Zběsilost v srdci |
"
Lynchova zběsilá a neobvyklá roadmovie." |
Tak
a je tu po nějaké té pauze další recenze na snímek, jenž vznikl pod režisérskou
taktovkou samotného mistra všech mistrů, Davida Lynche. Před zhlédnutím této
roadmovie jsem byl uveden trošku do rozpaků, neboť jsem věděl, že Zběsilost
v srdci nepatří mezi úplně to nejlepší, co David Lynch dokázal splodit. Ale
samozřejmě jsem také věděl, že se mi film bude líbit bez ohledu na to, jak
na něj reagovalo jiné publikum. Lynch je prostě nezaměnitelný!
Pokud víte, co můžete od Davida Lynche čekat, film je pro vás, poněvadž i když se Zběsilost v srdci řídí heslem: "Tobě se to líbit bude, tobě to bude připadat zvláštní, tobě se to líbit nebude, a ty (Speedy Danieli), ty to budeš prožívat všemi smysly. Ano, snímek je lehce kontroverzní, ale jen pro lidi, kteří prostě Lynche neznají. Zběsilost v srdci totiž hned od začátku divákovi říká, že to bude reálné, sugestivní a lehce mysteriózní (opravdu lehce). To poznáte hned v úvodu kdy dojde k několika zajímavým situacím. A situace musí být navázány na děj, jaký že jenom vlastně je?
Ripley
je muž, který má rád jendu dívku a ta má ráda jeho. Lásku je ale třeba uměle
"utnout", a tak matka dívky, jejíž jméno zní Lula, najme člověka,
aby Ripleyho zabil. Na oplátku si bude moci vzít Lulu. Jenomže vše se zvrtne
a Ripley člověka brutálně ubije holýma rukama ve spolupráci se zdí, a tak
naděje, že bude mrtev pro matku končí. Jde ale alespoň do vězení. Jakmile
se z něho dostane, vyjíždí náš hlavní hrdina se svou láskou vstříc svému osudu,
hlavně když budou daleko od matky. Pokud vám připadá zápletka naivní, nenechte
se zmást. Přímočará sice na povrch je, ale uvnitř se nachází David Lynch.
A dámy a pánové, to by nybyl David Lynch kdyby nám to tu elegantně nezamotal
a nenadnesl, ve smyslu zlepšení.
Příbeh se tedy začíná lehce komplikovat, po jednom vražedném "nájemníkovi" vznikne další, podstatně horší a pro věc razantně nesmlouvající. Jmenuje se Marcello. Dokonce takový, jenž neplní ani přání své objednávce, která si vzala na sebe lidskou podobu. Ale nezapomněla nám žena a čarodějnice na jedno? Nejenže na smrt Ripleyho najmula Marcella, ona také najmula soukromé očko, jenž se jmenuje Jonnie Farragut. Do toho všeho přípočítejme nevyzpitatelnou osobu, velice zvláštní, připočítejme si Bobbyho. A to věc mírně komplikuje. Ono, v celém ději se setkáváme s věci zcela nepodstatnými, které vypadají, že budou mít vůči příběhem obrovitou náklonnost, avšak opak je pravdou. Slibně se rozvíjející zápletka náhle skončí, osoba zmizí, a hurá zpátky k našim dvoum hrdinům.
Ve
snímku je znovu vidět Lynchův nezaměnitelný přístup k fimařině, troufám si
říci, že žádný jiný režisér nedává snímkům takovou dávku originality, jako
právě David Lynch. Jeho filmy excelují mimojiné výtečnou kamerou a skvělou
hudbou. Až se u snímku dostaví okamžik, kdy si Sailor vypůjčí mikrofon a spustí
Elvise, teprve pak si začnete říkat, tohle byla naprosto úžasná scéna. Samozřejmě
velkou měrou pomáhá Angelo Badalamenti, jenž má na starost hudbu. Pokud jste
něco od Lynche viděli, určitě víte, že scény, kdy závěsy vlají vzduchem, když
je zvuk ztišený, když vidíme na obraze jisté vize, když se spustí retro skladba,
která tak dokonale podtrhne bezkonkurenční scénu, když se kamera přiblíží
na zcela obyčejný předmět, který nabere neobyčejný a nový rozměr, opakuji
že určitě víte, že je tohle u Davida lynce na denním pořádku, avšak v každém
jeho dobrém filmu to působí neotřele a hlavně Lynchovsky mysteriózně, či sugestivně.
