„Nazdar
kováři, poznal jsem tvou matku. Víš jak to myslím (mrknutí).
Jsem tvůj otec.“
„Takže moje matka byla…“
„Děvka? Ne, to zase ne. Ke cti jí slouží, že jsem to udělal
proti její vůli. Ne, že by se jí to nakonec nelíbilo.“
„Tys jí nutil násilím?“
„Ne, ukecal jsem ji. Nechceš se mnou jet do svaté země?“
stručný
obsah rozhovoru Baliana s otcem přepsaný do jazyka 20. stol.
Je to výpravný film s nějakými těmi hvězdami. Je to další film
Ridleyho Scotta. To podle mne mluví za vše, avšak, jelikož jsem
tu recenzentem, tak aby se neřeklo, o tomto snímku napíši
recenzi. I když si myslím, že jádro věci bylo již vyjádřeno
v prvních dvou větách. O čem budu asi psát dál? Uvidíme, nechám
se společně s Vámi, milí čtenáři, překvapit.
Nestává se příliš často, že by byl nějaký film přesně tím, co
jsem očekával. Za těch pár let, které se zabývám jejich
recenzováním si sice již dokáži udělat o snímku poměrně přesnou
představu podle jeho tvůrců a v neposlední řadě i toho, jak je
prezentován, dříve než film zhlédnu. Přesto mne však často při
sledování něčím překvapí, třeba jen malým detailem, který dokáže
osvěžit, jelikož jen pouhé čekání na to, co přijde, je poměrně
dost vyčerpávající a to i pro ty z nás, kteří milujeme
očekávané. Království nebeské je však v tomto ohledu docela
raritou, jelikož je téměř dokonale předvídatelné a průhledné. A
člověk nemusí být ani žádný filmový expert, aby to velice brzy
poznal. Což však ještě nemusí nutně znamenat, že by bylo
Království nebeské nějak vyloženě špatné. Co tu tedy máme?
Pojďme se podívat blíže.

„No tak synu, jak je to s tebou a ženskýma?“
„Právě mi umřela manželka.“
„Hm…to je pech. Na druhou stranu tady už nemáš proč zůstávat. O
důvod víc se mnou jet do svaté země, ne?
to samé
Království nebeské se od počátku pyšnilo poměrně nákladnou
výpravou, která spočívala hlavně v tom, že si jeho režisér
libuje v takových detailech, jako např. že každý, kdo hraje
muslima musí být též muslim etc. Nevím jak Vám, ale mně na
takových jemnostech zrovna moc nezáleží. Dokáži je sice ocenit,
když je film ve všech hlavních ohledech povedený, ale…právě jen
tehdy.
Herecké výkony jsou standardní a přesvědčivé – nic vyloženě
podprůměrného ani nijak úchvatného. Najaté hvězdy podaly
profesionální výkon, investované peníze se vyplatily. Filmový
kovář Orlando Bloom tentokrát zvládl svou roli dobře, čímž
dokázal, že role ultrakladných drsoňů (Legolas i Balian) mu
sedí, zatímco když má zahrát nějaký rozporuplný charakter (např.
Paris), tak selhává na celé čáře.
„Otče, jsem vrah!“
„Já taky. To nic, na to si zvykneš.“
pořád to
samé
Hudba je
rozhodně jednou z nejlepších věcí, které může tento film
nabídnout. Je nanejvýš atmosférická, skvěle pasuje do konceptu
snímku a nemálo umocňuje jeho efekt, je dobře poslouchatelná i
sama o sobě a nepříliš originální. Je totiž výborně odvedeným
mixem středověkých nástrojů a „ječivých“ chórů s převážně
rytmickými prvky moderní hudby. Nic neočekávaného. Kdybych já
měl dodat náležité zvukové podbarvení rádoby historickému filmu,
udělal bych to samé a to nejsem žádný skladatelský maestro.
Nutno dodat, že Harry Gregson-Williams možná ano, jelikož ve
výsledku zní jeho hudební doprovod velice dobře.

