Píšu

 

Píšu oddychu nemaje,

píšu a hledám uzemnění.

Pro to, co ve mě pulzuje

barevné snění.

 

Píšu, když nápad mi plane,

píšu a vůbec nemám klidu.

Dokud z něj nic nezůstane

a sám tu zbydu

 

Píšu, zvon bije varovně,

přešel jsem brány reality.

Píšu jí zpátky rozhodně:

„Už jsem tě sytý!“

 

Píšu – nevidím na oči.

Přestože je to směšné k pláči

a svět se netečně točí,

přec mi to stačí.

 

<<< Nenávidím

Přes to nejede vlak >>>

 

 

-strana 13-

 

Autor článku

Další autorova díla:

Trošku se obětovat

Žlutý sešit

Rok

Další poezie na našich stránkách:

Básně by Veber