Je těžké psát o snímcích Davida Lynche neustále dokola, a při tom vymýšlet
nové nápady, které recenzi změní. Opravdu je to těžké, neboť Lynch jde poznat
z každého snímku, a z každého snímku číší to známé, avšak v jeho pojetí to
známé neznámé.
Zběsilost
v srdci je v samém srdci roadmovie, což jsem již sdělil. Avšak je to roadmovie
poněkud vymykající se zákonům. Naleznete zde velice silmé scény, ať už jde
o násilnosti, či sexuální scény. Nic ale nepůsobí bezdůvodně, vše má svůj
jistý smysl a David Lynch věděl přesně co dělá. Při scénách kdy je na koberci
obsah žaludku spolu s mouchami, když si jeden člověk nechtíc ustřelí hlavu,
když si jeden člověk nechtíc nechá ustřelit ruku, kterou mu posléze odnese
pes, nebudete nijak překvapeni, budete spíš udiveni. Takovéto věci nám David
Lynch ukázal i v jiných snímcích, avšak Zběsilost v srdci mě přesto překvapila.
Čekal jsem mailnko mírnější film, ale rozhodně tu není nic, co by bylo proti
dobrémi vkusu, nic co by snímku uškodilo. Pokud jsem vám řekl něco málo o
jednotlivých poněkud drsnějších scénách, má paměť si vzpomene na jednu scénu,
která nemá na příběh praždáný vliv, přesto ve vás zanechá hlubokou vzpomínku.
Tak tedy, když se naši dva hlavní vezou ve svém mnohalitrovém americkém korábu,
narazí na automobil s rozsvícenými světly kdesi na poli, vedle silnice. Když
k němu dorazí, narazí na z hlavy krvácející ženu, která jim neustále opakuje,
že ztratila sponku do vlasů. A že nemá peněženku a ani kabelku, máma jí prý
zabije. Po chvíli žena zemře, a oni jedou dále. Tohle není normální ...
On vůbec celý snímek půbodí jaksi nenormálně. Na obraze uvidíme čarodějnice, uvidíme jakési voodoo praktiky, uvidíme věci neviděné! Znovu si můžeme prohlížet absurditu jednotlivých slov, či scén. V závěru filmu je také jedna naproto skvělá scéna, kdy je Ripley zmlácen jedním malým gangem. Uvidí dobrou vílu, která mu napoví, jak dál. Ripley se zvedne, poděkuje gangu že si do něj párkrát nešetrně ťukli, a vyrazí zpátky, pln radosti. A to jen proto, aby zazpíval Love me tender. A pokud se rádi prohlubujete do snímku a hledáte Lynchovy pochoutky, najdete mnohem více, a zaručuji vám, že na to budete ještě hodně dlouho vzpomínat. Inu kdo umí, ten umí.
Spousta
herců vystupujících ve snímku, je notoricky známých, ale jenom tehdy, pokud
jste od Lynche z podobné doby jako je tento snímek něco shlédli. Víla coby
Laura z Twin Peaks, dívka která ztratila sponku do vlasů coby Audrin z Twin
Peaks, Lula coby Sandy z Modrého Sametu, Jonnie Farragut coby bratr Alvina
Straighta. A pokud budeme hledat, najdeme i další. Je skvělé, že někteří herci
v jeho snímcích zůstávají, někteří sice ne, ale někteří zase ano. Pokud si
oblíbíte jejich tvář a jejich způsob hraní, budete velice potěšeni, že je
můžete ve snímku v režii Lynche znovu zahédnout. A jak že nám to všichni hráli?
Skvěle! Nicolas Cage zahrál námořníka Ripleyho výtečně, bylo vidět, že je
to herec prvotřídních kvalit a že se do takovéto role hodí více, než-li do
nějaké jiné. Laura Dern zahrála Lula taktéž výborně, a její mírná naivita
a vysoká náklonnost vůči svému Femme Fatalovi :-), byla jedním slovem výborná.
A ani ostatní nezaháleli a tak tu máme hereckou přehlídku, která není ničím
narušena a která působí na diváka výborným dojmem. Žádná herecká scéna netrpěla
v negativním slova smyslu na scénář, nic nebylo jako vytržené z Lynchova kontextu
(pozor, říkám z Lynchova), nic nebylo příliš nadnesené, Zběsilost v srdci
vám jako komedie určitě v paměti neutkví. Prostě jedna pečlivě složená báseň.
