THE SIMS 2_ RECENZE
autor: Martin "CaMpeR_cz" Klekner

Nikdo, snad ani samotný Will Wright, si nedokázal představit, co způsobí vydání hry The Sims ve světě. A nikdo to také ani očekávat nemohl, protože nic podobného do té doby k vidění nebylo. Hra tak neuvěřitelně geniálního konceptu, s naprosto návykovou hratelností, dokonale jednoduchou myšlenkou a téměř nekonečnou herní dobou se totiž vídá tak jednou za deset let a v roce 2000 se tou hrou první Sims bezesporu stali. Wright, známý již z dřívějška svými veleúspěšnými počiny, totiž ve své době přinesl naprosto neokoukaný druh zábavy a zavedl zcela nový žánr "hry na lidi". A neuvěřitelná komplexnost celého projektu se projevila velmi brzy.

Již základní verze hry se prodalo několik miliónů a netrvalo dlouho a vývojáři z Maxis vydali svůj první datadisk - Livin' Large. Několik desítek nových možností a předmětů zhltli hráči téměř okamžitě a tou dobou již velmi silná fanouškovská základna dále rostla. Po Livin' Large následoval přídavek House Party, dále Hot Date, Vacation, Unleashed a stále se zdálo, že hráči nejsou dost uspokojeni. A tak tento největší projekt v historii nabral do roku 2004 celých sedm dalších pověstných datadisků, plus online zpracování (které se ale nedočkalo takové úspěšnosti, jakou všichni očekávali), a ať už šlo o kousky více či méně kvalitní, vždy měly jedno společné - šly neuvěřitelným způsobem na dračku. A z The Sims se stala legenda hodná Dooma, která však ve své prodejnosti s přehledem zadupala do země i dílo Id software. Stala se oficiálně nejúspěšnější hrou všech dob.

Sedm datadisků ale přeci jenom bylo mnoho i na nás hráče, a i když každý svým způsobem přinesl něco nového a originálního, stále více se začaly ozývat hlasy toužící po něčem větším. Po The Sims 2. Bohužel ale Will Wright neměl již tolik nadšení, a tak se nechal slyšet, že pokud nějaké pokračování bude, pak to bude pravděpodobně bez jeho účasti. A to pochopitelně hráčům nedodalo mnoho nadšení. Nakonec se ale sen nás všech splnil. Boží mlýny totiž melou, a i když pomalu, tak o to jistěji, a proto jsme se někde před dvěma roky ke svému obrovskému nadšení dozvěděli o dalším Sims díle. A tentokrát už konečně s magickou dvojkou v názvu.

A tak je tedy dlouho očekávané The Sims 2 tady. A ačkoliv ani vývoj této hry nebyl tak bezproblémový, jak bychom si přáli, a bolestivý odklad ze začátku prázdnin na konec září tohoto roku zasáhnul nás všechny, přesto jsme se dočkali. A jsou zase tady, přátelé, naši kamarádi simíci, stále mluvící svojí skvělou simštinou, stále holdující pohodovému a svéráznému životu, tak podobní a přece tak rozdílní. A tentokrát navíc hezčí, barvitější, zábavnější a mnohem komplexnější - typický syndrom druhých dílů. Je tu však ale jedno ale. A tím ale je, že to je všechno pravda.

Začínáme

Hra Sims 2 je jedním z těch děl, které vás upoutá už při své instalaci. Žádné trapné čekání až se tabulka zaplní zelenými čárkami, nýbrž pěkně prezentovaná samostatná hra, při které si budete moci prohlížet obrázky ze hry, hrát pexeso a zodpovídat otázky na čas, a poté díky tomu dostávat bonusy pro své simíky, které si později ve hře vytvoříte (více dále). Pěkná motivace, díky které navíc čtyřcédéčková instalace proběhne jako nic. A stejně jako minule, i nyní vám úvodní intro ukáže, jak asi bude vypadat hraní Sims, co všechno půjde dělat a co všechno budou vaši simíci prožívat. Vše se, doprovázeno skvělou hudbou, přehoupne rychle do svižného loadingu a už se před vámi otevírá Sims 2 menu, kde vás s úsměvem na tváři vítají tři sousedství.

