Píšu
Píšu oddychu nemaje, píšu a hledám uzemnění. Pro to, co ve mě pulzuje barevné snění.
Píšu, když nápad mi plane, píšu a vůbec nemám klidu. Dokud z něj nic nezůstane a sám tu zbydu
Píšu, zvon bije varovně, přešel jsem brány reality. Píšu jí zpátky rozhodně: „Už jsem tě sytý!“
Píšu – nevidím na oči. Přestože je to směšné k pláči a svět se netečně točí, přec mi to stačí.
<<< Nenávidím
-strana 13- |
Autor článku Další autorova díla: Další poezie na našich stránkách: |