Archeologický výzkum na Pražském hradě
Historie výzkumu
Prostory archeologických vykopávek
Archeologické nálezy
Renesanční předměty ze studny u kostela Všech svatých - Čtvrtletník Pražský hrad (Léto 1998)
Kniha Archeologie na Pražském hradě
Historie archeologického výzkumu na Pražském hradě
Archeologické nálezy na Pražském hradě v 19. století byly spojeny především se stavebními pracemi na dostavbě katedrály sv. Víta a při opravě chrámu sv. Jiří. První a dosud největší soustavný průzkum byl proveden v letech 1925 - 1929 v souvislosti s úpravou Pražského hradu na sídlo prvního prezidenta Československé republiky. Po skončení hlavních výzkumných prací v roce 1929 pokračovaly záchranné výzkumy různého rozsahu. Hlavním výsledkem tohoto období bylo vytvoření první reálné představy o nejstarší podobě Pražského hradu.
Po roce 1945 byly prováděny některé přestavby v areálu Hradu a během nich pokračoval i archeologický výzkum. V letech 1950 - 1951 byl objeven nejstarší křesťanský kostel na Pražském hradě, kostel Panny Marie z konce 9. století. Výzkumy v klášteře sv. Jiří (1959 - 1963) vedly mj. k odkrytí nejstaršího pohřebiště přemyslovských knížat. Na konci 70. let bylo objeveno kostrové pohřebiště z konce 9. až počátku 11. století v Lumbeho zahradě za Jízdárnou Pražského hradu.
Od začátku 80. let byly vedeny další výzkumy, které přinesly např. upřesnění podoby románského knížecího paláce. Úplný záchranný výzkum a předstihový archeologický výzkum je prováděn i v současnosti. K nejnovějším výsledkům patří objevy v Lumbeho zahradě z roku 1996 - sídelní a výrobní objekty z období pravěku, kostrové hroby kultury se šňůrovou keramikou a ze starší doby bronzové (kultura únětická). Nejcennějším nálezem z období novověku byl renesanční keramický vodovod na pitnou vodu.
Prostory archeologických vykopávkek
Svědectvím o intenzívní výzkumné archeologické činnosti jsou pozůstatky různých staveb a dalších zaniklých objektů, nalézajících se v podzemních prostorách Hradu. Část z nich je přístupná veřejnosti.
Nejstarší zděnou stavbou jsou pozůstatky kostela Panny Marie, založeného knížetem Bořivojem I. před rokem 885. Jde o druhý nejstarší kostel v Čechách a nejstarší v Praze. Kostel měl podobu prosté jednolodní stavby s apsidou, v interiéru byl odkryt hrob knížete Spytihněva (895-915) a jeho manželky. Dochovaná severní část kostela se nachází v Obrazárně Pražského hradu v sousedství průjezdu mezi II. a IV. hradním nádvořím. Patrné je zdivo kostela, část podlahy z opukových dlaždic a základy oltáře v apsidě. Kostel je viditelný průhledem ze zmíněného průjezdu nebo oknem z Obrazárny.
V podzemí chrámu sv. Víta se nacházejí části starších kostelních staveb, stojících na témže místě před výstavbou dnešní katedrály. V turisticky běžně přístupném prohlídkovém okruhu je možné shlédnout zdivo severní apsidy rotundy sv. Víta, založené ve 30. letech 10. století knížetem sv. Václavem. Lépe zachované části jižní apsidy s hrobem tohoto světce nejsou návštěvnicky přístupné. Z románské baziliky sv. Víta je viditelná část východní krypty sv. Kosmy a Damiána s hlavní apsidou a východní části severní lodi s apsidou. Severně od románské baziliky se nacházelo sídlo svatovítské kapituly, tzv. Klášter kostela pražského. Jižní zeď jeho ambitu sousedí s královskou hrobkou. Prohlídkový okruh je doplněn četnými architektonickými články z románské baziliky.
V prostoru mezi chrámem sv. Víta a budovou Starého proboštství je deskou přikrytý prostor vykopávek, pohledově přístupný mříží ze III. hradního nádvoří. Tento prostor v sobě skrývá základy biskupské kaple sv. Mořice z 11. století a jihozápadní část románské baziliky sv. Víta (část západní krypty s apsidou a jižní část transeptu s několika hrobkami).
Navazující prostor uchovávající severní zakončení románské chodby, která spojovala chrám sv. Víta s kostelem sv. Bartoloměje, který stál ve 12. - 13. století uprostřed dnešního III. nádvoří, není návštěvnicky přístupný.