Krasohlídkov, Podivín a Veronov, tak znějí v českém překladu jména těchto sídlišť pro vaše lidičky. Tentokrát to již ale nejsou jen obyčejná místa plná domů a pozemků pro ně, ale města se svou vlastní historií a dobře vymyšlenými sousedskými vztahy. Tak například v Krasohlídkově poznáme ke svému údivu staré známé městečko z prvního dílu, které, ač zestárlo o několik let, stále v něm potkáme rodinu Gothových a jiné povědomé tváře. Rozhodně ale není život zde tak idylický, jak by se na první pohled zdálo. Mortimerova manželka Bella totiž za záhadných okolností jednoho dne zmizela z domu a stárnoucímu proutníkovi zanechala na krku dceru Cassandru. Do toho všeho v tu samou chvíli vstupují krásné sestry Caliantovy s vážným zájmem o Mortimerův majetek. A aby toho nebylo málo, tak Cassandra podlehla vnadám svůdníka Dona Chuana, se kterým byla mimo jiné naposledy spatřena Bella Mortimerová. A desítky nových rodin, stěhujících se do Krasohlídkova, rozhodně obyvatelům na náladě také nepřidají.

Naproti tomu Podivín už svým jménem značí velmi neobvyklé místo. A taky tomu tak je, což se od městečka, kde za plotem posledního domu leží spadlé ufo a na druhé straně města otevírají svá tajemství velmi tajemné starobylé vykopávky, dá vcelku i čekat. Navíc je nemalá část obyvatelstva mimozemského původu, se silně nazelenalou pletí a zvláštními zvyky, přesto ale se zájmem žít jako normální lidé. V tom jim ale značně brání nedůvěra rodiny generála Buzze, kteří spolu se svým synem Tankem dělají vše proto, aby "tu cizáckou špínu" vyhnali zpět do vesmíru. No a nakonec je zde sousedství Veronov, kde však také není o problémy nouze, a ačkoliv se jeví na povrchu jako poklidná čtvrť s mnoha domy k nastěhování, ve skutečnosti zde vzkvétá nesnášenlivost rodů Montoyů a Kapů, kvůli nežádané lásce jejich potomků Romea a Julie. A toto všechno je nyní jen ve vašich rukou.

Prvním krokem tedy asi nejspíš bude vybrání jednoho z těchto tří sousedství jako bydliště pro svoji rodinu. Ti méně zkušení si pak samozřejmě mohou vybrat funkci výuky, která vám napoví jak úplné základy, tak pokročilé funkce hry a hráčům, kteří již mají zkušenosti s předchozími Sims, klidně jenom ukáže rozdíly mezi oběma díly - které jsou relativně velké. A poté pak také v hlavním menu existuje i možnost vytvoření vlastního sousedství, kdy si budete moci vybrat z několika typů krajin a prostředí a kompletně si vytvořit svůj vlastní svět pro své svěřence. Předpokládám ale, že se všichni zezačátku spíše netrpělivě vrhnou do hraní, a jako já si vyberou malebnou krajinu Krasohlídkova, plnou stromů, zeleně, s krásnou přehradou a jezerem a mnoha pěknými domy na prodej.

Tvoříme

Velmi brzy po loadingu pak zjistíte, že hra v režimu sousedství již není jen prostá 2D mapa s pár domy a možností nastěhování vytvořených rodin, ale kompletní 3D město se vším všudy. A Maxis šel tentokrát dál a vytvořil tak jakési osekané SimCity (mimochodem při stavění vlastních sousedství jde nahrát vaše vlastní město ze hry SimCity 4), samozřejmě bez daní a starostí se zásobováním energií, plynem, a podobných drobností, ale zato s kompletní možností úpravy terénu, stavby parcel, domů a silnic a přidáváním desítek a stovek detailů, jako mraků na obloze, labutí a lodí na řece, či vzdušných balónů, havarované ufo a vesmírných satelitů. Můžete si tak vytvořit město svých snů se stovkami domů a rodin, navíc ke každému přidat popisek, či stručnou historii, a vůbec prostě stvořit sousedství jako jeden promyšlený celek. I to ale bude zezačátku až druhořadé.

