Oliver Twist

Tak román samozřejmě napsal Charles Dickens. Filmové podoby se mu dostalo několikrát, ale kromě té, o které teď budu psát, se u nás žádná nedočkala výraznějšího ohlasu. Proč tedy ta současná ano? Asi největší popularitu filmu dodala účast slavného Romana Polanskiho na postu režiséra, což už je zárukou jisté kvality, nebo přinejmenším atraktivity. Zhruba před rokem jsem tu psal o jeho tehdy posledním počinu Pianista, se kterým získal Oscara za režii, a po třech letech odmlky tedy přišel další snímek, který je opět adaptací knihy, což Polanskému očividně svědčí.

Mno, pro neznalce knižní předlohy něco k příběhu samotnému. Děj začíná na panství pana Bumbleho, přesněji řečeno v tamějším chudobinci, v kterém je na můj vkus až přílišná koncentrace nalezenců. To je snad jediná část filmu, o jejíž pravděpodobnosti by se dalo s reálnými argumenty pochybovat. Přeci jenom, ve vesnici nějakou tu míli od Londýna vzdálené asi nebude tolik osiřelých nebo nalezených desetiletých kluků, že by se s nimi daly naplnit dvě třídy čtvrtého ročníku základní školy. Nutno říct, že tahle banalitka pramení z knihy, takže mi nezbývá než ji zohlednit... Ale k ději. V tomto chudobinci bydlí mimo jiné taky chlapec pojmenovaný Oliver Twist. Říkám pojmenovaný, protože dávání jmen nalezencům je jedna z mála radostí pana Bumbleho. Tenhle Oliver Twist je typickým příkladem mě nesympatického filmového hrdiny. Do hloubi duše pravdomluvný a poctivý prosťáček, kterému slova jako prospěchářství nebo přizpůsobení se situaci vůbec nic neříkají. Co z takového má náruživý divák mít? Nicméně jsem opět odběhl od témata, kterým je příběh... Oliver kvůli požádání o další porci jídla musí odejít pracovat do pohřebního ústavu, ze kterého ale záhy utíká do Londýna, kde se setká s o něco starším výrostkem, který si říká Lišák a je členem dětského zlodějského gangu starého žida Fagina. Pochopitelně Olivera zavede do „nové společnosti“, kde je o něj dobře postaráno do doby, než má sám nastoupit kariéru zloděje... Což se mu pochopitelně příčí a problémy začínají. Krušné chvíle střídají příjemné a zase naopak. Brutální záběry střídají ty poetické a naopak. Svým způsobem je to film nenadálých kontrastů, které do celkového obrazu zapadnou až při zpětném přemýšlení o filmu. Tady se Polanski tak trochu netrefil do vytyčeného záměru, tedy natočit rodinný film. Protože jeho Oliver Twist je rodinný film asi stejně jako epizoda Studna z Majora Zemana. Tím teď nechci vyvolávat žádné srovnávání a taky si na nic nestěžuju :-)

Co mě ale na filmu neskutečně štvalo byl xicht představitele hlavního hrdiny, Barneyho Clarka, který si výrazem svojí tváře mohl říct klidně o roli Lišáka. Musím říct, že ve srovnání s televizním filmem Oliver Twist od Clive Donnera je Polanského zpracování temnější, možná by se dalo říct věrohodnější a realističtější, ale i když jsou si oba snímky ve spoustě detailů a záběrů podobné, tak oba Oliverové se od sebe diametrálně liší. Zatímco u Donnerova filmu bych se Oliverem možná i nechal přesvědčit, tak Oliverovi v podání Barneyho Clarka bych nevěřil ani jeho posmutnělý výraz. Navíc nepodal ani žádný extra výkon, takže obsazení tohoto spratkoidně vyhlížejícího chlapečka rozhodně nebylo trefou do černého.

Ovšem další osoby, podílející se na filmu, vybral Polanski více než dobře. Jeho filmy jsou pověstné parádními záběry, konkrétně v Pianistovi byly scény v poničené Varšavě jako vystřižené z alba uměleckého fotografa. Za kamerou tehdy stál Pawel Edelman, kterého si Polanski pozval i k natáčení Oliver Twista, a opět se společně vyřádili při zachycování městských ulic, což Edelmanovi očividně sedí. Do základní filmové skladební trojice (režie+kamera+scénář) nám už chybí pouze scénárista Ronald Harwood, a že jde o starého známého scénáristu z Pianisty už si každý jistě domyslí sám ;-). Scénář byl bez nějakých výraznějších bugů, a když už, tak většinou pramenily přímo z knihy. Ostatně film jako celek působil jako nadprůměrné dílo bez větších výkyvů na jednu či na druhou stranu. Tedy bez nějakých extrémně nudných pasáží, ovšem taky bez scén, které by nadchly a nesmazatelně se zapsaly do paměti. Což je na jednu stranu dobře, protože nic nedokáže zkazit atmosféru filmu tak jako znatelné výkyvy v kvalitě scénáře, na druhou stranu to dobře není, protože narozdíl od svých předchůdců Polanski úplně nevystihl gradaci děje, závěr se tak nějak vytrácí do prázdnoty, což pravděpodobně nebylo původním záměrem. Ostatně, začátek Polanski taky trochu našidil, ale to už můžu nechat stranou, protože je to spíš otázkou přístupu k samotnému zpracování adaptace.

I přes trošku skeptický závěr předchozího odstavce musím říct, že se Polanskému Oliver Twist povedl, i když své mouchy tento snímek dozajista má. Některé záležitosti kolem i uvnitř samotného filmu byly zamýšleny jinak, ale celkově jde o překvapivě víceméně vyrovnaný příběh, který samozřejmě pramení z výborné knižní předlohy, a ve své filmové podobě není jeho hodnota tvořena výjimečnými fragmenty, ale konzistencí celku. Což je mnohem těžší, než natočit pět minut geniálních záběrů a zamíchat je do jeden a půlhodinové změti nelogických situací a příběhů. Oliver Twist by si zasloužil větší návštěvnost, už jenom proto že mezi koprodukčními zeměmi se objevuje i Česká republika, která k natáčení poskytla své exteriéry. Ale chápu to, protože ani Charles Dickens ani Roman Polanski nejsou na popředí zájmů dnešní doby. I když by si to jistě oba zasloužili. Určitě víc, než figurky z Vyvolených.

Oliver Twist – UK/CZ/Franie/Itálie 2005
Režie: Roman Polanski
Scénář: Ronald Harwood
Obsazení:

Ben Kingsley, Barney Clark, Jamie Foreman, Harry Eden, Edward Hardwicke, Paul Brooke

Délka: 130 min.
Slovem... Ale jo...
Hodnocení: 75%

honzaq