XI. Projekt "Rudolf II. a Praha"
Kulturní projekt s plným názvem Rudolf II. a Praha - císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy byl nejen nejvýznamnější výstavou, ale především dominantním kulturním projektem Pražského hradu v roce 1997. Řadou svých součástí přesahoval do dalších uměleckých, vědeckých a společenských oblastí a zároveň inicioval množství dalších událostí mimo Hrad, ve městě a na mnoha dalších místech republiky.
Výstavu pořádala Správa spolu s KPR, Ministerstvem kultury ČR a městem Prahou s následujícím rozdělením odpovědnosti:
Správa - celková koncepce a příprava, koordinace všech součástí projektu, realizace ústřední expozice s názvem Císařský dvůr (v Obrazárně, Císařské konírně, Míčovně a Královském letohrádku), průvodce, katalog. Finanční zajištění projektu mimo příspěvek spolupořadatelů.
Ministerstvo kultury - zajištění finančního příspěvku ve výši 5,75 mil.Kč na pojištění exponátů, 0,3 mil.Kč na kalendárium výstavy a příspěvek ve prospěch Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, které připravilo část výstavy pod názvem Rezidenční město (ve Valdštejnské jízdárně).
Hlavní město Praha - zajištění finančního příspěvku podřízeným institucím na restaurování zapůjčovaných předmětů a příspěvku na opravu objektů spjatých s rudolfínskou dobou.
Výstavní projekt obdržel záštitu prezidenta republiky a Rady Evropy.
Výstava Rudolf II. a Praha se konala od 30. 5. do 7. 9. 1997 a představila 2 270 exponátů, z toho 1 520 v části Císařský dvůr a 750 v části Rezidenční město. Přibližně 1 600 vystavených předmětů zapůjčilo 63 institucí z 21 českých a moravských měst. Ze 115 institucí 18 evropských zemí a ze Spojených států pocházelo přibližně 600 předmětů.
Část výstavy Císařský dvůr byla instalována na ploše 2544 m2 ve čtyřech prostorách Pražského hradu. Téměř 400 předmětů expozice Malířství, sochařství, kresba a grafika bylo vystaveno na ploše 932 m2 v Obrazárně Pražského hradu. 350 exponátů v instalaci Umělecké řemeslo - kunstkomora bylo umístěno na ploše 480 m2 v Císařské konírně. Tři expozice - Funerálie, Architektura a Rudolf II. - císař římský a král český zaujalo téměř 600 m2 Míčovny a představilo divákům přibližně 580 exponátů. Téměř 200 exponátů expozic Musica Noster Amor - Hudba v rudolfínské Praze a Nositelé světla - věda a obraz světa bylo umístěno v přízemí a I. patře Letohrádku královny Anny na ploše 260 m2.
Výstavu shlédlo přibližně 220 000 návštěvníků. Snížené vstupné (studenti, důchodci, invalidní občané, odborní pracovníci muzeí) využilo přibližně 60 tis. návštěvníků, rodinnou vstupenku zakoupilo takřka 9 tis. rodin. Bezplatný vstup byl třikrát v průběhu výstavy nabídnut důchodcům, kdykoli po dohodě o termínu třídám základních škol (využilo jej 186 tříd -přibližně 6500 dětí) a jednorázově několika tisícům zaměstnanců pořádajících institucí a sponzorujících firem.
Mimo tyto kategorie měli v průběhu výstavy volný vstup novináři, členové ICOM a členové Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií.
Pojištění zapůjčených exponátů s nevyčíslitelnou hodnotou a s pojistnou cenou blížící se 10 miliardám korun bylo sjednáno u komerčních pojišťoven nákladem dosahujícím 7,5 mil.Kč. Bylo na škodu věci, že tato částka musela být vyplacena a že vláda ČR nerozhodla o přijetí vládní záruky za zapůjčené exponáty, jak bylo pořadatelem žádáno a ministerstvem kultury původně přislíbeno, neboť prakticky všichni zapůjčitelé byli připraveni takovou záruku akceptovat. Ministerstva financí a kultury poté alespoň poskytly na stanovené pojistné finanční příspěvek.