Hlavní věcí, kvůli které si Sims kupujeme, je totiž samozřejmě živý mód, kdy se věnujeme jedné z připravených, nebo vámi vytvořených rodin. Na mapě sousedství si tedy buďto vyberete jednu z rodin, které již zde jsou nastěhovány, nebo na to teprve čekají, a hrajete rovnou, nebo máte ještě možnost malé ikonky, která vás přesune do další části hry - tvořivé, což je další dalo-by-se-říct mezihra, která je spíše takový "mnohem lepší Body Shop", prográmek, který Maxis uvolnili na začátku prázdnin (a ze kterého jsme si již tou dobou sedali na zadek), jako omluvu za zpoždění vydání hry. Tvoření postavy pak probíhá v šesti detailních krocích, ve kterých zadáte vše potřebné, od základního návrhu obličeje, postavy a barvy pleti, přes drobné detaily, jako velikost předkusu, tvar nosu, tloušťku horního rtu, či výšku obočí, až po oblečení, make-up, znamení (které ovlivňuje společenské vlastnosti simíka, jako je aktivita, společenskost, pořádnost, atd.), a nakonec zaměření jeho životní aspirace. A jelikož to je v sérii Sims velká neznámá, podívejme se na tuto geniální vlastnost simíků trochu blíže.

V novém díle Sims totiž naši lidičkové již nejsou pouhými panáky, vykonávajícími vaše přání, ale mnohem živější a soběstačnější jedinci s mnoha přáními, očekávající od života jen to nejlepší. A jelikož my všichni samozřejmě chceme mít zdravé, krásné a spokojené simíky (ovšem, jde udělat i pravý opak), budeme jim samozřejmě naslouchat a bedlivě sledovat, co si přejí. A to je díky geniálnímu systému aspirací konečně i skvělá zábava. Inteligentně umístěné menu vám totiž přehledně ukazuje vždy čtyři aktivní přání vašeho simíka a tři obavy. Přání jsou samozřejmě úměrná věku simíka (více dále), a tak třeba zatímco takové batole touží nejvíce po tom naučit se chodit, mluvit, dostat hračku, či povídat si s někým z rodiny, a podvědomé obavy má z toho, že potká ducha (což se mu může samotnému v noci klidně stát), či že se pokaká, třeba takový teenager si přeje první polibek, partu přátel a kopu videoher a bojí se odmítnutí v lásce, nebo trapasu ve společnosti. Dospělí pak vyžadují pravidelný sex (ve hře je nazván WooHoo), dítě, nový nábytek, úspěch v práci, či co nejvíce potencionálních milenců. No, a takový důchodce by bral mít klidný život, hodně vnoučat a třeba i nové zuby...

Jak je ale vidět, ne každý simík si přeje to samé a víceméně každý reaguje na vzniklé situace po svém. A právě to ovlivňuje jeden z pěti druhů aspiračního zaměření, které do značné míry hraje roli i v celkovém chování simíka. Při tvoření postavy si tedy budete moci vybrat z aspirací pro romantiku, která udělá z každého simíka nenapravitelného sukničkáře, dále aspiraci pro rodinu, předurčující simíka ke klidně strávenému životu v rodinném kruhu, aspiraci na poznání, díky které se simík těší z toho, že se ve škole dobře učí, že studuje knihy, poznává techniku, zkoumá hvězdy, či jiným způsobem vzdělává svoji mozkovnu, dále aspiraci na majetek, kdy simík ze všeho nejvíc touží po penězích, dobře placené práci a přebytku drahého majetku, a nakonec aspiraci na slávu, při které si simík přeje být slavným a udělat nejvyšší možnou kariéru ve své práci. A tak zatímco pár s orientací na rodinu je nejspokojenější, když se může zasnoubit, druhá dvojice s orientací na romantiku chce ze všeho nejvíc WooHoo. A takovýchto možností najdete při hraní tisíce...

