Projev prezidenta republiky Václava Havla na slavnostním zahájení konference Forum 2000
Dámy a pánové,
vážení přítomní,
vítám vás co nejsrdečněji v Praze na druhém Foru 2000, na jeho dnešním slavnostním zahájení v tomto staroslavném sále. Dovolíte-li, řekl bych úvodem několik slov o genezi těchto konferencí, o tom, proč vznikly.
Když jsem se stal prezidentem, začal jsem z důvodů docela srozumitelných jezdit po světě. Podle Ústavy prezident zastupuje stát navenek. Procestoval jsem možná padesát, možná osmdesát zemí všech kontinentů a ve všech těch zemích jsem se setkával s novými a novými tvářemi dnešní civilizace a všechny ty problémy, které jsem znal z literatury a z moudrých knih, se mi náhle jakoby otvíraly v nové živosti, pestrobarevnosti. Znovu a znovu jsem si říkal, jak by to bylo dobré, kdyby chytří lidé, nejen z různých konců světa, různých kontinentů, různých kulturních, civilizačních náboženských okruhů, ale i z různých disciplin lidského poznání se mohli někdy setkat někde ke klidnému rozhovoru.
Co by to asi udělalo, kdyby se setkali islámský muftí, japonský buddhista, slavný americký ekolog, brazilský politolog, bývalý či současný politik u jednoho stolu a tři dny si povídali. Jsou velké summity OSN o populaci, o postavení žen, o životním prostředí, jsou to gigantické akce, ale vždycky mají jakési jedno své základní téma. Přitom málokde je možno najít prostor, kde se tato témata setkávají, a přitom víme, jak mimořádně silně jsou navzájem propojena.
Posléze jsem byl několikrát pozván na konference, které pořádal Elie Wiesel. Některou ze svých konferencí hodlal uspořádat i v Praze a mě napadlo, že by to, o čem jsem snil, se mohlo uskutečnit v Praze s jeho pomocí, s jeho zkušenostmi. Proto jsme s Elie Wieselem uspořádali loňské Forum 2000, které mělo být přesně tím, o čem jsem hovořil.
Mám pocit, že loňské Forum 2000 se velmi vydařilo. Přijelo mnoho zajímavých lidí od tibetského dalajlámy přes Shimona Perese, prince Hassana z Jordánska, různých světově známých odborníků v různých disciplinách, bylo tu několik nositelů Nobelových cen. Mně se zdálo, že jejich rozprava byla velmi zajímavá. Měla ovšem i rozmanité chyby, vady, z nichž jsme se, doufám, poučili.
Nemyslel jsem si, že se Forum bude moci každý rok opakovat, ale objevila se Nippon Foundation, významná japonská nadace, která přišla s iniciativou uspořádat toto Forum každý rok až do roku 2001. Dík této nadaci se tu scházíme letos znovu a dá-li Pánbůh, sejdeme se za rok a za další rok a ještě za další rok. A poučeni z eventuálních nedostatků loňského Fora budeme pořádat Fora, jak doufám, stále zajímavější, stále inspirativnější.
Já myslím, že nikdo nedoufá, že toto Forum a právě takovéto Forum ovlivní běh světa. Ale přesto se mi zdá, že jsme povinni dělat vše, co je v našich silách, abychom artikulovali znovu všechna ohrožení dnešní civilizace, abychom - vedeni jakousi základní nadějí, která dává smysl našemu životu - hledali cesty jak odvrátit všechna ta hrozící nebezpečí. Jsme prostě povinni myslet dopředu a nekalkulovat s tím, nakolik já, my, kdokoli z nás opravdu běh světa ovlivní. Mluvíme-li o tom, že dnešní lidstvo musí nalézt novou odpovědnost, odpovědnost za globalizující se svět, za globální civilizaci, pak musíme každý začít sám u sebe. To je, myslím, samozřejmé.
Proč pořádáme tuto konferenci v Praze? Praha po mnoho staletí byla křižovatkou nejrůznějších geopolitických zájmů, zde se zauzlovaly už od minulého tisíciletí dějiny, dějiny evropské a posléze ve dvacátém století dějiny světové. Zde vznikaly války, končívaly války. A proč by toto město, které bylo vždy křižovatkou těchto rozmanitých zájmů a mocenských ambicí, proč by toto město nemohlo být teď, když jsme svobodni, křižovatkou myšlenek? Myslím si, že tato úvaha též stála asi kdesi v pozadí myšlenky vytvořit tradici těchto konferencí.
Myslím, že nejen Praha, ale celá střední Evropa má jakousi zvýšenou vnímavost k hrozícím nebezpečím, jakousi předvídavost. To lze vyčíst z literatury, z literatury vznikající či vzniklé v tomto prostoru. Což to není závazek? Což to není závazek k tomu, abychom právě my zde upozorňovali svět na to, co mu hrozí, abychom poukazovali na jeho krátkozrakost?
Nechci dlouho zdržovat, skutečné Forum, pracovní Forum začne až zítra ráno. Dnes je pouze jeho slavnostní zahájení. Proto mi dovolte, abych vás, mám tím na mysli především naše zahraniční hosty, co nejsrdečněji v Praze přivítal, abych vám poděkoval za to, že jste přijeli, a abych vyslovil naději, že letošní Forum bude stejně zdařilé jako loňské, ba možno-li ještě zdařilejší.
Děkuji vám za pozornost.