V průběhu celého projektu nedošlo k události, která by musela být pojišťovnami řešena. Správa proto po jejím skončení nejen obdržela bonus ve výši přibližně 1,5 mil.Kč, ale také se potvrdila zkušenost z jiných zemí, dle které je poskytnutí vládních záruk při takto výjimečných projektech finanční pomocí pořadateli, která pro vládu s největší pravděpodobností neznamená žádný náklad, a je vedle toho prestižní známkou projektu i vlády samotné.
V rámci výstavy se uskutečnila řada doprovodných projektů:
Proběhlo 10 výstav s rudolfínskou tematikou, 5 divadelních souborů uvedlo představení připravená exkluzívně u příležitosti výstavy, návštěvníci a obyvatelé Prahy mohli také shlédnout rudolfínský průvod Prahou, apod. Mimo pravidelných koncertů v rámci expozice v Letohrádku královny Anny (30 koncertů) se uskutečnilo 10 koncertů pod hlavičkou Rudolfínského hudebního léta, připraveného ve spolupráci s FOK. Nově byly zpřístupněny 2 architektonické celky (Rudolfova štola, Faustův dům) a dalších 23 objektů spjatých s epochou Rudolfa II. bylo za přispění hlavního města Prahy opraveno.
Českou televizí byly uvedeny dva filmové dokumenty režiséra Jana Boňka. Stanice Vltava od počátku dubna až do konce září uváděla každé úterý cyklus "Rudolf II. a jeho doba". Národní technické muzeum připravilo od poloviny května až do konce výstavy 28 odborných přednášek o epoše vlády Rudolfa II. a přednášky proběhly rovněž v Křesťanské akademii. V souvislosti s výstavou se uskutečnily čtyři společenské akce - Den dětí na pražském Výstavišti, Rudolfínské oslavy Dne Prahy, módní přehlídka Návraty Rudolfa II. a společenský večer Vinařská pocta Rudolfu II.
K odborné stránce výstavního projektu Rudolf II. a Praha patřila mezinárodní uměnovědná konference "Rudolf II., Praha a svět", která se uskutečnila v Lichtensteinském paláci na Malé Straně. Jejím pořadatelem byl Ústav dějin umění AV. Konference, na kterou se přihlásilo přes 80 badatelů ze specializovaných institucí celého světa, shrnula výsledky nejnovějšího bádání o umění rudolfínské doby.
Na Žofíně proběhla konference "The Prague Alchemy and the Hermetic Tradition" s veřejnými přednáškami. Národní technické muzeum pořádalo mezinárodní sympozium "Věda a technika rudolfínské doby" a přednášku Jiřího Grygara "Jaké sny rudolfínských astronomů se staly skutečností".
K výstavě se připojila také další města - Benátky nad Jizerou, Valtice, Brandýs nad Labem, Ostrá, Kladruby nad Labem, Nelahozeves a Pardubice - která připravila celkem osm projektů.
7 knih a speciální vydání tři časopisů představilo rudolfínskou dobu čtenářům. Správa připravila k výstavě ve spolupráci se zahraničními nakladateli (Thames & Hudson a Skira) obsáhlý dvoudílný katalog.
Výstavu dále doprovodily příležitostné poštovní známky, pamětní mince, kalendáře, kompaktní disky s hudbou doby Rudolfa II., interaktivní program CD-PLUS, obsahující nejen hudbu, ale i obrazovou dokumentaci Rudolfovy kunstkomory, apod.
