanoví okolnosti, za kterých stát peněžitou pomoc neposkytne, mezi ně patří například případy, kdy oběť neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost, zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody.
Žádost o poskytnutí pomoci lze podat u Ministerstva spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání trestného činu, jinak právo zaniká. O poskytnutí pomoci tedy budou moci požádat již oběti trestných činů spáchaných v průběhu roku 1997, přičemž v zájmu dodržení lhůty k podání žádosti by se s podmínkami zákonem stanovenými měl urychleně seznámit zejména ten, kdo se stal obětí trestného činu, který byl spáchán na začátku roku 1997. V řízení o trestném činu, v jehož důsledku vznikla škoda na zdraví nebo smrt, jsou orgány činné v trestním řízení povinny poskytnout oběti poučení o podmínkách, za nichž lze o poskytnutí pomoci žádat. I když poučovací povinnost vzniká účinností zákona, má každý, komu byla trestným činem způsobena škoda na zdraví, možnost již nyní požádat o informaci o podmínkách stanovených zákonem pro poskytnutí pomoci.
Výše poskytnuté pomoci se stanoví podle obětí prokázané škody spočívající ve ztrátě na výdělku a nákladů spojených s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela. Zákon určuje i způsob stanovení maximální výše pomoci, v současné době se jedná o částku šedesát tisíc korun.
Poskytnutá pomoc není nenávratnou dávkou, neboť ten, komu byla poskytnuta, je do pěti let ode dne, kdy byla pomoc poskytnuta povinen, odvést na účet Ministerstva spravedlnosti částky, které obdržel jako náhradu škody, a to až do výše poskytnuté pomoci. Zákon stanoví i podmínky, za kterých se stát může k žádosti oběti vzdát práva na vrácení poskytnuté pomoci.
Náležitosti žádosti o poskytnutí pomoci stanoví § 10 zákona tak, že:
(1) V žádosti je třeba uvést jméno a příjmení oběti, datum jejího narození, bydliště, rodné číslo a připojit k ní:
a) poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení; nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, pokud je jí známa,
b) údaje o škodě vzniklé v důsledku trestného činu a o jejím rozsahu, případně o rozsahu, v jakém již škoda byla uhrazena, a o úkonech, které oběť učinila k vymáhání škody,
c) údaje o svých majetkových a výdělkových poměrech,
d) doklady, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat údaje uvedené pod výše uvedenými písmeny b) a c).
Doklady o majetkových a výdělkových poměrech lze nahradit čestným prohlášením
Písemné žádosti o poskytnutí pomoci lze zaslat (nejlépe doporučeně) na adresu Ministerstvo spravedlnosti, odbor odškodňování, Vyšehradská 16, Praha 2, PSČ 128 10. Telefonické dotazy k vyřizování žádostí podle zákona č. 209/1997 Sb. lze činit na pražském telefonním čísle č. 02/57 104 102. Nezbytné osobní návštěvy je možno uskutečnit na dislokovaném pracovišti odboru odškodňování na Náměstí 14. října č. 12, Praha 5 (blízko stanice metra Anděl, trasa B). Uvítáme, když osobní návštěva bude pokud možno uskutečněna po předchozí telefonické domluvě. Telefonní ústředna dislokovaného pracoviště odboru odškodňování má číslo 02/57 104 111, fax odboru odškodňování 02/54 75 43.