I. Organizace


Správa Pražského hradu (dále jen Správa), příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky (dále jen KPR), jež byla zřízena k 1.5.1993, plnila v roce 1997 veškeré úkoly dané jí zřizovací listinou. V preambuli jejího statutu se konstatuje, že

"...ke správě majetku a výkonu služeb ve prospěch Kanceláře prezidenta republiky, k podnícení kulturní, společenské a podnikatelské činnosti v areálu Pražského hradu, k uspokojení mnohostranných zájmů občanů České republiky a návštěvníků Pražského hradu, k zajištění údržby, rekonstrukcí a celkového rozvoje Pražského hradu a zámku Lány, zakládá Kancelář prezidenta republiky touto listinou příspěvkovou organizaci Správa Pražského hradu. Tato příspěvková organizace vykonává činnost v rozsahu stanoveném Kanceláří prezidenta republiky touto listinou a spolu s ní se podílí na zajištění finančních prostředků na tuto činnost."

Předmětem činnosti Správy je dle statutu zejména:

a/ vytváření materiálních podmínek a zajištění technického servisu pro výkon ústavních funkcí prezidenta republiky, pro činnost KPR a v rozsahu daném úkoly KPR i pro Vojenskou kancelář,
b/ správa a provoz areálu Pražského hradu a zámku Lány,
c/ výkon veškerých práv a povinností spojených s movitým a nemovitým majetkem, ke kterému má Správa Hradu právo hospodaření, s výjimkou:
1. Prodeje, převodu a vložení nemovitého majetku do majetku jiných subjektů.
2. Uzavírání nájemních smluv na dobu delší deseti let.
3. Stavebních úprav v prostorách užívaných KPR, které ovlivní výkon funkce prezidenta republiky.
Pro uskutečnění a právní platnost aktů, uvedených pod body 1. až 3., je třeba souhlasu zřizovatele
d/ koncepční, projektová a investiční činnost k zajištění údržby, obnovy a urbanistického, architektonického a stavebně-technického rozvoje areálu Pražského hradu a zámku Lány,
e/ vytváření koncepce návštěvnického provozu v areálu Pražského hradu a její realizace, poskytování informačních a průvodcovských služeb,
f/ vytváření koncepcí a realizace všestranného kulturního využití areálu Pražského hradu a jeho okolí,
g/ iniciování reprezentačních, společenských a vzdělávacích akcí, kongresů a symposií v areálu Pražského hradu, jejich realizace a zajištění služeb s těmito aktivitami souvisejících,
h/ ediční činnost související s aktivitami na Pražském hradě,
i/ prodej informačních materiálů a předmětů souvisejících s Pražským hradem.

