Žádné strachy
Herr Stalin, my jdeme jen na návštěvu!
Většina herních
magazínů ji vyhlásila hrou roku, každý z ní byl nadšený. Všem se
nadmíru líbila. Víte o které hře mluvím? Jak pak by ne, kdo by
neznal Call of Duty. První díl by se dal označit za dobře
provedený válečný film, který těžil z velice dobré hratelnosti a
brilantní zábavy, uvidíme jak si povede jeho následovník
z podtitulem United Offensive. Na rozdíl od původního Call of
Duty vyvíjelo datadisk ostřílené studio Gray Matter, protože
původní tým má prý plné ruce práce s plnohodnotným pokračování
této nadmíru zábavné akce. Škoda jen, je to datadisk, já vím,
žádné velké změny očekávat nemůžeme, mohli se autoři trochu více
odpoutat od původního námětu a přidat hře trochu své vlastní
invence a ne se zarytě držet původního konceptu hry. Je to
škoda, dle mého skromného názoru, hře by to v žádném případě
neublížilo, spíše naopak.
Stejně jako
v předešlém díle si i zde projdete tři rozlišné kampaně.
Začínáte jako Američan, který touží osvobodit celý svět, sotva
se rozkoukáte a už převlíkáte uniformu, ocitáte se neznámo kde
nad německým územím v roli britského paragána nejprve shazujete
bomby na nepřítele, následně při velké detonaci, podobně jako v holywoodských
filmech uniknete o fous smrti, dá se říci tak trochu
nedobrovolným výskokem z letadla. Nakonec vás stejně jako
v původní Call of Duty přivítají otrlí ruští oficíři, kteří vás
nejprve donutí vylézt na korbu náklaďáku, poté nafasujete
pistoli a šedesát nábojů (ááá jaká změna) a vyrážíte vybít co
nejvíce skopčáků. Setkáte se i zde s podobnou misí všem známého
a zajisté i velice oblíbeného Stalingradu. Jmenuje se Krakov,
žádná jiná mise není tak těžká a drsná jako právě tato.
Grafická stránka
se o moc nezměnila, co by jsme také mohli očekávat od datadisků,
že? Hru stále pohání praděda mezi dnešními enginy a to
v naprosté modifikované podobě. Je až neuvěřitelné co všechno
z něho dokázali vývojáři ještě vymáčknout a to už se v minulém
díle tvrdili, že více to už nejde. Pokud si srovnáte první hru
Quake III Arena (vydána v roce 1999) na které Carmack předváděl
nové možnosti svého zbrusu nového enginu a CoD:UO je to až
neuvěřitelné jak moc lze ještě tento starý, mnoha vývojáři již
tak trochu zavrhovaný engine zmodifikovat, aby i dnes po těch
dlouhých letech bylo možné na něm vytvořit hru, která poblázní
celý herní svět. Škoda jen, že nepodporuje nové technologie jako
např. Pixel Shadery, pokud by se tak stalo, určitě by ještě ID
Software nějaký ten rok vydělával peníze. Už se docela těším až
uvidím takhle zmodifikovaný nový Doom III engine.
Trochu jsem se
rozepsal úplně o něčem jiném, než jsem měl původně na mysli,
pojďme si konečně něco říci o United Offensive. Moc změn zde
neuvidíme, autoři byli asi hodně svázáni předchozím dílem, tak
zde najdeme jenom vylepšené výbuchy, ostřejší textury a pár
podobných grafických doplňků, abychom neremcali, že je to
stejné jako původní hra. Ovšem ne jenom na vizuálním
zpracováním, stojí úspěšná hra. Call of Duty od svého začátku
velice sázelo na značně hutnou atmosféru, která vás táhne stále
před a nenechá vás ani na chvíli vydechnout. Něco podobného
najdete i zde, s tím rozdílem, že autoři to v určitých částí
dovedli až do takových extrémů, kdy NPC jen co dokončí jeden
úkol už spěchají na další a na hráče jako takového neberou ani
trochu ohled. Pokud si chcete hru vychutnat tak, jak autoři
zamýšleli, nesmíte se nikde zdržovat a musíte udržovat s kolegy
někdy i vražedně rychlé tempo.
