Chtěl jsem sloužit vlasti, chránit lidi,
bojovat proti zločinu a takový ty blbinky, co se honěj mladejm
kluků hlavou, když se z nich chtějí stát policajti. Tak jsem se
snažil, dodržoval jsem služební postupy, poslouchal rozkazy
nadřízených, ctil zákon, prostě takový ty věci, který člověk
dělá, když chce žít mezi lidma v normální slušný společnosti a
není anarchista nebo technař. Teď na mně manželka nepromluví,
sousedi mě nepozdraví a do hospody už taky nemůžu, protože jsem
prej násilnický hovado, který mlátí děti. Tak vám teda povím,
jak jsem se do týhle lapálie dostal.
Začlo to všechno už minulej rok, co nás
poslali rozehnat nějakou technoparty Czechtek 2004. Stáli jsme
tam tehdá jak vrány a čučeli na to, jak ta banda řádí. Ne, že by
mezi nima nemohli bejt slušný lidi. To netvrdím, ale tehdy to
tam rozhodně tak nevypadalo. Říkal jsem šéfovi, že je nás dost a
že je můžem rozehnat, když to bude nutný. Ale on furt jen
pobíhal sem a tam a blekotal, že né, že by z toho byl průser.
Tak sem mu řek, že žádnej průser z toho nemůže bejt, když je ta
akce protiprávní a že na pendreky stejně nedojde, protože když
jim řeknem, tak odejdou. Jsou to přece jenom normální lidi, co
se moc rozšoupli při muzice a nejsou přece blbý, aby šli proti
těžkooděncům. On se na mě podíval jako na telátko a řek, že jsem
naivní debil a že mám radši držet hubu. Tak jsem držel hubu.
Takhle to trvalo asi tři dny a pak se šlo
domů. No a potom to začlo. Majitelé pozemků na nás podali
trestní oznámení, že prej jsme neochránili jejich majetek,
kterej sme logicky nemohli chránit, když jsme tam jenom stáli
jak vrány. No a pak se do nás pustili politici z ódéesky a
tepali do nás tak, až mi bylo stydno. Dobře si pamatuju, jak mě
tenkrát dědek odvedle, Mrázek se myslím jmenuje, peskoval: „I vy
klucí zatrolený, co ste tam vyváděli?! Člověk má pozemek, celej
život na něm dělá a vy byste mu ho klidně zruinovat nechali! Že
se nestydíte!“ Křičel. A já se tenkrát doopravdy styděl.
Rok se s rokem sešel a Czechtek tu byl zas.
Těšil jsem se, že tu hanbu smyjem a říkal jsem si, že teďka už
to nesmíme podělat.Ti týpci asi dobře věděli, že ta jejich
slavná akce asi nebude legální, protože doposledka zatajovali
místo, kde to chtěj udělat. Ale na nás si nepřišli. Hned jak ten
plac zveřejnili, najeli jsme tam s auťákama a zahradili jim
příjezdový cesty.
Proč? Taková akce přece není žádná sranda!
Vím, protože manželka, učitelka, jednou pořádala tábor pro
děcka. To se musí nahlásit hygienikovi, hasičům a bůhví komu
ještě. Ne kvůli nějaký úřední buzeraci, ale kvůli lidem. Aby se
nestal v tom horkým létě nějakej průser a když jo, tak aby se to
rychle vyřešilo. Ale nějaký lidi, příroda nebo zákon byly
technařům evidentně ukradený. Jasně že to neměli nikde ohlášený!
Tady začal první problém mýho velkýho
neštěstí. Nejsem žádnej expert, ale pořád nevím co je
protiprávního na zabránění nezákonný akci, kterou už pravidelně
rozháněj kolegové v Německu, Rakousku, Slovensku a bůhvíkde
ještě. Ale nějakou dobu už žiju v týhle demokratický společnosti
a znám občanský práva. Když si myslím, že policie provedla něco
protiprávně, mám přece spoustu opravnejch prostředků, ne? Můžu
podávat stížnosti, žaloby, sepisovat petice, demonstrovat a
takový ty blbinky, ale nezačnu snad kvůli tomu na truc porušovat
práva někoho jinýho! To dá rozum, ne? Nejsem přece bezohledný
hovado. Ale technaři si to kliďánko namířili přes cizí
(nepronajatý) pozemky, když byly cesty zahrazený, a ještě se nám
smáli do ksichtu. To mě fakt naštvalo, takováhle drzá
bezohlednost!
Starosta začal jančit, poškozený majitelé
zase podávali trestní oznámení a oheň byl na střeše. No, už jsme
do toho šli, tak jsme nemohli couvnout. Taky nebyl důvod. Spíš
naopak, vždyť by to vypadalo ještě hůř než minulej rok! Furt
jsem si ale myslel, že to bude v pohodě. Vždyť jsou to přece
jenom děcka, co chtěj pobavit. Řeknem jim, aby vypadli a oni
odejdou. Zkusili to, vidí, že takhle to nepůjde, tak se sbalej.
