Augustus: Jak se cítíš?
Mat: >Mat se nadechne a předvádí cviky na uklidnění z
Karate Kida< Jsem životní optimista a navíc
vulkánec/nekromant, takže něco takového jako dočasné a
kolísavé nálady pro mne nic neznamená. Tedy … cítím se
standardně.
Augustus: Stačilo říci standardně, ale nevadí. Jsi
připraven na show?
Mat: Vždy připraven!
Augustus: Mohl jsi to sice trochu rozvést, ale
nevadí.Jak jsi přišel na nápad založit AAA Games?
Mat: Jednou jsem takhle šel ulicí … mihotavé
kontury na obzoru se vzdalovaly … hučela doprava … a ptáci
zpívali … a mne přepadly (nymfomanky? – lord Abak) ne,
myšlenky (Aha – lord Abak) … a jak jsem byl přepaden,
bezbranný, vystrašen a sám, tak jsem jim podlehl a slíbil
založit nějaké periodikum, které změní chod světových dějin,
nebo zaměstná Šotka. Jak vidíte, rozhodl jsem se pro druhou
možnost.
Augustus: Úžasné! (ironie) Nešlo by odpovídal alespoň
trošku seriózně? Takhle mi někteří „einsteini“ neuvěří, že
existuješ, tudíž jsem si Tě vymyslel a že píšu celé AAA
Games sám jenom proto, abych je naštval. Jsi znám tím, že
většinu svých plánů pouze promyslíš, čímž už nemáš potřebu
je zrealizovat. Proč to bylo s AAA Games jiné, co tě k tomu
vedlo?
Mat: Ano, skutečně, většina mých projektů
existuje pouze v mé hlavě, s AAA Games jsem udělal tu chybu,
že jsem ideu vlastního magu sdělil Patovi, kterého to
zajalo, Abakovi, kterého to nadchlo, a jiným, kteří mne
posléze donutili v něm pokračovat. Takový je smutný úděl
galejníka.
Augustus: Udělal bys to znovu?
Mat: Teď nebo tehdy?
Augustus: Teď i tehdy, kdyby ses vrátil v čase, mohl
se rozhodnout a věděl jak to dopadne…
Mat: Tehdy bych do toho šel znovu, dnes už ne.
Augustus: Proč?
Mat: Těch dva a půl roku strávených nad časopisem
považuji za pravděpodobně nejlépe utracený čas, dnes už mám
však jiné plány.
Augustus: Kolují o tobě jisté fámy, že jsi nekromant,
můžeš to nějak popřít/vyvrátit?
Mat: Musím se vám přiznat, že já jsem doposud
nevyrostl z dětských her, takže stále ještě vstupuji do
různých rolí, zatímco ostatní si hrají na tatínka a maminku,
na doktora, či terminátora, já se vtělil do nekromanta.
Stačí?
Augustus: Recenzuješ raději hry, nebo filmy?
Mat: Na to je odpověď jednoduchá, stručná, přímá a
pravdivá bez jakékoliv dávky ironie: Hry.
Augustus: Proč?
Mat: Jsem od přírody člověk, který má rád věci v
lajně, pěkně změřené a prozkoumané a tomu odpovídají spíše
hry než filmy. Jaký je rozdíl v hodnocení hry v různých
časopisech? Maximálně dvacet procent, u filmů je to často i
třikrát více.
Augustus:
Máme za
sebou už 25 čísel, jak bys hodnotil naší práci?
Mat:
Tak
trochu to rozdělím Mat – vyhovující, zbytek redakce
– dostačující. |
Augustus: Je tedy podle tebe těší recenzovat film než
hru?
Mat: Ne, protože ve filmové recenzi vyjadřujete
mnohem více svůj subjektivní názor (méně toho, jaké to je,
ale více toho, jak se mi to jeví) a tudíž je méně
napadnutelná remcaly.
Augustus: Měl jsi u některých recenzí takové
problémy.