Je pravda, že
„to vražedně rychlé tempo“ je příčinou toho, že sedíme u
počítače jako přikovaní a nedočkavě čekáme co se dále stane,
přesto mohli autoři trochu polevit uzdu a nechat nám trochu volnější
ruku, čímž by se zvýšila i herní doba, která není nějak zvlášť
vysoká. Asi vám také neunikne fakt, že hra je prolezlá skripty
více než je zdrávo. Ovšem, stejně jako v minulém díle se díky ním
dočkáme nezapomenutelných okamžiků, které žádná jiná válečná hra
zatím nedokázala tak dobře podat. Vaši spolubojovníci tak i
nepřátelé jsou také velice silně naskriptováni. To sebou nese
pár nepřekonatelných úskalí, pokud neuděláte něco podle předem
stanoveného plánu, hra se zastaví a vy marně přemýšlíte co se
stalo. Trochu intuitivně popojdete, poručík z ničeho nic zavelí
k útoku a rozrazí nohou dveře u domu a vy se opět střemhlav
vrháte do dech beroucích bitev. Ovšem musím i nyní pochválit
inteligenci spojenců, u kterých jsem za celou dobu nezpozoroval
nějaké do očí bijící nepřirozené chování. Vždy se chovali tak,
jak bych od nich očekával. Nepřátelé také nejsou nějak hloupí,
hozený granát se vám budou ve většině případů snažit vrátit, pokud
se k vám přiblíží, nebudou do vás střílet, ale pár ranami
pažbou vás umlátí k smrti…
|
Labutí píseň Q3 enginu
>>Dnes
stojí licence Q3 enginu 250 000$,
ovšem s příchodem nového DOOM 3 enginu se
chystá jeho výrazné zlevnění, které by mu mohlo
dopomoci znovu se vyšvihnout mezi nejpoužívanější
enginy na světě. Ovšem jeho parametry jsou již po
pěti letech velice žalostné, což znamená, že Call of
Duty: United Offensive je pravděpodobně poslední
Áčkovou hrou, která na enginu Quaka III vyšla. Jen
málokterý engine v historii byl tak populární a
hodně používaný, jediná, který mne napadá, by byl
Infinity engine od Bioware, na kterém za jeho
dlouhou historii též vyšla spousta skvělých her, ale
pouze od jedné firmy. |
Pokud jste někdy
v minulosti nadávali u hry, jak je až trapně lineární. Zde si
zanadáváte dvojnásob. Je jedna daná cesta, ze které se nesmíte
vychýlit. Jestliže se tak stane, smete vás zčista jasna nějaká
"zbloudilá" střela. Jestliže budete mít štěstí a nestane se tak,
stejně se moc daleko nedostanete, neboť vše kolem „zmíněné
cesty“ jistí neviditelné překážky, které vás už bohužel nikam
nepustí. Obtížnost se od minula velice zvedla, zatímco v prvním
díle jste celou hru vez větších potíží prošli na střední
obtížnost, zde při stejné obtížnosti budete mít potíže již
v první misi, což byl asi i záměr autorů aby se tak uměle zvedla
herní doba. Ale i přes to je hra velice krátká a více než 10
hodin vám určitě nezabere.
Velice kladně
hodnotím malé hardwarové nároky, díky ním si může každý hru
vychutnat na velice dobré úrovni. Mně se to v high detailech na
rozlišení 1024x 768 ani jednou neseklo V okamžicích, kdy všude
okolo padaly bomby, obrazovka se celá klepala, všude spousty
bojujících vojáků a přijíždějících tanků. S tím také souvisí
vyladěnost enginu, která se od minula očividně zlepšila.
Výzbroj zde se
také dočkala malého vylepšení. Kromě pár pušek stojí za zmínku
lehký kulomet, který asi moc nevyužijete, neboť jeho rozložení
vám zabere trochu toho drahocenného času a za plného rozložení
se s ním nelze pohybovat, což dvakrát také nepotěší. Další
zajímavou zbraní je plamenomet. Je jenom škoda, že se sním
setkáte až při bitvách o matičku Rus, celá hra by se s ním stala o
něco zajímavější.
Hudba i zvuky
byly v CoD dobré a stejnou kvalitu si udržely i v datadisku.
Dabing perfektně podbarvuje už tak napínavou situaci. Hudba se
dynamicky mění podle probíhajícího scénáře, zvuky zbraní jsou
velice dobře zpracované. Škoda, že zde nejde zapnout 5.1
ozvučení, ale pouze EAX efekty (max. ve 3 verzi) hra by nás tak
ještě více vtáhla do děje. Ale i tak to stojí za to.
A je tu závěr,
co dodat? Call of Duty byla atmosférou nabytá hra, datadisk
pokračuje v této tradici. V ničem originál převyšuje
ani nikterak nezaostává, i přes menší chyby, který by se daly
odpustit, je to v jádru stará dobrá Call of Duty, která rozhodně
stojí za zakoupení.