Asi jsem byl fakt naivní telátko.
Dali jsme jim hodinu, což je podle mýho víc
než dost času a ti slušnější taky vypadli. Zůstalo tam ale tvrdý
jádro, takovej zbytek, co chtěl prát. Tak dostali nářez. Co
jinýho taky mohli čekat? Mysleli snad, že blafujem? Nebo že bude
oddíl těžkooděnců nějak něžnej? Vždyť mohli vypadnout jako
ostaní! Je přece tolik jinejch způsobů, jak protestovat proti
praktikám policajtů než si to s nima rozdat v bitce! Myšlení
některejch lidí prostě nepochopím. Chtěli s nama snad válčit?
Nebo si mysleli, že můžou oddíl těžkooděnců s vodníma dělama a
slzákem zahnat?
Pořád jsem si myslel, že je to jen nějaký
nedorozumění a že to dopadne dobře, dokud nezačaly lítat šutry.
To už nebyl žádnej nenásilnej odpor, stala se z toho normální
bitva. A v bitvě bejvaj zraněný…na obou stranách. Říkám si, že
to musel bejt hrozně brutální zásah, když bylo přitom zraněnějch
daleko víc těžce obrněnejch policajtů než těch „bezbranejch
dětí“. Nakonec to ale dopadlo, jak to dopadnout muselo a jak to
muselo bejt každýmu aspoň trochu myslícímu člověku jasný –
stejně museli jít a ještě dostali nářez. Úplně zbytečnej nářez.
Tak jsme to měli za sebou. Nemůžu si
pomoct, ale neměl jsem z toho dobrej pocit. Kdyby se ti technaři
chovali jako lidi, nemuselo to takhle dopadnout. Třeba jsme je
fakt rozehnali neoprávněně, pak mohli v klidu vypadnout,
demonstroval, lobovat a tak a stejně by to musela nějaká komise
vyšetřit i kdyby sama nechtěla. Když se sejde dostatečně velká
skupinka nadávající na vládu, vždycky se najdou nějaký politici
a novináři, který ji budou dopřávat sluch. To už dneska bohužel
vím. Každopádně nemusela bejt ta bitka.
Když jsem se ale vrátil dom, nestačil jsem
se divit. V televizi, novinách a prostě všude bylo, jak jsme tam
zmlátili skupinku nevinejch muzikálních dětí. Ty samý politici z
ODSky najednou úplně otočili a začali kvákat, že ten zásah prej
byl neoprávněnej. Tak teda nevim. Když jsme je minulej rok
nerozehnali, bylo to špatně. Když tentokrát zasáhnem, tak taky.
Ale od takovejch podrazáků člověk stejně nemůže čekat nic
dobrýho. Nejvíc mě ale štvalo, že v mediích byli technaři hned
od začátku braný jako oběti a neviňátka. Nejsem žádnej právník,
ale kdyby ta jejich slavná akce byla košér, mohli ji kliďánko
nahlásit jako každém jinej. Vždyť jim ministerstvo nabízelo
nějakej nepoužívanej vojenskej objekt! Určitě by jim to dali
levnějc než soukromník, jenom aby se jich zbavili. Jenže
technaři s nima ani nejednali. Proč by se zalamovali s něčím, co
musí dělat každej jinej? To je mi pěkně podělanej pohled na
demokracii. Asi si chtěli užít dobrodružství z toho, že provedou
něco nezákonýho a vysmějou se policajtům. Nikdy se netajili s
tím, jak nás nesnášej.
Nedávno jsem slyšel, že chystají zase další akci. Zase zvysoka
kašlou na to, že by jednali s ministerstvem. Na co máme v
demokracii demokraticky zvolený instituce, že jo? Ale tohle
všechno už jde mimo mě. Já na to totiž taky kašlu. Už mně nebaví
dělat za pár šupů někomu fackovacího panáka. I ten pitomej dědek
Mrázek mně zas seřval. Jdu vod toho! A radši ještě tenhle rok,
dokud dostanu aspoň trochu slušný odměny. Nechci se totiž dožít
toho, že budu třeba dělat kontrolu na silnici a nějakej „svobodomyslnej“
řidič mě přejede jako projev svý občanský neposlušnosti, protože
jsem prej omezoval jeho ústavní práva a prováděl nepřiměřenej
zákrok. Za tohle mi ani desetinásobnej plat nestojí a o ideály
jsem už dávno přišel. Až budete příště potřebovat pomoc,
ochraňte se sami.
-strana 8-