„Baliane, proč si mne nechceš vzít?“
„Je to proti mému morálnímu cítění, nemohu se zaprodat.“
„Ale spát se mnou ti nevadilo, co?!“
„Promiň, jsem synem svého otce, zhřešil jsem. Vyzpovídám se
knězi, pomodlím třikrát Zdrávas a zahraji si šachy
s malomocným.“
stručný obsah rozhovoru
Baliana s milenkou přepsaný do jazyka 20. stol.
Jak vidím, stále jsme se nedostali k příběhu, což bývá pro
někoho na filmu i to nejdůležitější. Proč jsem jej tedy odsunul
až sem? Musím podotknout, že se jedná o středověkou akční
rytírnu a ještě k tomu snímek Ridlyho Scotta. Tady na něčem
takovém nikdy příliš nezáleželo ani divákům ani tvůrcům. Podle
toho to také ve výsledku vypadá a proto jsem příběhu vyčlenil
přesně takové místo, jaké si zaslouží. Ostatně je tu stejně
jenom proto, aby posunoval děj od jedné akční scény přes povinné
milostné pletky k druhé, jinak by to nemohl být tak příšerný
kýč. Nutno však dodat, že ty akční scény jsou velice povedené,
proto se bude film s největší pravděpodobností většině diváků
líbit. Vždyť dostanou svého nedostižného hyperkladného hrdinu,
který po prvotním zklamání depresi a tápání nalezne sám sebe,
hezkou holku a ještě u toho stihne zachránit všechno, co se dá.
Ústřední myšlenku a morální akcent snímek také nepostrádá a co
na tom, že je plochá jako přistávací rampa a místy trochu na
hlavu. Hlavně že nějakou máme. Nikdo nemůže říct, že je to o
ničem…tedy až na pár intelektuálských rejpalů, kteří musí pořád
něco rozebírat a zbytečně o tom přemýšlet. A ti se na to stejně
nepůjdou podívat…tedy až na jednoho protivného recenzenta.:)
Drž meč dost vysoko a budeš v pohodě
O čem to tedy je? Kováři Balianovi zemře dítě a jeho žena se
z toho již nevzpamatuje a raději volí sebevraždu. Tohle dokáže
zkazit náladu. Proto Balian není zrovna v nejlepším rozpoložení,
když jej přijde navštívit rytíř Godfrey baron z jedné pouštní
díry začínající na I. Ten vážil dlouhou cestu ze Svaté země
proto, aby mu řekl, že je jeho otec a aby se s ním vrátil bránit
jako rytíř Jeruzalém. Starý Godfrey totiž již není nejmladší a
zjistil, že možná již brzy natáhne brka a bude potřebovat
nástupce. To jej přimělo vzpomenout si na syna, na kterého celý
život kašlal (otázkou zůstává, jak vůbec věděl, že ho má) a
vrátit se k němu jako milující otec. Balian z pochopitelných
důvodů tuto nabídku odmítne. Ale potom ve velmi spravedlivém
vzteku zabije místního kněze, který si ani nic jiného
nezasloužil. Raději se však včas vypaří, jelikož vztáhnout ruku
na flanďáka byl dost těžký zločin i ve středověku. Kam jinam by
šel než za otcem, který ho i přes své silné morální cítění
ochotně přijme a popere se dokonce kvůli němu i s trestným
oddílem. Dále již je to ještě klasičtější klišé. Balian se za
pár dnů naučí šermovat jako pravý mistr a získá z venkovského
balíka šmrnc a chování pravého šlechtice. Nevím, zdali se
kovářům ve středověku dostávalo nějakého vyššího vzdělání a
speciálního vojenského výcviku, který by umožňoval, že se
z jednoho z nich stane během chvilky machr mezi rytíři. Řekl
bych, že ne, že se nijak zvlášť neodlišovali od tehdejšího
běžného negramotného, zastrašovaného a vykořisťovaného
venkovana, ale koho by to zajímalo, že? Hlavně že Balian může
svého mezitím zemřivšího fotýrka plně nahradit, odcestovat do
Jeruzaléma, tam všechny oslňovat a nakonec taky zachránit.

Nutno dodat, že autoři se krom jeho ultrakladnosti zaměřili též
na různé triky jako např. jak najít v poušti vodu nebo jak
bránit město před obléháním. Ty vypadají ve výsledném zpracování
obzvláště působivě a musí se za ně přiznat Ridlymu bod k dobru.
Na druhou stranu to není nic nijak zvlášť chytrého či
výjimečného, jak byste si snad mohli přečíst v jiných recenzích,
jelikož mnohem lepší znám např. z knihy Antické válečné umění,
která mj. popisuje jak obléhali a bránili již staří Římané,
takže jde o věci v Balianově době přinejmenším tisíc let staré.
Ne, děvčata, musím Vás zklamat. Nevymyslel to ten hezký chlapec
s hnědou hřívou ani ten druhý chlapec Ridley Scott. Promiňte, že
Vám beru iluze. I když otázkou zůstává, jak se mohl o něčem
takovém dozvědět týpek, který většinu života dělal kováře v malé
vesničce ve Francii. Zřejmě dával dobrý pozor na hodinách
obrany, obléhání a balení princezen. Co kdyby mu jednou před
barákem zastavil rytíř a sdělil mu, že je jeho otec. Člověk
nikdy neví.
„Jeruzalém nepotřebuje bezchybného rytíře, Baliane.“
„Aha, chápu, kdybyste něco chtěli, budu na svém panství.“
stručný obsah rozhovoru Baliana s královým poradcem Tiberiasem
etc.
Verdikt:
Myslím, že jsem si již zanadával dost a všechny fanoušky
Království nebeského i Ridlyho Scotta již dostatečně naštval,
takže je čas na závěrečné zhodnocení. Království nebeské je
snímek asi tak stejně historický jako Micky Mouse: Tři mušketýři
a má s ním v tomto směru nemálo společného. Je to zkrátka dost
prostoduchý a přímočarý akční film bez výrazné pointy zasazený
do exotického prostředí. Divákům, kterým je určen to však příliš
vadit nebude, protože jinak je ve všech ohledech výborně
odvedený. Dlouho jsem přemýšlel o jeho hodnocení, ale jelikož
jde o film tak neúprosně průměrný, nemohl jsem mu dát kvůli
ničemu ani méně ani více než…