Žiješ v mojí hlavě

 slova

 

O ptáčcích, co pějí ranní píseň,

o cílech tvých nejskrytějších záměrů,

o hořkém NE, jenž vzbuzuje tíseň

nepřemýšlím za deštivých večerů.

 

Kapky deště poslouchám a sním,

slyším tě mluvit na mne z protějšího křesla,

chvíli tě poslouchám, hodnotím a vím,

že jako pokaždé chopila ses vesla.

 

Poklidným tempem pluje naše loď,

po proudu řeky, jejíž jméno nikdo netuší.

Slyším tvůj hlas jak říká: „Tak už pojď“

a já cítím, že zůstat stát se nesluší.

 

Však jsem takový, nechám se nést řekou

a za okamžik spokojeně usínám,

ráno vydám se zpět od světa, na cestu předalekou,

že uvázli jsme na mělčině nevnímám.

 

… a ty podáváš mi pádlo

 

<<< Kvítí   Vítr >>>

 

-strana 3-

 

« Autor sešitu »

Augustus
 
 

Další díla autora:

Autor píše úplně všechno, takže jeho díla najdete v celém časopise.