Pod dlažbou III. nádvoří zůstala zachována část archeologických vykopávek krytá železobetonovou konstrukcí. Rozkládá se před vstupem do Starého královského paláce a v pásu podél jižního křídla. Prostorem vykopávek prochází jen úzký koridor, který vede z gotického podlaží Starého královského paláce až do jihozápadního rohu III. nádvoří. Začíná u základů zaniklého křídla královského paláce, které bylo postaveno po polovině 13. století. Dál komunikace prochází suterénem většího domu ze 13. století a dvěma gotickými domy. Po jižní straně jsou patrny zbytky starší kamenné zástavby, a to nároží malého domu a zdivo většího domu o dvou místnostech. Tyto románské stavby pocházejí z konce 12. nebo ze začátku 13. století a jsou mnohem menší než sousední domy gotické. Ještě skromnější byla podle nalezených pozůstatků nejstarší obytná zástavba v 10. a 11. století. Tvořily ji jednoduché roubené domy, obvykle o jedné místnosti.
Zajímavé jsou pozůstatky obranného valu, který chránil hradiště v době od konce 9. do první poloviny 12. století.
V prostoru vykopávek jsou i základy románského domu, objevené v roce 1944 při hloubení požární nádrže na Hradčanském náměstí. Jejich zdivo bylo tehdy rozebráno, přeneseno do Hradu a zde, v prostoru vykopávek znovu sestaveno.
Prostor vykopávek pod III. nádvořím je výjimečně přístupný po předchozí dohodě s archeologickým pracovištěm a Odborem památkové péče KPR.
Pod rajským dvorem kláštera sv. Jiří je skryt další prostor vykopávek, který není návštěvnicky přístupný. Zdivo starších fází kláštera objevil I. Borkovský při výzkumu v letech 1959 - 62. Prostor zdejších vykopávek vymezují základy současné křížové chodby.
Několik prostorů s archeologickými situacemi obklopuje také Starý královský palác. Pod Severním palácovým dvorkem je možno shlédnout fragmenty valového opevnění z 10. století, románskou ohradní zeď dvorku, který se nacházel severně od románského knížecího paláce.
Dvorek byl od 13. století zaplňován různými menšími stavbami a přístavbami ke knížecímu paláci. Pod Jižním palácovým dvorkem se nachází několik tarasních zídek, které vymezovaly cestu, směřující od 12. století do zaniklé brány v Jižní věži vedle knížecího paláce. Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí na Malé Straně a strmý svah překonávala několika serpentinami. Severní vyústění této cesty v podobě hlubokého obezděného úvozu je dochováno pod Sloupovou síní Václava IV. v západní části Starého královského paláce. Žádný z uvedených prostorů není návštěvnicky přístupný.
Soustředěný archeologický výzkum hradu přináší od roku 1925 nové cenné nálezy, které doplňují poznávání různých stránek života na Hradě v minulosti. Fond nálezů je velmi pestrý. Převládají v něm střepy z různých nádob, zlomky stavebních článků, kachle z kamen, zlomky skla z okenních tabulek i z nádob, různé kovové předměty, mince, výrobky z kosti, ojediněle se objevují i šperky.
K nejvzácnějším nálezům patří šperky z 10. století nalezené v hrobech pohřebiště na území Bažantnice a Lumbeho zahrad. Zemřelým, kteří byli aspoň zčásti příslušníky knížecí družiny, byly ponechány zlaté a stříbrné ozdoby, z nichž některé byly zřejmě dovezeny z Velké Moravy a jiné vyrobeny v Čechách podle velkomoravských předloh. Z nejbohatších hrobů pocházejí bubínkové náušnice zdobené granulací (drobnými zrnky), náušnice se zvířecími hlavičkami, gombíky (kulovité knoflíky) se skleněnými napodobeninami kamenů, esovité záušnice a další šperky.
Ze vzácnějších nálezů staršího data je třeba jmenovat alespoň skleněný tzv. arabský pohár ze 13. století, zdobený zlaceným nápisem a stylizovanými delfíny, a soubor keramických nádob z období 12. a 13. století, nalezený v tzv. románské studni v suterénu jižního křídla.
Mohutné vrstvy přímo pod okny bývalého Rožmberského paláce tvořila zejména stavební suť a pod ní velké množství kuchyňského odpadu z 15. - 16. století. Vedle obvyklých střepů z kuchyňského nádobí tu ovšem byly nalezeny i fragmenty kvalitní stolní keramiky, skleněných pohárů a malovaných lahví. O bohatosti jídelníčku svědčí zvířecí a rybí kosti, ale také ulity šneků a lastury ústřic.
Mezi nejhodnotnější nálezy patří kachle z několika honosně zdobených kamen. Figurální reliéfy, zhotovené zřejmě podle kvalitních grafických předloh, byly opatřeny vícebarevnou polevou a v některých případech dokonce ještě pozlaceny.
![]() |
![]() |
Zlaté šperky z pohřebiště za Jízdárnou, 9. - 10. století | Keramika ze 16. století |
![]() |
|
Renesanční majolikový kachel |