Rozhodně se tedy nevyplatí aspiraci nějakým způsobem podcenit, protože jednak se ze špatně prožitého života může simík sesypat nebo dokonce někdy i zbláznit, a druhak nedostanete speciální bonusy, které z dobře plněných přání plynou. Za každé splněné přání totiž simík dostane určitý počet bodů (za maličkosti dostáváte tak 250-500 bodů, za větší věci, jako je narození potomka, či dosáhnutí desátého stupně v kariéře klidně i 8 000 - 10 000 bodů), které později výhodně vymění za kouzelné předměty, podobné těm z datadisku Makin' Magic, sloužící pro celkové zlepšení životních podmínek simíka - například strom na peníze, univerzální zlepšovač nálady, chytré mléko, které z batolete udělá génia, nebo dokonce i elixír života, který prodlouží dobu, která simíkovi zbývá do smrti. I zde však musíte opatrně. Ukazatel aspirační spokojenosti musí totiž být minimálně zlatý, aby bonusy fungovaly (mnohem lépe ale je, když je platinový, protože pak jde vše simíkům skvěle od ruky) tak jak mají, jinak se často stane přesný opak účinku - stromy vám odečtou peníze, povzbuzovače simíky zničí. I proto je tedy důležité plnit přání ostošest.

Ze zbylých vlastností simíků pak zde samozřejmě máme nálady jako v minulém dílu, čítající hlad, energii, potřebu WC, hygienu, společenskost, atd., což je vedle aspirace další faktor, který musíte kontrolovat, aby se s vaším simíkem nestalo něco špatného. Pokud totiž třeba klesne společenskost na nulu, objeví se danému simíkovi jakýsi sociální zajíc, se kterým si simík bude moci povídat - mluvení se vzduchem ale pro jiné simíky přirozeně nevypadá zcela normálně. Pokud pak třeba klesne na nulu energie, simík usne na holé zemi, což mu na náladě a pohodlí také výrazně nepřidá. No a nakonec je to i smrt, která se čas od času vloudí i do pohody Sims 2, reprezentovaná stylovým Smrtěm s kosou, černým otrhaným pláštěm a mobilem, kterému se opravdu nijak nevymluvíte.

Mimoto ale vlastní simové třeba i vlastní zájmy, které určují, o čem si asi tak bude moct simík povídat se svými přáteli - pokud tedy mají přátelé jiné zájmy, zelených přátelských plusů se nedočkáte nijak snadno a ukazatel přátelství půjde velmi rychle do mínusu (mimo jiné jsou tentokrát již dva ukazatele přátelství - první okamžitý, který určuje míru přátelství v dané chvíli a druhý dlouhodobý, důležitý třeba při manželstvích, či v rodinných vztazích). Novinkou jsou pak rovněž vzpomínky, díky kterým si můžete u každého sima prohlédnou stručnou minulost, prezentovanou obrázky ukazujícími, co se naučil, koho poznal, do koho se zamiloval, atd. No a nakonec jsou zde i klasické povahové rysy, určující třeba míru aktivity, pořádnost, či naopak nepořádnost, nebo společenskost a veselost, či zapšklost.

A hrajeme

Jakmile tedy nyní máte všechny členy vaší rodiny hotové, stačí již jen velmi jednoduchou procedurou zadat jejich příbuzenské vztahy (můžete udělat rozvětvenou rodinu, nebo prostě jenom dva spolubydlící) a můžete se vrhnout na samotnou hru. Velice brzy ale zjistíte, že Sims 2 již nejsou pouhou simulací utírání kaluží, uklízení zbytků jídel a opravování rozbitých spotřebičů po vašich simících, ale již opravdu téměř dokonalou simulací života, se stovkami detailů a skvělých drobností, téměř ve všem podobné dílu prvnímu, i tak ale nesrovnatelně lepší. A víc než často se přistihnete při tom, že budete o svých simech smýšlet opravdu jako o tvorech z masa a kostí. A to je spolu s nekonečně zábavnou hratelností opravdu účinná hnací síla.

