Oliver Twist Tak román samozřejmě napsal Charles Dickens. Filmové podoby se mu dostalo několikrát, ale kromě té, o které teď budu psát, se u nás žádná nedočkala výraznějšího ohlasu. Proč tedy ta současná ano? Asi největší popularitu filmu dodala účast slavného Romana Polanskiho na postu režiséra, což už je zárukou jisté kvality, nebo přinejmenším atraktivity. Zhruba před rokem jsem tu psal o jeho tehdy posledním počinu Pianista, se kterým získal Oscara za režii, a po třech letech odmlky tedy přišel další snímek, který je opět adaptací knihy, což Polanskému očividně svědčí.
Mno, pro neznalce knižní předlohy něco k příběhu samotnému. Děj začíná na panství pana Bumbleho, přesněji řečeno v tamějším chudobinci, v kterém je na můj vkus až přílišná koncentrace nalezenců. To je snad jediná část filmu, o jejíž pravděpodobnosti by se dalo s reálnými argumenty pochybovat. Přeci jenom, ve vesnici nějakou tu míli od Londýna vzdálené asi nebude tolik osiřelých nebo nalezených desetiletých kluků, že by se s nimi daly naplnit dvě třídy čtvrtého ročníku základní školy. Nutno říct, že tahle banalitka pramení z knihy, takže mi nezbývá než ji zohlednit... Ale k ději. V tomto chudobinci bydlí mimo jiné taky chlapec pojmenovaný Oliver Twist. Říkám pojmenovaný, protože dávání jmen nalezencům je jedna z mála radostí pana Bumbleho. Tenhle Oliver Twist je typickým příkladem mě nesympatického filmového hrdiny. Do hloubi duše pravdomluvný a poctivý prosťáček, kterému slova jako prospěchářství nebo přizpůsobení se situaci vůbec nic neříkají. Co z takového má náruživý divák mít? Nicméně jsem opět odběhl od témata, kterým je příběh... Oliver kvůli požádání o další porci jídla musí odejít pracovat do pohřebního ústavu, ze kterého ale záhy utíká do Londýna, kde se setká s o něco starším výrostkem, který si říká Lišák a je členem dětského zlodějského gangu starého žida Fagina. Pochopitelně Olivera zavede do „nové společnosti“, kde je o něj dobře postaráno do doby, než má sám nastoupit kariéru zloděje... Což se mu pochopitelně příčí a problémy začínají. Krušné chvíle střídají příjemné a zase naopak. Brutální záběry střídají ty poetické a naopak. Svým způsobem je to film nenadálých kontrastů, které do celkového obrazu zapadnou až při zpětném přemýšlení o filmu. Tady se Polanski tak trochu netrefil do vytyčeného záměru, tedy natočit rodinný film. Protože jeho Oliver Twist je rodinný film asi stejně jako epizoda Studna z Majora Zemana. Tím teď nechci vyvolávat žádné srovnávání a taky si na nic nestěžuju :-)
Co mě ale na filmu neskutečně štvalo byl
xicht představitele hlavního hrdiny, Barneyho Clarka, který si výrazem
svojí tváře mohl říct klidně o roli Lišáka. Musím říct, že ve srovnání s
televizním filmem Oliver Twist od Clive Donnera je Polanského zpracování
temnější, možná by se dalo říct věrohodnější a realističtější, ale i když
jsou si oba snímky ve spoustě detailů a záběrů podobné, tak oba Oliverové
se od sebe diametrálně liší. Zatímco u Donnerova filmu bych se Oliverem
možná i nechal přesvědčit, tak Oliverovi v podání Barneyho Clarka bych
nevěřil ani jeho posmutnělý výraz. Navíc nepodal ani žádný extra výkon,
takže obsazení tohoto spratkoidně vyhlížejícího chlapečka rozhodně nebylo
trefou do černého.
I přes trošku skeptický závěr předchozího odstavce musím říct, že se Polanskému Oliver Twist povedl, i když své mouchy tento snímek dozajista má. Některé záležitosti kolem i uvnitř samotného filmu byly zamýšleny jinak, ale celkově jde o překvapivě víceméně vyrovnaný příběh, který samozřejmě pramení z výborné knižní předlohy, a ve své filmové podobě není jeho hodnota tvořena výjimečnými fragmenty, ale konzistencí celku. Což je mnohem těžší, než natočit pět minut geniálních záběrů a zamíchat je do jeden a půlhodinové změti nelogických situací a příběhů. Oliver Twist by si zasloužil větší návštěvnost, už jenom proto že mezi koprodukčními zeměmi se objevuje i Česká republika, která k natáčení poskytla své exteriéry. Ale chápu to, protože ani Charles Dickens ani Roman Polanski nejsou na popředí zájmů dnešní doby. I když by si to jistě oba zasloužili. Určitě víc, než figurky z Vyvolených.
honzaq |