Prince of Persia : The
Two Thrones
Každý jistě ví o co se jedná, když
vyslovím jméno Prince of Persia. Tento legendární Perský princ se k nám
opět vrací, v nové sérii již po třetí. A je v lepší kondici než kdykoliv
předtím, i když schizofrenií trpí částečně i nadále.
Grafika
Ta se od posledně moc nezměnila, nebo asi vůbec. Vždyť, proč měnit něco co
skvěle funguje i vypadá. Díky tomu, že už nehrajete pouze za temného
prince, ale i za toho „normálního“ se i prostředí velmi rozjasnilo a
připomíná víc první díl, Sand of Time.
Za více pozitivní dojem z grafiky může také prostředí, ve kterém se
pohybujete a tím je město Bagdád. Při prvních zmínkách o nějakém městě, mě
napadlo, že vám nabídne i volnost pohybu jako v GTA, ale bohužel, to se
nekoná.

Za novinky v grafice se dají považovat
spíše nové herní prvky, které popíšu později.
Grafika ale vypadá velice dobře a jde rozhodně o nejhezčí díl Prince of
Persia.
Zvuk
Nemám ke zvukům žádné výtky. Dabing postav je taktéž vynikající a
profesionálně zvládnutý. Hudba je v „perském“ stylu a do hry perfektně
sedí.
Novinkou je tajemný hlas průvodce a také hlas vaší mrtvé přítelkyně, která
vás občas provází skrz nabídky a tak různě. Jde vlastně o takové
komentátory a hlavně hlas průvodce mi připomněl skvělý dabing z Dungeon
Keepera, i když ten je pořád nepřekonatelný.
Ovládání
Hra se ovládá stejně jako v předešlých dvou dílech, takže jde o klasický
systém alá Tomb Raider. V tomto novém pokračování dostal Princ několik
nových pohybů. Umí třeba roznožku mezi blízkými stěnami nebo později
dostane temný princ jakýsi železný řetěz který může používat k eliminaci
nepřátel, nebo k překonávání překážek.

Hlavní novinkou je tzv. Speed kill
system. Jde v podstatě o to, že pokud se vám podaří se nepozorovaně
přiblížit k nepříteli, můžete ho „kuchnout“ i bez boje. Aby se vše
zdařilo, musíte v daném okamžiku, kdy se vaše čepel rozsvítí, stisknout
tlačítko pro boj, pouze jednou. Tyto okamžiky jsou velice krátké a pokud
se „seknete“ tak šance pro rychlé zabití nepřítele končí a nastává
normální boj.
Chariott race
Jedná se o rychlou jízdu na koňmi taženém voze, většinou skrz uličky
města. Cestou vás napadají různí nepřátelé, kterých se musíte zbavit a to
buď tím, že je odbudete vaší čepelí nebo, pokud mají vůz, tak ten
natlačíte proti zdi. Na trati jsou občas i skokánky či alternativní cesty.
Je to pěkné zpestření hry, které je navíc dobře zpracované a velice
zábavné. Jednoznačně se jedná o plus tohoto nového dílu.
V kůži Prince
Je to vůbec dobrý pocit, hrát za Perského Prince? Inu, pohybovat se po
urbanistickém prostředí Babylonu, tedy v podstatě města, které patří vám,
je příjemné. Proměna z normálního prince na toho zlého je také pojata dost
dobře. Temný princ má kolem jedné ruky omotaný takový ostnatý řetěz, který
mu propůjčuje nové speciální schopnosti. Temný princ může tímto řetězem
kolem sebe točit a ničit tak nepřátele, nebo se na něm může třeba
přehoupnout na různých překážkách. Pořád to ale není tak pozitivní hra,
jako Sands of Time. Bohužel má zde převahu temné Já Prince. Osobně chápu,
že se autoři chtěli vyžít a popustili uzdu fantazii, ale přeci jen, mohli
to udělat ještě více pozitivní, protože tak jak to je, to působí pořád
dost negativně. Je to ale o dost lepší, než Warrior Within, kde prostředí
bylo negativní až extrémně.

Na druhou stranu, je pěkné, že hádanky
nejsou většinu hry tak náročné a tak hra pořád připomíná spíš takovou
přehlídku martial arts, neboli bojových umění. Princ hraje samozřejmě vždy
hlavní roli, ale běh po stěně a další libůstky rozhodně nikoho dodnes
neomrzeli.
Verdikt
Jednoznačně jde o dosud nejlepší díl Prince of Persia. Přínáší nám jak
pěknou grafiku, tak velice návykovou hratelnost + spoustu novinek. Pro
majitele pořádného gamepadu je tahle hra opravdu nutností. Bohužel, to
pořád není dokonalé a náročnějším plošinovkářům doporučuji spíš hru
Psychonauts.
Prince of Persia:
The Two Thrones |
Hodnocení: |
90% |
|
melkor
http://rgb.rr.nu
|