Zdaleka největším pokrokem při hraní Sims 2 je ale bezesporu proces stárnutí vašich simíků, který byl minule zakomponován jen velmi omezeně. Nyní si ale vaši svěřenci konečně projdou oněch pět základních etap svého života, kterými jsou kojenec, batole, školák, teenager, dospělák, a nakonec samozřejmě důchodce a hrobeček, doprovázený intermezzem se Smrtěm. A věřte nebo ne, je skvělé vidět, jak děti vyrůstají, dospělí se žení a počínají potomky, důchodci umírají, aby na jejich místo mohla nastoupit další generace a vůbec prostě jak jde světem Sims 2 čas a vše se velmi dynamicky a stále mění. Rychlost stárnutí je přitom dokonale vybalancovaná a průměrná délka jednoho sima se rovná tak dvaceti hodinách čistého hracího času, během kterého se o simíka musíte řádně postarat, zajistit dobře vyplněnou aspiraci, zajistit novou generaci a poté ho sice se slzou v oku, zato ale s vidinou dobře prožitého života nechat zemřít.

Vše začíná logicky početím dítěte, kdy obyčejně naženete dva simíky do postele, vířivky, či na jiné eroticky nabité místo a dáte příkaz Pokusit se mít dítě (interakce od minula značně pokročila a téměř po celou dobu hraní, která je vlastně téměř nekonečná, se vám budou otevírat nové možnosti). Nu, a poté již sledujete, jak se po probuzení (simíci při WooHoo v posteli obyčejně usnou) objeví na bříšku maminky pěkná boule. A ta po pár dnech pořádně naroste, až se jednoho dne staví čáp a přinese s sebou malého simíčka v kojeneckém stavu. V té době tedy samozřejmě tento člen rodiny může jen brečet, jíst a spát, jakmile se ale po třech dnech přehoupne do batolecího stavu, není čas na otálení - je čas začít se učit. A ačkoliv je to zatím jen chození, mluvení, používání nočníku a jiné drobnosti, jsou pro dobrou životní dráhu nezbytné a navíc je nepopsatelné sledovat, jak se malý simík stále zdokonaluje ve svém poznávání života.

Po batoleti pak přijde školák, s povinností chodit pravidelně do školy, dělat si úkoly a pilně studovat, od kterého samozřejmě každý očekává dobré známky (odkud to jen známe?). I když je ale již tak ve věku šesti až osmi let, má stále značně omezené možnosti a jediná aspirace, která ho zajímá, je dobře vyrůst. To se ale mění po uplynutí nějaké doby, a po příchodu teenagerství, které snad všichni dobře známe. Simíkovi se otevírají všechny možnosti, které mají dospělí, stále však chodí do školy a potřebuje studovat. Vedle toho ale již klidně může najít brigádu a pokusit se vydělat nějaký peníz. No, a pak přijde dospělost, kdy máte plné možnosti interakce se všemi předměty, potřebujete zaměstnání a konečně můžete zažít i WooHoo (doprovázený mimo jiné velmi pěknou animací, stejně jako jiné důležité okamžiky simova života, kterými jsou třeba svatba, první polibek, či narození dítěte). Důchodce pak již jen bez povinnosti pracovat dohlíží na běh rodiny a pobírá důchod. A čeká na Smrtě.

