Nepřátelé společnosti |
"
Nepřátelé společnosti není jenom vláda ČSSD." |
Jak
tuto knihu posuzovat. Abych se přiznal, když jsem si jí vybíral, čekal jsem
něco víc. Trochu té filosofie, sociologie nebo psychologie. Když jsem ji začal
číst, splňovala mé očekávání. První kapitoly věnované otázkám úpadku řecko -
římské kultury, mě potěšily a zároveň nabídly přijatelná stanoviska a zajímavé
čtení. Uprostřed knihy jsem ale začínal vůči autorovu úsudku otáčet. Kniha vysvětlovala
průmyslový rozmach v Evropě, ale hlavně v Británii, začala se zabývat otázkami
minulého století. A mně se náhle její názory přestaly zamlouvat. Autorova posedlost,
že vše spraví ekonomický model, pravda a demokracie, ale pozor na humanismus,
mi připadala až populistická. Naproti tomu odpor k ekologickým skupinám, jež
spojuje s marxisty (v nichž nachází to univerzální zlo), jeho odmítání že Zem
přichází nerozumně o nerostná bohatství, že moderní umění, jež naprosto zřetelně
neukazuje a nevede obdivovatele za ručičku, co má vidět, že je špatné. Jestli
máte rádi Sartra tak to ani nečtěte. To vše začalo, i když nejsem žádný zelený
aktivista, nabíjet moji negativní energii vůči autorovu úsudku. Podle autora
člověk přírodu moc neznečišťuje, přikládá velký význam křesťanstv í(podle něj
jediné schopné náboženství) a vyzívá, že musí být i v budoucnu, naopak varuje
proti novým náboženstvím nebo náboženstvím bezvěrců, jež věří v sílu ducha nebo
podvědomí. Vysmívá se psychologii, sociologii, s označením že to jsou pouhé
pseudovědy. Volá po absolutní pravdě, jež musí být pro každého stejná. A dalšíí
nelíbivé tóny jeho výkladu, snaží se zjednat pro lidi bez rozdílu absolutní
pravdu, v níž musí každý věřit nebo křesťanskou vůli k shromaždování statků,
před blížící se apokalypsou. Kniha není zcela nová a myslím si, že autor sám
by dnes musel uznat, že některé věci se změnily. Na druhou stranu autor v kapitole
o pravdě vázané na jazyk skutečně trefil hřebíček na hlavičku. O tom jak se
jazyk stále mění a jeho význam se stává prázdnější a zahalenější s mnoha výklady.
O tom že lež či naprosté zvrácenosti mohou být slovně vyloženy a definovány
tak, že nám ona závažná podstata uniká nebo je cíleně zastřena, a my se tedy
tak můžeme šikovným jazykovým žonglováním ocitnout na té špatné straně, která
by nám při správném výkladu připadla jako zcela nepřípustná. Ano přesně jako
naši politici, žvanit o ničem a svůj názor šikovně obalovat, aby byl nečitelný
nebo hratelný ve prospěch jakékoliv strany. No a pro amerického prezidenta a
jeho pentagonské krkavce je zase určena kapitola o užití síly, jež znamená vždy
krok k barbarství.
Závěrem tedy dodán že v knize je vylíčen obraz možných nepřátel společnosti, a nejsou to jen teroristické organizace, ale třeba překrucování slov, tvorby nových věd a náboženství, nebo i odborové organizace. Podle autora jen střední vrstva je ta pravá, a Marx spolu s Freudem démoni lidstva.
Text :: cYBERF@Ce
Enemies of Society |
Autor | Paul Johnson |
Nakladatelství | Rozmluvy (1999) |
Překlad | Věra a Jan Lamperovi |
Verdikt: Nebudete se vším souhlasit, ale i tak najdete několik typů lidí kteří škodí společnosti. |