Vítr

 slova 

Věnováno Rayi Bradburymu, skvělému vypravěči

 

 

Jarní vánek, co osvěžuje mysl,

či rázný blizard mezi paneláky.

Toť hrůzný živel, jenž postrádá smyl,

jenž křičí: „Nechtěj věřit na zázraky“

Hlasem tisíců

 

Za jasných nocí, nezván, nevítaný,

láme stromy, boří domy, ničí svět.

Namlsán prachem běží pod hvězdami

a na všechny řve pár svých strohých vět.

Hlasem tisíců

 

Polehoučku, však ne tiše dává znát,

co za hosta vešlo skulinami v dům

a vám nezbývá než toužebně si přát,

ať zas jinde šeptá to své post scriptum

Hlasem tisíců

 

Vtírá se v mysl třeskot okenice,

A tak strčíš hlavu skrz okenní rám

A slyšíš hlas jenž vydá za tisíce:

„Strom už padá, tak pojď a připoj se k nám“

 

<<< Žiješ v mojí hlavě  Déšť>>>

-strana 4-

 

« Autor sešitu »

Augustus
 
 

Další díla autora:

Autor píše úplně všechno, takže jeho díla najdete v celém časopise.