První věcí, kterou ale budete určitě shánět, bude zaměstnání, které je pro normální běh rodiny povinností číslo jedna - jiným způsobem totiž stálý přísun simoleonů nezajistíte. Chození do práce se sice od minula nijak zvlášť v základech nezměnilo, přibylo ale mnoho drobností, které je třeba zmínit. Konečně je již například čas rozdělen na dny, a tak simové rozlišují pracovní dny a víkendy, postupem času si navíc střádáte i dny volna, které vám v případě stihnutí šéfova telefonu mohou být i proplaceny. No a nakonec je zde i možnost řešení různých zkoušek, které vám pracovní doba nachystá, kdy díky správným rozhodnutím můžete jak mnoho získat (povýšení, získání zkušenosti), tak ztratit (degradace, snížení zkušenosti, někdy dokonce i vyhození z práce). A nezanedbatelnou možností je i pozvání šéfa na večeři, z čehož může zvláště zkušená žena mnoho vytěžit...

Podstatného rozšíření se navíc dočkala i interakce s ostatními simíky. V reakci na vydání hry Singles, která ač nebyla příliš dobrým dílem, přinášela opravdu obšírnou možnost mezilidské interakce, upgradovali i Sims, a tak si nyní budete moci vybrat z nespočtu základních kontaktů, rozšířených navíc i dalšími, které se zpřístupní při používání herních předmětů. Všechny pohyby, reakce, animace a mimika navíc vypadají naprosto dokonale a přirozeně, a tak je dojem z hraní ještě o něco lepší. A co víc, i když je hra velmi cenzurovaná (klasické zamlžení při mytí, či převlekání zůstavá, WooHoo probíhá pod peřinou, nebo pod vodou), na všechny typy mazlení, flirtování a milování se dá velmi dobře dívat a nejednou potěší projev přízně jednoho simíka k druhému.

Předmětů pro vylepšování svého okolí za utržené peníze je pak již podle očekávání habaděj, a tak rozhodně budete mít stále něco, za co byste rádi vyhodili peníze. Předměty jsou navíc přehledně seřazeny podle funkce, podle pokoje, kam patří, anebo také podle kolekcí, které si můžete sami vytvořit. Pro různé druhy nábytku pak přibyla nová funkce, kterou je možnost renovace, díky které si i obyčejný bílý záchod zkrášlíte za malý poplatek třeba dřevěným prkýnkem a namodralým nádechem, což i zaneřáděnému hajzlíku dodá trochu stylu. Sympatická je pak rovněž funkce kapátka, díky které budete moci prostě klepnout na daný předmět a ten se vám automaticky najde v seznamu předmětů. Jinak ale zůstává stavění a vybavování bytů beze změn a i dobrý pocit, který poznáte, když uděláte po čase z malého předměstského domku velkou předměstskou vilu, zůstává stejný jako minule - to vše ale tentokrát samozřejmě ve 3D.

Prohlížíme a hodnotíme

S přítomností geniálních aspirací nepočítal téměř nikdo, ani stárnutí nebylo zcela jasné, ale to, od čeho si každý již od počátku sliboval velmi mnoho, bylo samozřejmě fungl nové 3D zpracování, které se s druhým dílem nevyhnulo ani The Sims. Pakliže je ale převod dlouholetých herních sérií do třetího rozměru často obávaným krokem, již na první pohled to není případ Sims 2 a po několika desítkách hodin strávených u hry mohu jen konstatovat, že vás perfektně pohodové technické zpracování prostě a jednoduše zahřeje na duši při každém spuštění.

Jak již bylo řečeno, detailů jsou zde tisíce a z velké části to patří právě grafické stránce. I když totiž samozřejmě nekonkuruje svojí realističností nejnovějšímu Doomovi, její styl a provedení se ke hraní prostě hodí, a to co je nejdůležitější - animace simíků, je dovedeno až na kraj dokonalosti. Nejenže jsou totiž mnohapolygonové postavy propracovány až do morku kostí (alespoň by určitě byly, kdyby nějaké měly), jak již ale bylo řečeno, jejich animace a mimika jsou jedním slovem výtečné a nemají konkurenci v ničem, co jsem kdy viděli, natož v takových Singles. A vězte, že si nejen díky tomu budete velice často hrát se zabudovaným fotoaparátem (díky kterému můžete dělat vlastní fotoalba, jako v minulé dílu, navíc je ale můžete doplňovat i o psaný příběh) a kamerou, která velice jednoduše ukládá na disk videa, která můžete klidně přehrát ve Windows Media Playeru.