Mat: Vždycky se najdou lidé, kteří tvrdí, že by vše
dokázali udělat lépe, tato skupina se však takřka vůbec
nekryje s lidmi, kteří to lépe skutečně dělají.
Augustus: Jaký máš postoj ke kritice?
Mat: Snad každý diskmager je rád, když je jeho dílo
kritizováno, poněvadž je tím pádem čteno. Nad kritikou se
zamýšlím a konfrontuji ji s mým pohledem na věc, ale musím
přiznat, že v mé hlavě kritika málokdy zvítězí, ale vždy se
z ní alespoň trošku poučím, což není k zahození.
Augustus: To je chvályhodný postoj, kéž by ho
zastávalo více diskmage/orů…
Mat: Což je také důvod, proč je na scéně tak málo
objektivní kritiky. Proč hodnotit objektivně, když toho
druhého naštvu, když mohu přivřít oko a …
Augustus: …a lhát?
Mat: A lézt tomu dotyčnému do sedací části těla.
Augustus: Tohle doufám nemyslíš vážně?
Mat: Co konkrétně?
Augustus: Chceš mi tvrdit víceméně do očí, že lépe
diskmagerům lhát, než je naštvat?!
Mat: Ne, tvrdím, že je lepší vyjadřovat se
diplomaticky, než je naštvat, to bys měl jako ministr
zahraničí chápat.
Augustus: Což ale neznamená, že nemusíme hodnotit
objektivně.
Mat: Hodnoť objektivně, ale ohýbej proutek jen tak,
aby neprasknul.
Augustus: V tom se shodneme. Můžeme tedy přejít k
poslední otázce. Na co myslíš, že by se AAA Games mělo v
budoucnu více zaměřit, na hry, vlastní tvorbu, kulturu, či
zůstat vyvážené?
Mat: Možná to bude znít jako propagační kecy, ale
mojí hlavní prioritou je, aby se náš časopis vylepšoval
úplně po všech stránkách a myslím si, že vás ještě dokážeme
překvapit.
Augustus:
V tom máš určitě pravdu.
Mat:
Kde jsme to skončili?
Augustus:
Říkal jsem, že máš pravdu.
Mat:
Já vím, já vždycky.
Augustus:
To sice není pravda, ale mrzelo by mne, kdybych ti
něco říkal a tys o tom nevěděl.
Mat:
No dobře, máš to mít. Konec, končíme!
Augustus:
Co mám mít? To je tvoje interview?
Mat:
Neměj si nic. Mně je to jedno. Odcházím. Ne! Já jsem
tu doma, ty odejdi!
Augustus:
Dobře, tak já jdu, ale ne, že mne budeš za pět minut
volat zpátky.
Mat:
Mlčím, chytl by jsi mne za slovo a zase by se to
rozjelo.
Augustus:Ale já už vážně jdu.
Mat:
JDI!
Augustus:Už jsem skoro pryč.
Mat:
Já jsem mírumilovný člověk, ale tohle je moc.
ABAKŮŮŮŮŮŮ!
Augustus:Tak ty si na mne zveš Abaka?!!
Bez něj se na nic nezmůžeš. Jsem znechucen a odcházím, abys
věděl.
Mat:
…..hmmhmhjklturtm… >spokojené mumlání<
Augustus:
>pod oknem< Abak je ožralej, abys věděl! Ale já
stejně jdu, protože poznám, když mne někde nechtějí.
>Mat zavírá okno<
Augustus:
>V morseovce ťukáním na okno< Zadus se tam, sobče!
–STOP- A chyťte si toho psa -STOP- Au a >pravděpodobně
určeno psovi< Stop!!!
>Mat nevnímá, paří a navíc nezná morseovku, pes bohužel také
ne.<
>Rozhovor končí a zůstává po něm pouze trocha krve na
redakčním okně a v ní obtisknutá ruka se vztyčeným
prostředníkem.<
>To byl vtip. Už je opravdu konec<
Pak, že ta vaše redakční demokracie funguje a že se
nehádáte. (Šotek)