| |
Vyslýchal Mat
Mat: Brzy odbije druhá hodina ranní a já sedím před
monitorem svého počítače a když zrovna nehledím na
klávesnici v zoufalé snaze najít to správné tlačítko, hledím
na potměšilý výraz našeho redakčního škůdce, který se čas od
času zuřivě rozhoupe na MÉM houpacím křesle. Jakou otázku mu
mám asi položit?
Šotek: Já myslel, že je to redakční křeslo. Hele, a
nechceš abych za tebe dělal tvoji práci, že ne?
Mat: Ano, že se řídíš podle hesla: "Co je tvoje je i
moje a co je moje, do toho ti nic není" je obecně známé, ale
já jsem si vytyčil za cíl seznámit "veřejnost" s tvými méně
publikovanými myšlenkami. Například bys nám mohl něco
povědět o tvém osobním vztahu s americkým prezidentem
Georgem Bushem?
Šotek: Já s ním mám
vztah?
Mat: Ty to táhneš s Bushem?
Šotek: Co?
Mat: Víš co! Jako měl Clinton Lewinskou, tak Bush má
tebe? A já blázen jsem měl bývalého amerického prezidenta za
blbce, ale vidím, že existují i lidé s horším vkusem.
Šotek: Jo, já neumím
hrát na saxofon. Hele, můžu si to křeslo nechat, když ti
poradím nějakou normální otázku?
Mat: Zeptám se Pata, ono je totiž naše společné. Moje
je konstrukce a jeho opěrátka a kromě toho já MÁM normální a
zvídavé otázky. Tak třeba: Proč jsi se rozhodl publikovat v
našem časopise?
Šotek: Proč ne? Jak
říká Cimrman: "Vidím prosťáčka a hned je ze mě misionář."
Mat: Dobře, to bychom měli minulost. A co ty a
budoucnost. Co pro nás chystáš?
Šotek: A nebylo by
blbý, kdybych vám to všecko vykecal? Ale jó, budoucnost
vypadá slibně, píšu čím dál víc, je na to víc vohlasů, píše
se i vo mě. Třeba taková Shaylen, který vydávají knížky, se
rozhodla napsat ... jak to bylo ... něco jako sérii s názvem
Šotek, takže moje sláva přežije AAA Games. Pohoda jazz, ne?
Mat: Ano a i jiní autoři se již dotkli tvé osoby.
Například ona analýza tvojí osobnosti od našeho čtenáře
Huntera 89, kterou jsem měl to potěšení číst a která se dle
mého názoru asi v 80% procentech kryje s realitou. Hapruje
tam jen to, že si ceníš přátelství ...
Šotek: Todle tak z
80% realitu kryje (jako překrejvá). Nechcu znevažovat našeho
dvorního cvokaře tím, že řeknu, že je až 89. v pořadí a
ještě není jistý, že povedenej, ale ... stejně nemá cenu
komentovat blábol kterej je slovensky a stejně ho nikdo
nebude číst. Snad jenom to, že nemám problémy s ženskejma,
žádná si zatím nestěžovala. Že jo zlato?
Nicka:
Já jsem s tebou nikdy nechodila!
Šotek:
Jasně ...
Mat: Ne, to radši nebudeme rozvádět.
Ale pravda je taková, že na Jana Pavla II si také žádná
ženská nestěžovala ... asi ze stejného důvodu, že? Ale ne,
nebudeme se hašteřit o detaily a slovíčkařit. Naše čtenáře
by dozajista zajímalo, čím se vlastně zabýváš ve volném
čase, jaké jsou tvoje koníčky?
Šotek: Sex, chlast,
dogy, karty, AAA Games a sex. Poslední dobou hlavně ty dogy.
Třeba teďka koukám na to, jak mi roste (chichi) kříženec
rotvajlera s novofunlanďákem, kterej má znaky bernskýho
salašnickýho psa, takže to vlastně nemůže bejt ani jedno a
koukám, co mi z toho vyroste. Myslím, že budem ještě
s Augustíkem hodně
koukat voba.
Mat: Ano, konečně se dostáváme trošku blíž k
opravdovému Šotkovi.
Šotek: Tak to bych měl vzít roha,
ne?
Mat:
Tedy pověz nám ještě, jaká je ta tvoje vysněná doga.