Jinak bych ale chtěl pochválit i design všech předmětů ve hře, dále pak i ztvárnění jednotlivých stavebních částí, ze kterých můžete neuvěřitelně realisticky vytvořit nespočet typů domů, od chatrčí, přes řadové domky, až po středověké hrady, luxusní rezidence, nebo třeba vysoké prosklené mrakodrapy, a nakonec třeba i takové efekty, jako je prosté osvětlení, vás často ohromí. I zde však funguje motto "něco za něco", a tak nemůžete očekávat, že vám na průměrných sestavách hra poběží plynule. Faktem totiž je, že hra při větším počtu detailů neběží plynule ani na velmi výkonných sestavách, a i když se nejedná o akční střílečku, kde se každé FPS počítá, citelné klesání snímků za sekundu je často velice nepříjemné. Tímto jsem ale s negativy začal, a zároveň také skončil.

Vskutku, na hře jako Sims 2 se jen velice těžko hledají nedostatky a i pokud nějaký najdete, jedná se většinou jen o drobnost, nad kterou ve výsledku stejně jenom mávnete rukou. A HW nároky jsou tedy chybou asi nejcitelnější, kdy ač čas od času hra zahlásí chybu a nenávratně se ukončí (za 40 hodin hraní se mi to stalo asi dvakrát), rozhodně se jedná o velmi slušný výsledek. A z toho ostatního mi vadily snad ještě pouhé dvě věci - s kojencem se nakládá jako s předmětem, a tak je bez ostychu pokládáno na zem a simíci si navíc při používání toalety nesundávají kalhoty. Věřte mi ale, že počet všech pozitiv tyto detaily doslova válcuje. A pro českého hráče navíc lidé z EA Czech stihli k celosvětové premiéře hru kompletně přeložit, a to navíc na profesionální úrovni, kdy ač pár jmen a názvu zní vcelku podivně (například rodina Cvičných v tutoriálu, nebo i názvy sousedství, zvláště Krasohlídkov a Podivín), můžeme být jenom rádi.

A končíme

Jsem si jist, že ani desetistránkovou recenzí bych nedokázal popsat vše, co se mi po hraní Sims 2 honí hlavou, ale také tuším, že již asi začínáte trochu ochabovat v pozornosti. Udělám tedy nyní za tímto textem tlustou čáru a řeknu jediné - kupte si to. Kupte si to, a hlavně originální, protože to je to minimum, čím můžete tvůrcům z Maxisu poděkovat za to, s jakou láskou, snahou a důsledností pro nás tvoří skvělé hry. Čert ať vezme Doom 3, to se vůbec nedá srovnat. The Sims 2 totiž jsou hrou, jejíž hraní se nepočítá na hodiny, nýbrž na dny, týdny, měsíce a jsem si jist, že pro někoho to budou i roky - alespoň po příchodu datadisků, jejichž počet bude pravděpodobně stejně velký, jako u dílu minulého. A malá třešnička na závěr - hry The Sims 2 se za prvních deset dní prodalo po celém světě přes milión kusů a stává se tak historicky nejlépe prodávaným dílem giganta EA Games. A jestli vás ani to nepřesvědčí, je to s vámi již opravdu beznadějné...

 

 
The Sims 2
Výrobce: Maxis
Minimum: 800 MHz, 256 MR, 32 MB gf.
Doporučeno: 3 GHz, 1024 MR, 128 MB gf.
Multiplayer: Ne
Typ hry: Simulátor rodiny
Jazyk: Český
 
97
  VERDIKT: The Sims byli geniální, bezkonkurenčně propracovanou a neuvěřitelně hratelnou hrou. The Sims 2 jsou ještě mnohem lepší!