Správa se v roce 1997 při plnění svých úkolů potýkala se třemi výraznými problémy.
Prvním z nich bylo neplánované a podstatné snížení příspěvku ze státního rozpočtu na provoz i na investice. Tato drastická omezení, jež přišla až ke konci prvního pololetí, zastihla všechny práce a projekty již v takovém stupni rozpracovanosti, že nebylo možné zabránit finančním ztrátám z jejich přerušení či zastavení. Zakonzervování staveb - nejvýrazněji u rekonstrukcí Ústavu šlechtičen a Oranžérie - zapříčinilo ztráty dané nedodržením závazků Správy a vyvolanými zabezpečovacími pracemi, které si přerušení vyžádalo. Náhlé snížení objemu stavebních, zejména rekonstrukčních prací, které způsob evidence ministerstva financí povinně vyžaduje členit nikoli na logické celky, nýbrž na roční etapy, způsobilo také rozsáhlé dodatečné přesuny prostředků a objemů prací mezi jednotlivými akcemi, pomocí kterých se Správa na troskách původního plánu pokoušela sestavit alespoň částečně koordinovaný náhradní plán prací.
Redukce příspěvku zasáhla také veškerý provoz. Výstavní projekt Rudolf II. a Praha, do jehož přípravy Správa zainteresovala desítky renomovaných zahraničních i domácích institucí, byl v době nekompromisní redukce rozpočtu již těsně před zahájením jeho úspěšná realizace se zdařila jen díky okamžité reorganizaci vnitřních finančních toků a všech věcných plánů Správy.
Dlužno říci, že tísnivou finanční situací nebyl nijak dotčen materiální a technický servis, který Správa nepřetržitě poskytuje KPR, a že KPR nebyla ve svých požadavcích na Správu nijak omezena.
Druhý z problémů má dlouhodobý charakter a spočívá v poměrně nízkých platech, které Správa jako státní příspěvková organizace může nabídnout svým pracovníkům, v limitu počtu pracovních míst. Tyto skutečnosti stojí v cestě jejímu dalšímu rozvoji. V celé řadě profesí, a zejména těch vysoce kvalifikovaných, jsou stávající platy pouze zlomkem částek, jež jsou v Praze především v soukromé sféře obvyklé. Je pak velmi obtížné dlouhodobě zajistit pro některé odborné profese vysoce kvalitní personál tak, jak by to úkoly Správy při péči o Hrad vyžadovaly.
Limitovaný počet tabulkových míst vedle toho neumožňuje Správě rozšířit činnosti, které jsou naopak zdrojem prostředků pro péči o Hrad (průvodci, servisní služby při kulturních a společenských akcích, apod.). Ministerstvem financí stanovený tabulkový limit tak paradoxně neumožňuje přijmout pracovníky, kteří by při poskytování služeb návštěvníkům vytvořili výnosy ke kompenzování trvale snižovaného příspěvku Pražskému hradu ze státního rozpočtu. Ani řešení cestou založení státem/Správou vlastněného subjektu se neukázalo schůdným, a tak je prozatím možno pouze konstatovat, že část finančních výnosů, vzniklých v přímé závislosti na Pražském hradě z výše uvedených činností se nestává příjmem Pražského hradu, nýbrž zůstává příjmem subjektů podnikajících v daných oblastech. Limit na druhé straně nutí Správu dodavatelsky objednávat řadu standardních činností, které by byly zřetelně levnější, kdyby byly vykonávány vlastními zaměstnanci ve mzdě (úklid, zahradnické práce, apod.).
Třetí obtíží Správy byly nejasnosti kolem budoucnosti vlastnických vztahů k některým objektům Pražského hradu. Tato nejistota neumožňovala realizaci některých programů Správy v logické časové a věcné posloupnosti.

Od hlavních cílů a programů činnosti Správy, jež popisuje tento dokument, není oddělitelná jejich finanční stránka. Z rozpočtové situace, která je popsána dále, zřetelně vyplývá důraz kladený na ekonomickou stránku všech aktivit - těch, které vytvářejí výnosy, stejně jako druhých, jež zdrojem příjmů nejsou a být nemohou.
Základními cíli jsou otevření Pražského hradu veřejnosti, jeho integrace do struktury města jakožto živé součásti, zpřístupnění většiny objektů a prostorů, bohatá nabídka kvalitního kulturního programu, poskytování široké škály služeb, a to všem sociálním skupinám a vrstvám. Dá se očekávat, že spokojení návštěvníci, trávící na Hradě více času, poté navštíví více objektů, výstav, koncertů a dalších míst, což se posléze nutně projeví ve vítaném zvýšení vlastních příjmů.
Z tohoto pohledu je dlouhodobě ekonomickým přínosem také řada společenských a zejména kulturních projektů, které Správa plánuje jako samy o sobě rozpočtově vyrovnané či mírně ztrátové. Velmi vítanou a oceňovanou je poměrně častá účast sponzorů z řad podnikatelských subjektů na mnoha projektech. Správa s nimi hodlá i nadále soustavně pracovat ve smyslu nabídky prestižního a seriózního partnerství.
Získávání finančních prostředků pro péči o Pražský hrad proto zůstává také do budoucna jedním z klíčových úkolů, ke kterým byla Správa zřízena, úkolu, jenž je součástí její služby veřejnosti.

Péče o historicky a památkově vyjímečný areál Pražského hradu je trvalým posláním Správy. Její dlouhodobá koncepce se zároveň snaží být odpovědí na obecnou otázku - jak nejlépe pečovat o památkové objekty a soubory. Správa spatřuje správnou cestu v uvážlivém hledání a nalézání optimálního využití jednotlivých objektů, to jest takovému využití, které je charakteru objektu, jeho místu a jeho stavební struktuře úměrné a kterým bude dosaženo smysluplného fungování historické budovy, jež neodhlíží od účelu, ke kterému byla budova vystavěna, které pokud možno respektuje původní význam a duch místa a které nemá zapotřebí pozměňovat původní stavební a prostorovou dispozici domu. Daří-li se nalézt ten pravý způsob využívání, přestává být objekt konzervovanou památkou a finančním břemenem, nýbrž začíná samozřejmě sloužit a navrací se mu tedy původní smysl. A v důsledku pak většina domů nemusí čekat, zda se ve fondech památkové péče naleznou prostředky na jejich pravidelnou a dobrou údržbu, neboť potřeba této údržby se stává přirozenou potřebou jejich uživatelů. Je zřejmé, že v každém případě, kdy se podaří vhodně zvolit způsob užívání, přestává být historicky cenný prostor chladným památníkem a stává se živou součástí hradního organismu. Při přirozeném užívání a dobré péči se zároveň památkově cenné stavbě dostává nejlepší ochrany. Správa tyto teze, považuje za správné a soudí, že výrazně se snižující finanční závislost Hradu na státním rozpočtu při rostoucí kvalitě péče a ochrany je toho dokladem.