Šotek: Tohle je moje vysněná doga.
Pes vo kterým se dá říct: "Jakej pán, takovej pes." Je milá,
chytrá, odvážná, sexy ...
Mat: ... myslím že nebudeme zabíhat do takových
podrobností, raději mluvme o charakteru.
Šotek: ...škodolibá
a umí plavat. Akorát moc neroste, ale to se doufám spraví v
další generaci.
Mat: Ano, přiznejme si, že bys mohl být
ještě o deset centimetrů vyšší furt by se našli někteří,
kteří by ti nadávali do prcků (to jen k tomu růstu), ale teď
bys nám raději měl sdělit tvoje dojmy z čerstvě uzavřené
ankety o největšího diskmagera, ostudo.
Šotek: Legendární
věta: "Já jsem malej, ale šikovnej" (to jen k tomu růstu).
Nic, směšné ankety popularity jsou mimo mne, já se snažím
odvádět dobrou práci a nehonit si body pro nějakou směšnou
anketu, protože je to úplně směšné (tohle tam nepiš, ty
samečku slepice po slovensky - vliv Matovy cenzury).
Mat: Naopak, dle mého názoru je to docela tragické.
Kolik jsi dostal vlastně hlasů? Přes sto? To už o lecčems
vypovídá ... já vím, teď začneš vykládat cosi o tom, že Jana
Husa taky upálili. Ale přesto by ses měl vyjádřit alespoň k
tomu, jak svůj nově získaný titul udělený ti magovou
veřejností snášíš a jak se s ním vyrovnáváš.
Šotek: Hele, reju do
každýho a neberu si žádný servítky. Takovádle nestranná
kritika a pořádnej klistýr je přesně to, co tadle scéna
potřebuje, ale ne každýmu (skoro nikomu) se bude líbit. No a
tidle "lidi" si vylili (často víckárt) svoji nenávist do
ankety. Jak to mám jako brát? Bolí mě, že mě nesnášíte? Mám
se tadyk rozberčet? Ne! Já jen vim, že mám svý čtenáře,
který mně maj rádi, nestyděj se to přiznat a taky
protestovali proti mýmu umístění v týdle anketě. Tohle mi
stačí, je to víc než jsem čekal a jsem z toho nadšenej.
Kdybych šel po popularitě, asi bych do nikoho neryl a snažil
se všecky patolízalský chválit, jak to dělaj mnozí jiní (Derel).
Nehodlám se vohánět žádnejma titulama jako Augustík, stejně
jsem dostal víc než dvakrát víc hlasů než von.
Mat: Neříkáš tím náhodou, že se nemáš
vůbec za co stydět?
Šotek: Jasně, že se
nemám za co stydět! Bejt disident a vizionář je čest. Já
jsem vlastně perzekuovanej za pravdu, proto bych se mohl
tímto titulem ohánět. Ty jo a není to špatnej nápad.
Mat: Ano, od dneška se můžeš
podepisovat do návštěvních knih jako šotek-ostuda. Sice se
to nerýmuje, ale přesto to v sobě skrývá hlubokou pravdu. No
nic, tento rozhovor měl sloužit jako poodhalení duše jednoho
z našich redaktorů a to se myslím alespoň trošku podařilo a
tudíž bych rád tento článek již ukončil, než opět sklouzne k
vulgárním debatám o věcech, na kterých stejně nesejde. Máš
snad jiný názor?
Šotek: Jasně že jo,
od toho sem Šotek, ne? U ostudy zapoměls na největší, když
už, tak už. Tak je to pěknej atribut, bejt největší ...
aspoň v něčem. Ale ta vostuda bude s otazníkem. Ať si každej
udělá svůj názor! Vaše tendenční snaha mě pošpinit nedojde
... tentononc ... naplnění. Je a za vulgaritu sorry, ale
nemusíš být takovej cimprlich.
Mat:
Ano, tvé poznámky byly zaznamenány a možná nějakým výstředním
šílencem, který došel až sem, i pochopeny. Nechť tvé
poslední příspěvky slouží jako výstraha všem soudným lidem
před úpadkem slušného vychování. Hawk.
Šotek: Ty si myslíš,
že nás čtou soudný lidi?
Mat:
...
|
|
|