Nikdy!

   

S těží si vzpomeneš, jaký to bylo,

když jsi byl ještě malej fracek,

vzpomínáš si jen, že děsně lilo,

když dala máma tátovi par facek.

 

Už zapomněl jsi na ty časy mládí,

kdy učil ses pilně a pohrdal si

těmi co o životě na rohu se radí,

hulí a maj stále prázdný kapsy.

 

„Nikdy nebudu takovej,“ sliboval´s

mámě, když vrátila se z práce,

a i dál jen limo v kantýně si kupoval´s

a z džojntu potáh sis jen krátce.

 

A pak se k vám vrátil fotr, svině

a všechny prachy na školu ti vzal,

celej byl smrdět po kyselím víně,

mlátil jsi ho, dokud ještě řval.

 

„Čtyři roky a byť rád že nemáš plnej věk,“

ta slova soud ti přichystal, to je ale klišé!

„Vždyť zbavil jsem svět hajzla, to je teda vděk.“

Jen slabý nářek slyšel jsi, to matka pláče tiše.

 

Vrátil ses domů, matka leží v posteli,

ach ty šediny a vrásky, utápíš s v zlobě,

ty tam je chlapec slušný, nesmělý.

A staří přátelé? Neznají se k tobě!

 

Stojíš na rohu s novou partou

a na slovo fotr bejváš háklivej

a v přestávce, před další Spartou

říkáš: „Nikdy nebudu otec takovej!“

 

<<< Té noci

 

-strana 10-

« Autor sešitu »

Augustus
 
 

Další díla autora:

Autor píše úplně všechno, takže jeho díla najdete v celém časopise.