Jedním z hlavních úkolů Správy je rovněž vytváření materiálních podmínek a zajištění technického servisu pro výkon ústavních funkcí prezidenta republiky, pro činnost KPR a v rozsahu daném úkoly KPR také pro Vojenskou kancelář. Správa z tohoto titulu vedle péče o Pražský hrad a jeho provoz financuje například údržbu a provoz hradních objektů užívaných KPR, lánského zámku s parkem, spotřební materiál, vybavení pracovišť, technické služby, autoprovoz, počítačové a telefonní sítě včetně poplatků, a prostřednictvím vlastních pracovníků příslušných útvarů poskytuje nezbytný servis. K výkonu této činnosti byla, mimo jiné, Správa zřízena a přijímá na ni příspěvek ze státního rozpočtu prostřednictvím zřizovatele - KPR. Tento příspěvek loni činil 86 mil. Kč a tvořil pouze 27% z celkových výdajů, které dosáhly částky 316 mil. Kč. Je však možno konstatovat, že zhruba polovina tohoto příspěvku sloužila ke krytí nákladů provozu KPR a pouze zbývajících přibližně 40 mil. Kč - tedy asi 15% nákladů péče o Pražský hrad a jeho provoz - hradil státní rozpočet.
Zátěží státního rozpočtu tedy zůstávají investice do rekonstrukcí probíhajících v areálu Hradu. Ty jsou v zásadě dědictvím minulých desetiletí, která údržbu Hradu značně zanedbala. Je však možno očekávat, že pokud nenastanou zásadní zvraty ve financování investic, bude všeobecná rekonstrukce zanedbaných částí Pražského hradu v následujících 8 - 10 letech ukončena a nahrazena každodenní pravidelnou stavební údržbou objektů předávaných do reprezentačního či veřejného užívání. Ta by měla potřebu jednorázových, rozsáhlých a finančně nákladných rekonstrukčních akcí v zásadě do budoucna vyloučit.

Správa měla v průběhu celého roku průměrně 335 pracovníků (přepočteno na plné pracovní úvazky) a byla členěna do pěti divizí a čtyř samostatných odborů:
Správní divize
Programová divize
Rozvojová divize
Divize zahrad
Divize zámku Lány
Ekonomický odbor
Právní odbor
Odbor informačních systémů
Kancelář architekta

Pro realizaci rozsáhlého projektu Rudolf II. a Praha byl mimo trvalou organizační strukturu vytvořen autonomní tým, jehož složení a rozsah se proměňovaly v závislosti na fázi, ve které se projekt nacházel. Tato metoda se osvědčila již při přípravě předchozího velkého projektu, jímž byl Josip Plečnik - Architektura pro novou demokracii v roce 1996.

Správa se pokusila zahájit obecnou a veřejnou diskusi k fenoménu Pražského hradu, která by postupně měla mapovat významné otázky současnosti a budoucnosti Hradu v historickém kontextu, v kontextu stavu společnosti, kulturní atmosféry, v kontextu města a země, Hradu jako fenoménu duchovního i materiálního. Náměty a názory vzešlé z této diskuse by měly sloužit pro koncipování a případné korekce hlavních programů Správy a zároveň by měly být zrcadlem nastaveným těm, jimž je péče Hrad každodenní povinností. K iniciování této diskuse nechala Správa vypracovat dva soubory studií se souhrnnými názvy "Geneze duchovní role Pražského hradu" a "Symbolické interpretace významných objektů v areálu Pražského hradu". Jejich autory bylo několik osobností z oblastí, jako jsou historie, filosofie, dějiny umění, sociologie, apod. V této souvislosti proběhlo několik zajímavých rozprav při obměňovaném složení účastníků.