Svatovítský poklad
Nejvýznamnější předměty pokladu
Patrně nejstarší jsou součásti zbroje sv. Václava dochované z 9. - 10. století. Přibližně stejného stáří je i svatoštěpánský meč
s vyřezávanou rukojetí. Do období raného středověku náleží i dva slonovinové rohy s reliéfní výzdobou.
Románské období zastupuje umělecky i technicky výjimečná spodní část tzv. milánského bronzového svícnu z poloviny 12.
století, kterou tvoří propletená lidská a dračí těla. Z téže doby je domečkovitý relikviář zdobený emailem.
Z období vlády Karla IV. pocházejí umělecky nejvýznamnější předměty. Křišťálová konvice, vytvořená původně včetně ucha
z jediného velkého krystalu, sloužila jako schránka na tzv. Ubrus Páně. Z křišťálu je i dóza s víčkem pro relikvii závoje P.
Marie. Relikvie z Kristova umučení zastupuje hřeb z kříže zasazený do zlata, ostatkový kříž (zvaný korunovační) ozdobený
vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi. Mezi nimi je zasazen i mimořádně velký safír s řezbou Kristovy tváře.
Onyxový pohár z jediného kusu kamene je vsazen do pozlaceného obložení s nápisem a znakovými štíty. Z doby Karla IV.
pochází i řada nevelkých, ale umělecky cenných relikviářů z pozlaceného stříbra. Velmi cenné jsou i gotické textilie - kasule a
štola připisované sv. Vojtěchu a sv. Václavu, mitra a rukavice připisované sv. Vojtěchu, tzv. Ubrus Páně a Rouška Panny
Marie a perlová výšivka z církevního roucha s postavami světců.
Z období pozdní gotiky poklad uchovává i tři relikviářové busty darované Vladislavem Jagellonským. Tato poprsí sv.
Václava, Víta a Vojtěcha vytepané ze stříbrného plechu zdobí zlacení, pravé drahokamy i jejich skleněné imitace. Pozdně
gotický je i kolovratský plenář s drobnýmí stříbrnými plastikami, drahými kameny a řezbami v perleti.
Z doby císaře Rudolfa II. pochází kromě jiných památek kříž arcibiskupa Medka, stříbrný relikviář sv. Pěti bratří a neúplný
soubor sedmnácti skvostných článků ozdobného řetězu. Každý z nich je samostatným zlatým šperkem s drahými kameny,
perlami a miniaturními postavičkami lidí a zvířat pokrytými barevnými emaily. Tyto ozdoby bohatého světského šatu se
dochovaly díky tomu, že se v poslední čtvrtině 17. století staly součástí monstrance probošta Dlouhoveského. Další
mimořádný předmět - svatovítský tabernákl z různobarevných leštěných destiček drahých kamenů - zhotovila kamenářská
dílna rodiny Miseroni, činná na Hradě od doby Rudolfovy.
Poměrně četné jsou barokní a rokokové památky. Z nich nelze pominout kalichy z pozlaceného stříbra, zlatou monstranci z
roku 1766 a lavabo arcibiskupa Breunera s bohatou reliéfní výzdobou.
Umělecké řemeslo 19. století zastupuje empírová monstrance francouzského krále Karla X., skleněná Harrachovská
monstrance a kytice růží ze zlatého plechu.
Jako poslední do pokladu přibyly nálezy z biskupských a panovnických hrobů, mezi nimi např. klobouk Rudolfa II.