<<< --- >>>
cestuju časem
občas se na pár okamžiků zastavím
a ujišťuju se
jestli jdu správným směrem
obvykle zjišťuju že ne
můj život je plný
náhod a nedorozumnění
chodím po obvodu prázdnýho kruhu
hledám slunce v podzemních jeskyních
chci pít průzračnou vodu ve vyprahlé poušti
mluvím se svým obrazem v zrcadle
dělám stojku na vrcholku osamělé skály
zní to jako židovská anekdota
co za čtyři sta let své existence ztratila smysl
jsem plný prázdnoty
a pořád přibývám na objemu
může sugesce zabíjet?
>>>
zpátky <<<
|