Deprese

 

Tvůj život, rejstřík nekonečných nul,

na obraz svůj teď hledíš.

Každý nad tebou dávno zlomil hůl,

jen ty to ještě nevíš.

 

Naděje – poslední pěšák v poli,

trapně se jenom culí.

Vzpomínky – ať už na cokoli,

jsou rány, které bolí.

 

Dávno je tomu – co jsi pochopil,

přec cejch tě stále pálí.

Sto šancí – tys je nechytil

a smutek mysl kalí.

 

Tvůj život, rejstřík nekonečných nul.

 

 

<<< Strach

Plášť >>>

 

-strana 7-

 

 

Autor článku

Další autorova díla:

Trošku se obětovat

Žlutý sešit

Rok

Další poezie na našich stránkách:

Básně by Veber