A
teď vzhůru k hudbě. Pokud znovu uvedu, že byl Angelo Badalamenti znovu nepopsatelně
dobrý, budete mi muset ať už mi chcete, nebo nechcete věřit. Zase si můžeme
do neustálého opakování prohlížet hudební scény a pokaždé to bude snad lepší
a lepší. V žadných jiných filmech, jako právě v Lynchových si neopakuji jednotlivé
scény s hudebními vložkami tak často, jako právě u Lynchových snímků. Naproto
úžasně působila scéna, kdy naši dva hrdinové, pokud se to tak dá nazvat) přijížděli
do New Orleans, města přistěhovalců a města Jazzu. Tohle bylo naprostá harmonie
Lynchových snímků. A velkou měrou má na tom zásluhu i právě Badalamenti. Skvělá
filmová hudba, znovu báječná ústřední melodie, znovu hudební scény, které
jsou nezaměnitelné a nesrovnatelné. A znovu musím vyzdvihnout scénu, kdy se
Ripley pustí do Elvise. V jistém slova smyslu. Scéna náhle potěmní, zčervená,
do hudby se občas dostanou zvuky nadšených Elvisových fanynek, jejichž řev
je tak nádherně uměle uťatý, že to jako celek působí ... hledám vhodné slovo
... působí to jako když se díváte na Lynchův film. Nic lepšího a jiného mě
nenapadá. I tady máme zcela neobvyklé a nedůležité hudební sekcence, které
ale jakoby do celku nějak moc dobře zapadaly, aniž vůbec dokážeme rozeznat
zda-li to opravdu do filmu patří.
Toto je retro recenze, tudíž by měla být nostalgická struna naladěna poněkud vytříbeněji a přesněji. Já ale nostalgii nijak zakomponovávat nebudu, neboť si nejsem jist, jest-li to má vůbec smysl. Mnozí čtenáři určitě ani nevědí, jak film vypadá, tudíž to raději všechno systematicky shrňmě, než abychom znovu rozpitvávali (má slabost) jednotlivosti díla, které jedinečné je, ale pokud nejste příznivci Davida Lynche, tak vám to jedinečné připadat asi nebude. Pokud jste ale naopak až moc velkým příznivci (můj případ), tak vám to také jako jedinečné připadat nebude a hned vám povím proč. David Lynch má dobré, ale i ne moc dobré snímky, o kterých ani nerad mluví, ale má také snímky naprosto geniální a opravdu jedinečné. Mezi naprostou genialitu Zběsilost v srdci na Lynchovy poměry (záměrně to znovu říkám) nepatří, ale rozhodně to patří mezi to lepší, co nám tento americký režisér může nabídnout. Ale teď už opravdu shrnutí. Tenhle snímek je ojedinělý, má skvělou kameru (opravdu skvělou), báječnou hudbu (opravdu báječnou, i když výjimky se najdou, jenomže bez toho by jednotlivé scény být nemohly, takže to jako negativum neberme, navíc někomu se to určitě líbit bude), je to prostě snímek v režii Davida Lynche. Myslím si, že když tento snímek ocením devadesátkou, bude to zřejmě neobjektivnější. Pokud jste čekali, že já, jakožto Lynchův přívrženec, dám jednoznačnou stovku, tak vězte, že tu si nechám na později. Lynch toho natočil více :-), a jenom můžu ve skrytu duše doufat, že toho ještě natočí hodně. Mladík to ale už také není.
Text :: Speedy Daniel
Hrají :: Nicolas Cage, Laura Dern, Willem Dafoe, J.E. Freeman, Crispin Glover, Diane Ladd, Isabella Rossellini, Harry Dean Stanton, Sherilyn Fenn, David Patrick Kelly, Freddie Jones, John Lurie, Jack Nance, Sheryl Lee, Nicholas Love a další ...
Wild
at heart (USA 1990) |
Žánr | Roadmovie/Thriller |
Režie | David Lynch |
Scénář | Eric Roth |
Kamera | -unknown- |
Hudba | Angelo Badalamenti |
Délka | 124 minut |
Verdikt:
Pokud
máte rádi Lynche, film je pro vás. Je sice lehce kontroverzní (pro
někoho), avšak pokud víte, s čím na vás Lynch, Badalamenti a další
vyrukují, máte vyhráno! Ale Lynch umí i lepší, byť je to podívaná
nevídaná. Jen aby neustálé záběry na ohěň neinspirovali žháře :-). |