Výstava Rudolf II. a Praha byla ojedinělým výstavním projektem. Od předchozích výstav stejného zaměření - essenské výstavy, konané v roce 1988, a následné vídeňské výstavy o rok později, na kterých autoři pražské výstavy také spolupracovali - se lišila jak rozsahem (byla přibližně 5x rozsáhlejší než essenský projekt), tak koncepcí. Rudolfínská doba na ní byla představena v širším pohledu díky tematickým celkům, které vznikly rozdělením expozic do pěti výstavních prostor. Pražská výstava se ve větší míře zabývala také oblastmi, které na předchozích výstavách nebyly zastoupeny vůbec, nebo jim nemohla být věnována dostatečná pozornost. Zvýrazněno bylo město, jeho souvislosti s dvorským prostředím a samostatná expozice byla věnována architektuře. Důraz byl kladen i na nové aspekty v interpretaci uměleckých děl, vyplývající z nových výzkumů a na určité tematické a kompoziční celky, kterými se řada děl dostala do zajímavých souvislostí.
Samotné výstavě předcházel dlouhodobý vědecký výzkum, který z větší části probíhal v Ústavu dějin umění AV. Pracovníci ústavu se významným způsobem podíleli na koncepci výstavy a také na přípravě vědeckého katalogu.
Lze konstatovat, že konečný výsledek je přínosem zejména pro českou veřejnost a napomůže k lepšímu pochopení tohoto období i osobnosti císaře. Zejména díky vstřícnosti zapůjčitelů, kteří výstavu podpořili, ji bylo možné zorganizovat v tak velkém rozsahu. Současně si je třeba uvědomit, že v řadě případů opustily sbírkové předměty své objekty zřejmě naposledy a jejich souborné vystavení v takovém rozsahu již pravděpodobně nebude reálné.
Samotný výstavní projekt představoval kromě připomenutí postavení českých zemí v Evropě samozřejmě také mimořádnou atrakci, a to jak pro české občany, tak pro návštěvníky z celého světa. Již skutečnost, že na přípravě a realizaci výstavy se podílela celá řada špičkových zahraničních institucí a jejich nejkvalitnější pracovníci, potvrzuje, že se jednalo o projekt mezinárodního významu a dopadu. Tomu odpovídá také první udělení záštity Rady Evropy českému projektu. Vzhledem k atraktivnosti projektu pro širokou mezinárodní veřejnost byla také propagace této výstavy pojata v evropském a celosvětovém měřítku.
Výstavní projekt přinesl České republice a městu Praze celou řadu pozitiv. Byl výjimečnou příležitostí představit Prahu jakožto destinaci pro kulturní a ve většině případů ekonomicky zajištěnou klientelu v konkurenčním prostředí evropských turistických center.
Celý projekt a jeho organizace byly pečlivě sledovány všemi zapůjčiteli a odborně přispívajícími institucemi. Všechny zápůjčky byly v průběhu výstavy na místě kontrolovány odborníky z půjčujících institucí a po jejím ukončení v bezvadném stavu navráceny svým vlastníkům. Tato skutečnost spolu se schopností organizovat kulturní projekt evropského měřítka byla oceněna a znamenala pro Správu zisk jistého mezinárodního renomé mezi kulturními institucemi.
Výstava vzbudila ohlas v domácích i v zahraničích médiích. Mimořádně velký prostor výstavě věnovala prestižní periodika, a to jak odborná, tak všeobecně zaměřená (např. Financial Times, International Herald Tribune, Die Presse, The Economist, Frankfurtet Allgemeine Zeitung, Oxford Magazine, The New York Times atd.).
Ekonomický přehled projektu
Náklady | Kč |
1) Příprava | 2 546 000 |
2) Realizace a likvidace | 19 733 000 |
3) Transport | 19 570 000 |
4) Propagace | 9 341 000 |
5) Vernisáž a derniéra | 1 384 000 |
6) Provoz výstavy | 2 193 000 |
7) Katalog | 9 544 000 |
8) Pojištění | 7 447 000 |
Celkem | 71 758 000 |
Výnosy | |
1) Sponzorské příspěvky | 23 651 000 |
2) Vstupné | 24 212 000 |
3) Nepřímé výnosy | 6 500 000 |
4) Prodej zboží | 1 550 000 |
5) Dotace na kalendárium | 300 000 |
6) Dotace na pojištění | 5 750 000 |
5) Ostatní příjmy | 3 085 000 |
Celkem | 65 048 000 |