BEZE STUDU...

   

JAN „RACER“ NEMČEK

Nádražní sněženka

 

Padám do Tvého rána, poprvé i naposledy.

Do mdlého světla lamp na Mostu Armády.

Rozpustím se.

Za trochu chladu

a do poslední kapky.

 

Vše už bylo dopsáno.

Dobrá noc i Dobré ráno.

 

 

Neusínání

 

Čaj stydne do tmy.

Já usínám.

S kousíčkem Tebe v dlani.

 

Celý hrníček upijeme pomalu.

Pro krásu, přerývaně, po doušcích.

 

Co záleží na dárcích?

Trocha tepla prostěradlu,

trocha světla z koupelny.

Kolik jen dostala (j)si, toho sněhu za okny?

Nevím, trochu asi…

 

 

Lásenka

 

Z okna posluchárny zahlédl jsem Lásenku.

Procházela se po střeše kostela,

ve sněhu a bílém světle.

 

 

Hrála si na flétnu.

Že nemiluje z dlouhé chvíle.

Že nevidí a neslyší.

 

 

Z okna posluchárny zahlédl jsem Lásenku.

Prý po večerech prodává se v pasážích.

Nejen za noty,

ale i trochu toho citu.


 

RACER