Příliš velký srab

Epigram vznikl jako přímá reakce na Matovu báseň Příliš malý blázen, ale lze jej aplikovat na jakékoliv pokrytectví.

Ach ta přetvářka na všechny strany,
dokonce i na tu svou.
Než abych dal či přijal rány,
já schovám se raděj za hradbou...

z předsudků, tradic a rádoby rozumného chování.
 

Matova reakce:

Říká si to o odpověď, není-liž pravda? Nebudu napadat Augustovy názory a jeho osobu, to jsou praktiky, které byly užívány při jiných příležitostech na našich stránkách (Očištění Vietcongu, Vodní invaze...) a navíc si jeho názorů vážím (když už nic jiného), ale jeho epigram mne donutil přemýšlet nad tím, jak lidé mojí poezii chápou (respektive jak špatně ji chápou). Toto je asi vhodné místo, kde bych měl některé svoje názory osvětlit. Nejprve báseň...


Příliš malý blázen

Byť den co den míjím průchod,
z kterého se line namodralý dým.
I nadále nechci znát jeho původ,
zavírám oči a netajím se tím.

Na to, abych hulil jsem zkrátka příliš malý blázen.

„Pojď s námi na jedno, na dvě,
zapaříme, zapijeme, pokecáme,“
ty slova stále znějí mi v hlavě:
„bez půllitru se přeci nepoznáme.“

Ale na to, abych chlastal jsem až příliš malý blázen.

Oko na oko a lehký ruměnec,
letmý dotyk a úsměv vroucí.
Kéž bych mohl býti cizinec,
označit tě za zemi nežádoucí.

Abych miloval – na to jsem příliš malý blázen.
 

K osvětlení významu básně použiji jeden krátký příběh z pera H. Ch. Andersena, jehož jméno jsem již zapomněl. Hlavní roli v něm hrála mladá můra, která se zamilovala do hvězdy. Každou noc vylétala kolmo vzhůru a snažila se dosáhnout svého cíle, vracela se až pozdě k ránu. Rodiče ji kárali: "Podívej se na své sourozence, jak krásně mají ožehnutá křídla od lamp a svící. A ty nic!" Přesto se můra své lásky k hvězdě nevzdala. A jak to všechno dopadlo? Nijak extra. Autor na závěr konstatoval, že naše můra létala ještě na stará kolena na dlouhé výpravy za svojí hvězdou a její rodiče a sourozenci byli již dávno spáleni plamenem svíčky. A jakou to má souvislost s mojí poezií? Mám také svojí hvězdu (viz. báseň Moje hvězda) a nikterak mne netíží, že ostatní, kteří si foukají svá popálená křídla, ve mě vidí sraba, který se bojí ohně svíčky. Já jen nemám čas ani chuť zabývat se plamínky.

-strana 3-

« Autor sešitu »

Augustus
 
 

Další díla autora:

Autor píše poezii (Bílý sešit, Žlutý sešit, Hříčky a zaklínadla a sešit Rok) i prózu (Černá růže a drobné prózy), ale jeho články najdete téměř po celém časopisu.